Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Prakticky každý už dnes četl alespoň jeden z rozhovorů s vice-prezidentem Novellu - de Icazou. S neochvějnou přesností neustále dokola opakuje, že Mono nepředstavuje žádnou legální hrozbu, že je postaveno na standardech ECMA, a tato technologie Microsoftu je poskytována pod (v originále) "royalty-free, reasonable and non-discriminatory" licence". Zajímavé to začne být v momentě, kdy se někdo de Icazy zeptá na podmínky/znění této licence tak aby mohl Mono bez obav používat. Icaza neví!!! Prý to poskytuje ECMA. Po dotazu na ECMA se člověk dozví, že s tím nemají nic společného, a je to čistě v pravomoci Microsoftu. A dotaz na příslušného člověka v Microsoftu je dodnes nezodpovězen. Překvapivé? Co si má o tom člověk Myslet? A to nemluvím o tom, že půlka Mona je založena na částech .NETu, který Microsoft ani nestandardizoval - jako třeba winforms. Přitom Winforms vám s monem naservíruje automaticky prakticky každá distribuce.
Není to tak dávno, co de Icaza s velkým křikem zakládal GNOME, protože nesvobodné Qt/KDE ohrožovalo svobodný Desktop. Dnes s velkou vervou tlačí Bloatware Microsoftu, ke kterému nemá ani vyjasněné patentové licenční podmínky a vůbec mu to nevadí. Zblbnul už přitom i leckterého Debian developera.
Enterprise edice SUSE Linuxu už jsou monem prolezlé zejména díky ZMD, které si v Novellu napsali v Monu. Pokusná instalace komunitního Opensuse 11.2 ukázala, že "GNOME desktop" scénář je napěchován mono aplikacemi. Naštěstí SUSE nabízí plně konfigurovatelnou instalaci, a Mono lze ještě před instalací vyhodit oknem rovnou, a zamknout, aby se vám nevrátilo dveřmi (při instalaci něčeho). Na stávající instalaci se s tím neřádem velmi efektivně vypořádá zypper remove a addlock. Pak už jen stačí probrat error hlášky, když gnome marně hledá Tomboy Applet a je to. Zajímavá je ale jiná věc. Dosud jsem si myslel, že aplikace jako Banshee zavisejí na "nejasně" licencované ECMA based části Mono. Ale jak jsem pokusně zjistil, závisejí i na zcela zjevně nelicensovaných winforms.
sudo zypper in banshee root's password: Načítání dat repozitáře... Načítají se nainstalované balíčky... Probíhá řešení závislostí balíčků... Následující NOVÉ balíčky budou nainstalovány: banshee-1 banshee-1-backend-engine-gstreamer banshee-1-backend-platform-unix banshee-1-client-classic banshee-1-core banshee-1-extensions-default glade-sharp2 glib-sharp2 gstreamer-0_10-plugins-good gtk-sharp2 libgdiplus0 mono-addins mono-core mono-data mono-data-sqlite mono-web mono-winforms mono-zeroconf mono-zeroconf-provider-avahi ndesk-dbus ndesk-dbus-glib taglib-sharp
V extrémně populárním Ubuntu se chystají vyhodit GIMP s tím, že prý v defaultu zabírá hodně místa na CD. Přitom si tam bez problémů nechají Tomboy, který sebou táhne celé Mono, nemluvě o tom, že oproti Gnote (klon Tomboye napsaný v C++) je tento Bloatware 3x více paměťově nenažraný. F-Spot je kritizován úplně stejně, a navrhován gThumb, zatím bez výsledku. A když už tam bude Mono, proč si tam nenacpat i Banshee, že? Většina hlasitých protestů proti Monu je nevyslyšena či rovnou umlčena.
Zajímavý je největší konkurent Novellu -> RedHat. Ten zatím Mono ve svých Enterprise produktech pro jistotu ignoruje, zatímco Fedora jej na rozdíl od Ubuntu vyhodila z CD, a Tomboy nahradila evidentě efektivněji napsaným Gnote. V repozitářích Fedory tak sice mono zůstává, ale její desktop na něm není závislý a výběr aplikací jako Gnote ukazuje, že ve Fedoře desktop na Monu stavět něchtějí. Spíše jej odsouvají někam na úroveň Wine, - kdo potřebuje, doinstaluje. Vyvíjet na tom nebudem.
Kapitola sama o sobě je Moonlight. Licenční podmínky k Moonlightu jsou natolik komplikované, že jim nerozumí leckterý v právu zběhlý člověk. Groklaw se proto v této problematice dotázal právníků ze SFLC Stojí za přečtení. Moonlight může zřejmě distribuovat pouze Novell, jakákoli jiná distribuce si koleduje o napadení ze strany právního oddělení Microsoftu. Vskutku zajímavá variace na téma Opensource v podání Icazy a Novellu. Ve Fedoře se tak Moonlight dostal na forbiden list.Jsem sice prostý uživatel, ale když vidím na svém linuxovém desktopu .exe a .dll dělá se mi hrozně blivno. Nemáme proto zavedenou konvenci .bin a .so? To budeme dělat Windows-like systém? Kladu si otázku kam se bude ubírat klíčový hráč - Novell, který pod vlivem Icazy vyrábí jednu Mono aplikaci za druhou a aktivně je tlačí do populárích projektů jako je GNOME nebo Ubuntu. Takhle přece nevypadá Opensource! Kvalitní Opensource přece nikdy nebyl o otrockém opisování technologií! A už vůbec ne o implantování zjevně toxického IP do základny mnoha OSS aplikací. Dosud jsem byl k Monu skeptický. Ale když už ani Icaza není schopen odpovědět na otázky týkající se licencování, vidím blikat jeden obrovský vykřičník. Pokud bude Icaza úspěšný, a nacpe mono kam se dá a stane se jedním ze základních stavebních kamenů systému, co se stane až jednoho dne zaklepou všem uživatekům a distributorům právníci z Microsoftu na dveře a začou vymáhat licenční poplatky za jejich IP? Nechej rozšířit a pak zkasíruj je docela reálně vypadající strategie. Naopak je evidentně naivní představa, že zaostávající a ze své postaty kopírující Mono přinese Linuxu zajímavé aplikace, zvlášť když .NET je mnohem dál a vývojáři pro Windows kromě .NETu stejně používají i Windows specific featury, takže se to bude muset stejně portovat.
Odkazovaný Debian Developer tvrdí, že Mono je pokryto patentovou ochranou OIN. To zřejmě znamená, že atak Microsoftu na Mono by měl vyústit v patentový armagedon mezi OIN a Microsoftem a to by mělo Microsoft od podobné akce odstrašit. Co si mám o tom myslet, nevím. Nejen že to implikuje přiznání, že Mono je toxickou komponentou a je třeba ji takto bránit, ale hlavně, moc dobře si vzpomínám na TomTom, napadený kvůli VFAT v Linuxovém kernelu. Žádná obrana OIN nepřišla. Nevím, jak OIN funguje, možná jen mezi členy ale evidentně nechrání všechny obecně. Navíc okolo Mono a Moonlightu se točí spousta informací o tom, že exkluzivně zákazníci Novellu jsou ti jediní z obliga. Takhle vypadá aplikace Opensource v praxi?
Trochu mám obavy z toho, že Icaza skrze Novell významně kontaminuje SUSE a Opensuse (což se mu už dnes evidentně daří) - zejména oblast Gnome, GTK a Enterprise aplikací, a ty pak jako jedna z klíčových upstream komponent pak budou mít vliv i na ryze koncové populární produkty jako Ubuntu, kde je dnes s radostí přebírají protože to prý není problém.
Jako koncový uživatel tomu možná jen nerozumím. Možná je všechno úplně jinak. Ale co. V této otázce jako koncový uživatel moc hlasů nemám a nebudu mít šanci to asi nijak ovlivnit.
Tiskni
Sdílej:
co se stane až jednoho dne zaklepou všem uživatekům a distributorům právníci z Microsoftu na dveře a začou vymáhat licenční poplatky za jejich IPVšem ne... V rozumné části světa nic jako SW patenty neplatí :)
Enterprise edice SUSE Linuxu už jsou monem prolezlé zejména díky ZMD, které si v Novellu napsali v Monu.To už naštěstí neplatí pro SLE 11.
Potrebujeme vubec my lide tyto technologie ?
Moonlight - alternativa silver light - konkurent adobe flash .... to vse je jen technologie na zobrazovani reklam a nic vic. Vse ostatni se da udelat jinak a lepe.
>>>shell je pro mne
1+
Hafo veci jde uvarit rourama, presmerovanim apod.
Python je úžasný jazyk. Jednoduchý na naučení, rychlý na psaní...
Nemůžeš od všech očekávat, že přestanou používat interpretované jazyky. V lecčem jsou výhodnější než ty kompilované (jistě že též mají i nevýhody jako trochu menší rychlost, ale to už musí zvážit vývojář, jestli to vůbec činí pro daný projekt problém).
Co si myslíš třeba IcedTea/OpenJDK?Ale to je něco úplně jiného - openjdk jsou ty samé zdrojáky, které běhají i pod originální Sun Javou, akorát pod GPLv2. V tomto kontextu se hodí spíše IcedTea webplugin, který je opensource reimplementací toho ze Sun Javy (a který nebyl uvolněn pod GPL).
Zadne programatory neni potreba vyrazovat. Existuje zde jeste Vala, ktera je svou syntaxi velmi podobna C# a jedna se v podstate o ciste C+GLib. Zaroven se jeste pracuje na standardni knihovne pro tento jazyk.
Takze s klidnym svedomim bych klidne Mono ukoncil.
Jinak jeste bych mel poznamku k tomu vyctu tech jazyku, jelikoz neni kompletni. Pro GNOME existuje tzv. GObject Introspection pomoci ktereho lze vygenerovat bindingy pro jednotlive komponenty GNOME zcela bezbolestne.
Takze pro ostatni je zde jeste Lua, JavaScript, Java, Scheme, OCaml.
Btw. Java aplikace lze udelat take zcela nativne jako to jde pomoci Mona - viz GObject Introspection, Java-GNOME nebo treba jen SWT. Takze to, ze to pro Javu nehrozi je blud, jen se v tom prilis nepise.
Takze s klidnym svedomim bych klidne Mono ukoncil.Já ne, IMHO je dobré pro portaci windowových aplikací na UNIX. Díky tomu je možné zpřístupnit uživatelům Linuxu některé zajímavé informace (byť to není úplně jednoduché, není to jen překompilování). Ale pro primární vývoj nových aplikací bych Mono nepoužíval. Mono beru jako něco na způsob Wine – akorát ne v době běhu, ale v době kompilace.
C# je pěkný jazykC# byl docela povedeny klon javy, ktery resil nektere jeji neduhy... ale s postupem doby se z toho stava evidentne nicim nerizeny kockopes...
co mě trochu oslovilo byly properties místo getterů a setterůtak treba properties povazuji za mirne diskutabilni...
Můžu se zeptat, co vyřešil?tak jeste napr. foreach cyklus... je to drobnost, ale v kodu porad pres neco iteruju a pouzivat explicitne iteratory je opruz... a pak spis takove (diskutabilni) drobnosti jako autoboxing nebo delegaty pro praci s UI,... nicmene, nebo nebyt c#, tak mozna cekame na genericke typy v jave dodnes...
tak treba properties povazuji za mirne diskutabilni...To já taky, ale snažil jsem se najít aspoň něco pozitivního.
tak jeste napr. foreach cyklus... je to drobnost, ale v kodu porad pres neco iteruju a pouzivat explicitne iteratory je opruz...Tohle v Javě normálně jde:
Collection<String> kolekce = …; for (String s : kolekce) { System.out.println(s); }(jasně, není to tam odjakživa)
nicmene, nebo nebyt c#, tak mozna cekameSouhlas, konkurence-soutěživost žene vývoj dopředu. Kdyby na Javu nikdo netlačil a byla bezkonkurenčně nejlepší, tak by se asi vyvíjela pomaleji.
Tohle v Javě normálně jde:ten se objevil az v jave 1.5, takze evidentne jako reakce na c# jinak jsem si jeste uvedomil jeste jednu vec... CLR a typovy system .NET byl navrzeny rovnou pro vice ruznych jazyku... (i kdyz mohli rovnou zaclenit i podporu pro dynamicke jazyky) ale jinak tech vyraznych rozdilu mezi javou a c# moc neniCollection<String> kolekce = …; for (String s : kolekce) { System.out.println(s); }
v době, kdy vyšla první verze .NETu, už nad JVM běžela spousta nejavových jazykůbezela, ale trochu to skripalo...
Pokud jde čistě o C#, tak mi rozhodně přijde jako lepší jazyk než Java.nektere veci tam byly vyresene lip... ale myslim, ze po vydani javy 1.5 se ty vlastnosti priblizne dorovnaly...
I některé výstřelky v posledních verzích se mi líbí (postupem času jsem začal nehorázně obdivovat LINQ)zacleneni LINQ a infrastruktury pro nej do C# me prislo jako chyba... a nejvetsi sranda je, ze microsoft pry od nej upousti a ma neco uplne noveho
Oni tam teda mají spoustu infrastruktury navíc, aby z LINQu mohli generovat SQL a podobně, ale to taky není úplně k zahození.me vadi hlavne ta infrastruktura okolo, ktera vlastne z C# dela uplne jinaci jazyk... ani ryba ani rak... a mam takovy neodbytny pocit, ze po zakomponovani LINQ a veci okolo se z C# stalo spis takove lepsi visual foxpro, nez jazyk navrzeny s rozvahou...
Java taky byla closed-source a protestoval proti ni nekdo?Asi proto, že Sun prokazoval to, že stojí na „dobré straně“, skutečnými činy, pro open source toho udělal opravdu hodně – zatímco Microsoft za sebou žádné takové činy nemá a všichni od něj čekají spíš ránu pod pás (a myslím si, že oprávněně).
kolik aplikaci je postaveno na Eclipse RCPTo myslíš vážně?
Mono je jeden z nejprogresivnejsich open-source projektu vubec tak proc tak ostra kritika? Proc nikdo Miguela nechvali za to jakej kus prace odvedl?
C# je pěkný jazyk, (dot)NET (Mono) není špatný framework -- dobře se v tom píše.Jo, dobře se v tom píše, však proto taky MS .net a C# uvedl.
.NET/C# nevyžaduje vůbec nic. Stáhneš si od Mrkvosoftu MSVC, SDK, .NET runtime a prostě jedeš - už žádné nudné čtení nějakých učebnic, namahávé rozhodování, kterou technologii použít atd. MS všecko vyřeší za programátora, všecko je v API a to je to jedinnéA jak se to liší od Javy? Stáhni si třeba balík JDK + Netbeans a máš stejný (nebo větší) komfort. Liší se to tím, že máš na výběr? Pokud někomu možnost volby vadí, tak ať si představí, že tu ta spousta různých frameworků není a drží se v bezpečí návodů na webech Sun/Netbeans/Glassfishe.
Krom toho na Javu ti stačí v systému jeden runtime, kežto na .DOT potřebuješ mít v systému runtime verze 2, 3, 4,... protože každý program může být napsán pro jiný.A teď ještě tu o krtečkovi. V praxi není kompatibilita jévéemek (ani těch od sunu) dokonalá, některé programy zkrátka fungují jenom s konkrétní verzí. Může to být díky jejich vlastním chybám, to ale na věci nic nemění. Java a Cs jsou taky kompilované jazyky
Java a Cs jsou taky kompilované jazykyAle jo, jistě, já vím, akorát jsem neměl lepší pojmenování. Nechtěl jsem říct 'nativní', páč to by se zdejší Javatici urazili a ukamenovali mě
A praktické programy mají jiné cíle, než být maximálně efektivní, třeba být levně udělané.Jistě, v praxi existuje vždycky spousta věcí, které jsou méně efektivní, ale levnější. Takové věci (ať už se jedná o SW nebo ne) mají určitě své místo, ve kterém jsou dobré. Ale to mi nebrání mít radši ty efektivní
c(
Křížek (♯) zvyšuje notu o jeden půltón. K názvu noty se přidá koncovka -is.
vrms - virtual Richard M. StallmanJežišmarja! :-O
U mě to vypadá takhle:
$ vrms
Non-free packages installed on localhost
latex2html LaTeX to HTML translator
nvidia-185-kernel-source NVIDIA binary kernel module source
nvidia-185-libvdpau Video Decode and Presentation API for Unix
nvidia-glx-185 NVIDIA binary Xorg driver
opera The Opera Web Browser
stardict-english-czech Stardict package for English-Czech dictionary
sun-java6-bin Sun Java(TM) Runtime Environment (JRE) 6 (architecture
sun-java6-doc Sun JDK(TM) Documention -- integration installer
sun-java6-jdk Sun Java(TM) Development Kit (JDK) 6
sun-java6-jre Sun Java(TM) Runtime Environment (JRE) 6 (architecture
sun-java6-plugin The Java(TM) Plug-in, Java SE 6
sun-java6-source Sun Java(TM) Development Kit (JDK) 6 source files
unrar Unarchiver for .rar files (non-free version)
Contrib packages installed on localhost
flashplugin-installer Adobe Flash Player plugin installer
flashplugin-nonfree Adobe Flash Player plugin installer (transitional pack
nvidia-common Find obsolete NVIDIA drivers
nvidia-settings Tool of configuring the NVIDIA graphics driver
ttf-mscorefonts-installer Installer for Microsoft TrueType core fonts
13 non-free packages, 0.5% of 2398 installed packages.
5 contrib packages, 0.2% of 2398 installed packages.
Je jich celkem dost, ale na procenta to zase moc není. Bez nvidiáckých ovladačů se bohužel neobejdu, Flash se občas hodí (i když bych byl radši, kdyby to šlo bez něj), Operu normálně nepoužívám, ale na testování nebo na hraní ji tu mám, RAR bych asi mohl vyhodit a co se týče Javy, zatím jsem se nedostal k tomu, abych vyzkoušel, zda všechno, co potřebuji, funguje i v OpenJDK.
Ale je to pěkný prográmek, každý můžeme mít ve svém počítači malého RMS
každý můžeme mít ve svém počítači malého RMSMěli by ho udělat jako démon s vlastnostmi Tamagotchi. Když bys mazal nesvobodný software, tak by prosperoval, a kdybys instaloval software z non-free nebo poskvrnil jádro, tak by umíral
Microsoft to ví, ale nikomu to neřekne. Viz odkazovaný článek.
Takže abych to shrnul, Microsoft poskytuje svoje IP, pod licencí, kterou nikdo nezná a konkrétní znění zřejmě neexistuje či nebylo niky uveřejněno, a na základě toho usuzuješ, že to bude OK?