Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Tiskni
Sdílej:
A nebolo by pre istotu najlepšie z toho bicykla zosadnúť úplne a len ho tlačiť? Alebo ešte lepšie, vôbec nevychádzať z domu?
A ještě něco; kdo nemá rád improvizaci, neví, co je jazz. [neber prosím osobně].
Improvizovať sa dá v hocijakom štýle. A rovnako tak, jazz nie je zďaleka len o improvizácii. Takže podľa mňa hovoríš blbosti
a nemyslím si, že bych nevěděl, co je jazz, a že nekončí u Armstronga ...Mně osobně naopak přijde, že dobrý jazz u Armstronga právě že končí... myslím chronologicky, plus mínus autobus. To co je dál, mi přijde, že už moc jazz není, nebo je o dost jinej... Ale to je pochopitelně osobní názor, každýmu se líbí něco jinýho. Někdo třeba zase řekne, že správnej jazz Armstrongem začal... Ono není divu, že se názory rozcházej, vzhledem k tomu, že ani neexistuje jedna 'správná' definice jazzu.
Definícia jazzu síce asi neexistuje, ale povedať, že končí u Armstronga... to si totálne zabil >_<
Je jedno, jak to vidíš. Proste je fakt, že nemáš rád jazz, s výnimkou prehistorického jazzu od Armstronga. Ten novší jazz neprestane byť jazzom len kvôli tomu, že sa ti nepáči
výnimkou prehistorického jazzu od ArmstrongaPrej prehistorický jazz
A co na to Scott Joplin, co na to Jelly Roll Morton, George Gershwin, Albert Ammons, Fats Domino, Meade Lux Lewis, u nás Ježek, a mnoho dalších, kteří hráli ještě dávno před Armstrongem...
Ten novší jazz neprestane byť jazzom len kvôli tomu, že sa ti nepáčiAle já to nikomu necpu. To, že ty pozdější styly jsou jiný, je imho fakt. Teď jde jen o to, jak to nazvat... Někdo to zove jazz, někdo ne.
Prej prehistorický jazzhehe, na Fatse jsem si taky nějak vzpomněl asi půlhodinku před časem tohoto tvýho komentáře, a přišlo mi to divný, proč jsem si ho vybavil u jazzu, když ho mám zařazenýho tak spíš nějak k rokenrolu, anžto mým prvním seznámením s ním byla velmi rytmická verze Jambalaya, a pak to pokračovalo přes takovou tu "nabušenou" verzi I'm Walking, atd. atd.
To nie je jazz už vôbec. To sú také preprehistorické formy, ktoré k tomu smerovali. Čím samozrejme nechcem povedať, že sú zlé, ale snáď tiež rozlišuješ preromantizmus (s prvkami klasicizmu), middle romantizmus, neskorý romantizmus (s prvkami moderny a impresionizmu), atď.
A ja ti hovorím, že všetko je to jazz, ktorý má milión žánrov (ako do šírky, tak do hĺbky -- minulosti). Že sa líšia ničomu nevadí; že sa ti všetky nepáčia, tiež nie
Nie je to relatívne. Jazz je tu plus mínus sto rokov a ešte tu nejaký čas bude. Ak to porovnáš napr. s tým romantizmom, tak je všetko úplne jasné, Armstrong a staršie veci sú proste prehistória jazzu
To nie je jazz už vôbec. To sú také preprehistorické formy, ktoré k tomu smerovali. (...) Armstrong a staršie veci sú proste prehistória jazzuNezlob se, ale to je naprostá hovadina. Prehistorie jazzu (podobně jako preromantismu) pochopitelně existuje, ale o dost dřív. Přehistorie jazzu je druhá půle 19. století, případně začátek 20. století, případně ragtime. Ovšem období 1920~1930, případně až 1940 je označováno jako zlatá doba jazzu, "the jazz age" a podobně. A ne nadarmo. Jestli nevěříš, koukni se na wiki.
A ja ti hovorím, že všetko je to jazz, ktorý má milión žánrov (ako do šírky, tak do hĺbky -- minulosti). Že sa líšia ničomu nevadí; že sa ti všetky nepáčia, tiež nieNikdy jsem neřekl, že to něčemu vadí.
Pekná blbosť. Radšej sa na tú wiki pozri ty: Cultural origins: Early 1910s New Orleans Druhá polovica 19. storočia nie je jazz ani omylom (ak teda nemyslíš len 1890+). Má tam síce korene, ale keby si vychádzal len z takejto požiadavky, tak by si sa kľudne dostal do 17. storočia, lebo jazz má korene aj tam
Hovorí z teba ingnoranstvo až to bolí... Blues podžánre pochopiteľne existujú, ale že by sa k tomu vracal jazz ako taký, tak to je úplne mimo. Skrátka je vidieť, že sa v jazze vôbec nevyznáš, a preto ma neprekvapuje, že nie si schopný správne zaradiť jednotlivé obdobia. To je jasné už z toho, čo si hovoril na začiatku, že pre teba jazz končí Armstrongom...
Radšej sa na tú wiki pozri ty: Cultural origins: Early 1910s New OrleansAno, to jsou Cultural origins.
Druhá polovica 19. storočia nie je jazz ani omylomJá jsem ale přece neřekl, že to je jazz. Řekl jsem, že to je prehistorie jazzu. V té době už vznikal blues, ze kterého se později vyvinul jazz... A co se týče 1890~1910 tak tam je to tuplem pravda.
Má tam síce korene, ale keby si vychádzal len z takejto požiadavky, tak by si sa kľudne dostal do 17. storočia, lebo jazz má korene aj tamVšak jo.
Blues podžánre pochopiteľne existujú, ale že by sa k tomu vracal jazz ako taký, tak to je úplne mimo.Nic takového jsem neřekl. Co takhle si pořádně přečíst, co píšu?
Skrátka je vidieť, že sa v jazze vôbec nevyznáš, a preto ma neprekvapuje, že nie si schopný správne zaradiť jednotlivé obdobia. To je jasné už z toho, čo si hovoril na začiatku, že pre teba jazz končí Armstrongom......řekl někdo, podle koho jsou 20. a 30. léta "prehistorie jazzu" a Ella Fitzgerald, Diana Krall apod. vrcholem jazzu*.
Hm, takže pre teba prehistória jazzu nezahŕňa jazz. Zaujímavé. Ale v tom prípade si v tomto neodporujeme, len sa každý bavíme o niečom inom.
Ok, tak si povedal, že niektoré (ktoré?) skupiny, spomínané v diskusii, ti pripadajú, že sa vracajú k blues. To je vcelku jedno.
He a kde som ja povedal, že Ella Fitzgerald a Diana Krall sú vrcholom jazzu? Čo keby si začal čítať aj ty Som len dal príklady mojich obľúbených speváčok. Btw, Ella už ani nežije a ak už niekam, tak by som ju zaradil tiež do tej prehistórie -- skús si najprv zistiť, o kom vlastne píšeš (hint, narodená 1917 ).
Nie, to si nepochopil. Z toho, čo si tu zatiaľ prezentoval, mi to pripadá, že v podstate žiadny novší jazz než 50. roky nepoznáš (a dokonca ho ani nepovažuješ jazz). Ergo mu nerozumieš. Kľudne ma vyveď z omylu vymenovaním moderných žánrov, trendov, skupín, etc.
Sorry, ale začínaš byť dosť únavný. Ja zas môžem povedať, že romantizmus končí v roku 1800 a Chopin tam už nepatrí. Alebo, že stredovek skončil v roku 1950. Lenže toto nie sú veci, ktoré by si si mohol subjektívne rozhodovať, ale objektívne stanovená história. Jazz je tu dodnes (a rozvinul sa poriadne práve až po tých 50. rokoch). Že ignoruješ obecne známe fakty, je len prejavom tvojej hlúposti. Ale jak je libo, mysli si čo chceš...
Hm, takže pre teba prehistória jazzu nezahŕňa jazz.Pokud počítáme ragtime jako prehistorii, pak ano. Dávnější asi ne. Ono ovšem je těžké vytvořit nějakou jasnou hranici co ještě nebyl jazz a co už jo...
Btw, Ella už ani nežije a ak už niekam, tak by som ju zaradil tiež do tej prehistórie -- skús si najprv zistiť, o kom vlastne píšeš (hint, narodená 1917Vím, že se Ella narodila Okolo 1920, nejsem zas taký ignorant. Imho byla ale slavná (hlavně) někdy po roce 40, ovšem tím už si tak nejsem jist, to možná kecám. Každopádně zařazovat dokonce i Ellu (!) do prehistorie jazzu je hovadina. To se na mě nezlob. To pak jedinné co není v prehistorii jazzu jsou vyloženě moderní proudy.
Z toho, čo si tu zatiaľ prezentoval, mi to pripadá, že v podstate žiadny novší jazz než 50. roky nepoznáš (a dokonca ho ani nepovažuješ jazz).O jazz novější jak něco okolo 1950 se opravdu moc nezajímám. Ne že bych to nepovažoval za jazz, ale považuju to za jiný jazz, vzdálený od "originálu".
Jazz je tu dodnes (a rozvinul sa poriadne práve až po tých 50. rokoch)Tak tohle teda rozhodně není obecně známý nebo objektivně stanovený fakt. To je silně subjektivní.
No, ja ho tam nepočítam. Ragtime je ragtime, nie jazz Je to len priamy predchodca. Ale uznávam, že je ťažké toto rozdeliť objektívne.
Nie, nie je to hovadina. Ešte raz, jazz je tu +- 100 rokov. A určite tu ešte pekne dlho bude. Preto nie je nerozumné prvých 30-40 rokov volať prehistóriou (alebo ranným jazzom, alebo ako chceš). Úplne rovnako ako máš ranné baroko, ranný romantizmus, atď. Nevidím v tom najmenší rozdiel.
Samozrejme, že je mu to vzdialené. Opäť rovnako ako ten romantizmus. Ale tvrdiť, že jazz končí Armstrongom je podobne dementné ako tvrdiť, že romantizmus končí Beethovenom. A niekto by mohol argumentovať, že Liszt alebo Rachmaninoff je už jiný ronmantizmus, vzdálený od "originálu", ale to je pochopiteľne blbosť
Nie je to vôbec subjektívne. Stačí ak sa pozrieš znova na tú wiki (fakticky, pozri si tú stránku. Nestačí, že mi dáš link, na ktorý sám neklikneš ). V tej prehistórii si mal swing/blues a Armstrong/Elington jazz. Tým to haslo. Pozri sa na jazz dnes. Máš milión žánrov, každý s kopou subžánrov. Vrátane všetkých tých, ktoré tu boli v 30. rokoch a ich všemožných mutácií. Keby si nebol úplný ignorant, tak by to pre teba bol známy a objektívne stanovený fakt. Alebo, keď už o tom nevieš, tak si to aspoň doštuduj, kým začneš písať úplne kraviny
Ešte raz, jazz je tu +- 100 rokov. A určite tu ešte pekne dlho bude. Preto nie je nerozumné prvých 30-40 rokov volať prehistóriou (alebo ranným jazzom, alebo ako chceš).Je úplně jedno jak dlouho tu jazz je, bude, nebo nebude. Přece nemůžeme určit období vrcholného jazzu tak, že vezmem dobu, jakou tu jazz je, a vydělíme dvěma a přičtu k počátku. A všecko co je předtím, označíme za přehistorii... To by asi nešlo...
Samozrejme, že je mu to vzdialené. Opäť rovnako ako ten romantizmus. Ale tvrdiť, že jazz končí Armstrongom je podobne dementné ako tvrdiť, že romantizmus končí Beethovenom.Beethoven byl na rozhraní klasicismu a romantismu. Čili analogie Beethovena v jazzu rozhodně není Armstrong (spíš někdo jako Joplin nebo podobně)... ono to s tím Armstrongem není v jazzu tak jednoduchý, protože byl populární od plusmínus 30. let až do nějakých 60. let, čili říct, že pro mě jazz končí Armstrongem je relativně benevolentní...
Stačí ak sa pozrieš znova na tú wiki (fakticky, pozri si tú stránku. Nestačí, že mi dáš link, na ktorý sám neklikneš ).Já to četl, ale nevim jak ty. Kde tam je něco o tom, že Armstrong, nebo dokonce Fitzgeraldová je prehistorický jazz?
Pozri sa na jazz dnes. Máš milión žánrov, každý s kopou subžánrov.No a?
[WARNING: nejak som si rozbil diakritiku a nechce sa mi to teraz opravovat. Snad to prezijes ]
Nie, tak to ani nerobime. Robime to tak, ze zoberieme obdobie, kym bol jazz relativne nerozvinuty.
V neskorsich rokoch skladal Beethoven cisty romantizmus. Klasicizmus tam mal AFAIK len ked bol mlady. Ale to nie je podstatne. Ako obvykle si si z mojho komentara nezobral pointu, ale hrabes sa v nepodstatnych detailoch...
Huh? Bavili sme sa predsa o tom, ci sa jazz viac rozvinul do 50. rokov, alebo od nich. A za druhe, preco by tam malo byt nieco o prehistorickom jazze, co je termin, ktory som vymyslel pred par dnami? Kazdopadne by ti mal byt jasny vyznam v zmysle ranny/skory/pociatocny a ten tam mas (proste uz z toho dovodu, ze je to par rokov po jeho vzniku).
Tak v modernej vaznej hudbe sa zas az tak nevyznam, ale nemam pocit, ze by zanre ako romantizmus a baroko pokracovali dodnes, skor su to vynimky, alebo drobne variacie na original. Cize su to de facto mrtve zanre, ktore sa dnes uz "len" interpretuju. Nie tak jazz, ktory sa stale rozvija a vznikaju nove zanre, skupiny a festivaly po celom svete.
Pochopitelne. Ale to pocitanie prostriedku si spravil ty sam, takze jakove si to udelas... :-P Ja radim do ranneho jazzu to obdobie, kedy este nebol prilis rozvinuty a existovalo len zopar stylov jazzu. Kedy presne konci nie je uplne iste, ale pre mna su to tak 40. roky. Okrem rozsirenia zanru by mohlo koniec raneho jazzu definovat aj suvisejuce coraz castejsie experimentovanie a odklananie sa od swing/blues.
Huh? Bavili sme sa predsa o tom, ci sa jazz viac rozvinul do 50. rokov, alebo od nich.Ok, ok, jj.
Ja jazz vidím ako evolučný strom (prinajmenšom binárny). S tým, že tie prvé roky sú okolo koreňa, takže tam toho moc nie je Ono, tá rozvinutosť je daná hlavne tým experimentovaním. Rovnako ako v klasike. Rôzne žánre už sú len dôsledok kombinácie rôznych štýlov a mutácií.
Ja sa s tebou nechcem už hádať, ale keď si ešte posledný raz pozrieš tú wiki stránku, tak jazz tam nekončí v 50. rokoch Ale keď tak nutne potrebuješ mať vlastnú definíciu slova jazz, tak pre mňa za mňa... Len teraz neviem, jak nazývaš tú hudbu, čo sa z neho vyvinula po tých 50. rokoch
A v čom je to "jako"? Ja tam žiadnu paralelu nevidím. Jednak kvôli tomu, že v prípade moderného jazzu neexistuje žiadna nálepka typu RnB, a jednak kvôli tomu, že jazz je skôr celý ten hudobný movement na pomedzí klasiky a populárnej hudby, plný slobody a improvizácie (preto sa tak ťažko definuje), kdežto blues, ak by som zjednodušil, je len jedna stupnica, ktorá je používaná prakticky hocikde, alebo v trochu širšom poňatí, je to o nálade (ale znova, bluesová nálada sa vyskytuje naprieč všetkými žánrami).
Tak ku zmene pochopiteľne došlo, ale to je jaksi úplne zrejmé a vôbec nikto o tom v tejto diskusii nepolemizoval. Fakt nechápem, o čo sa snažíš poukázaním na zrejmú vec... a ešte k tomu polofunkčnou analógiou
Ok, to mi přijde jako docela dobrý pohled...Ja jazz vidím ako evolučný strom (prinajmenšom binárny). S tým, že tie prvé roky sú okolo koreňa, takže tam toho moc nie je
Ale jó, já vim, že jazz nekončí v 50. letech... Jak nazývat jazz po roce 50 nějak neřešim. Prostě je to taky jazz. Akorát už jinej, no... Já se taky nechci hádat, a co se týče vlastní definice jazzu: imho každý má vlastníJa sa s tebou nechcem už hádať, ale keď si ešte posledný raz pozrieš tú wiki stránku, tak jazz tam nekončí v 50. rokoch
Ok, nechajme to tak; nevyzerá to, že k niečomu skonvergujeme. Holt, podľa mňa v určitých oblastiach vlastné definície mať nemôžeš (čo taká grupa? Tiež máš vlastnú definíciu? :-P ), v zmysle, že to neprináša nič užitočné. Len občasný flame so mnou
Ale ostatní jeho věci obvykle nejsou tak těžký...
Zatím jako zvučidlo používám Xonar DX, ale chystám si postavit vlastní DAC a poohlédnout se po lepších sluchátkách. Bohužel s tou kvalitou hudby to jde s kopce. Většina věcí vydaných v tomto století se nedá poslouchat. 
No kdo ví? Třeba přejdu na vinyly.
Ale mam vyhlédnuté tyto obvody (Všechny od Texas Instruments):
...tak bude tvrdit, ze "HD555/595" je ovela lepsie ako HD555.No o hodně asi ne. Měniče tam jsou přece jenom stejné. Ale mně se zdá, že mají o něco lepší dynamiku... Ale možná je to opravdu jen subjektivní dojem.
6.6.2010 23:48
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
(...) který nahrával desky (které později ovlivnily tolik novodobých švédských a finských šumařů, včetně tě zpívajících slep...slečen) na magneťáku ve své garáži a na pozadí byla slyšet sekačka na trávu jeho sousedů a okolní ruchy města.To se občas povede. Viz třeba soundtrack k Dead Man (doporučuju jak film, tak soundtrack), kde je slyšet jak někdo startuje motorku
A když už to vypadá, že odjela tak se zase vrátí...
Viz třeba soundtrack k Dead Man (doporučuju jak film, tak soundtrack), kde je slyšet jak někdo startuje motorkukdy, kde? - asi su hluchej jak poleno, ale nevšim jsem si :-/ (jinak dík za tip, už jsem nevěděl, co si dnes pustit, hned si to jdu zkopírovat na lokál
)
7.6.2010 08:28
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
7.6.2010 08:33
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Tomuto popisu odpovídají všechny metalové kapely, které mají za zpěvačku babu (prostě to není ono).Tak to v žádnym případě!
8.6.2010 00:17
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Ta Beatriz Albert je tak tlustá, že kdyby se vešla do Smarta, udělá z něj tim auto nad 3,5 tuny!!!
A děsím se okamžiku kdy budu platit stříbrné kabely (měď má opravdu svoje limity).Při těch pár miliampérách, co do sluchátek tečou? Nechceš pak udělat slepé testy a pochlubit se?
A nejde vůbec o přenesení výkonu. Proto taky kabely k reproduktorům stojí třeba třetinu ceny soustavy a jsou tlusté jak palec, i když by stejný výkon přenesla obyčejná dvojlinka.Doporučuji urychleně navštívit nejbližší klub či diskotéku.
7.6.2010 12:50
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
7.6.2010 12:28
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Proč to tak je už přesně nevím, i když jsme se to ve škole lehce učili, ale nástin: U reprosoustav to má něco společného s dokmitáváním membrány, tedy když skončí tón, tak čím menší impedance (která na ten výkon nemá vliv), tím rychleji se membrána utlumí. Viz třeba tu.Ano to klidně může mít. Důležité je aby rychlost útlumu zůstala pod křivkou temporal maskingu. Pak to nijak nevadí, protože rozdíl není lidské ucho schopno zachytit. Ono vlastně u všeho co už leze za DACem jde jen o to nakolik přesně to až po cestu do uší kopíruje původní waveform a zda-li je rozdíl schopné ucho zachytit.
.
. V tu chvíli mě napadlo, že kdyby se posílala nějaká třeba PWM, tak by zesilovač u reproduktoru sluchátka mohl být malý (dva stavy) a kvalita by byla i tak vysoká (optické vlákno zvládne velké spektrum). V zásadě by imho stačil fototranzistor v darlingtonu s něčím výkonějším + stejnosměrné napájení.
A děsím se okamžiku kdy budu platit stříbrné kabely (měď má opravdu svoje limity).Tak jeste pred tohle vetou jsem si myslel ze jses opravdovej audiofil co to mysli vazne. Ted uz si to nemyslim.
.
7.6.2010 12:39
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
7.6.2010 12:58
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Jazzové speváčky sú moja veľká slabosť. Dík za tip na Anjani
Tak jednak tie klasické bohyne typu Ella Fitzgerald, z tých ešte žijúcich jednoznačne vládne Diana Krall. Z trochu mladších napr. Bembe Segue. Z mixu etno/klasiky/jazzu zasa excelentná Aziza Mustafa Zadeh. Pre začiatok asi toľko
Soil & Pimp som nepoznal, díky moc za tip. Keby si vedel o podobne zameraných skupinách, tak určite daj vedieť. Ja ich bohužiaľ moc nepoznám -- napadajú ma teraz len Seatbelts, ktorí robili soundtrack ku Cowboy Bebop.
7.6.2010 12:13
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
7.6.2010 12:36
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
asi by stalo za to ho jit rychle vratit a koupit si neco, co dovede mp3 slusne dekodovat (popr. zkusit jiny encoder).Nepochopeno. A nebo mi schází jako dependency modul ironie?
7.6.2010 13:10
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Reproduktory zmineny rozdil delat nemohou, takze me jine vysvetleni nenapada (kdyz vynecham lidsky faktor).
Který rozdíl máš na mysli? Neposlouchatelnost mp3 na lepší soustavě? To reproduktory samozřejmě ovlivňují velmi výrazně, na plasťácích ty artefakty opravdu nejsou slyšet (tak jako tam není slyšet ani polovina nástrojů). Na trochu lepší sestavě už jde slyšet vše a ty mp3 artefakty opravdu hodně ruší (alespoň mě jo).
7.6.2010 15:34
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Cili vse chapu jako spise chyby v dekodovani a nebo je to vse prehnane tvrzeni.
Nejsou to chyby v dekódování. Zvuk prohraný ztrátovou kompresí je prostě jiný než originál už z definice ztrátové komprese. Pan Ponkrác napsal, že pozná rozdíl mezi 320kpbs mp3 a original CD, to není přehnané tvrzení ale prostě fakt. IMHO to na kvalitní sestavě (a nejlépe sluchátkách) s trochou cviku pozná každý člověk se zdravým sluchem.
Ja mam drevene a rozdil neslysim ani u vorbisu ~200kbps.
To může být dáno několika faktory. Buď to prostě neslyšíš, nebo je to hudba, která jde dobře komprimovat a ztratí se z ní jen málo (klavírní sólo se komprimuje přece jen lépe než celý orchestr) a nebo je to prostě hudba, které nevadí artefakty -- občas se najde hudba, ve které jsou i v originále zvuky ne nepodobné ztrátově-kodekovým artefaktům.
Beru to spis ale jako takovou uchylku, protoze jsem (jak jsem psal) zadny rozdil u vysokeho bitrate nikdy nepoznal.
Já také používám jedině neztrátový kodek. Jak na hudbu, tak na fotografie. Za úchylku to rozhodně nepovažuji, proč bych měl z daného originálu něco odstraňovat?
7.6.2010 20:59
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
kvalitousystému nebo perceptuálních kodeků. Já mám na reprácích také jakési pofidérní tlačítko 3D, které naprosto naruší charakteristiku signálu a pak bez problémů poslouchám plechy v 64kbitovém Vorbisu, ale je to asi ekvivalentní upravování JPEGu v GIMPu. No na druhou stranu, co se tak dívám, tak na to aby začal prosakovat šum u Vorbisu o 224kbit/s je potřeba pořádně narušit frekvenční charakteristiku. Blahopřeju ke kvalitnímu kurvítku.
klavírní sólo se komprimuje přece jen lépe než celý orchestrPřesně naopak. Orchestr má většinou vysokou hodnotu signálu skrze celé spektrum a je dost na vysokých hodnotách i v čase (teda aspoň relativně vůči tomu klavírnímu sólu). Pod to se dají schovat tuny šumu a vyházet spousta
neslyšitelnéhosignálu.
7.6.2010 21:13
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
To ovšem počítá s tím, že jak byly data nahrány, tak budou také reprodukovány (to je princip Hi-Fi nebo THX?).
Neprotiřečíš si? Půlku odstavce popisuješ, jak se modeluje maskovací křivka a jak se vyhazují tzv. neslyšitelné frekvence, a pak napíšeš tohle? HiFi to není ani omylem!
Se pak prostě nemůžeš divit, že slyšíš prosakování kvantizačního šumu a rozhodně to nemá co dělat s "kvalitou" systému nebo perceptuálních kodeků. Já mám na reprácích také jakési pofidérní tlačítko 3D, které naprosto naruší charakteristiku signálu a pak bez problémů poslouchám plechy v 64kbitovém Vorbisu, ale je to asi ekvivalentní upravování JPEGu v GIMPu. No na druhou stranu, co se tak dívám, tak na to aby začal prosakovat šum u Vorbisu o 224kbit/s je potřeba pořádně narušit frekvenční charakteristiku. Blahopřeju ke kvalitnímu kurvítku.
Děkuji. Já mám na reprácích pouze nápis B@W a na zesilovači stisknuté tlačítko "Source Direct" (obejde korekční zesilovač, signál jde přímo na výkonový stupeň a do sluchátkového zesilovače).
Přesně naopak. Orchestr má většinou vysokou hodnotu signálu skrze celé spektrum a je dost na vysokých hodnotách i v čase (teda aspoň relativně vůči tomu klavírnímu sólu). Pod to se dají schovat tuny šumu a vyházet spousta "neslyšitelného" signálu.
Poslechni si to někdy.
7.6.2010 21:22
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
7.6.2010 21:44
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
HiFi to není ani omylem!Jako nějaký ztrátový audio formát?
Poslechni si to někdy.Co? A na co?
7.6.2010 21:52
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Jako nějaký ztrátový audio formát?
Ano, cokoliv co zahrnuje ztrátový formát nelze označit za HiFi, protože tomu něco chybí. Někteří extrémisté se odmítají bavit o HiFi u jakéhokoliv digitálního zpracování hudby (protože samplování a kvantizace je také ztráta).
Co? A na co?
No to klavírní sólo vs. orchestr. Třeba bys uslyšel, že teorie je jedna věc a praxe druhá.
7.6.2010 22:25
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ano, cokoliv co zahrnuje ztrátový formát nelze označit za HiFi, protože tomu něco chybí.Samozřejmě, že ne (ale IMHO to stejné platí i pro taková sluchátka, které narušují nějakým způsobem původní frekvenční nebo jinou charakteristiku signálu). Teda aspoň tak napůl, protože mám pocit, že jedním z kritérií pro Hi-Fi je
transparentnosta té jak diskrétní způsob uložení signálu, tak ztráty dat perceptuální vyhovují.
No to klavírní sólo vs. orchestr.Sem tam si poslechnu běžně.
Třeba bys uslyšel, že teorie je jedna věc a praxe druhá.Jakože můj psychoakustický systému toho odhalí víc jak exaktní analýza čísel? Vím o tom, že někteří si věří dost, ale až tak?
7.6.2010 22:42
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Jakože můj psychoakustický systému toho odhalí víc jak exaktní analýza čísel? Vím o tom, že někteří si věří dost, ale až tak?
Víš jak probíhá nákup audiosoustavy? Poslechneš si kombinaci zesilovač - reproduktory a případně i cd přehrávač. Pak se něco změní a poslechneš si to znovu. Takto se iteruje do té doby, než si nenajdeš pro sebe nejlepší sestavu (v závislosti na stavu konta). Není žádným překvapením, že dva lidé odejdou se zcela jinou soustavou, jednoduše proto, že každý má ten psychoakustický systém jiný a jiný vkus v hudbě (ne každá sestava se hodí na každou hudbu).
Abych odpověděl na tvoji otázku, pokud máš přesný matematický model svého psychoakustického systému (pak by mě zajímalo, jak jsi jej získal), pak jsou exaktní čísla vypovídající. Ale nějaký průměrný model průměrného neexistujícího člověka... opravdu nebrat.
Tohle nemá smysl, já budu hudbu s dovolením poslouchat, ty jsi ji klidně počítej.
7.6.2010 22:51
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Víš jak probíhá nákup audiosoustavy? Poslechneš si kombinaci zesilovač - reproduktory a případně i cd přehrávač. Pak se něco změní a poslechneš si to znovu. Takto se iteruje do té doby, než si nenajdeš pro sebe nejlepší sestavu (v závislosti na stavu konta). Není žádným překvapením, že dva lidé odejdou se zcela jinou soustavou, jednoduše proto, že každý má ten psychoakustický systém jiný a jiný vkus v hudbě (ne každá sestava se hodí na každou hudbu).Ideální Hi-Fi soustavy znějí všechny stejně. Tedy přesně tak jak autor skladby zamýšlel, že budou znít. Poslouchat potřebuješ kurvítka aby si odhalil, které jak kurví zvuk. Jinak kdybych už takový magor byl a opravdu nevěděl co s prachama, tak bych šel do obchodu s nějakým záznamovým zařízením a dopředu známou skladbou a pustil bych se do analýzy. To je jediný spolehlivý způsob.
Abych odpověděl na tvoji otázku, pokud máš přesný matematický model svého psychoakustického systémuCo to? Na co?
Ale nějaký průměrný model průměrného neexistujícího člověka... opravdu nebrat.Není to jen o tom (i když je zvláštní že vylepšení v psychoakustickém modelu většinou vnímají všichni stejně…a nebo se aspoň nepamatuju, že by se někdo někdy stěžoval). Také záleží jak vhodně dovedeš data reprezentovat (i když pravda, že to je většinou metoda bezeztrátová).
Ideální Hi-Fi soustavy znějí všechny stejně.To je sice pravda, na druhou stranu ideální Hi-Fi soustavy neexistují
7.6.2010 23:04
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Ideální Hi-Fi soustavy znějí všechny stejně.
Ideální jistě. Taková ale neexistuje a v nějakých normálních cenách (řádově na úrovni průměrného platu) teprve ne. Proto se musí vybírat dle ucha a vkusu (a ti majetnější si pak upravují i poslechový prostor).
To je jediný spolehlivý způsob.
To je spolehlivý způsob, jak koupit něco, co se ti pak nebude chtít poslouchat. Pokud ovšem za tebe nebude poslouchat ten analyzátor.
Jdu chrnět.
7.6.2010 16:00
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
7.6.2010 21:02
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
7.6.2010 23:52
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Pan Ponkrac prece pise, ze na jedne a te same hifi vezi bezpecne pozna rozdil mezi 320kbps mp3 a CD audio. Domnivam se, kdyz si koupil spickovou sestavu, tak si nekoupil plastove reprakyA materiál ve kterém jsou usazené repráky má na zvyšování kvantizačního šumu vliv jaký?
... tak si nekoupil plastove repraky. Ja mam drevene ...mno, my co jsme zvyklí na papírové membrány s textilním závěsem a ... jo aha, ona je řeč o materiálu ozvučnice? - a už ti někdo řekl, že nejlepší je beton?
Na reprakach fakt rozdil nepoznas, respektive utratil by jsi par melounu aby jsi se vyrovnal dobrym sluchatkam.
7.6.2010 13:34
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Posloucham punk a Oi! tam neni co zkurvit. Ale je pravda, ze posledni dobou uz podle zvuku (v realu na koncerte) poznam kdo hraje jak dlouho nebo jak je kdo nalitej.
7.6.2010 12:12
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
7.6.2010 12:46
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Má rád dobrou hudbuOpravil bych to: Má rád poslech dobré hudby.
7.6.2010 17:53
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Proč by ale každý popis sluchátek lepších než základních k telefonu a audio soustavy lepší než pc speaker měla být exhibice snobáka?To jsem nikde neřekl. Na druhou stranu, nadpis jako AudioMánie (ano, to se opravdu za nic jiného než mánii označit nedá, protože se v tom vyžívají pouze podobní maniaci) a termíny jako
písničkách které se nedají poslouchat,
mpř přehrávač(schválně by mě zajímalo, která varianta je lepší),
velmi dobrým podáním detailů(lidskému sluchu jsou detaily naprosto ukradené – docela ironie, ne?),
tyhle sluchadla jsou spíše pro profesionály a nemilosrdně přenesou každý detail,
24b/96khz je zaklad, … mě přesvědčili, že nejde o nic jiného jen o blbou snobárnu, protože min. já si pod pojmem audiofil představím člověka s velmi dobrými technickými znalostmi problematiky. Jo, když už jsme u toho, tak jak sluchátka podávají věrnost oříškových tónů? Orgazmicky?
Má rád dobrou hudbu a k tomu si pořídil zařízení s kvalitním přednesem a popsal to do svého blogu.Fakt? Tak to mám asi nějaké pokřivené vnímání reality, protože já čtu naprosto něco jiného.
Spíše čím dál tím méně chápu tebe.Nápodobně. Též jsem si dřív myslel, že nemáš nejmenší problém s kritickým myšlením a neřídíš se jen podle značek a obchodních obratů.
Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu (což byl evidentně chybný dojem)Tak to evidentně je, protože já se snažil vždy tlačit na rozumnost řešení ne na zajíce v pytli. A pojem kvalita nemám už vůbec rád, zvláště takto podaný. Proč? Podívejme se definici pojmu na Wikipedii:
Kvality (barva, vůně, chuť, hebkost…) obvykle pocházejí ze smyslového vnímání a jsou pak nutně podmíněny vnímajícím subjektem i okolnostmi.A takové věci se dost těžko sdílejí vzhledem k různým okolnostem.
ale teď píšeš, že stačí 8b na kanálStačí. V některých případech. V jiných ne. Je nutné zvážit okolnosti a do soudu
16-bitů musí stačit každémubych rozhodně neměl odvahu se pustit.
dáváš odkazy na časové maskováníProtože to souvisí.
v diskusi o zvukových algoritmech to má jisté své místo, ale pak tomu nelze říkat HiFiNechápu souvislost.
Sorry, ale každý člověk je jiný. Někdo slyší lépe, jiný hůře. Někteří znáš jsou bohužel tak postižení dobrých sluchemNicméně některá omezení pro nás platí pro všechny stejně, teda pod podmínkou, že jsme všichni lidé.
7.6.2010 18:31
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
(lidskému sluchu jsou detaily naprosto ukradené – docela ironie, ne?)
Cože? Já tedy na hudbě vnímám (a užívám si) právě ty detaily, tóny v pozadí, nehtem tlumená struna kytary apod. Stejně jako u vína je ta nejlepší chuť skrytá v pozadí. Nebo jaké detaily máš na mysli?
protože min. já si pod pojmem audiofil představím člověka s velmi dobrými technickými znalostmi problematiky.
To se ale přece s nevylučuje s těmi vypíchnutými větami, ne? Nebo ty bys rád grafy frekvenčních charakteristik? Nebo co?
Též jsem si dřív myslel, že nemáš nejmenší problém s kritickým myšlením a neřídíš se jen podle značek a obchodních obratů.
Podle čeho jsi usoudil, že se řídím značkou a obchodními obraty?
Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu (což byl evidentně chybný dojem)Tak to evidentně je, protože já se snažil vždy tlačit na rozumnost řešení ne na zajíce v pytli. A pojem kvalita nemám už vůbec rád, zvláště takto podaný. Proč? Podívejme se definici pojmu na Wikipedii:"Kvality (barva, vůně, chuť, hebkost…) obvykle pocházejí ze smyslového vnímání a jsou pak nutně podmíněny vnímajícím subjektem i okolnostmi." A takové věci se dost těžko sdílejí vzhledem k různým okolnostem.
Musím říct, že tohle mi ledacos vysvětlilo. Hledat obecně používané slůvko na wiki... a ještě k tomu české . Rozumnost řešení, zajíce v pytli. To nezní moc kritickomyslně.
v diskusi o zvukových algoritmech to má jisté své místo, ale pak tomu nelze říkat HiFiNechápu souvislost.
Souvislost je přece jasná. Maskování je základní součástí ztrátových algoritmů. A ztrátový algoritmus nepatří do HiFi (High Fidelity -- vysoká věrnost -- jak může být reprodukce věrná originálu, když tam něco chybí?).
8.6.2010 13:27
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Cože? Já tedy na hudbě vnímám (a užívám si) právě ty detaily, tóny v pozadí, nehtem tlumená struna kytary apod. Stejně jako u vína je ta nejlepší chuť skrytá v pozadí. Nebo jaké detaily máš na mysli?Lidské ucho není citlivé na detaily, ale naopak na hrubé kontury. Detaily si vždycky nějak domyslí. Šum v pozadí většinou nedetekuje vůbec, protože je zakrytý signálem.
To se ale přece s nevylučuje s těmi vypíchnutými větami, ne?No dobře, ale takové kraviny? To už má od technických znalostí hodně daleko a hodně to zavání snobstvím. Skoro mi to připomíná jak jsou diamanty osázené mobilní telefony nezbytné a jak ty diamanty zlepšují jejich aerodynamický profil.
Nebo ty bys rád grafy frekvenčních charakteristik?Rozhodně radši než takové kecy.
Podle čeho jsi usoudil, že se řídím značkou a obchodními obraty?Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu, ale teď píšeš, že stačí 8b na kanál
Maskování je základní součástí ztrátových algoritmů. A ztrátový algoritmus nepatří do HiFiMaskování je základní součástí fungování lidského sluchu a lidský sluch patří jak sem, tak do Hi-Fi.
Lidské ucho není citlivé na detaily, ale naopak na hrubé kontury. Detaily si vždycky nějak domyslí.S tímhle teda nesouhlasím. (A to je taky důvod našeho rozporu ohledně rozlišení videa). Detaily možná v průměru důležité nejsou, nicméně některé (ty 'správné') detaily jsou pro poslech (aj obraz) velmi důležité.
8.6.2010 15:45
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
ty 'správné'Samozřejmě. To je právě zvláštnost lidských perceptuálních systémů. Oni jsou citlivé, ale pouze na určité oblasti. Zbytek vesele ignorují. Např. u jednoho z takových sytému pokud správně stimuluješ na jednom správném místě, se z toho pomalu uděláš. Ale na na jiných místech by ses ustimuloval k smrti a ještě tím ničeho nedosáhneš. A stejnětak to platí i u psychovisuálního a psychoakustického. (Btw. pro všechny tři systémy platí. že citlivost odchází s věkem – nemilé, že?)
8.6.2010 15:50
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
A to je taky důvod našeho rozporu ohledně rozlišení videaJinak u videa určitě narážíš na naši hádku co jsem měl pár blogových zápisků zpět, že?
8.6.2010 19:21
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
jjHrany a jejich ostrost zdá se je jedním z míst na nějž je lidský zrak citlivý (i když to nenese žádnou významnou informaci, zdá se). Také je to důvod, proč bych se chtěl vrhnout do sférických harmonických transformací, což je zas důvod proč si chci doplnit matematické znalosti.
8.6.2010 19:21
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Když si nagenerujete náhodný šum, tak budete mít tolik informace, že víc ji ani mít nelze. Přesto mozek se vám na takový obraz vybodne a bude ho ignorovat jako něco nepodstatného.
Je to proto, že mozek neměří entropii, ale hledá vzory, které by mohl asociovat s dříve nabytými znalostmi. Proto špatné hrany ruší, protože v podstatě říkají „tady nic není, zkoumej jinde“. Pokud je takhle roztřepený celý obraz, tak divák řekne, že ho to nebaví (protože se mozek nemá čeho chytnout a tudíž podvědomě obraz ignoruje).
8.6.2010 20:35
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
hrany a jejich ostrost zdá se je jedním z míst na nějž je lidský zrak citlivý (i když to nenese žádnou významnou informaci, zdá se). Tedy především dodatek k vašemu slovu
zdá se.
8.6.2010 23:26
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Roztřepení – že hrany nejsou rovné, ale vlivem komprese kostičkují (rozdělení komprese do bloků) nebo se rozlévají do okolí (DCT). O tom jste se přeci přeli, že jednomu to prý vadí, a druhému ne.
Ano, když zachováte tvar hrany na úkor detailů ohraničené plochy, tak jste právě zahodil velké množství informace, ale člověku to naopak přijde užitečné. Kdybyste to udělal obráceně (zničil hranu, ale zachoval texturu), tak se v tom člověk nevyzná. Prostě z obrazu vyházíte nepodstatnou informaci a tu důležitou tam necháte. Z fyzikálního hlediska je informace jako informace. Ale z hlediska zpracování dat mozkem jsou informace důležité a podružné. V podstatě správnou kompresí ulehčíte mozku práci. Naopak chybnou kompresí značně ztížíte.
Víc vám to nerozeberu, protože se tím nezabývám. Podívejte se, co dělají vycvičené (na rozpoznávání předmětů) neuronové sítě – jaké obrazce vyřeší a na jakých si vylámou zuby. Podívejte se, jaké obrázky strkají psychologové pacientům, a chtějí po nich vědět, co tam vidí. Zkomprimujte si „běžným“ postupem políčko kresleného filmu a fotografii zčeřené vodní hladiny nebo textury lesa nebo zoraného pole.
Hrany a jejich ostrost zdá se je jedním z míst na nějž je lidský zrak citlivýJsem si jist, že něco podobného se najde i ve zvuku. Vem si například rozdíl mezi dur a moll - z matematicko/fyzikálního hlediska není nijak velký - dva tóny ve stupnici se sníží o pouhý půtltón (harmonický moll). Ovšem subjektivně při poslechu člověkem je rozdíl značný.
...min. já si pod pojmem audiofil představím člověka s velmi dobrými technickými znalostmi problematiky.
Ujasni si pojmy:
An audiophile, from Latin audio "I hear" and Greek philos "loving," is a hobbyist who seeks high-quality audio reproduction via the use of non-mass-produced high-end audio electronics.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.6.2010 23:57
7.6.2010 22:02
9.6.2010 17:53
7.6.2010 15:55
8.6.2010 11:34
7.6.2010 00:00
7.6.2010 11:35
7.6.2010 11:13
7.6.2010 06:04
[povzdech]Tak krásná hudba by to bývala mohla být, kdyby loudness war nediktovala studiu, jak ji má zpracovat.[/povzdech]
7.6.2010 21:52
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
$ ./test Vytvaram vyrez.wav Pocuvajte original: Test (stlacte q pre koniec prehravania, posuvat sa mozete sipkami): 1/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): o 2/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m 3/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): o 4/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m 5/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m 6/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m 7/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m 8/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m 9/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): o 10/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m Pri bitrate 64 ste 90%-ny audiofil, uhadli ste 9 z 10 pokusov
Uhadol 531 z 1000 pokusov, to je 53%-na uspesnost Uhadol 504 z 1000 pokusov, to je 50%-na uspesnost Uhadol 483 z 1000 pokusov, to je 48%-na uspesnost Uhadol 527 z 1000 pokusov, to je 52%-na uspesnost Uhadol 491 z 1000 pokusov, to je 49%-na uspesnost Uhadol 476 z 1000 pokusov, to je 47%-na uspesnost Uhadol 506 z 1000 pokusov, to je 50%-na uspesnost Uhadol 489 z 1000 pokusov, to je 48%-na uspesnost Uhadol 507 z 1000 pokusov, to je 50%-na uspesnost Uhadol 522 z 1000 pokusov, to je 52%-na uspesnost
Jenže vy měříte něco jiného než já.
Já jsem uvedl pravděpodobnost, že náhodná série tipů bude mít úspěšnost přesně polovinu.
Vy jste ukázal, že střední hodnota je polovina.
Oba závěry jsou správné. Ale každý odpovídá na jinou otázku. Vaše otázka byla:
No, pokud budu porad mackat o, tak tech 50% dosahnu jen se stestim, ne?
A já jsem vám odpověděl, kde je hranice mezi štěstím a smůlou.
(Délka série (10 nebo 1000) má na moji hodnotu vliv. Na tu vaši ne. Ve vašem příkladě jste měl úspěšnost 50 % 3krát z 10. Tedy 0,3. Žádných 0,5.)
8.6.2010 13:03
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
A pokud opravdu není zprzněná, tak je tu ješte jeden menší problém - dnes jak přehrávače, tak enkodéry většinou podporují Replay Gain, takže by bylo vhodné onu nahrávku normalizovat dopředu.
*Setkal jsem se se skladbou, ve které se vyskytovaly zvuky nerozeznatelsné od artefaktů. Nejprve jsem si myslel, že to dělá enkodér, ale k mému nemalému překvapení ty zvuky byly už na originálním lisovaném CD.
9.6.2010 08:33
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Setkal jsem se se skladbou, ve které se vyskytovaly zvuky nerozeznatelsné od artefaktů. Nejprve jsem si myslel, že to dělá enkodér, ale k mému nemalému překvapení ty zvuky byly už na originálním lisovaném CD.
Taktéž a proto je důležité pro takový test použít nahrávku, kterou posluchač velmi dobře zná.
