V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
. Před sebou mám 2 dl piva, ožralej asi nejsem... V Ostravě je sněhová bouřka. To jsem fakt ještě neviděl
Tiskni
Sdílej:
Já zažil blesk, co trval i sekundu. A pak taky spoustu blesků, co bez přestání zářily jako zářivky asi hodinu. Byla to nádhera.
(akorát to chce foťák, ne nějakou atrapu co nemá ani manuální režim nastavení expozice)
Ohňostroj jsem nikdy nefotil, ale co jsem o tom četl v nějaké učebnici fotografování, tak je opravdu běžné fotit ohňostroje na dlouhé časy (+-3s).
Blesk i ohňostroj se dají fotit skoro stejným způsobem. Prakticky se jedná o dost podobné postupy a jako všechno ostatní je třeba se to naučit.
... a samozřejmě ze stativu.
Občas prý to bývá vidět na stožárech a hromosvodech když je tma jako fialové světélkování.
"Eliášův oheň", to je ono?
Zato to je slyšet na rádiových vlnách.
To teda sakra jo
Toho se dá využít, protože tam je ta bouřka být slyšet dříve než to venku vůbec na bouřku vypadá. Ještě více než na CB je slyšet myslím někde na Středních vlnách, do tohoto pásma se ladí různé ty 'detektory bouřek' atp...
myslím že se udává jako nejefektivnější frekvence někde kolem 300 kHz. Na těch středních vlnách je ten praskot opravdu slyšet dlouho dopředu. Eliášův oheň je myslím koronový výboj, to sršení sněhu budou asi spíš obyčejné jiskry ale to je jedno, každopádně to je zajímavý jev.
Co se týká času reakce: blesk není tak úplně rychlý, jak na první pohled vypadá, obzvlášť pokud překonává dlouhou vzdálenost. Než si najde tu pravou "cestu nejmenšího odporu", tak to chvíli trvá a to je dost dlouhý čas na reakci - pokud jsou člověk i foťák připraveni. Kdyby byla latence oko-prst tak velká, jak říkáš, nedaly by se vůbec hrát akční střílečky.
Jsou blesky které by se asi daly počítat na nějaké zlomky sekund ale ty jsou málokdy k vidění a ještě že tak protože to je energie tak strašná že zásah znamená velkou škodu. Pěkné obrázky jsou na www.bourky.com v diskusi tam jeden píše že to zkoušel i rychlým prstem a kupodivu se občas něco vyfotí. Ale taky dodává že ten první ne, až další kanály vícenásobného blesku.
Asi jsem mám na bouřky s takovými blesky štěstí. :) Nechtěl jsem říct, že se takto dá zachytit každý blesk, to ani náhodou, ale velké blesky se takto dají chytat s dostatečnou pravděpodobností na to, aby to mělo smysl zkoušet. Kór pokud člověk fotí na digitál a zkažená fotka nic nestojí.
Ano, tohle bylo na Silvestra 1978. V Praze kolem 7. hodiny večer bylo 12 stupňů nad nulou, pak přišla bouřka, blesky a krupobití, které se změnilo v sníh. Když jsem se vracel noční tramvají z flámu, nebylo vidět přes sklo. Kouknu pak na teploměr a vidím -19˚ C ..
Sněhová bouřka není zase tak vzácný jev. V poslední době se mi zdá že je jich víc, ale možná na ně mám jen víc štěstí.