Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Disclaimer: NO_FLAME, když o něčem napíšu v tomhle zápisku něco nepěknýho, je to jak to vidím já a nikomu to necpu. Aneb jak jsem vystřídal co se dalo i nedalo a jak smutně to skončilo.
I bylo nebylo, měl jsem na notesu OpenSUSE. Bylo by fajn, kdyby nemělo zypper, yast a podobný zpomalovací vychytávky. Jako čekat při instalaci jedinýho balíku na nějaký obnovení repozitářů, to je na mě moc, jelikož se pohybuju i na místech, kde je využití každýho kilobitu linky potřeba rozmyslet (čti: nestabilní nerychlý placený wifi, ale co se dá dělat, holt přes sklo to líp nepůjde). Tak jsem si zazálohoval data, a chtěl jsem něco, kde takovej problém nebude.
Taky jsem byl ještě kvůli něčemu, teď si nevzpomenu, tak naštvanej, že jsem si řekl vyzkouším něco novýho, ne linux. Padla volba na FreeBSD. Řeknu vám, FreeBSD je skvělej systém. S porty nebyl nejmenší problém (teda kromě nejnovějších X.org, ale ty jsem dal nakonec z balíků na CD), I se mi podařilo nainstalovat KDE3, a spoustu programů. I Atheros ar5007 jsem si rozchodil (bylo potřeba dokopírovat HAL z madwifi a rekompilovat kernel). Bluetooth taky pohoda. Ale shořel jsem na tom, že jsem si dovolil nainstalovat FreeBSD amd64 na notebook. Nevím, podle mailing listů beží suspend a podobný k-životu-nutný-kraviny na i386 v pohodě, ne tak ale na amd64. Prostě jsem vyhořel jak papír. Ještě tak cpu freq se mi povedlo rozběhat, ale acpi-asus se se mnou nebavil, prej nemám podporovanej notes (X51L!!). Takže regulace podsvícení - co to je? Jestli to někomu na X51L+FreeBSD7.1-RELEASE-amd64 chodí, ať mi prosím řekne how-to. FreeBSD by byl skvělej systém, dokonce subjektivně rychlejší než linux, ale ACPI je pro mě killer-feature, must-have.
Inu, s BSD se nezadařilo (podle strejdy googla by mi nepomohlo ani NetBSD, který by mělo bejt s APCI ok, ale zase má probém s jiným hw, o OpenBSD nemůže bejt ani řeč, co se hw týče -- btw, že je netbsd podvodná stránka mě fakt pobavilo, no naštěstí to kluci z googlu rychle opravili). Tak si říkám, snajpa, nebuď máslo, dej šanci gentoo...
Gentoo... Hmmm, no na dm-crypt jsem stejně jako u FreeBSD (s GELI) rezignoval, při nejhorším si udělám menší crypto-loop. Tak jsem nainstaloval docela úspěšně stage3, ještě z LiveCD jsem stáhnul madwifi, no pak jsem rebootoval, rozjel nějakým záhadným způsobem wifinu a pak se začaly dít věci. Jelikož jsem gentoo-neznalý, když na mě emerge vybaflo něco s maskovanýma balíkama, přidal jsem do ACCEPTKEYWORDS ~amd64. Osudová chyba. Ale to se ukázalo až po kompilaci Xorg s KDE4. Poooomalá grafika. Aha, přiliš novej xorg a já nemám GEM v kernelu. No co, vyřeším později. Mezitím jsem totiž přidal pár vychytávek do USE, no smůla jak jsem zjistil, protože emerge --newuse --update --deep world
se nekonalo. Poslalo mě to do pr*** s nějakými konflikty balíků. Aha, no to jsem asi něco podělal. Vrtal jsem se v tom přes další dvě hodiny, ale nakonec jsem došel k závěru, že budu muset spáchat něco ve stylu mkfs a novej install. Tak moc jsem to podělal.
A tak jsem si řekl KAŠLU NA TO. Debian je návykovej, jenže hoši tam mají nějakej bug, netuším fakt kde, že se mi někdy zasekne klávesnice i touchpad, kurzor se hejbe, ale stisky čehokoli (i power-buttonu) jsou marný. A co je založený na Debianu? BUBUBU-Ubuntu. To jsem to dopadl, no. Že jsem ale teda doufal, že alternate install CD zvládne dm-crypt s AES256 pro rootfs i swap, tak jsem to risknul. No co, měl by to bejt debianní installer, a ten to s přehledem má zmáknutý. Btw, mám rád KDE, takže Kubuntu.
Věřte nebo ne, just works. Kubuntu + KDE 4.2.0 + AES256 crypto root i swap + doinstalovaný madwifi + virtualbox a další kraviny, za 2 hodiny. Ať mi nikdo neříká, že Ubuntu nedělá nic pro open-source. Dělají fungující nejlíp fungující distro co znám (pro můj hw), a to mi nepříjde zrovna málo. Takže konec nakonec šťastnej, ale že skončím nakonec na Kubuntu 8.10 jsem fakt nečekal. Mít FreeBSD lepší podporu HW, tak o linuxu vím jenom z doslechu.
Tiskni
Sdílej:
Taky používám Kubuntu a jsem s ním moc spokojenej.
Takýto záver som fakt nečakal...
V gentoo je software opravdu hodně a to by mi na BSD chybělo.No, mě třeba u FreeBSD s ~20 000 balíčkama prakticky nic nechybí
No dát si na gentoo ~ větev je hodně velká odvaha. Já to nastavuju pro každý balík zvlášť v /etc/package.keywords, pokud už to musí být. Oni dobře ví, proč nějaký balík zamaskují.
Ale vůbec ne. Jen to chce mít s Gentoo nějaké zkušenosti. Většina vývojářů stejně používá unstable a to bývá mnohem aktuálnější než stable a téměř stejně stabilní. Pokud je v balíčku opravdu nějaký problém, tak jej rovnou zamaskují. Se stable je taky problém, že chybí lidi, kteří by balíky stabilizovali, takže tam jsou opravdu hodně staré věci.
Se stable je taky problém, že chybí lidi, kteří by balíky stabilizovali, takže tam jsou opravdu hodně staré věci.
A to mi velmi vyhovuje :)
Každý jsme jiný
a tak to já se zas přidám, že odvaha to je ... zrovna o víkendu jsem se naštval na Xorg, a řekl jsem si, že zkusím novou verzi, a že když už tak už a zupgraduju všechno, ať vidím nějaké nové bugyNo dát si na gentoo ~ větev je hodně velká odvaha. Já to nastavuju pro každý balík zvlášť v /etc/package.keywords, pokud už to musí být. Oni dobře ví, proč nějaký balík zamaskují.Ale vůbec ne. Jen to chce mít s Gentoo nějaké zkušenosti. Většina vývojářů stejně používá unstable a to bývá mnohem aktuálnější než stable a téměř stejně stabilní. Pokud je v balíčku opravdu nějaký problém, tak jej rovnou zamaskují.
Se stable je taky problém, že chybí lidi, kteří by balíky stabilizovali, takže tam jsou opravdu hodně staré věci.to je pravda, ale konkrétně pro mně je to momentálně výhoda (nemusím řešit, jak zařídit, abych zůstal na KDE 3.5
Zdá se, že se nám stable vzdaluje do minulosti
Nemapatuji si, že bych musel řešit nějaké extra množství konfliktů při přechodu ze stable. Ale to je už opravdu hodně, hodně dávno.
A co Arch?
Divný, mně funguje...
Hm, mam gentoo, už jsem o těch "vychytávkách", závislostech a tak něco psal, už je beru jako malej test inteligence a zralosti , díky tomu, že vedu gentoo de facto na 4 strojích, tak to plodí svoje ovoce, když něco zkazim, kouknu se jinde, zda nemam někde chybu a pak teprve lezu na google.
Takže mam pocit, že to tam nechávaj schválně, jako prubířské kameny, třeba mktemp a coreutils, USE="doc" a eix .
A bude to fungovat samo od sebe? Když jsem si koupil větší disk, tak jsem ten původní s nainstalovaným Linuxem dal do externího rámečku v BIOSu nastavil bootování z USB a všechno fungovalo, aniž bych musel sáhnout na jediný konfigurák.
Taky si myslím, že by se pisatel měl nejdříve podívat do čeho to vlastně skočil.
JA vim, dneska je v mode rikat "mam 64bitovy system", ale co presne z toho vyuzivas? To myslim vazne, uz jsem parkrat premyslel, ze bych presel na 64bit, ale zatim jsem nenasel nic, kvuli cemu bych to opravdu vyuzil, naopak, casto jsem cetl/ctu, ze v 64bitovym systemu nejede to a tamto, protoze to neexistuje a 32bit verze neni kompatibilni s nainstalovanym 64bitovym systemem. Osobne jsem jenom cvicne zkusil v calc vypocitat nejakej silene velkej faktorial a rozdil byl tak nepatrnej, ze se mi nevyplatilo kvuli tomu udrzovat 64bit system s jeho problemama. Diky predem za info, co je lepsi na 64bitu.
Na nějaké marketingové kecy jako "generický nárust výkonu" bych se vykašlal už z prvu, protože právě generický nárust čehokoliv se nekoná ani u 64-bitů ani u víceprocesorových systémů. Ale třeba můj procesor zřejmě neumí v 32-bitovém módu sse3:
athlon-4, athlon-xp, athlon-mp Improved AMD Athlon CPU with MMX, 3dNOW!, enhanced 3dNOW! and full SSE instruction set support. k8, opteron, athlon64, athlon-fx AMD K8 core based CPUs with x86-64 instruction set support. (This supersets MMX, SSE, SSE2, 3dNOW!, enhanced 3dNOW! and 64-bit instruction set extensions.)
Takže bych se pohlížel spíš po takovýchto výhodách.
FreeBSD jsem taky jednu dobu používal Ale už jsem delší dobu na Linuxu (Kubuntu) a jsem spokojený.
Zrovna jsem teď zkoušel tu alternate instalaci – nastavit si tam raid a nad ním LVM je úplná trivka, případně šifrování – udělali dobrý kus práce.