Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nezapomínejte na to, většina nováčků to nedělá, ani já jsem nebyl o moc jiný, ale celkem rychle jsem si na to zvyknul a opravdu to zabírá, většina "lamáckých" dotazů se dá vyřešit přečtením manuálu, člověk si pak nepřipadá jako blbec, když je mu odpovídáno RTFM, případně se může bránit.
Manuálové stránky jsou povětšinou anglicky. Kočky mají jedno přísloví: "Když chceš jíst rybu počítej s kostmi" (Červený trpaslík - Rimmerosvět). Jinak to komentovat nebudu, kdo očekává že mu budou neustále podstrkávány pomocné berličky, ať se vrátí tam odkud přišel. Angličtina je v IT oficiálním jazykem, to nikdo nezpochybní a není důvod to měnit.
GNU/Linux není zas tak úplně pro FBU, a pokud ano tak jsou to speciálně některé distribuce, které jsou "User Friendly", nevím do jaké míry, odvyknul jsem si používat klikací nástroje, raději nastavuji pěkně editací konfiguráků (ve Slacku to snad ani jinak nejde), je to o hodně rychlejší a nehrozí že něco přehlédnu, navíc vím něco o tom jak to funguje, a nespoléhá se na to že to NĚJAK funguje.
Pokud jste nováčkem, nebo o dané problematice moc nevíte, přečtěte si příslušnou manuálovou stránku a teprve pak se ptejte, je to tak lepší a ušetříte si hodně času a starostí...
Tiskni
Sdílej:
Jediný problém je v tom, že naučit se rozumět systému alespoň do nějaké uživatelsky přijatelné míry může zabrat až několik set hodin (představte si, že ste úplnej a Widlema pokaženej, totální BFU, i když s dobrou a pevnou vůlí) a znamená pročtení, dle mého odhadu, více jak 10000 stran poměrně hutného, odborného anglického textu a manuálových stránek k základním příkazům. Pak je člověk sto napsat si script v BASHi (ale ne nějak moc složitej), nastavit FW (ale stále bez nějakých hlubších znalostí), rozjet si lokální MTA a nakonfigurovat procmail, aby třídil (to zahrnuje alespoň základní znalost regulárních výrazů), nastaví si možná Vim jak chce (spíš ale ne) a Mutt, rozjet Xka (hm, jak kdy a jak na čem), přeložit vlastní jádro (80% podporovaného HW v jádře ale stejně nezná) a zkompilovat si pár prográmků ze zdrojáků (když neumí uživatel programovat, tak některé pravděpodobně nikdy nepřeloží, protože nepochopí, co mu chybí).
Pak má člověk systém, se kterým je jakž takž spokojenej. No, a teprve pak začne člověk řešit další věci jako rozjetí MySQL, Apache, vymění Sendmail za Postfix, začne se učit ACL, popř. SELinux či GRSecurity atd. Stránky přibejvají a přibejvají. Ale ono to stále nestačí, systém chce víc krve a potu... no, myslím, že pro normálního člověka to fakt nebude, co myslíš? (A to ani nemluvím o tom, že náš fiktívní BFU najednou zjistí, že jeho ve Widlích snadno naklikané stránky jsou vlastně blbě a tak se začne se učit (X)HTML, PHP, CSS, JS, Javu atd.)
No, a když toto vše během pár let zvládne, tak vlastně stále neumí skoro nic, protože sice umí nastavit FW, ale nerozumí do hloubky TCP/IP atd. Nechápe stále prostě milióny věcí a je smutný a smutný, protože venku svítí sluníčko a on si zrovna špatně zapsaným regulárním výrazem vymazal půlku práce ve Vimu a teď čte manuál, aby zjistil, jak se dělá "undo".
Vzhledem k tomu, co jsem napsal, je zřejmé, že GNU/Linux není rozhodně pro lidi, co jsou líní se učit nové věci.
Komu se nelení, tomu se zelení (nemyslím dolary nebo tak).
A teď abych mluvil za sebe: ve Widlích jsem se naštěstí moc neohřál. Začátky s GNU/Linuxem byly vcelice skličující, ale vytrval jsem. Nejsem žádný guru, ale umím se už v systému docela dobře pohybovat a četnost mých dotazů do různých konfer i sem se postupně ztenčuje. Po letech mi mozek konečně začal fungovat tak, jak jsem vždy chtěl. Některé věci mi činí námahu stále, ale to se časem poddá. Takže se lidi nebojte, stojí to za to! Ten pocit dobře vykonané práce nad sebou samým za to opravdu stojí!
A právě proto je to tak zdravé: mozek nikdy nevypneš, sic ...
Ale asi to tak bude, někdy mám pocit, že nedělám nic jiného, než že pořád jen čtu dokumentaci.
Pravda, ve Windows dělám často ještě jednu věc - přečtu dokumentaci, a pak zjišťuju, jak je to doopravdy
Což v Linuxu někdy taky, ale tam to bývá ve zdrojáku. A ten většinou nekecá
Pravda, ve Windows dělám často ještě jednu věc - přečtu dokumentaci, a pak zjišťuju, jak je to doopravdyBy me zajimalo cemu rikas dokumentace, vzdyt aspon trictvrtiny ji jsou nezverejnene. :)
No, a teprve pak začne člověk řešit další věci jako rozjetí MySQL, Apache, vymění Sendmail za Postfix, začne se učit ACL
Pokud někdo umí solidně nakonfigurovat sendmail, tak přechod např. na postfix považuju za znalostní downgrade
S postfixem na věčné časy!
dobre mi tak
Jako LAMA musím plně souhlasit. Tento článek plně vystihuje to, na co musí přijít každý příchozí. Viz BLOG Banánoví tučňáci.
Zezačátku jsem si připadal jako méněcenný blbec, teď už pouze jako blbec. Dovolím si ale nesouhlasit s tím, že je nejlepší distro pro začátečníka bez klikacích nástrojů. Když člověk neumí najít manuál, musí klikat. Když nefunguje hardware, musí klikat. Když nefunguje grafika, nemůže klikat a najít manuál - s tím si neporadí, leda s knihou (tu ale začátečník nemá v ruce a když nefunguje NET = GOOGLE Not found. Pokud nováček koupí jako první distro bez manuálu, ztratí dva roky jako já
Když nefunguje hardware, musí klikat.Kdyz nefunguje mys, tak taky musi klikat??? To asi ne, zlata konzole.