MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
K Home Assistant jsem se dostal spíše náhodou. Potřeboval jsem ovládat TP-Link HS100 zásuvku z telefonu pomoci aplikace. Do té doby jsem používal aplikaci Tasmota Control pro zásuvky Sonoff a chytré žárovky. Mít dvě aplikace mi nevyhovovalo a tak jsem dal na Home Assistant, jelikož měl velkou uživatelskou základnu. Od té doby jsem do HA přidal měření elektřiny, plynu, vody, teploty vody bojleru + spínání v nízkém tariff, stav internetu a další senzory. Možnost dálkového ovládání multimediálního počítače se mi zalíbila. Ačkoliv u počítače mám bezdrátovou mini klávesnici a myš, občas se přihodí že nemohu nalézt ani jedno toto zařízení. A když dítě spí, nechci zapínat světlo a dělat hluk v místnosti.
Toto je osobní poznámka k hudebnímu přehrávači Audacious.
Dnes jsem přemýšlel jak zařídit, aby systém pracoval jen s usb zařízeními, která si sám povolím a aby ostatní USB zařízení jenž nejsou ve whitelistu ignoroval, což se hodí pro zabezpečení počítače před nezvanými návštěvníky. Ovšem je to jen jedna z věcí, která může pomoci k bezpečnosti, o jiných metodách jako šifrování se zde zmiňovat nebudu. Zápisek dělám i pro sebe kdybych jej ještě někdy potřeboval, abych nemusel znovu hledat způsob tohoto zabezpečení.
Využívám delší dobu ipv6 tunel od Hurricane Electric, ipv6 se nastavenuje na stránkách http://www.tunnelbroker.net/ Ping do teď v průměru 40~60ms v závislosti na dostupnosti serveru. Po dlouhé době jsem se podíval na stánky nix.cz a zjišťuji že Hurricane Electric je u nixu relativně nově veden jako zákazník. Bezva asi rozšířili konektivitu tunelu i do ČR. Jdu zkontrolovat stav na jejich stránky a opravdu, byl přidán nový server CEColo/Sitel - Nad Elektrarnou 411 Prague, Czech Republic.
Hurá, už několik dní marně čekám na novou verzi a dnes je tady! Oproti předešlým verzím má Slitaz nyní 4 režimy bootování, core Live, core-basic Live, justx Live a base Live. Každá z nich využívá jiné části rootfs(1-4) a navzájem si je sdílejí. Tudíž Slitaz core Live využívajicí všechny čtyři a ve většině případů bude nejvhodnější. Naproti tomu zase justx používá čisté xka, či base live jen textový režim.
Pár dní zpátky jsem řešil, jak bych mohl přesměrovat vstup z mikrofónu na výstup do bedniček. Gnome volume control je bohužel velmi omezený a tak jsem začal hledat na googlu.
Bylo nebylo, jednou administrátor v krásné náladě přišel k nějakému počítači s operačním systémem Ubuntu 11.04, dobře fungoval až na pár malých mušek. Tu přišel den kdy byla vydána nová verze 11.10, dychtivě improvizujicí administrátor vyčkával chvíli až se v repozitáři objeví nové balíky pro povýšení systému. Čas si krátil a všemožně jej zabíjel, hlavně hledáním informací o tzv. novém přihlašovacím manažerovi lightdm.
Keď mi bolo jedenásť(ročik 2001) mal som počítač, internet nebol a ja nemohol hrat ani hry lebo sa mi pokazily drivery pro windows 98, vždy keď som sa pokusil spusťat hru tak sa mi po pol hodině hryzla a byl konoc. V tom davnom čase vychadzaly časopisy a myslim že aj doteraz vychadzaju ppkcd a časopis Computer, vždy tam boli spešl cedéčka a já si jich liboval, jupííí cedéčko! Taky šťastny synek som byl, pro mě to byl magicky předmět. A dost teraz, po slovacku neumim a tak to raděj zkusím česky.
Už je tomu více jak rok co jsem se pokoušel zkompilovat GNU/Linux kernel a pokaždé se vyskytla chyba přes kterou jsem se nedokázal překlenout, vždy to vypadalo, že se vše zdařilo,při kompilaci žádný výpis chyb. Jen při bootu do nově zkompilovaného kernelu systém zpanikařil a nedokázal jsem se hnout z místa.
16.1.2011 tomu bylo rok co jsem používal jenom Ubuntu, z jistých důvodů jsem byl nucen obnovit zálohu Windows xp a tak jsem toho využil a řekl si, že se rozloučím s Ubuntu a konečně se pokusím skamarádit s Archlinuxem.