Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Důvod je jednoduchý, skoro až prostinký(bohužel).
Po té co mě definitivne nakrkl Mandrake, a po té co sem viděl Fedoru3(nikdy jsem si nemyslel že jde udělat něco tak ohavně nepoužitelnýho, klidně mě rozdupujte milí fedoristé v disluzi, ale já sem ji nainstaloval, nabootoval a smazal hned potom co jsem se vyzvracel), tak jsem obnovil ze zálohy MDK, a vymýšlel kudy kam. Moje prvni myšlenka směřovala ke Slacku (naprosto božsky čistý systém), asi na 500ms mi hlavou bleskla vzpomínka na Redmond (fuj), takže Slack, jenže nastal drobný problém, doma byl rodinou vyžadován funkční systém ještě ten večer kdy se pomalu začala skládat Mandragora, obrnil jsem se trpělivostí, a jal se zachránit francouze :).
Povedlo se, a na druhý den už bylo více času. Začly čachry s diskovými oddíly, MDK přišlo o polovinu ze svých 10GB, připadlo mi to jako přehazování horkých brambor ;). Další postup byl jasný: ostatni useři ať se trápí s Mindrákem, a já budu postupně ladit Slacka. Byla to hezká představa, avšak někdo chtěl aby se to tak nestalo. Už nevím proč, toho dne už jsem se k instalaci nedostal (no možná vím :{} ), a nedostal sem se k ní ani příští týden a ani další....., a tak jsem fungoval v Midrákovi, kterej mě štval víc avíc...
Bylo rozhodnuto, potřebuju distro který bude fungovat 5 minut po nainstalování (Bohužel tohle v moje podání Slacku nesplňuje, je to pro mě-od přírody líného tvora, moc a moc práce :( ), je mi jedno jak to funguje(možná radeji nechci vědět jak to bude fungovat)jen ať to pro pána krále funguje, a né že se budu kvůli laždý prkotině prokousavat prasáckejma konfigurákama, a experimentovat s toolama který stejně problém nevyřeší. Volba padla na SuSE, byla to posledni desktopová distribuce kterou jsem neměl tu čest(nevím možná to taková čest není) vyzkoušet (teda kromě Gento, Gentusáčka bych rád, jen si myslím že s 56k modemem je to trošku moc odvážný ;) )
Opatřit si DVD verzi SuSE 9.2 nebyl žádnej problém, hezky se z ní na mě zubil novjejší kernel(2.6.8), Xorg a KDE3.3, takže oproti Mandrake docela good. Instalační procedura mě trošku pochroumala nervy(kdo viděl pochopí), stejne jako poinstalační, Yast není špatná věc (draktooly sou horší) ale radši bych si některý věci udělal růčo, a byl bych rád kdyby tak zůstaly :(. Nu co aspoň že to funguje, hlavně ať nemusín zjišťovat jak ;). Jen nechápu proč chybí zdrojáky od Xů a některý další věci (podobně je na tom i MDK 10.1).
Nebudu si stěžovat mise splněna, funkční systém po "5 minutách", systém ve kterým všechno chodí, a zaplať pán bůh nemusim se v něm rejpat a zjisťovat co kde a jak je vohackovany, sice už jsem párkrát narazil na totalni bejkarny který mě více než dost nakrkly, SuZLE není dokonalej systém(to není žádnej), ale můžu si za to sám svojí leností. Slack od té doby nepostoupil, a když si vzpomenu že budu muset ješte zkompilovat kernel, a ještě před tím ho taky stáhnout, tak se mi do toho moc nechce :'(
Tiskni
Sdílej:
... jsou OKOMENTOVANE coz se o kofiguracnich souborech Mandrake neda tvrditNěco konkrétního by nebylo?
a po té co sem viděl Fedoru3(nikdy jsem si nemyslel že jde udělat něco tak ohavně nepoužitelnýho, klidně mě rozdupujte milí fedoristé v disluzi, ale já sem ji nainstaloval, nabootoval a smazal hned potom co jsem se vyzvracel),A co že jste to měli v jídelně k obědu??? Nevím, co se ti nezdá na Fedoře, instalaci vidíš jen jedenkrát a boot? Bootujou všechny distribuce... No nic, mě to je jedno...
1. urpmi
Jinak si myslím, že Mandrake je dobrá distribuce pro začátek, ale když už se v tom uživatel chce začít šťourat, je lepší přejít na jinou.Ale proč?! Já si to třeba nemyslím (tj. nevidím žádný důvod, proč by se v MDK nedalo šťourat úplně stejně jako v jiné distrubuci, a to nejlépe až k úplnému rozšťourání a pak zase zpět)
/opt is reserved for the installation of add-on application software packages.... takže copak by KDE dělalo v /opt ? btw, a ono je celé KDE v /usr/share? a sakra ... a co tedy dělají různé k-aplikace např. v /usr/bin atp.?
stejne jako je v /opt OpenOffice, java, a podobne velke baliky, tak tam uplne stejne patri kde a gnomemno, na Mdk tedy rozhodně OpenOffice ani java v /opt není, takže kde se bere to "stejně jako"? a propos, podle logiky "stejně jako" by tam měl být i Perl, TeX, gcc ... a vůbec asi celý systém - kde je hranice "velký balík"? 100 MB? 500 MB? 10 MB? 50 KB v případě disketové distribuce?