V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Zajímalo by mne, jestli byste byli pro zrušení státní podpory stravenek (tzn. daňové úlevy pro firmy, které dávají zaměstnancům stravenky). Svůj názor jsem napsal tady: Jsou stravenky bolševický přežitek?
22.11. 2007: Přidáno doplnění
A: Poraďte mi. Je levnější jet vlakem nebo autem? B: jeď vlakem. C: jeď autem. B: ne, jízda vlakem je levnější. C: když pojede vlakem, tak ji okradou až bude spát. Jeď autem. B: Ale ona se ptala, co je levnější. Levnější je jet vlakem. Kromě toho, v autě musíš taky spát, tam tě můžou okrást na parkovišti, to je ještě nebezpečnější. C: ne, když pojede vlakem, tak ji okradou, auto je prostě lepší, protože ve vlaku by ji okradli. B: bavíme se ale o tom, co je levnější, okrást ji můžou kdekoli a na parkovišti je to dokonce pravděpodobnější. C: okradou ji ve vlaku, lepší je jet autem B: to nemá cenu, klidně si toho idiota poslechni, ale budeš to mít dražší a ještě tě okradou.
Tiskni
Sdílej:
Pokud ho nedokážeš pochopit logicky, pomůže příkladKlidek s tema narazkama, ja ho logicky naprosto chapu
Vláda sníží daně a tím uklidní veřejnost (něco za něco).Ty si predstavujes snizovani dani jak Hurvinek valku.
A bylo by to stejně nepopulární, jako kdyby oznámila zvýšení daní.Tohle je blbost. Nesnizeni dani ani nahodou nema stejny psychologicky dopad jako zvyseni dani... to jsou z hlediska sociologickeho dopadu diametralne odlisne ukony.
Varianta 3: Vlada zrusi podporu stravenek a na danich neulevi, mozna jen vymysli neco na principu superhrube mzdy, aby si lide mysleli, ze se jim ulevi.
- Vláda zachová podporu stravenek, ale zvýší daně.
- Vláda zruší podporu stravenek, ale daně zachová.
Varianta 3: Vlada zrusi podporu stravenek a na danich neulevi, mozna jen vymysli neco na principu superhrube mzdy, aby si lide mysleli, ze se jim ulevi.I na tohle se dá zcela racionálně a logicky odpovědět: platí rovnice A = B + C. Zadlužení nepočítáme, tudíž rovnici zjednodušíme na A = B.
A = příjmy státního rozpočtu B = výdaje státního rozpočtuPokud tedy vláda zruší podporu stravenek, zruší daňovou úlevu, vybere na daních víc, příjmy vzrostou a stejně tak výdaje. Pokud se oprostíme od jistých nepříjemných faktorů, tak jsou výdaje státu přímo úměrném z užitku, který má obyvatelstvo z existence státu. Obyvatelstvo tedy přijde o stravenky, ale dostane se mu od státu jiného užitku.* Od těch jistých nepříjemných faktorů jsme se mohli oprostit proto, že je považujeme za konstantní. Jsou jimi např. výdaje na úřednický aparát, úplatky politiků, režie spojená s přerozdělováním. Dokud neprokážeš, že by zrušení podpory stravenek mělo vliv na tyto faktory (jejich růst), budeme je považovat za konstantní a pravdu mám já. *) kromě toho se zbavíme příživnických firem, takže na obyvatelstvo zbude víc.
Nesnizeni dani ani nahodou nema stejny psychologicky dopad jako zvyseni daniŘeč je ale o tomhle: stát sebere lidem stravenky vs. stát sebere lidem více peněz na daních. Rozhodně bych obyvatelstvo nepodceňoval jako ty, každý si dokáže spočítat:
Pokud tedy vláda zruší podporu stravenek, zruší daňovou úlevu, vybere na daních víc, příjmy vzrostou a stejně tak výdaje.
Přijmy nevzrostou. Ale o tom už se v asi třetím threadu bavit nebudu. Jen mi vysvětli, proč po zrušení daňových úlev vzrostou výdaje státu?
Pokud tedy vláda zruší podporu stravenek, zruší daňovou úlevu, vybere na daních víc, příjmy vzrostou a stejně tak výdaje.Nezrusi danovou ulevu, odstrani jeden z tisice zpusobu, jak si na danich ulevit. Timhle svym uvazovanim je vubec nejsi schopny pokryt. Nemas jak zajistit, ze na danich vybere vic. Je videt, ze to zatim znas jen z te teoreticke stranky.
Dokud neprokážeš, že by zrušení podpory stravenek mělo vliv na tyto faktory (jejich růst), budeme je považovat za konstantní a pravdu mám já.Nikoliv, ty jsi ten, kdo prisel s teorii, ze zruseni podpory stravenek bude mit za nasledek zvyseni prijmu pro stat (a tudiz umozni snizeni dani) a to musis uspokojive dokazat -- coz se ti nepodari, protoze zruseni danove ulevy u stravenek je argument silny asi jako steblo travy.
Řeč je ale o tomhle: stát sebere lidem stravenky vs. stát sebere lidem více peněz na daních. Rozhodně bych obyvatelstvo nepodceňoval jako ty, každý si dokáže spočítat:Co oko nevidi, srdce neboli. Na danich nas stat okrada o neuveritelne castky, ale protoze nam to nejde ani z ruky ani z uctu, vetsina lidi to vubec neresi a kdyby se o tom nedozvedeli v televizi, budou v klidu zit dal. U stravenek je to ale jine, je to mam v ruce stravenky vs. nemam v ruce stravenky ...a to je jina. Vyrid profesorum na ekonomce, at vam reknou taky neco o praxi, ne jen grafy a cisla z knizek.
Od zaměstnanců nelze čekat, že budou stravenky bojkotovat. Mnozí ani neví, že jsou okrádáni a považují stravenky za výhodu.Je škoda, že jsi neuvedl jediný argument, proč to podle tebe výhoda není
A = B + C A = objem státního rozpočtu - výdaje B = příjmy státního rozpočtu (kromě půjček) C = nové zadlužení státu (půjčky)Každá rovnice se musí rovnat - jedna daňová úleva nutně vyvolá buď snížení výdajů, nebo zvýšení jiných daní, nebo další zadlužení. Od dluhů se protentokrát oprostíme, protože ty nejsou pro naši úvahu důležité. Podpora pracujících (dotace stravenek) má za následek, že stát musí odrbat pracující nějak jinak (jiná daň), nebo mu zbude méně peněz v rozpočtu, tudíž bude muset omezit služby, které občanům poskytuje (školství, zdravotnictví, soudy...). Rovnice (A = B + C), platí vždy, proto pracující nikdy nezíská - stát mu do jedné kapsy peníze strčí a z druhé mu je sebere. Pokud by mu bral a dával stejně, o nic by nešlo, jenže ono jde - konkrétní nevýhody:
Každá rovnice se musí rovnat - jedna daňová úleva nutně vyvolá buď snížení výdajů, nebo zvýšení jiných daní, nebo další zadlužení. Od dluhů se protentokrát oprostíme, protože ty nejsou pro naši úvahu důležité. Podpora pracujících (dotace stravenek) má za následek, že stát musí odrbat pracující nějak jinak (jiná daň), nebo mu zbude méně peněz v rozpočtu, tudíž bude muset omezit služby, které občanům poskytuje (školství, zdravotnictví, soudy...).Ne, není to více polopatické, protože pořád nemáš žádný argument pro toto: "stát musí odrbat pracující nějak jinak (jiná daň)". Úplně stejně se totiž dá říct: stát musí firmy odrbat nějak jinak, aby vyrovnal ten nedostatek, který vznikne, tím že si něco z daní odpočtou. No a i v tom textu říkáš, že stravenky vedou k vyšší spotřebě ("Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek."). Hmm. Takže tvoje lopatózní rovnice nemohou platit.
Nemám příliš mnoho času/chuti doučovat tu někoho základům ekonomie. Takže pokud to nechápeš, měl by jsi si tyto základy dostudovat sám....
Pokud budeš nad tímto tématem dále uvažovat, doporučuji ti mít na paměti dvě zásady: nic není zadarmo a přerozdělováním nikdy nevzniká nová hodnota - jednomu bereš a druhému dáváš.**Ano, platí všichni dostává jen někdo. Takže ten někdo na tom podle mě profituje oproti stavu bez stravenek.
Takže ten někdo na tom podle mě profituje oproti stavu bez stravenek.Ano - a tím někdo jsou stravenkářské firmy. Stát vybere od pracujících daně. Část těchto peněz pracujícím vrátí ve formě daňové úlevy (dotace stravenek). A část těchto peněz připadne jako zisk firmám, které založili smysl svého bytí na stravenkách. Platí tedy rovnice:
X = Y + Z X = část daní, která se zapojí do stravenkového koloběhu Y = část daní, kterou dostanou pracující zpět ve formě dotace Z = zisk stravenkářské firmyZ toho jasně vyplývá, komu se peníze berou a komu se dávají. Pokud budeme minimalizovat X, budeme tím zvyšovat čistý příjem pracujících.
A = B + C
Co se týče daní, tak ta rovnice není ani omylem lineární. Snížení daní neznamená automaticky snížení objemu vybraných peněz.
Snížení daní neznamená automaticky snížení objemu vybraných peněz.Je fajn, že víš aspoň tohle. S tím souhlasím a nikdy jsem to nepopíral. Ono B v rovnici není žádné procento, ale celkové daně vybrané státem* Pokud se v tom budeme chtít hodně šťourat, tak rovnice má koeficienty rovné jedné. ovnice 1*A = 1*B + 1*C tedy je lineární.** *) plus samozřejmě nedaňové příjmy **) ještě že ta matematika se nedá zpochybnit ignorantstvím
S tím souhlasím a nikdy jsem to nepopíral.Pokud tedy přijmeme to vágní až hospodské zaměňování daně a daňové sazby v té tvé citaci (Snížení daní neznamená...) a budeme tiše předpokládat, že jsi tím myslel daňovou sazbu.
je povinen mu zajistit stravováníNení. Zákon nic takového neukládá. Povinnost může vzniknout jedině z pracovní nebo kolektivní smlouvy (včetně vyšších kolektivních smluv).
stravenka je určena, aby si za ni zaměstnanec koupil oběd, který zkonzumuje během polední pauzy (za předpokladu normálních denních směn), což je smyslem toho, proč dostane stravenku a ne peníze, právě aby nic jiného než jídlo koupit nešloArgumentovat tímto způsobem znamená v podstatě říct, že zaměstnanci jsou nesvéprávná paka, která si o přestávce místo jídla koupí rum nebo cigarety a zůstanou o hladu.
starost o zdraví pracovní síly je "bolševický" (sic!) přežitekZa bolševiků nebyla žádná starost o zdraví pracovní síly (o zdraví člověka nemluvě). Byla starost o práceschopnost pracovní síly.
tak jsem si to hodil do Googla a co vypadlo: "A tak zákoník práce ... Povinnost zabezpečit zaměstnanci stravování byla v zásadě nahrazena povinností stravování umožnit. " - oops, jsem tedy silně pozadu, stydím se a lezu do díryje povinen mu zajistit stravováníNení. Zákon nic takového neukládá. Povinnost může vzniknout jedině z pracovní nebo kolektivní smlouvy (včetně vyšších kolektivních smluv).
a copak nejsou?stravenka je určena, aby si za ni zaměstnanec koupil oběd, který zkonzumuje během polední pauzy (za předpokladu normálních denních směn), což je smyslem toho, proč dostane stravenku a ne peníze, právě aby nic jiného než jídlo koupit nešloArgumentovat tímto způsobem znamená v podstatě říct, že zaměstnanci jsou nesvéprávná paka, která si o přestávce místo jídla koupí rum nebo cigarety a zůstanou o hladu.
Za bolševiků nebyla žádná starost o zdraví pracovní síly (o zdraví člověka nemluvě). Byla starost o práceschopnost pracovní síly.hm, a ono to není tak, že to zdraví s tou práceschopností značně souvisí?
a copak nejsou?No, u některých by to nemuselo být daleko od pravdy. Už podle toho, že jsou kvůli pozlátku pocitu bezpečí ochotni se vzdát svých svobod.
... a teď vážně, jde právě o tu možnost využití na něco jiného; když například obec dostane dotaci na kanalizaci, tak si za to nemůže starosta postavit golfové hřiště (no ... může, ale ne legálně), což s nějakou svéprávností nemá nic společnéhoJenže rozdíl je ten, že člověk jíst prostě musí. Kdyby nejedl, nežije. Takže jestliže ty určité peníze použije na něco jiného, tak jídlo zase koupí za jiné peníze. A protože peníze jsou univerzální platidlo, jsou v obou případech ekvivalentní.
hm, a ono to není tak, že to zdraví s tou práceschopností značně souvisí?Jen částečně. Tehdy nikomu nevadilo, že si někdo za ta léta práce (např. v dole, v chemičce, v huti apod.) zničí zdraví. Důležité bylo, že po příslušnou dobu odváděl naplánovaný pracovní výkon.
Jenže rozdíl je ten, že člověk jíst prostě musí. Kdyby nejedl, nežije. Takže jestliže ty určité peníze použije na něco jiného, tak jídlo zase koupí za jiné peníze. A protože peníze jsou univerzální platidlo, jsou v obou případech ekvivalentní.nerozumím v čem má být ten rozdíl ... jestli bez jídla člověk umře přeci nesouvisí s tím, zda si někdo přeje, aby peníze od něj získané, použil nějakým konkrétním způsobem, tedy na to jídlo ... ideálním způsobem by bylo rozdávat přímo jídlo, ale to dost dobře nejde, takže se vymyslel jiný systém, a to, že není dokonalý a lze směňovat za peníze, neznamená, že by to bylo v principu ekvivalentní
což ovšem nijak není v rozporu se snahou ten pracovní výkon zvýšit udržováním pracovní síly co nejvíce zdravé; zajisté bylo levnější například nahánět lidi na pravidelné preventivní prohlídky nežli potom řešit jejich léčbu - a nechat je (příliš snadno) ve velkém chcípat bylo politicky neprůchodné (potlačovat nepokoje taky něco stojí, přičemž není dobré destabilizovat situaci přílišnými represemi; střílet do dělnictva si mohla vláda dovolit naposled za první republiky) ... ostatně ti, jež si huntovali zdraví, byli dosti často také patřičně ohodnocenihm, a ono to není tak, že to zdraví s tou práceschopností značně souvisí?Jen částečně. Tehdy nikomu nevadilo, že si někdo za ta léta práce (např. v dole, v chemičce, v huti apod.) zničí zdraví. Důležité bylo, že po příslušnou dobu odváděl naplánovaný pracovní výkon.
nerozumím v čem má být ten rozdíl ... jestli bez jídla člověk umře přeci nesouvisí s tím, zda si někdo přeje, aby peníze od něj získané, použil nějakým konkrétním způsobem, tedy na to jídlo ... ideálním způsobem by bylo rozdávat přímo jídlo, ale to dost dobře nejde, takže se vymyslel jiný systém, a to, že není dokonalý a lze směňovat za peníze, neznamená, že by to bylo v principu ekvivalentníMně nejde o čistě logický smysl systému, ale o smysl praktický. A praktický smysl má jen pro stravenkové firmy, všichni ostatní na něm tratí.
Kdyz uz mam ty stravenky, zajdu si na obed do restaurace a dam si tam teple (a obcas i zdrave) jidlo. Kdyz je nemam, obvykle zvitezi lenost (respektive "mam neco dulezitejsiho na praci") a dam si rohliky, v lepsim pripade si udelam ve firemnim toustovaci toasty. A to moc zdrave asi neni.Ohodnocení (především zdravotní) kvality jídel běžných českých restaurací, kde jádro jídelníčku často tvoří jídla jako pořádně mastný guláš, smažák nebo karbanátek, by pro tyto restaurace nedopadlo příliš dobře
Mně nejde o čistě logický smysl systému, ale o smysl praktický. A praktický smysl má jen pro stravenkové firmy, všichni ostatní na něm tratí.ok, to je ovšem věc nedokonalé implementace, viz příklad výše, on si ten šikovný starosta to golfové hřiště za peníze na kanalizaci postaví, znamená to, že by měla státní kasa přestat dávat obcím dotace?
to se dá alespoň odůvodnit nějakou režií, ten papír stravenky se musí orazítkovat, spousta lidí ho vezme do ruky...Já ale nechci přispívat na zisk pro nějaké vyžírky, když můžu platit penězi. Bankovky mají sice taky nějakou režii, ale ta je jednak nižší a jednak v sobě nemusí zahrnovat zisk soukromé firmy, ale jen čisté náklady na oběh hotovosti.
kdyby nakup placeny kartou byl drazsi...Proč myslíš, že by měl být dražší? Pokud ano, tak by to bylo zřejmě tím, že náklady na karetní terminály a všechno ostatní kolem karet jsou vyšší než náklady na oběh hotovosti. Pokud tedy platí stejné ceny bez ohledu na způsob platby, znamená to, že jedna skupina zákazníků doplácí na druhou skupinu. Znáš nějaké legitimní zdůvodnění, proč by lidé platící hotovostí měli dotovat lidi platící kartami a jejich drahý systém?
pokud banky a obchodnici chteji, abych kartu pouzival, musi mi zajistit komfort a nenutit me za to jeste priplacetBankám a obchodům je úplně jedno, jestli platíš kartou nebo jinak, kartu používáš proto, že chceš, proto, že se ti to vyplatí, (nebo snad ne?). Podniky jen chtějí mít zisk, proto ti nabídnou něco, co je ti užitečné (kartu) a nechají si za to zaplatit.
Kde mate jistotu, ze po zruseni stravenek se stat snizi dane? To, ze to udela aby uklidnil "zurici" dav je opravdu naivni predstava.Proč rušit stravenky? To je přece blbost. Stačí, aby se zrušilo jejich privilegium na daňovou úlevu z příspěvku na stravování. Jednoduše by měl zaměstnavatel možnost dát místo nich stejnou částku (tzn. se stejným stropem) přímo v penězích.
Myslite, ze zamestnanec ty "penize", ktere drive ziskal na stravenkach, dostane po jejich zruseni? Ze mu bude navysen plat? Proste mu zamestnavatel prestane davat stravenky a hotovo.Ve výše uvedeném případě zaměstnanec ty peníze dostane. Protože pro zaměstnavatele bude částka stejná, ušetří ovšem na nákladech spojených s manipulací se stravenkami.
Osobne mi prijde zvrhle daneni uroku z penez ulozenych bance.To mně také.
Jinými slovy okradete prostředníky, kteří se živí přeměňováním stravenek zpátky na peníze.Samozřejmě. Podobně mi vadí třeba zákaz plateb v hotovosti. Někdy je platba v hotovosti jediná záruka, jak dostat zaplaceno. Pokud je to zakázáno, musí se využít např. neodvolatelný dokumentární akreditiv. A ten rozhodně nepatří mezi levné bankovní služby. Takže i tady jde vlastně o vnuceného prostředníka.
Ještě štěstí že banky stejně skoro žádné úroky nedávajíZ běžných účtů opravdu ne. Ale např. sběrný účet u obchodníka s cennými papíry (v mém případě jde o firmu Patria a tedy o účet u ČSOB) je úročen jednodenní sazbou PRIBID s odečtením provize pro obchodníka. I tak to aktuálně dělá (po odečtení provize) 2,23 %, což není zase tak málo.
Zamestnavatel ma moznost pridat zamestnanci k platu cca tisicovku navic a kdyz to udela, bude mit specialni (tu stravenkovou) ulevu na danich.A jaký je (z jeho pohledu) rozdíl oproti tomu, když mu to dává ve stravenkách? Pouze ten, že stravenky musí nějak distribuovat mezi zaměstnance, vést jejich evidenci atd. - tedy mít s tím náklady.
To je jeste absurdnejsi, nez jsem se puvodne domnival. Asi to nechapete, ale prave to, ze za stravenky koupite jen jidlo, bylo duvodem, ze vubec nejaka takova danova uleva schvalila.Absurdní je existence stravenek - ta operace, kterou doporučuji, tu absurditu ukazuje v celé nahotě. A hlavně absurditu toho, že stravenkové firmy vydělávají pouze na tom, že udržují tento Matrix v provozu. Když se to odstraní (tím, že stravenky ztratí "monopol" na zmíněnou úlevu), Matrix zkolabuje, protože najednou nebude potřeba. A nebudou potřeba ani ti, kdo ho udržovali v běhu a vydělávali na tom.
Pokud toto nebude platit, pohrbite tak veskere argumenty pro jeji zavedeni a tato uleva postrada smysl. A bude zrusena. Hotovo, konec!Ta úleva může zůstat dál (v novém režimu), všechno pojede jako dřív, jen tam nebude ten Matrix. Může se to ovšem v zájmu zjednodušení daňového systému samozřejmě zrušit, ale pak není problém současně změnit pásma pro výpočet tak, aby se daňová zátěž nezměnila.
stravenky se proste obkecat podarilo prave diky tomu jidlu, jsou take uchylka, ale penize samotne by byly uchylkou vetsiPeníze samotné by nebyla žádná úchylka. Byl by to jen (samozřejmě zbytečně komplikovaný) mechanismus slevy na dani a pojistném, nic víc.
Ale to o stravenkach zas az tolik neni, ze?Není. Je to o principu. Přesněji řečeno více principech. O daňovém a pojistném systému, o svéprávnosti zaměstnanců, o lobbyingu. Toto vše tu figuruje. Stravenky jsou jen jeden z případů, o kterém se dá hovořit. Těch případů je mnohem víc, jeden další už jsem tu ostatně zmínil.
Někteří lidé opravdu vnímají svobodu* negativně a uvítají, když jim někdo říká, co mají dělat.Pro někoho je prostě výhodnější, když žije v kleci, kde mu každý den třikrát kydnou do koryta, než aby o sobě musel rozhodovat a nést za to odpovědnost. Takoví lidé jsou raději, když se jim nadiktuje, kde budou pracovat a za kolik (namísto toho, aby si to mohli sami volit a vyjednávat o platu), co budou jíst a pít, kdy budou chodit k lékaři (a ke kterému), kde budou bydlet, kam budou jezdit na dovolenou atd. V tom ale není problém. Je to jejich volba, že chtějí část svých svobod odevzdat a s nimi i příslušný díl odpovědnosti. Vadí mi ovšem, když chtějí, aby se to vztahovalo i na ostatní lidi. Aby i ostatní museli odevzdat své svobody a odpovědnost. Krásně je to vidět třeba na příkladu helmy při jízdě na motorce. Zastávám názor, že by helma neměla být povinná - je každého věc, jak nakládá se svým zdravím. Jestli si ho ničí nezdravou stravou, nedostatkem nebo nadbytkem tělesné aktivity či jízdou na motorce bez helmy. Jakmile ale tento názor vyřknu, někdo se okamžitě ozve, že "přece se léčba platí z veřejného pojištění" a proto má stát právo ukládat takové povinnosti. Na druhou stranu takový člověk nechce ani slyšet o tom, že by se měl pacient nějak přímo podílen na nákladech na léčbu.
ostatne, nikdo te nenuti je pouzivatTvoje argumentace je mimořádně ubohá, až se mi na to nechce reagovat, ale protože jsem to psal už někde jinde, tak ti to sem okopíruju: Svoboda toho rozhodnutí je bohužel znehodnocena tím, že se do celé situace zapojuje stát. Kdybych odmítl stravenky a nechal si dnes vyplácet místo nich peníze, prodělám na tom ještě víc, než když si ty stravenky vezmu - tudíž z pohledu občana-zaměstnance se o žádné rozhodnutí nejedná. Je to jako kdybys u mne pracoval a já ti řekl: "Vydělal jsi si 20 000 Kč a my ti dáme jen 15 000 Kč, za zbytek (5 000 Kč) si můžeš koupit výrobky naší firmy nebo ti dáme 15 000 Kč a 2000 Kč na ruku" Výrobky konkurence jsou sice lepší a levnější, ale ty si stejně vybereš výrobky svého zaměstnavatele, protože jeho výrobky v nominální ceně 5 000 Kč ti přinesou větší užitek než výrobky konkurence v nominální ceně 2 000 Kč. Pořád si myslíš, že to rozhodnutí je svobodné?
-Chtěli byste přestat být omezování v tom, co si za stravenky koupíte? Chtěli byste mít možnost, je utratit za jakékoli zboží či služby?
Ted v restauraci vytahnu stravenku a dosypu to penězi, takže je mi to jedno.
-Chtěli byste za stejných podmínek dostávat hotovost ve stejné výši? (z platu by se strhávalo jen 45%).
No to samozřejmně ano. Ale v reálu by to dopadlo tak, že by se mi pouze přestalo strhávat těch 45% a dalších 55% bych si zaplatil sám z původního platu. Teď si to bere zaměstnavatel z daní.
-Chtěli byste plat dostávat v celku a ne ve dvou částech, kde se jedna složitě daní a druhá ne a systém úlev je nepřehledný? Tohle je jen formalita, ale uvítali byste přehlednější daňové zákony?
Ano uvítal bych přehlednější zákony - všechny. Ale dům také nezačínám rekonstruovat tak, že nejprve udělám dřevěné podlahy a pak na ně shodím strop, který se musí vyměnit.
-Nechcete financovat zisk firmě, která nevytváří žádnou hodnotu?
Chceš seznam?
-Chtěli byste mít vyšší plat?
Tak to zcela nepochybně. Jak to souvisí s předchozím?
Ted v restauraci vytahnu stravenku a dosypu to penězi, takže je mi to jedno.Tobě je to možná jedno, ale rozhodně by ti nevadilo dostávat místo stravenek peníze (doufám). Ale většina zaměstnanců by peníze místo stravenek uvítala (za jinak stejných podmínek).
Ale v reálu by to dopadlo tak, že by se mi pouze přestalo strhávat těch 45% a dalších 55% bych si zaplatil sám z původního platu. Teď si to bere zaměstnavatel z daní.Čti prosím pozorněji, návrh zní: podmínky budou zcela stejné, ale zaměstnavatel si bude moci vybrat, jestli vyplatí stravenky nebo peníze.
Zaměstnavateli je to jedno, ale spíše přechod na peníze uvítá: nižší byrokracie a spokojenější zaměstnanci.
No, jak v čem. Pro zaměstnavatele je výhodné, když má možnost něco někde skrýt, utopit prachy, nebo je naopak někde zázračně najít. Neříkám, že by to tak mělo být.
Jediné, co by mohlo bránit zavedení tohoto návrhu je tedy lobby stravenkářských firem. Napadá tě jiný důvod?
Napadá. Měnil bys systém, který funguje, za systém, který bude fungovat zcela stejně a se stejnými - ne-li většími - úniky.
Ale jak to kontrolovat?Viz Účetnictví. Neznáš? Velice užitečná věc. V případě kontroly firma vykáže, kolik peněz převedla na účty zaměstnanců. Stejně jako se dokazují jiné náklady. Pokud někdo chce podvádět na daních, může už teď - můžeš si vymyslet, že jsi měl náklady x milionů Kč a nemít na to účetní doklady.
No, jak v čem. Pro zaměstnavatele je výhodné, když má možnost něco někde skrýt, utopit prachy, nebo je naopak někde zázračně najít. Neříkám, že by to tak mělo být.Tyto důvody jsou pochybné, nicméně když bude zaměstnavatel chtít, o možnost dávat pracovníkům stravenky nepřijde (akorát přibude i jiný způsob jak zaměstnancům přispět na stravu), takže tvůj argument je zcela lichý.
Napadá. Měnil bys systém, který funguje, za systém, který bude fungovat zcela stejně a se stejnými - ne-li většími - úniky.
Viz Účetnictví. Neznáš? Velice užitečná věc. V případě kontroly firma vykáže, kolik peněz převedla na účty zaměstnanců.
Heh. Díííky. Rozvesetlit jsem v pátek po úporném týdnu opravdu potřeboval.
Ty jdi rovnou z ekonomky na finanční úřad. A pak mi napiš kde, založím si tam firmu a budu v klidu, protože ty mi rozhodně na nic nepřijdeš.
Pokud je někdo tak nesvéprávný, aby mu stát musel říkat: běž se najíst, jinak umřeš, tak mu není pomoci.Bohužel si stát své občany může vybírat jenom ve velmi omezené míře, takže musí pracovat s tím, co má. A problémy se stravováním "za svoje" by neměli jenom úplní idioti - i já se přidávám k Heronovi a od přechodu na stravování zaměstnanců sleduji zásadní zlepšení v kavlitě a periodicitě jídel - a to mám více než dvojnásobný plat, než je v regionu obvyklé - a s tím můžeš neshouhlasit, můžeš o tom polemizovat, ale to je asi to jediné, co s tím můžeš dělat.
Ale to je čistě jenom side effect, hlavní motivací příspěvků na stravu je především výrazná daňová úleva.Z tohoto komentáře usuzuji, že jsi odkazovaný článek a ostatní příspěvky vůbec nečetl, protože přicházíš k diskusi zcela nepřipraven. Až pochopíš, co jsem tu navrhoval, tak může být naše diskuse přínosná, jinak nikoli. Je to tu popsáno hodně polopaticky, takže už se mi to nechce opakovat.
Zrušení podpory stravenek pak může mít za následek vyšší kvalitu stravování, jelikož lidé budou disponovat většími prostředky, a tak si budou moci dovolit kupovat kvalitnější jídlo.a teď tu o červené karkulce aneb ukaž nám nějakou větší (čti: tržně významnou) skupinu lidí, která bude za jídlo utrácet více peněz než považují za nutné bez ohledu na zvýšení svého příjmu třeba o 10% - asi jsi chyběl či nedával pozor, když se zde řešili důchodci jezdící přes celé město pro rohlík za korunu (to je špička ledovce a ilustrační příklad, pracující se sice nechovají nachlup stejně, ale lze vypozorovat stejné vzory), případně sis nevšiml, že se v supermarketech u nás neprodává nic než nejlevnější šmejd, protože o dražší zboží prostě není dostatek zájemců, aby se vyplatilo něco takového vůbec plnit do regálů