Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Před třemi lety jsem se rozhodl, že přejdu z české QWERTY (resp. původně QWERTZ) na Colemak. Má motivace spočívala v tom, že bych si spravil techniku a zvýšil efektivitu psaní. Colemak jsem si vybral především díky jeho částečné podobnosti s US QWERTY – v následujícím textu se budu věnovat tomu, proč je kompatibilita s QWERTY (a QWERTY samotná) ZLO (a co s tím).
Stěžejní cíl optimalizace rozložení kláves pro psaní všemi deseti je jasný: umístit symboly s ohledem na jejich frekvenci (resp. frekvenci jejich posloupností) tak, aby zátěž jednotlivých prstů co nejlépe odpovídala jejich síle a pohyblivosti. To v praxi znamená umístit nejčastější symboly na domovský řádek a/nebo na klávesy ovládané silnějšími (příp. pohyblivějšími) prsty, a to tak, aby se prsty střídaly.
Colemak je v tomto ohledu dobré rozložení – podobně jako Dvorak a mnohá další. Samozřejmě, záleží na parametrech pro hodnocení, tzn. korpus a vlastnosti rukou konkrétního uživatele, příp. ještě fyzické provedení klávesnice, ale do toho zde zabíhat nehodlám. Místo toho se podívejme na vlastnosti rozložení sdílené s QWERTY.
Máme “počítačovou” US QWERTY a pak má prakticky každé etnikum “vlastní” rozložení, které prohazuje několik písmen, přidává diakritiku nebo míchá s interpunkcí. Přitom pro většinu změn neexistuje racionální zdůvodnění, leda iracionální nacionalismus a syndrom NIH.
Poznámka: Původ QWERTZ/AZERTY opraven podle state of the art vědeckých poznatků.
QWERTZ v toho času německy mluvících/píšících zemích. Proč prohazovat Y a Z? Protože na původním psacím stroji (Sholes/Remington) se teoreticky měly méně zasekávat – Z se v němčině výrazně častěji vyskytuje vedle A, a tak se hodí strčit ho mezi klapky kláves s čísly 6 a 7. Co na tom, že v době standardizace (20. léta 20. stol.) se už používaly psací stroje fungující na jiném principu (viz Underwood s viditelným psaným textem).
Francouzská AZERTY už nedává vůbec žádný smysl. Okolnosti jejího vzniku nejsou známy, ale je evidentní, že autor změny nebyl při smyslech nebo při rozumu. Stačí pohled na tečku na druhé vrstvě. Přesun QAZ a M vychází ze stejného principu jako v případě QWERTZ, ale ve Francii se psací stroje standardizovaly ještě později než v Německu, takže také platí stejná připomínka. Ještě jiný příklad: “ç” zadat jde (klávesa 9 na US QWERTY), ale co “Ç”?
Proč má UK QWERTY prohozený zavináč a dvojité “uvozovky” oproti US QWERTY? Není to změna pro změnu?
To byly pořád národní varianty. Jenže co když je chaos i v rámci různých implementací jednoho národního rozložení? To je přesně důvod, proč jsem se chtěl zbavit české QWERTY (resp. původně QWERTZ). Např. “stříška” (^) se zadává jinak na MS Windows a jinak na GNU/Linuxu; IIRC to na MS Windows bylo AltGr+3, což ale byla mrtvá klávesa, zatímco v XKB mají klávesy na číselném řádku na třetí vrstvě symboly tak, jsou na druhé vrstvě na US QWERTY.
A to na české “standardní” klávesnici AFAIK ani nejde jednoduše zadávat správné české „uvozovky“. Vlastně jen prostřednictvím kódu z Unicode. Připadá vám Ctrl+Shift+U, 201E, Enter (resp. totéž s 201C) přímočaré? Mně ne. Na MS Windows se to samozřejmě dělá jinak (Alt+číslo na numerickém bloku).
Když jsem se dostal k vyšším vrstvám, na skoro každé “standardní” klávesnici je AltGr někde jinde. Na noteboocích často pod čárkou; na spoustě klávesnic je ale více vpravo, až pod tečkou, ba dokonce pod lomítkem, pokud chybí klávesy Windows; na zvlněných klávesnicí bývá posunutá doleva, pod M. Čert aby se v tom vyznal!
Různá rozložení s Colemakem v čele se chlubí zachováním klávesových zkratek z QWERTY, především ZXCV. Uznávám, že naučit se nové klávesové zkratky je dost možná ještě náročnější než naučit se plynule psát na jiném rozložení, ale jsou v prvé řadě hmaty jako Ctrl+C jednou rukou vůbec dobrý nápad?
Různě kroutit zápěstí, natahovat dlaň nebo vyvracet prsty dobrý nápad není. Řešení? Tak jako se při správném psaní všemi deseti používá opačná ruka pro stisk modifikátoru Shift, pomohlo by používat i pravý Control. To pak ale nemůžu mít pravou ruku na myši nebo v kalhotách, namítnete. Zkoušeli jste kopírovat pomocí Ctrl/Shift+Insert?
Zdaleka ne všechny programy navíc používají právě ZXCV. Co třeba Vim a programy jím inspirované? Ano, tam se teoreticky musíte znovu naučit ještě víc klávesových zkratek nebo příkazů. Nebo si je nastavit podle svého gusta, jako si někteří hráči mění pohyb z WASD na ESDF, ať už z důvodů ergonomických nebo kvůli ghostingu/blokování kláves.
Ale hlavně, co třeba problém “horkých kláves” obejít? Např. na OS X je ve výchozí instalaci přítomno rozložení nazvané Dvorak-QWERTY. Je to prostě Dvorak Simplified Keyboard, pokud nedržíte stisknutý některý modifikátor z trojice Control-Alt-Command. Nebo ještě jinak, což takhle využívat toho, že máme šipky a různé speciální klávesy od regulace hlasitosti zvuku přes pohyb v historii po práci se schránkou? Namátkou Neo, DreymaRův Colemak nebo různé kompaktní klávesnice jako HHKB mají tyto klávesy na vyšší vrstvě přímo na domovském řádku nebo kolem něj.
Lidé se předhánějí v hledání co nejefektivnějších rozložení s co nejmenším počtem změn vůči QWERTY. Takové nové rozložení se přece snáze naučíte, ne? Takže máme qwpr se 14 změnami, Colemak se 17 změnami, Minimak se čtyřmi/osmi/dvanácti změnami,… Pro Colemak dokonce existuje promyšlená metoda nazvaná Tarmak, což je skupina rozložení, pomocí které můžete relativně plynule přejít z QWERTY na Colemak tak, že se v každém kroku změní pouze pár kláves.
To je zajímavá myšlenka, ale dává smysl v praxi? Učíme se cizí jazyky tak, že si prostudujeme změny oproti jazyku, který už známe, nebo dokonce postupně modifikujeme svůj mateřský jazyk tak dlouho, dokud se nepodobá jazyku, který se chceme naučit? Nevznikají z toho paskvily jako Czenglish? Neztratíme tak znalost původního jazyka? Není větší riziko, že si podobné jazyky budeme plést? Když se vrátím ke klávesnicím, stačí se podívat, jaké vášně vyvolává jediná změna mezi QWERTY a QWERTZ.
Na druhé straně je řada uživatelů, kteří si vybudovali motorickou paměť pro Dvorak na zelené louce a dovedou mezi rozloženími přecházet. Ostatně, hudebníci také nezřídka zvládají více různých ladění.
Spousta optimalizovaných rozložení – týká se to hlavně těch inspirovaných Dvorakem – má samohlásky na jedné straně a souhlásky na straně druhé. Při psaní slabik se tak ruce v úhozech střídají. Teoreticky by to mělo poskytovat čas pro paralelizaci, a tedy rychlejší psaní, a co jsem si dříve neuvědomil, čas pro přesouvání rukou, protože prsty se nepohybují zcela nezávisle. Před třemi lety jsem se obával, že bych kvůli špatné koordinaci pohybu rukou dělal překlepy: prohozená písmenak.
Na QWERTY a rozloženích z ní vycházejících naopak není neobvyklé, že jedna ruka dělá delší sekvence úhozů. Podívejte se na slova jako “kolik”, “minimum” nebo populární “stewardess”. Optimalizovaná rozložení takové posloupnosti činí příjemnějšími, např. mé oblíbené “rst” na Colemaku, což je “sdf” na QWERTY. Trolling s komentáři jako “first” je pak o to větší radost.
U evropských jazyků do hry vstupuje diakritika. Zrovna čeština a slovenština jí používají zatraceně hodně, navíc v tom našem kotli máme ještě guláš s německými, polskými a maďarskými jmény, ani výrazy převzaté z francouzštiny nejsou vzácné. Jak zadávat diakritiku? Národní rozložení vcelku náhodně hýbou se speciálními symboly nebo přidávají další klávesu na úkor části pravého Shiftu. Mezinárodní rozložení všechno sypou na další vrstvy, takže AltGr si neodpočine, a to na běžných klávesnicích ani nejsou dva na rozdíl od ostatních modifikátorů. Do toho mix přímého vkládání symbolů a mrtvých kláves. Na kapitálky mrtvé klávesy nebo Caps Lock. Prostě pejsek s kočičkou vařili dort.
Přitom stačí jednoduché pozorování: háčky jsou vesměs nad souhláskami, čárky a přehlásky nad samohláskami. Když budou souhlásky na jedné straně a samohlásky na straně druhé, co kdybychom dali na jednu stranu mrtvou klávesu pro čárku a umlaut, na druhou stranu mrtvou klávesu pro háček? To ale s běžnou klávesnicí jen tak nepůjde, bude to chtít klávesnici ergonomickou…
Microsoft Natural není ergonomická klávesnice. Co je? Opět drobné pozorování, tentokrát lidských rukou. Lidské ruce jsou symetrické, šířka ramen je v průměru kolem 45 cm, prsty mají rozdílnou délku, malíček je nejslabší prst a palec je protistojný. Co z toho plyne pro klávesnici?
Zkuste si běžnou klávesnici otočit o 90° a položit na ni prsty – pro posun o řádek nahoru/dolů stačí pohnout vpřed/vzad, nikoliv vpřed/vzad a do strany. Vezměte si dvě takové klávesnice, každou pod jednu ruku. Jak se vám mačkají postranní tlačítka myši pod palcem? Když to všechno vhodně spojíme, pod palci bude dost místa na přepínače a modifikátory.
Tiskni
Sdílej:
Ještě jiný příklad: “ç” zadat jde (klávesa 9 na US QWERTY), ale co “Ç”?
Tipoval bych, že z podobných důvodů, z jakých je na české klávesnici "ů", ale ne "Ů". Někdo, kdo umí francouzsky, by mohl říct, jestli se ve francouzštině může "ç" vyskytnout na začátku slova.
Je nekde v postu Tvoje rozlozeni ergodoxu?
Asi ne, ale na té pokladní klávesnici mám teď rozložení takové, že modifikátor pod C/čárkou (symetricky) přepíná na vyšší vrstvu, která vypadá takhle:
~ " _ + | ` ' - = \ [ ] { }
Jak se ti stiska ta posledni (nejspodnejsi) rada na ergodoxu?
Krásně. Klávesy pod V a C (resp. M a čárkou) jsou modifikátory (pro přístup k dalším symbolům) ovládané palcem; vnější trojice je Control-Alt-Super a mačkám ji přední částí dlaně.
ale jsou v prvé řadě hmaty jako Ctrl+C jednou rukou vůbec dobrý nápad? Různě kroutit zápěstí, natahovat dlaň nebo vyvracet prsty dobrý nápad není. Řešení?Prohodit levy Control a Caps Lock. Nebo jeste lepe pouzit Caps Lock klavesu jako Control a levy Control klavesu jako neco jineho.
On a typical PC keyboard of today, the Caps Lock is pressed by the weakest finger pinky. The Ctrl key can be easily pressed with palm.V podstate jde o to, jake jsou alternativy: 1) mackat levy control malickem v puvodni pozici 2) mackat control opacnou rukou nez vyznamovou klavesu 3) mackat levy control dlani (jak doporucuji v clanku) Bez prehozeni controlu a caps locku pouzivam vetsinou 1), akorat ten malicek musim vic zkroutit a pripadne lehce posunout zapesti. Co se tyce 2), tak klavesove zkratky, ktere je treba mackat obema rukama mi prijdou obtizne na koordinaci a snazim se jim vyhybat. Krom toho, ze mi prijdou obtizne na koordinaci, tak na to, ze clovek dela na pocitaci i jine cinnosti nez psani v editoru, pri nich ma casto primarni ruku na mysi, takze klavesove zkratky, ktere nelze nebo lze jen obtizne napsat jednou rukou, jsou nevhodne. V odkazu ovadeny priklad s napsanim cele vety pomoci leveho Shiftu je irelevantni - pri psani cele vety je zanedbatelna latence mezi stiskem shiftu a prvni klavesy (a mezi uvolnenim posledni klavesy a uvolnenim shiftu), pri stisku klavesove zkratky je vhodne mit tuto latenci co nejmensi a nevenovat mysl koordinaci jednotlivych prstu. Nehlede na to, ze drzeni Shiftu na psani cele vety je podstatne narocnejsi cinnost nez stisk Controlu kvuli jedne ci dvema klavesovovym zkratkam. Mackat Control jako libovolnou jinou klavesu by melo smysl, kdyby fungovala jako dead key, pak by jeji stisk byla normalni operace jako stisk jakekoliv jine klavesy a nevyzadovala by specialni koordinaci mezi rukama. Co se tyce 3) to si tezko dovedu predstavit. To by (pri mem rozlozeni rukou na klavesnici) znamenalo vyrazny pohyb celeho zapesti narozdil od trivialniho pohybu malicku z 'a' na Control.
Ono je těch možností mnohem víc.
xcape
) v kombinaci s něčím z předchozího. Nebo sticky keys v kombinaci s něčím z předchozího, tzn. modifikátory skutečně fungují jako "mrtvé" klávesy. To zvažuji, má to něco do sebe. Třeba Sean Wrona podobně používá Caps Lock místo Shiftu (tím ale nemyslím přemapování).Já na spodní řadu kláves používám palceTak mackam Alt a Super. Ale mackat tak Control (zvlast na popularni klavesove zkratky Ctrl+F, Ctrl+B) bych si vykloubil zapesti.
-I
by měl sloužit k přidání vlastního adresáře do cesty setxkbmap
/xkbcomp
.
/usr/share/X11/xkb/symbols/
vem si třeba soubor /usr/share/X11/xkb/symbols/cz
, poedituj si ho dle vlastních přestav, ulož jako /usr/share/X11/xkb/symbols/mycz
a zaveď setxkbmap mycz
a máš hotovo.
DSK má příliš mnoho posloupností úhozů jedním prstemZ me zkusenosti tyto posloupnosti jsou velice malo caste - mas nejake podklady, kde by bylo jejich uziti castejsi (napr. par tisicu dopisu/mailu/stranek_z_knizek)?
Naopak, vetsina chce komfort - neresit nejake rozdily a intuitivne psat na ruznych pocitacich v ruznych jazycich pohodlne, bez premysleni a bezchybne. Proste flakani (resp. plne soustredeni se na praci namisto hledani hacku/carky/strisky/ogonku/whatever) pri psani rulezzzPřesně tak. I na té tak haněné qwerty lze bez problémů psát dost rychle na to, aby to neomezovalo. Jakékoliv zrychlení navíc je nepodstatné a cena v podobě ztracené kompatibility je příliš vysoká..
I na té tak haněné qwerty lze bez problémů psát dost rychle na to, aby to neomezovalo. Jakékoliv zrychlení navíc je nepodstatné a cena v podobě ztracené kompatibility je příliš vysoká.Často tomu tak bývá (a to nejen v ČR). Na druhou stranu QWERTY má úplně stejné problémy s kompatibilitou jako ostatní layouty právě kvůli národním a dálším specifickým variantám v různých (nejen operačních) systémech, takže se stejně lze spolehnout pouze na základní latinku "na svých místech". Pak je tedy metrikou jak často člověk potřebuje komfortně psát cizojazyčně (a za cizí jazyk lze v tomto kontextu považovat i programovací jazyky). Osobně vyžaduji/potřebuji komfortně vše, tedy angličtinu, češtinu, němčinu, finštinu a velice dobře dostupné téměř všechny nelatinkové ASCII znaky (výjimku tvoří pouze několik speciálních jako "Start of text" nebo "Start of header"). A nehodlám se učit pět (výrazně) různých layoutů nebo desítky emacs-like super-dlouhých zkratek pro každý OS (linux konzole, BSD konzole, X, Windows XP, Windows 7, Windows 8, Mac OS X Leopard, Mac OS X Lion, BlackBerry 10), na kterém potřebuji komfortně psát (i když ne vždy ve všech pěti variantách - např. na Mac OS X a BlackBerry 10 jsem zatím vůbec nepotřeboval finštinu ani němčinu). Btw odkazovaný princip tvorby nacionálních (nebo jinak doménově specifických) layoutů je právě trapně jednoduchý, naprosto bez nutnosti se něco nového učit a hlavně aplikovatelný na všechny existující layouty, které neobsahují modifikátorové (aka emacs-like) kombinace i pro základní písmena (např. z latinky). Tedy např. bezproblémově použitelný s COLEMAK.
a to zkopírovanou z české QWERTZNu, mezi nami linuxaky jak zminujes bych cekal, ze se alespon mrknes na odkazovane repo, kde je videt, ze nic z QWERTZ zkopirovaneho nemam (byl by to opravdu nesmysl). Btw ls mi neprijde problemove od te doby, co jsem zacal psat vyrovnane a v klidu a ne davkove/burst jako kdysi.
Ale obávám se, že problém s AltGr v principu trváV tom pripade jsem vubec nepochopil co myslis asymetrickym AltGr. Alt(Gr) umyslne na nic nepouzivam. Dokonce nepouzivam zadny jiny modifikator nez Shift (to je prave jedno z vyznamnych navrhovych rozhodnuti dane metodiky pro tvorbu layoutu).
to bych radši hleděl na využití 105. klávesy (ISO) pro mrtvou diakritiku.Jen hled, stejne jako udivene hledeli snad uplne vsichni, co za celou historii lidstva tvorili klavesove layouty. Osobne povazuji mrtvou diakritiku za naprostou zbytecnost zpusobujici akorat kupu problemu. Proto ji v odkazovane metodice pro tvorbu layoutu nepouzivam a pouzivat nebudu (to je dalsi z vyznamnych navrhovych rozhodnuti).
AltGr je (může být) layer modifier/toggle, což se od těch tvých víc rozložení *prakticky* neliší. Pokud uvážím use case např. psaní v LaTeXu, rozdíl tam IMHO prakticky není.LaTeX je zastaraly paskvil, ktery jedine co umi je udelat nadherny vystup (vse ostatni od uzivatelskeho vstupu, pres logiku, navrhy, implementaci, rychlost, rozsiritelnost a vubec vsechny vlastnosti kvalitniho SW nestoji vubec za rec). V LaTeXu nelze psat rychle ani plynule, takze potreba dobreho layoutu se temer vytraci (proto tak dneska leti ruzne pokrocile znackovaci jazyky a konverze mezi nimi). Na LaTeXu se hezky demonstruje vyznamovy rozdil mezi psanim a sazenim. A tento je opravdu markantni. Navic Alt(Gr) povazuji za bezne dostupnou klavesu pouzitelnou na cokoliv jineho (napr. osobne oba Alty uz pres 6 let pouzivam jako zakladni pilir ovladani desktopu; btw tento zpusob ovladani desktopu jsem navrhnul cca 2 roky predtim, nez jsem se pustil do navrhu univerzalni metodiky pro tvorbu layoutu).
Já si ale hlavně nejsem tak jistý tou volbou číselného řádku a asymetrických extra kláves vpravo pro… vlastně cokoliv. Ano, je to kompatibilní se zbytkem světa, ale… AT WHAT COST? (Apollo Face no space) Na normální klávesnici extra dráha, extra laterální pohyby. Načež mě kralyk umlátí piánem. ;_;Nejsem takovy znalec a musis mi nejprve vysvetlit pojem asymetricke extra klavesy. V mych layoutech si pod timto pojmem nic neumim predstavit. Ciselny radek pouzivam, protoze to je posledni dobre dostupna rada klaves i pro male ruce s kratkymi prsty. Souhlasim ale, ze rozmer klaves by se mohl zmensit o cca 2mm na vysku i na sirku a vsem by se nezanedbatelne ulevilo.
LaTeX je zastaraly paskvil, ktery jedine co umi je udelat nadherny vystup
Nicméně je to de facto standard na psaní pejprů a hlavně zápis vzorců. Shorthand výrazně pomáhá, ale musí se dobře nastavit a integrovat s klávesnicí.
V LaTeXu nelze psat rychle ani plynule, takze potreba dobreho layoutu se temer vytraci
Právě naopak, dobrá integrace maker/shorthandu/… dělá divy.
proto tak dneska leti ruzne pokrocile znackovaci jazyky a konverze mezi nimi
Markdown používám prakticky denně, a to i pro konverzi do LaTeXu, ale co jsou extrémně časté symboly? Bingo, *_()[]`~^.
Navic Alt(Gr) povazuji za bezne dostupnou klavesu pouzitelnou na cokoliv jineho
Proč ne obojí? Na svojí obdobě Humble Hacker Keyboard mám vedle sebe snadno dostupný Shift, Control, Alt, Super, AltGr pro diakritiku a modifikátor pro speciální symboly na domovském řádku.
Nejsem takovy znalec a musis mi nejprve vysvetlit pojem asymetricke extra klavesy.
-=[]' na US QWERTY. Wide mod (posunutí výchozí pozice pravé ruky o sloupec vpravo) pomáhá (jak malíčkům, tak zápěstím).
Ciselny radek pouzivam, protoze to je posledni dobre dostupna rada klaves i pro male ruce s kratkymi prsty.
S tím na ploché rovné klávesnici nesouhlasím, spíš krátké prsty mám. Hlavně krajní pozice (`10-=) jsou *velmi* nevýhodné a ani ty prostřední (56) nejsou velká sláva (ale záleží na sexualitě, resp. poměru ukazováčku a prsteníčku). U maltronu by o tom šlo vážněji diskutovat.
Souhlasim ale, ze rozmer klaves by se mohl zmensit o cca 2mm na vysku i na sirku a vsem by se nezanedbatelne ulevilo.
O tomhle jsem nedávno četl nějakou studii a většina uživatelů preferovala větší klávesy, byť vertikální zkrouhnutí, jaké dělá kurplop, bych ocenil.
Ano, a osobne tohle povazuji za spravny pristup. Kazdopadne to uz neni zalezitost layoutu, a proto bych se tim nemel pri navrhu layoutu vubec zabyvat.Právě naopak, dobrá integrace maker/shorthandu/… dělá divy.
Tak to jsme na tom stejne a nemam pocit, ze by me nejak moje layouty zpomalovaly, prave naopak.Markdown používám prakticky denně, a to i pro konverzi do LaTeXu, ale co jsou extrémně časté symboly? Bingo, *_()[]`~^.
Jo takhle jsi myslel kompatibilitu. Ano, mym cilem bylo vytvorit minimalni layout funkcni na dnesnich hroznych HW klavesnicich s prostorem pro mnoha zlepseni v pripade dostupnosti kvalitniho HW.Proč ne obojí? Na svojí obdobě Humble Hacker Keyboard mám vedle sebe snadno dostupný Shift, Control, Alt, Super, AltGr pro diakritiku a modifikátor pro speciální symboly na domovském řádku.
Ju, tak wide-mod jsem resil pred 6 lety pri navrhu me HW klavesnice a rozhodl jsem se, ze posunu nejpravejsi sloupec na levou ruku uplne doleva. Toto reseni jsem ale nikdy jeste neozkousel a dokonce v prubehu tech 6 let jsem vazne zacal uvazovat nad zjednodusenou variantou, ktera by na kazde polovine klavesnice uplne zahodila nejpravejsi a nejlevejsi sloupec spolu s F? radou. Layout pro takto minimalisticky HW jsem vsak jeste nepromyslel, protoze bych se dostal do situace, kdy opravdu nemam dostatek klaves napr. pro slovenskou abecedu. Kazdopadne se mi ten minimalisticky navrh libi a prave proto pocitam s vyraznym pouzitim palcoveho tlacitka "@" (ktere bude tak trochu vycnivat po odstraneni nejpravejsiho sloupce, ale to je jedno - design se vzdy nejak doladi :)).-=[]' na US QWERTY. Wide mod (posunutí výchozí pozice pravé ruky o sloupec vpravo) pomáhá (jak malíčkům, tak zápěstím).
Zde se projevuje vyhoda Dvorak - i kdyz je klavesa chloupecek hure dostupna, mas cas (diky stridani rukou) si v klidu a plynule prst pripravit a toto zpomaleni ti tedy prijde naprosto minoritni/irelevantni. Souhlasim ale, ze to neni idealni a jak jsem psal nize, radeji bych o ten chloupek mensi klavesy (tim bychom se priblizili jakesi stredni hodnote v populaci pisici na pocitaci v zavislosti mezi delkami prstu a vzdalenosti mezi spodnim okrajem spodni rady a vrchnim okrajem vrchni rady i na plochych klavesnicich). Maltron resi tuto vzdalenost, ale zase zpusobuje problem, kdy prsty netukas (tedy nepouzivas vektor sily kolmy na plochu dlane, nybrz "protahujes prst" s tendenci vyrazne zmensovat uhel vektoru sily a plochou dlane), coz je neprirozene (ruka je stavena na uchopovy reflex, tedy prsty se zaviraji smerem ke dlani a ne jako pruzina temer v rovine dlane).S tím na ploché rovné klávesnici nesouhlasím, spíš krátké prsty mám. Hlavně krajní pozice (`10-=) jsou *velmi* nevýhodné a ani ty prostřední (56) nejsou velká sláva (ale záleží na sexualitě, resp. poměru ukazováčku a prsteníčku). U maltronu by o tom šlo vážněji diskutovat.
Po zbeznem probehnuti mam presne opacny dojem - drtiva vetsina to chvali a zbytek byl pozitivne zvedavy jak to dopadne. Jedine pripominky jsem videl ohledne horizontalni sirky, kterou nekterych malo diskuteru chtelo zachovat sirsi.O tomhle jsem nedávno četl nějakou studii a většina uživatelů preferovala větší klávesy, byť vertikální zkrouhnutí, jaké dělá kurplop, bych ocenil.
Na svojí obdobě Humble Hacker Keyboard mám vedle sebe snadno dostupný Shift, Control, Alt, Super, AltGr pro diakritiku a modifikátor pro speciální symboly na domovském řádku.Da se ta HHK nekde koupit? Zatim se mi ze vsech tech alternativnich klavesnic zamlouva nejvic..
Stavět?
Volitelné body:
„ “ â â„ “
apod. uz mi dosla trpelivost, vyhodil jsem je (abych nemel nutkani je psat) a ponechal pouze “„ ve specialni variante "writer" (viz. czd). Jinak podle CSN se minus nahrazuje pomlckou, takze minus neni treba vubec mit.
ak na tom tyhle vstupy jsou ted?Je to bída. Mám o tom už půl roku rozepsaný článek, tak jsem si to trochu zjišťoval a situace je imho docela bezútěšná. Co jsem tak viděl, tak nejdál je intendix což je zařízení pro psaní myšlenkami, ale je to velmi pomalé a musíš se koukat na matrix písmen, kde problikávají řádky. Pro různě paralyzované lidi to může být fajn, ale osobně bych do toho déle jak pár minut čumět nechtěl.
zdvyženýmiFuj.
Čistě pro zajímavost, zkoušels někdy psát se zdviženými zápěstími?
FTFY
Do. Or do not. There's no try.
Prakticky pořád poslední plus minus autobus tři roky mimo integrovanou klávesnici laptopu.
zdravotne hladisko. zahod prstoklad, je ti nahovno. klofaj do toho intuitivne, ako ta napadne, podvedomie si vyberie to, co telo najmenej zatazi.
Moje osobní zkušenost je taková, že meleš nesmysly. CZ QWERTY jsem opustil mj. kvůli tomu, abych odlehčil levému ukazováčku, který jsem intuitivně přetěžoval.
vybodni sa na rychlost, viac nedas.
Sotva 60 wpm v krátkých časových úsecích po aspoň šesti letech na CZ QWERTY, zatímco po sotva třech letech na Colemaku je to přes 80 wpm za obdobných podmínek nebo přes 60 wpm dlouhodobě? Komfort je úplně jinde.
Pointa je jiná: RSI je rozlezlá civilizační „choroba“ a léčení v některých oblastech těžký byznys. Do toho je zoufalství pozorovat ty ženské, jak píšou na poštovních přepážkách stylem orla kroužícího ve vychřici.
Sotva 60 wpm v krátkých časových úsecích po aspoň šesti letech na CZ QWERTY, zatímco po sotva třech letech na Colemaku je to přes 80 wpm za obdobných podmínek nebo přes 60 wpm dlouhodobě? Komfort je úplně jinde.Jseš si jistej, že to je jen v rozlišení? Jestli se třeba nezměnily i jiný věci, jako třeba držení rukou, hardware, způsob učení se psaní apod...
Do toho je zoufalství pozorovat ty ženské, jak píšou na poštovních přepážkách stylem orla kroužícího ve vychřici.Já viděl člověka v metru, kterej psal ukazováčkama obou rukou. Dost neuvěřitelnej pohled. Na druhou stranu si ale tímhle způsobem asi těžko přivodí RSI