Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Disclaimer: NO_FLAME, když o něčem napíšu v tomhle zápisku něco nepěknýho, je to jak to vidím já a nikomu to necpu. Aneb jak jsem vystřídal co se dalo i nedalo a jak smutně to skončilo.
I bylo nebylo, měl jsem na notesu OpenSUSE. Bylo by fajn, kdyby nemělo zypper, yast a podobný zpomalovací vychytávky. Jako čekat při instalaci jedinýho balíku na nějaký obnovení repozitářů, to je na mě moc, jelikož se pohybuju i na místech, kde je využití každýho kilobitu linky potřeba rozmyslet (čti: nestabilní nerychlý placený wifi, ale co se dá dělat, holt přes sklo to líp nepůjde). Tak jsem si zazálohoval data, a chtěl jsem něco, kde takovej problém nebude.
Taky jsem byl ještě kvůli něčemu, teď si nevzpomenu, tak naštvanej, že jsem si řekl vyzkouším něco novýho, ne linux. Padla volba na FreeBSD. Řeknu vám, FreeBSD je skvělej systém. S porty nebyl nejmenší problém (teda kromě nejnovějších X.org, ale ty jsem dal nakonec z balíků na CD), I se mi podařilo nainstalovat KDE3, a spoustu programů. I Atheros ar5007 jsem si rozchodil (bylo potřeba dokopírovat HAL z madwifi a rekompilovat kernel). Bluetooth taky pohoda. Ale shořel jsem na tom, že jsem si dovolil nainstalovat FreeBSD amd64 na notebook. Nevím, podle mailing listů beží suspend a podobný k-životu-nutný-kraviny na i386 v pohodě, ne tak ale na amd64. Prostě jsem vyhořel jak papír. Ještě tak cpu freq se mi povedlo rozběhat, ale acpi-asus se se mnou nebavil, prej nemám podporovanej notes (X51L!!). Takže regulace podsvícení - co to je? Jestli to někomu na X51L+FreeBSD7.1-RELEASE-amd64 chodí, ať mi prosím řekne how-to. FreeBSD by byl skvělej systém, dokonce subjektivně rychlejší než linux, ale ACPI je pro mě killer-feature, must-have.
Inu, s BSD se nezadařilo (podle strejdy googla by mi nepomohlo ani NetBSD, který by mělo bejt s APCI ok, ale zase má probém s jiným hw, o OpenBSD nemůže bejt ani řeč, co se hw týče -- btw, že je netbsd podvodná stránka mě fakt pobavilo, no naštěstí to kluci z googlu rychle opravili). Tak si říkám, snajpa, nebuď máslo, dej šanci gentoo...
Gentoo... Hmmm, no na dm-crypt jsem stejně jako u FreeBSD (s GELI) rezignoval, při nejhorším si udělám menší crypto-loop. Tak jsem nainstaloval docela úspěšně stage3, ještě z LiveCD jsem stáhnul madwifi, no pak jsem rebootoval, rozjel nějakým záhadným způsobem wifinu a pak se začaly dít věci. Jelikož jsem gentoo-neznalý, když na mě emerge vybaflo něco s maskovanýma balíkama, přidal jsem do ACCEPTKEYWORDS ~amd64. Osudová chyba. Ale to se ukázalo až po kompilaci Xorg s KDE4. Poooomalá grafika. Aha, přiliš novej xorg a já nemám GEM v kernelu. No co, vyřeším později. Mezitím jsem totiž přidal pár vychytávek do USE, no smůla jak jsem zjistil, protože emerge --newuse --update --deep world se nekonalo. Poslalo mě to do pr*** s nějakými konflikty balíků. Aha, no to jsem asi něco podělal. Vrtal jsem se v tom přes další dvě hodiny, ale nakonec jsem došel k závěru, že budu muset spáchat něco ve stylu mkfs a novej install. Tak moc jsem to podělal.
A tak jsem si řekl KAŠLU NA TO. Debian je návykovej, jenže hoši tam mají nějakej bug, netuším fakt kde, že se mi někdy zasekne klávesnice i touchpad, kurzor se hejbe, ale stisky čehokoli (i power-buttonu) jsou marný. A co je založený na Debianu? BUBUBU-Ubuntu. To jsem to dopadl, no. Že jsem ale teda doufal, že alternate install CD zvládne dm-crypt s AES256 pro rootfs i swap, tak jsem to risknul. No co, měl by to bejt debianní installer, a ten to s přehledem má zmáknutý. Btw, mám rád KDE, takže Kubuntu.
Věřte nebo ne, just works. Kubuntu + KDE 4.2.0 + AES256 crypto root i swap + doinstalovaný madwifi + virtualbox a další kraviny, za 2 hodiny. Ať mi nikdo neříká, že Ubuntu nedělá nic pro open-source. Dělají fungující nejlíp fungující distro co znám (pro můj hw), a to mi nepříjde zrovna málo. Takže konec nakonec šťastnej, ale že skončím nakonec na Kubuntu 8.10 jsem fakt nečekal. Mít FreeBSD lepší podporu HW, tak o linuxu vím jenom z doslechu.
Tiskni
Sdílej:
Taky používám Kubuntu a jsem s ním moc spokojenej. 
Takýto záver som fakt nečakal...
V gentoo je software opravdu hodně a to by mi na BSD chybělo.No, mě třeba u FreeBSD s ~20 000 balíčkama prakticky nic nechybí
. A přijde mi, že nový verze sou rychlejš než u gentoo (což ale nemusí být nutně výhoda).
. K backlightu - něco jako sysctl hw.acpi.asus.lcd_brightness=8 tam nemáš? Ale je dost možný, že bude právě součástí toho acpi_asus.
, protože hate dualboot a jenom FreeBSD používat nehodlám, aby mi to v noci vypálilo oči
když je podsvícení na 100%
? A funguje ti tam rf kill switch? To je jediny, co mi tam ted nefunguje, kdyz se probudi ze suspendu, musim rucne (prave pres ten rf kill switch) nahodit wifinu.
*SLINT* Kdybys mi dal radu, jak na to, tak se klidně podívám, jestli mi rf kill switch funguje
já doufal, že se oba bavíme o FreeBSD. Jinak suspend v linuxu mi funguje bez problémů, aspoň co sem to semtam zkoušel.
No dát si na gentoo ~ větev je hodně velká odvaha. Já to nastavuju pro každý balík zvlášť v /etc/package.keywords, pokud už to musí být. Oni dobře ví, proč nějaký balík zamaskují.
Ale vůbec ne. Jen to chce mít s Gentoo nějaké zkušenosti. Většina vývojářů stejně používá unstable a to bývá mnohem aktuálnější než stable a téměř stejně stabilní. Pokud je v balíčku opravdu nějaký problém, tak jej rovnou zamaskují. Se stable je taky problém, že chybí lidi, kteří by balíky stabilizovali, takže tam jsou opravdu hodně staré věci.
Se stable je taky problém, že chybí lidi, kteří by balíky stabilizovali, takže tam jsou opravdu hodně staré věci.
A to mi velmi vyhovuje :)
Každý jsme jiný 
a tak to já se zas přidám, že odvaha to je ... zrovna o víkendu jsem se naštval na Xorg, a řekl jsem si, že zkusím novou verzi, a že když už tak už a zupgraduju všechno, ať vidím nějaké nové bugyNo dát si na gentoo ~ větev je hodně velká odvaha. Já to nastavuju pro každý balík zvlášť v /etc/package.keywords, pokud už to musí být. Oni dobře ví, proč nějaký balík zamaskují.Ale vůbec ne. Jen to chce mít s Gentoo nějaké zkušenosti. Většina vývojářů stejně používá unstable a to bývá mnohem aktuálnější než stable a téměř stejně stabilní. Pokud je v balíčku opravdu nějaký problém, tak jej rovnou zamaskují.
no tak ACCEPT_KEYWORDS="~amd64" emerge -avuDN world neprošlo, vysypalo to tunu konfliktů, jejichž řešení jsem asi po dvaceti minutách vzdal ...
Se stable je taky problém, že chybí lidi, kteří by balíky stabilizovali, takže tam jsou opravdu hodně staré věci.to je pravda, ale konkrétně pro mně je to momentálně výhoda (nemusím řešit, jak zařídit, abych zůstal na KDE 3.5
)
Zdá se, že se nám stable vzdaluje do minulosti 
Nemapatuji si, že bych musel řešit nějaké extra množství konfliktů při přechodu ze stable. Ale to je už opravdu hodně, hodně dávno.
A co Arch?
Divný, mně funguje...
Hm, mam gentoo, už jsem o těch "vychytávkách", závislostech a tak něco psal, už je beru jako malej test inteligence a zralosti
, díky tomu, že vedu gentoo de facto na 4 strojích, tak to plodí svoje ovoce, když něco zkazim, kouknu se jinde, zda nemam někde chybu a pak teprve lezu na google.
Takže mam pocit, že to tam nechávaj schválně, jako prubířské kameny, třeba mktemp a coreutils, USE="doc" a eix
.
A bude to fungovat samo od sebe? Když jsem si koupil větší disk, tak jsem ten původní s nainstalovaným Linuxem dal do externího rámečku v BIOSu nastavil bootování z USB a všechno fungovalo, aniž bych musel sáhnout na jediný konfigurák.
Taky si myslím, že by se pisatel měl nejdříve podívat do čeho to vlastně skočil.
JA vim, dneska je v mode rikat "mam 64bitovy system", ale co presne z toho vyuzivas? To myslim vazne, uz jsem parkrat premyslel, ze bych presel na 64bit, ale zatim jsem nenasel nic, kvuli cemu bych to opravdu vyuzil, naopak, casto jsem cetl/ctu, ze v 64bitovym systemu nejede to a tamto, protoze to neexistuje a 32bit verze neni kompatibilni s nainstalovanym 64bitovym systemem. Osobne jsem jenom cvicne zkusil v calc vypocitat nejakej silene velkej faktorial a rozdil byl tak nepatrnej, ze se mi nevyplatilo kvuli tomu udrzovat 64bit system s jeho problemama. Diky predem za info, co je lepsi na 64bitu.
. Teď trochu vážně: myslím si, že je to především samotný posun kupředu. Co kdyby někdo zkusil srovnat X MHz 16bit a 32bit? Bude tam rozdíl?
Na nějaké marketingové kecy jako "generický nárust výkonu" bych se vykašlal už z prvu, protože právě generický nárust čehokoliv se nekoná ani u 64-bitů ani u víceprocesorových systémů. Ale třeba můj procesor zřejmě neumí v 32-bitovém módu sse3:
athlon-4, athlon-xp, athlon-mp Improved AMD Athlon CPU with MMX, 3dNOW!, enhanced 3dNOW! and full SSE instruction set support. k8, opteron, athlon64, athlon-fx AMD K8 core based CPUs with x86-64 instruction set support. (This supersets MMX, SSE, SSE2, 3dNOW!, enhanced 3dNOW! and 64-bit instruction set extensions.)
Takže bych se pohlížel spíš po takovýchto výhodách.
FreeBSD jsem taky jednu dobu používal
Ale už jsem delší dobu na Linuxu (Kubuntu) a jsem spokojený.
Zrovna jsem teď zkoušel tu alternate instalaci – nastavit si tam raid a nad ním LVM je úplná trivka, případně šifrování – udělali dobrý kus práce.