openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Pokud jste zarytý příznivec Firefoxu a rádi flamujete, tak to radši ani nečtěte.
Komunita okolo otevřeného software trpí známým (zlo)zvykem, a to neustálou snahou překonávat Microsoft a jeho software. To je sice v pořádku, ale má to i negativní důsledky. Občas se zrodí projekt, který je rádoby lepší než konkurenční proprietální, opak je ale pravdou. Mám na mysli Firefox.
Firefox oproti IE neumí nic víc podstatného. Jasně, netrpí tolik bezpečnostními neduhy, má kvalitnější renderovací jádro a lze jej rozšířit. Ale kladu si otázku, proč se vývojáři raději nepokusili vytvořit projekt, který by mohl konkurovat o dvě třídy nadupanější Opeře?
Aby to nebyly jen prázdné žvásty, tak uvedu nějaká data:
Kladu si otázku, když FF má mnohem méně funkcí, tak proč ve verzi pro linux má více než dvojnásobnou velikost?
Tímto způsobem bych mohl uvést 100+1 "detailů". Když mě někdo poprosí, jestli bych mu přeinstaloval zbořené Windows, tak mu tam dám FF, protože pro člověka zvyklého na IE je to ideální volba. Ale pro "advanced" uživatele doporučuji Operu, zvlášť teď, co je Opera zdarma.
Ale abych pořád jen nekritizoval. Vývojářům FF se povedla jedna ohromná věc-ukázali světu, že existujeme a že nejsme jen skupina podivínu zírající na černou obrazovku a blikající prompt. Toť vše a čekám konstruktivní komentáře.
Tiskni
Sdílej:
a to nemluvím o věcech, jako jsou memory leaky (nebo jak se tomu říká)A uživatel má potom nerve-racking overflow
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Ad vyhledávání - jseš si jistý, že umíš FF správně ovládat?Mám na mysli nadbytečné vyhledávací políčko, které zabírá plochu a ve skutečnosti není nutné. Firefox umím ovládat tím stylem, jakým se ovládá IE.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Ad vyhledávání - jseš si jistý, že umíš FF správně ovládat? Mám na mysli nadbytečné vyhledávací políčkoA on měl na mysli to, že kdybys uměl FF lépe ovládat, mohl bys vyhl. políčko poslat k čertu a používat pro vyhledávání adresní řádek.
Firefox umím ovládat tím stylem, jakým se ovládá IE.Nic ve zlém, ale to bude možná součást problému. FF mi také nesedí, ale vybral bych úplně jiné důvody.
Ale abych pořád jen nekritizoval. Vývojářům FF se povedla jedna ohromná věc-ukázali světu, že existujeme a že nejsme jen skupina podivínu zírající na černou obrazovku a blikající prompt.No, nevím. Firefox je docela hodně zaměřený na Windows a podle toho se občas taky chová. Já zase používám především Konqueror. Firefox pouze v případě, když potřebuji použít nějaké speciální rozšíření. Operu mám, je to super prohlížeč a od verze 7.11, kdy jsem jí přestal používat (kvůli tehdy ještě firebirdu) udělala velký pokrok. Ale jaksi pro ni nemám využití.Toť vše a čekám konstruktivní komentáře.
Jak se tak dívám na statistiky návštěvnosti, tak v tomto ohledu nejen že může, ale otázka spíš zní, zda může Opera konkurovat Firefoxu. Co se mé (a nejen mé) osobní zkušenosti týká, uživatelské rozhraní Firefoxu mi sedí více a renderovací jádro je přibližně na stejné úrovni. Takže ani v tomto ohledu nevidím, proč by Firefox nemohl konkurovat Opeře. A ty 4 MB navíc u instalačního balíčku mne netrápí. Jednak si stejně Firefox kompiluji ze zdrojáků (Operu ne - proč asi?), jednak při současných cenách disků vychází 1 MB přibližně na 1 haléř. Pokud snad šlo o rychlost stahování, tak při rychlosti mého připojení znamenají ty 4 MB asi dvě minuty, v tom opravdu nevidím problém…
Co se týká toho, že Opera obsahuje MUA, chatovacího klienta, kávovar a nůžky na nehty, jsem hluboce rád, že vývojáři Mozilly jsou se mnou zajedno v názoru na to, že když Netscape udělal z Netscape Navigatoru Netscape Communicator, bylo to jedno z jeho nejhorších designových rozhodnutí. Nástroje, které dělají tisíc různých věcí, mívají tu zásadní vadu, že žádnou z nich nedělají pořádně. To ostatně věděli už pánové Kernighan, Ritchie a Thompson, když na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dávali dohromady nejmenovaný operační systém…
A ty 4 MB navíc u instalačního balíčku mne netrápí. Jednak si stejně Firefox kompiluji ze zdrojáků (Operu ne - proč asi?), jednak při současných cenách disků vychází 1 MB přibližně na 1 haléř. Pokud snad šlo o rychlost stahování, tak při rychlosti mého připojení znamenají ty 4 MB asi dvě minuty, v tom opravdu nevidím problém…Nejde o ty 4 MB, jde o princip. Při mé rychlosti připojení ty 4 MB dělají cca 8 vteřin.
Nástroje, které dělají tisíc různých věcí, mívají tu zásadní vadu, že žádnou z nich nedělají pořádně.E-mail klient v Opeře svoji funkci plní na výbornou. Vyzkoušejte a uvidíte.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
mutt
, který spouštím přímo na svém serveru na hostingu. Pro mé potřeby je toto řešení ideální a použitím Opery coby MUA bych si (stejně jako v případě Mozilly, Thunderbirdu nebo třeba KMailu) jen přidělával práci.
ta linuxova neobsahuje ba ani mail klientaA co je potom toto?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Rozhodl jsem se udělat jakési "měření" zatížení operační paměti PC při spuštění jednotlivých prohlížečů. Firefox a Opera. Zde jsou zjištěné hodnoty, posuďte sami.Výchozí stav volné paměti před každým měřením je po nabootování systému 273.58 MB. (Celková paměť 512 MB.)
STAV OPERA FIREFOX A(použito) 248.5MB (25.08) 245.9MB (27.6) N(x) 259.3MB (14.3) 256.3MB (17.3)
LEGENDA: A - stav volné paměti po spuštění prohlížeče (použito = zabralo MB v paměti). N - stav paměti po zavření prohlížeče, (x je hodnota MB, která zůstala obsazena po zavření prohlížeče).
Mě to přijde takové, že Opera i FF využívají paměť v těchto situacích takřka shodnou, rozdíl není veliký, Opera je na tom o malinko lépe. Otázka je, jak paměť využívají při stahování stránek a jak zatěžují cpu, to jsem ještě nezjišťoval.
Instalační balíček linux: FF-8.4 MB; Opera-4.1 MB
Kladu si otázku, když FF má mnohem méně funkcí, tak proč ve verzi pro linux má více než dvojnásobnou velikost?
Download manager:
Mail, news, chat: FF-nemá, nutno použít jinou aplikaci; Opera-vyborný integrovaný klient
Gesta myší: FF-nemá, nutno použít add-in
Navigace v historii a cachování: FF-subjektivně pomalejší
Vyhledávání v Googlu a ostatních: FF-nutno použít další vyhledávací textbox; Opera-vyhledávací textbox není nutný, hledá se v adresním řádku (viz můj dřívější blogpost)no, tak na Operu jsem nedavno presel (rychlost, Qt, fce) a vyhledavani v Googlu je asi jedina vec, na jejiz implementaci ve FF vzpominam se slzou v oku. FF totiz pri zadani jakekoliv fraze do address baru vyhledava na Googlu stylem "I feel lucky" (pokud fraze neni primo jmeno serveru) a to je absolutne killer fce!! nevite nekdo, jak na to v Opere? Google keyword na to neeeeni