Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
21.5.2007 11:07
| Přečteno: 6079×
| 
| poslední úprava: 21.5.2007 11:21
V pátek 18. 5. se v Praze na Českém normalizačním institutu konala akce, jakou ještě nezažili.
Bylo nebylo, za devaterými horami a možná ještě dál, za mořem širokým, hlubokým a modrým, za Bermudským trojúhelníkem a úředníkem co mění víza za otisky prstů, sídlila firma veliká, převeliká. Jmenovala se Microsoft a byla všeobecně známá tím, že co nevymyslela, to koupila. O tom, kam ji to přivedlo bude následující příběh, který je hluboce poučný, nebál bych se říci edukativní.
Tato firma naslouchala svým zákazníkům. A zákazníci řekli, chceme otevřené souborové formáty. A tak firma spěchala, aby jejich přání splnila jak jen nejdříve to bude možné. A zákazníci řekli, já chci, aby byla ten formát byl nejen otevřený, ale také normalizovaný, vždyť si potřebuji vyměňovat data s Frantou odvedle. A firma dělající co zákazníkovi na očích viděla, spěchala seč mohla, aby získala normalizaci v co nejkratším čase, v rámci speciální Fast Track procedury.
I dorazil na Český normalizační institut návrh normy pro tento datový formát. Má cool jméno Office Open XML. I podivili se úředníci, co se jim to přihodilo. Ten návrh má jen nějakých 6.000 stran, takže se stává s přehledem největším návrhem normy, jaký kdy kdo viděl. Projednání každého návrhu normy je veřejné, byť se veřejnost o normy běžně nezajímá (a úředníky to mrzí, protože se potom vyjadřují k superspecializovaným otázkám pouze na základě kolize s nějakou jinou českou normou a nikoliv z pohledu odborníka, který se problematikou zabývá každý den.) Proto je překvapilo, když se k veřejnému projednání začala objednávat masa lidí. Masa přesahující velikost největšího jednacího sálu. Museli proto přijmout přísné pravidlo, za každou organizaci se smí zúčastnit pouze jeden zástupce. Resp. toto pravidlo má jednu výjimku, aby byl počet příznivců a odpůrců vyrovnaný, za společnost Microsoft se mohlo dostavit 12 lidí a za předpokládané kritiky cca 15 lidí. Tím se automaticky předpokládalo, že se jedná o boj všichni proti Microsoftu, což se ukázalo jako celkem dobrá predikce průběhu jednání.
I nastaly těžké časy, kdy bylo potřeba začít studovat normu a zjistit, zda je OK, nebo zda má nějaké drobné bugušky, o kterých se objevují již od jejího prvního zveřejnění zprávy skoro všude, kde se o normě píše, kromě stránek společnosti Microsoft. Záhy bylo jasné, že výhrady mají racionální jádro, na to stačilo přečíst nějakých 100 stránek a prolistovat zbytek.
Společnost Microsoft, zřejmě ve snaze vyhovět požadavkům zákazníků jak jen to bude možné, zvolila pro vytvoření normy nešťastnou metodu. Vzala binární formát a 1:1 jej převedla do XML. (XML je taková tuze cool věc.) Její binární formáty ale trpí jednou malou chybou. Díky nákupu jiných společností a zachování jejich kódu a metod ukládání dat, jsou poněkud nekonzistentní. Jinak řečeno, každý pes - jiná ves. Protože nikdo není dokonalý a už vůbec ne programátoři, obsahují formáty chyby a aby byla zaručena kontinuita podnikání, jsou tyto chyby odzrcadleny do OpenXML. Protože původní autoři excelu opomněli implementovat celý vzorec pro výpočet přestupného roku, je v OpenXML definováno, že výpočet se provede uměle špatně, aby se nezměnil obsah původního dokumentu. Protože jeden produkt měl počátek letopočtu v roce 1900 a druhý v roce 1904, používá OpenXML dva různé způsoby reprezentace data. A tak dále řekou bílou podél černých skal.
Již od začátku bylo jasné, že jednání potřebuje nějaké decentní oživení, aby dostalo správný spád. Spolu s Pavlem Janíkem a Filipem Molčanem jsme se rozhodli, že není nad pěknou praktickou ukázku těžké práce vývojáře. Proto jsme se rozhodli přinést na jednání celou specifikaci, byť jsme riskovali těžké poškození zdraví a následné nákladné léčení. I guru zvyklý stěhovat servery každý den by měl s 6000 stranami specifikace co dělat, natož my co nepoužíváme ani myš, neboť pohyb k ní obnáší náročné zvednutí ruky z klávesnice. Ještě štěstí, že jsme si práci rozdělili mezi tři lidi.
No jo, jenže zkoušeli jste někdy vytisknout 6000 stran? To jednak celkem trvá, a jednak potom člověk nesmí opustit město, protože by mu příroda dala přes držku (útlocitní prominou). Takže jsme se rozhodli pro řešení mnohem ekologičtější, zakoupili jsme 12 balíků papíru a svázali je po dvou do desek na výkresy. Poté jsme vytiskli první stranu specifikace a dali ji navrch. S tímto balíkem jsme vyrazili na jednání. (Pozn.: Ekologické cítění nechybí ani Microsoftu, pan Welsh nás upozornil, že oni to tisknou duplexně.)
Pořádající úředník si nás v prvním kole spletl se zástupci společnosti Microsoft, resp. s jejich stěhovací četou. Jen mu asi přišlo zvláštní, že stěhovák chodí v obleku s kravatou. Ale záměna se rychle vysvětlila, odložili jsme si náklad a mohli jsme se věnovat chlebíčkům, kávě a džusu, kterými nás Microsoft pohostil, abychom po náročné akci nepadli vysílením a mohli pokračovat v jednání. Chlebíčky nás však designově nezaujaly, neboť neměly Vista look a tak jsme se spokojili s juicem.
Jednání zahájil zástupce sdružení CompTIA, pan Hugo Lueders, který vysvětlil, že dvě konkurující si normy jsou lepší než jedna, protože konkurence je zdravá, soutěživost prospívá a jinak ten kapitalizmus nevybudujeme. Tento princip demonstroval na tom, že v době vzniku TCP/IP existoval skvělý ISO OSI sedmivrstvý model sítě a přesto byl poražen konkurenčním TCP/IP, neboť IP protokol byl lepší a trh jej akceptoval raději. Tím současně demonstroval, jak špatně je, když máme gigantické specifikace, protože jsou poraženy snáze implementovatelnými jednoduchými specifikacemi. Zde se sluší dodat, že specifikace Open Document formátu má 600 stran a OpenXML 6000, tedy 10x více (tato věta je poznámkou mojí, nikoliv jeho).
Dále pokračoval zástupce Microsoftu, pan Dave Welsh, který nám otevřel oči a konečně nám všem demonstroval co znamená slovo INTEROPERABILITA. Tímto zjištěním jsem tak obohacen, že budu hned od zítřka stávkovat za vyšší plat, neb zaměstnavateli jasně přinesu razantně větší výnosy. Úředníci zabývající se normalizací s cílem interoperabilitu zajistit budou v šoku asi ještě nyní.
Abyste si tento pokus mohli provést doma, popíši podrobně jeho průběh. Nejdříve vezmete Windows Vista v Ultimate edici. Netřeba je kupovat, interoperabilita funguje i v 30 denní zkušební lhůtě. Tedy doufám. Potom vezmete nějaký freewarový OpenXML editor. Nějaký, který umí otevřít soubor a nastavit tučné písmo najdete jistě googlem. Nic víc umět nemusí, stačí třeba demo editoru z Qt knihoven (a to má zbytečně moc funkcí), jen je potřeba doplnit to OpenXML. V něm si založíte nový soubor. Odřádkujete a napíšete jeden řádek libovolných znaků. Znovu odřádkujete, napíšete druhý řádek libovolných znaků. Potom druhý řádek vyberete do bloku a kliknete na ikonu "tučně". Vzniklý soubor uložíte.
A dostáváme se k zlatému hřebu celého experimentu. Stay tuned, kámen mudrců je nadosah.
Nyní spustíme textový editor Word 2007, soubor v něm otevřeme a pokud bude obsahovat stejné znaky a druhý řádek bude tučně, vykřikneme: "Interoperability in action!!!" Konec experimentu.
Následuje aplaus v sále, který si doma budete muset zajistit například ze záznamu předváděcí akce Horsta Fuchse.
Dalším bodem programu bylo vystoupení IBM jako odpůrce. Petr Tošner z IBM se podivil, že má být odpůrcem a podruhé se podivil, že na akci byl pozván ten den ráno. Protože jak pravil, IBM není žádným mluvčím IT světa a výhradním autorem nějaké konkurenční normy, se kterou by OpenXML kolidovalo, oznámil, že IBM poskytuje přidělený čas Pavlu Janíkovi, jako čelnému představiteli projektu OpenOffice.org. OpenOffice.org má totiž nejznámější implementaci formátu Open Document, který byl již jako ISO norma přijat a konkurenčním formátem je.
Pavel poděkoval společnosti Microsoft za nastoupenou cestu otevření datových formátů a ocenil, že uznávají jejich nezbytnost. Zástupce společnosti Microsoft na to namítl, že oni touto cestou jdou již dlouhá léta a i jejich stávající binární formáty jsou veřejné. Specifikaci předali již tisícům zájemců a vzal si Pavlovu vizitku, takže Pavel bude hned po podpisu licenčních smluv hrdým vlastníkem kompletní specifikace binárních datových formátů Microsoftu. Ledaže by se ukázalo, že tyto smlouvy mají nějakou vadu, jako třeba zákaz práce na jiném projektu.
Pavel pokračoval shrnutím vad specifikace, jako je nerespektování ostatních ISO norem, vlastní definice barev, licenční problémy, nedostatky ve specifikaci, kdy některé vlastnosti jsou definovány odkazem na chování konkrétního programu, které již ale nikde popsáno není. A takové různé potíže dané rychlostí zpracování a obtížemi při koordinaci obsahu tak velkého dokumentu.
K těmto výhradám zaujal Microsoft stanovisko, které kdyby znal ministr Mlynář, tak sedí klidně ve vládě a nějaké trestní stíhaní jej ani náhodou "netankuje". Ve specifikaci totiž asi nějaké chyby jsou. Ale v žádném případě za ně není odpovědný Microsoft. Specifikace je totiž již ECMA normou a při hlasování měl Microsoft jen jeden hlas, takže ostatních 45 účastníků jej přehlasovalo a vydalo tento paskvil, ke kterému se Microsoft nehlásí a který bude muset s těžkým srdcem implementovat, protože ECMA nebo ISO norma není trhací kalendář, který se může měnit každý den.
Stejně tak to, že ISO institut normu projednává ve zrychleném řízení, kdy není u tak rozsáhlého materiálu dost času na připomínky, není problém Microsoftu, ale pracovní skupiny TC45, která si to takto odhlasovala. Microsoft měl při hlasování bohužel jen jeden hlas a tak nemůže nést odpovědnost za nastálou situaci.
Na můj dotaz, co se stane, pokud ISO institut odstraní ze specifikace výjimky, které požadují chování odlišné od skutečnosti (isLeapYear()), nebo odlišné definování barev než v ostatních normách, pravil, že Microsoft je připraven rozhodnutí respektovat a své produkty upravit. Nicméně nečeká, že by taková situace nastala.
Následovala krátká diskuze, která ukázala, že někteří lidé přesně nechápou rozdíl mezi datovým formátem a aplikací, protože např. zástupce konta bariéry vyjádřil vážné obavy, že postižení, kteří se s obtížemi naučili ovládat produkty Microsoftu budou nepřijetím OpenXML paralyzováni, protože pokud budou muset používat OpenDocument, nebudou to umět. Snažili jsme se samozřejmě takové obavy rozptýlit, ale vysvětlit takovou věc netechnikovi je složité, zvláště když zástupci Microsoftu děkovali pánubohu že jim poslal tak skvělého spojence a neměli zájem s tím pomoci. Doufám, že za takový nadpřirozený úkaz bohu poděkují alespoň tučným darem postiženým.
A to se nám již jednání přiblížilo ke konci, zástupce ČNI všechny pozval k diskuzi na internetovém fóru a uzavřel jednání. Další veřejné projednání bude na konci srpna, po vypořádání připomínkového řízení, až se bude stanovovat pozice ČR při hlasováni v ISO institutu. Následovala diskuze v kroužcích a žádost Microsoftu o seznam účastníků, protože "jen potřebujeme mít přehled".
Filip Molčan pořidil na akci pár fotografií pro dokreslení článku.
Mimochodem prodám pár tisíc listů papíru za dobrou cenu. Nějak se nemůžu vejít do pokoje.
Tiskni
Sdílej:
vcetne diskuze se zastupcem zdravotne postizenychSice nechápu, proč by mělo Konto bariéry mluvit do specifikací datových formátů (tím nemyslím, že by nesmělo - jen nechápu, proč mu na tom záleží), ale každopádně to potvrzuje moji zkušenost s tímto typem organizací. Ač nepochybně v mnoha ohledech prospěšné, tak se sklonem strkat nespokojený nos do věcí, kterým vůbec nerozumějí. A potom přes mrtvoly bránit svůj postoj založený na pomýlené interpretaci celého problému. Občas je to ještě přikořeněno mírně vyděračskou zmínkou o tom, že zatímco vám všem to může být jedno, tak byste aspoň měli brát ohled na postižené, kteří to mají těžší. Ach jo.
Sice nechápu, proč by mělo Konto bariéry mluvit do specifikací datových formátů (tím nemyslím, že by nesmělo - jen nechápu, proč mu na tom záleží), ale každopádně to potvrzuje moji zkušenost s tímto typem organizací. Ač nepochybně v mnoha ohledech prospěšné, tak se sklonem strkat nespokojený nos do věcí, kterým vůbec nerozumějí.Bohužel u podobných organizací (netvrdím, že zrovna u téhle) bývá častým jevem i to, že berou (řekněme) provize od soukomých firem za to, že budou doporučovat jejich produkt jako ten jediný správný. A když si čověk uvědomí kolik stojí kompenzační pomůcka, které hradí v plné výši stát a kolik lidí je potřebuje, je to sakra dobrý kšeft :(
.
21.5.2007 12:22
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
21.5.2007 12:24
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
1900 wasn't a leap year. "It's a bug in Excel!" I exclaimed. "Well, not really," said Ed. "We had to do it that way because we need to be able to import Lotus 123 worksheets."Tolik citace z Joelova článku, kde se o problému s roky v Excelu píše víc.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.5.2007 11:30
21.5.2007 11:37
21.5.2007 12:29
html {background:color}, cimz by se v IE stalo nemozne napr. nastavit pozadi cele strance. Proto se definovalo tzv. magicke chovani body elementu, takze body {background:color} roztahlo pozadi na celou obrazovku prohlizece (byt vlastni body tak daleko nesaha, viz stranky dlouhe treba 1 kratky dostavec). Coz se zamozrejme tahne dodnes a do dalsich specifikaci viz spot Magické tělo.
Neznam detaily, ale zda se mi to podobne, tedy ze se tenhle bug Lotusu rozsiril do Excelu a nasledne se pres OpenXML muze rozsirit do vsech kancelarskych baliku (pokud ty budou chtit OpenXML implementovat, coz asi budou)?