Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Nemůžu si pomoct, ale musím navázat v reakci a ne některá hesla zdejších Linuksáků. O co šlo? Vyslovil myšlenku, že by vůbec nebylo špatné, kdyby Linux obsahoval aktualizaci nejen balíčků, ale aby byl schopen hlídat jednotlivé systémové důležité soubory, zaznamenával si změny kdo kdy je udělal a při případné ztrátě, ať už z jakéhokoliv důvodu je byl schopen opravit a zaktualizovat systém. Pro představu operační systém Windows při odstranění fontů sám doinstaluje systémově důležité fonty, při odstranění důležitých knihoven, nebo programů systém Windows je buďto doinstaluje, nebo vás informuje a vyzve k vložení instalačního CD. Uživatel má možnost tento systém využívat, nebo ho vypnout. Má možnost volby.
Že někomu vadí automatická aktualizace? Nevidím sebemenší problém mít možnost povolit či zakázat automatickou aktualizaci, či obnovu důležitých ztracených souborů. Když to umí Windows, proč by to neměl umět Linux? Určitě je lepší mít možnost volby, namísto současného stavu.
Že prý jako root můžu všechno a jako uživatel jsem v bezpečí? Zajisté ano, ale většinu programů musím instalovat jako root a já a podle mě většina uživatelů není schopna kontrolovat všechny programy a jejich správnost. Mám jednu vzpomínku na Firefox 0.x. Instalátor od autora mi nabídl kam že ho chci nainstalovat, /opt/, /usr/, ... . Bylo mi to vcelku jedno a tak jsem ho nainstaloval do adresáře /usr/. Instalátor si vytvořit adresář /usr/Firefox-0.x a tam ho nainstaloval. Chvíli jsem ho používal a pak jsem se rozhodl, že ho odinstaluji. Co se nestalo, instalátor odstranil všechno v adresáři /usr/. Sranda co. Věřím tomu, že pokud bude přibývat aplikací, bude přibývat chyb buďto náhodných, nebo záměrných.
O co by tedy podle mě mělo jít? Vytvořit naprosto dokonalý instalační a aktualizační systém. Představoval bych si to tak, že balíček by měl možnost nainstalovat se sám, bez nutnosti nainstalovaného distribučního instalátoru. Nezávislost na distribuci, něco jako systém AutoPackages. Každý soubor balíčku by byl od autora podepsán, měl by zjištěné závislosti a případně by mu byl přdělen stupeň důleřitosti (???). Automaticky zjistit závislosti binárních spustitelných souborů a knihoven na binární soubory není problém a ve svém buideru ho používám. Jak ale automatizovaně zjistit závislosti binárních souborů na všech ostatních souborech (obrázky, konfiguráky, ... .), skriptů, konfikuračních a všech ostatních souborů zatím netuším. Pokud bych konfigurační soubor změnil, spustil bych nějaký scansystém a ten by mi řekl co všechno hlídaného je změněno. Pokud bych s tím souhlasil, v databázi informací o souborech bych změnil podpis změněného souboru z autorova podpisu na můj (případně diff originálu, datum změny, systémovou důležitost, ... .). Pokud by došlo k poškození, či nechtěnému odstranění souboru, měl bych možnost změnit samotný soubor do funkčního stavu. Pokud bych tento systém nechtěl používat, jednoduše bych ho nepoužíval, ale zůstala by mi možnost volby. Věřím však, že pro běžného uživatele by tento systém znamenal výhodu.
Domnívám se, že pokud bude Linux ve všech směrech lepší než Windows, ničemu to neuškodí, spíše naopak. Možnost volby samozřejmě zůstane. Možnost vypnout aktualizační systém, možnost používat příkazovou řádku, možnost nepoužívat Xwindow, ... . Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky, ... . Nijak to Linux nerozvíjí a uživateli to nezvyšuje možnost volby.
Tiskni
Sdílej:

Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
A na to si přišel v pohádce Jak šlo GUI na vandr? KDE,Gnome,IceWM,FluxBox,BlackBox,WhiteBox,... to ti je málo? Jsou distribuce, které nabootují přímo do jednoho z těchto okenních managerů a uživatel příkazovou řádku neuvidí ani z dálky.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky Na tohle jsem přišel z reakcí některých Linuksáků, kteří tvrdili, že je zbytečné v Linuxu mít programy jako jsou WinSCP, TotalCommander, PSPad, ..., a argumentují tím, že daleko lepší je scp, cp, cv, mv, ... . Asi si nedokážou představit výhodu mít možnosti volby.
...Pokud je BFU, porad muze nekomu zaplatit za to, ze mu to napise...Jindra chce nekoho prinutit, aby to pro nej udelal zadarmo. GL Jindro! PS: uz sis aspon koupil ten Total Commander? Kdyby si ho koupili vsichni, kteri bez nej nedokazi fungovat, tak by ho imho portovali i pro jine platformy.
I když přiznám, že se nechci dožít chvíle, kdy tohle bude mít po čerstvé instalaci zapnutý takový CentOS. Naproti tomu, si umím představit, že pro BFU tohle může být velmi užitečné ... (například když omylem smaže font fixed a nenajede mu X server).
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádkyBTW: tohle jsi si imho mohl odpustit
I když přiznám, že se nechci dožít chvíle, kdy tohle bude mít po čerstvé instalaci zapnutý takový CentOS. Všechno by šlo při instalaci zapnout nebo vypnout. V tom bych neviděl problém.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky. To si neodpustím a za tím sis stojím. Ničemu neprospívá prosazování pouze jedné varianty. Na Linuxu používá FluxBox a xterm. Jsem s ním spokojen, ale tátu, mámu ani nikoho jiného bych do toho netlačil.
Plati pak i tve tvrzeni ze linuks = lidova narodne ultralevicova komunisticka strana ?
man rpm
Ti, kdož nerozumí systému Unix, jsou odsouzeni k vynalézání jeho ubohých náhražek.
Informovať - na to stačí tuším nejaký prepínač pre rpm. Ak rpm používaš. Ochranu systému proti takýmto problémom môžeš dokonalejšie riešiť pomocou napr. tripwire.
Myslím si, že není v lidských silách znát všechny programy,
Možno nie. (Aj keď raz za čas prejsť /bin, /sbin,/usr/sbin a /usr/bin a pustiť si manuál pre všetko čo nepoznám, môže byť poučné.)
co dělají,
Používaš slack. Nazri do /var/log/packages/*. Btw. týmto problémom viac trpím na windowsoch než na linuxe.
jak se vyvíjejí, jaké mají chyby, jaké patche je vhodné použít,
Viď changelog a viď security alerts.
Neznám člověka, který by si prošel zdrojáky všech programů které používá, aby mě jistotu, že jsou správně napsané a nedělají to co dělat nemají.
Bežne robím "make -n install" pre programy, ktoré inštalujem zo zdrojákov (keď už nič iné). Pre distribučné programy mám (vďaka používaniu Slack-u) SlackBuild scripty.
O jakou verzi Firefoxu si už nepamatuji, ale jak jsem psal, šlo o instalačku od autora, to znamená od autora programu
Autorom Firefoxu je mozilla.org. A pochybujem, že by ich inštalátor robil nejaké psie kusy.
Podle mě jde o Linuksáckou demenci, kdy protože si uživatel myslí že jen Linux je ten nejlepší, tak o to ostatní se nezajímá, nezná to, ale nadává na to.
a) neodpovedal si na otázku. Ako k riešeniu toho problému pristupuješ? Systém "vygoogluj si to" naznačuje, že lepšie šance k riešeniu problému mám v systéme, ktorý je otvorený. b) windowsy používam od verzie WfW a od r. '97 pod nimi programujem pre živobytie. Napriek tomu, či vlastne práve preto, si myslím, že linux je lepší (resp. z množiny Windows, Linux je najlepší) a problémy, na ktoré pod Windows narážam mi dávajú za pravdu.
Promiň mi to, ale člověk který umí nakonfigurovat Linux a neumí nastavit jednoduché věci ve Windows je podle ně v určitém směru zaostalý.
Pardon, ale na to jste prisel jak? Proc nestaci, abych se dobre orientoval v systemech, ktere pouzivam? Zadam snad ja od uzivatelu Windows, aby meli zakladni znalosti unixovych systemu?