Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Nemůžu si pomoct, ale musím navázat v reakci a ne některá hesla zdejších Linuksáků. O co šlo? Vyslovil myšlenku, že by vůbec nebylo špatné, kdyby Linux obsahoval aktualizaci nejen balíčků, ale aby byl schopen hlídat jednotlivé systémové důležité soubory, zaznamenával si změny kdo kdy je udělal a při případné ztrátě, ať už z jakéhokoliv důvodu je byl schopen opravit a zaktualizovat systém. Pro představu operační systém Windows při odstranění fontů sám doinstaluje systémově důležité fonty, při odstranění důležitých knihoven, nebo programů systém Windows je buďto doinstaluje, nebo vás informuje a vyzve k vložení instalačního CD. Uživatel má možnost tento systém využívat, nebo ho vypnout. Má možnost volby.
Že někomu vadí automatická aktualizace? Nevidím sebemenší problém mít možnost povolit či zakázat automatickou aktualizaci, či obnovu důležitých ztracených souborů. Když to umí Windows, proč by to neměl umět Linux? Určitě je lepší mít možnost volby, namísto současného stavu.
Že prý jako root můžu všechno a jako uživatel jsem v bezpečí? Zajisté ano, ale většinu programů musím instalovat jako root a já a podle mě většina uživatelů není schopna kontrolovat všechny programy a jejich správnost. Mám jednu vzpomínku na Firefox 0.x. Instalátor od autora mi nabídl kam že ho chci nainstalovat, /opt/, /usr/, ... . Bylo mi to vcelku jedno a tak jsem ho nainstaloval do adresáře /usr/. Instalátor si vytvořit adresář /usr/Firefox-0.x a tam ho nainstaloval. Chvíli jsem ho používal a pak jsem se rozhodl, že ho odinstaluji. Co se nestalo, instalátor odstranil všechno v adresáři /usr/. Sranda co. Věřím tomu, že pokud bude přibývat aplikací, bude přibývat chyb buďto náhodných, nebo záměrných.
O co by tedy podle mě mělo jít? Vytvořit naprosto dokonalý instalační a aktualizační systém. Představoval bych si to tak, že balíček by měl možnost nainstalovat se sám, bez nutnosti nainstalovaného distribučního instalátoru. Nezávislost na distribuci, něco jako systém AutoPackages. Každý soubor balíčku by byl od autora podepsán, měl by zjištěné závislosti a případně by mu byl přdělen stupeň důleřitosti (???). Automaticky zjistit závislosti binárních spustitelných souborů a knihoven na binární soubory není problém a ve svém buideru ho používám. Jak ale automatizovaně zjistit závislosti binárních souborů na všech ostatních souborech (obrázky, konfiguráky, ... .), skriptů, konfikuračních a všech ostatních souborů zatím netuším. Pokud bych konfigurační soubor změnil, spustil bych nějaký scansystém a ten by mi řekl co všechno hlídaného je změněno. Pokud bych s tím souhlasil, v databázi informací o souborech bych změnil podpis změněného souboru z autorova podpisu na můj (případně diff originálu, datum změny, systémovou důležitost, ... .). Pokud by došlo k poškození, či nechtěnému odstranění souboru, měl bych možnost změnit samotný soubor do funkčního stavu. Pokud bych tento systém nechtěl používat, jednoduše bych ho nepoužíval, ale zůstala by mi možnost volby. Věřím však, že pro běžného uživatele by tento systém znamenal výhodu.
Domnívám se, že pokud bude Linux ve všech směrech lepší než Windows, ničemu to neuškodí, spíše naopak. Možnost volby samozřejmě zůstane. Možnost vypnout aktualizační systém, možnost používat příkazovou řádku, možnost nepoužívat Xwindow, ... . Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky, ... . Nijak to Linux nerozvíjí a uživateli to nezvyšuje možnost volby.
Tiskni
Sdílej:
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
A na to si přišel v pohádce Jak šlo GUI na vandr? KDE,Gnome,IceWM,FluxBox,BlackBox,WhiteBox,... to ti je málo? Jsou distribuce, které nabootují přímo do jednoho z těchto okenních managerů a uživatel příkazovou řádku neuvidí ani z dálky.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
Na tohle jsem přišel z reakcí některých Linuksáků, kteří tvrdili, že je zbytečné v Linuxu mít programy jako jsou WinSCP, TotalCommander, PSPad, ..., a argumentují tím, že daleko lepší je scp, cp, cv, mv, ... . Asi si nedokážou představit výhodu mít možnosti volby.
...Pokud je BFU, porad muze nekomu zaplatit za to, ze mu to napise...Jindra chce nekoho prinutit, aby to pro nej udelal zadarmo. GL Jindro! PS: uz sis aspon koupil ten Total Commander? Kdyby si ho koupili vsichni, kteri bez nej nedokazi fungovat, tak by ho imho portovali i pro jine platformy.
fixed
a nenajede mu X server).
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádkyBTW: tohle jsi si imho mohl odpustit
I když přiznám, že se nechci dožít chvíle, kdy tohle bude mít po čerstvé instalaci zapnutý takový CentOS.
Všechno by šlo při instalaci zapnout nebo vypnout. V tom bych neviděl problém.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky.
To si neodpustím a za tím sis stojím. Ničemu neprospívá prosazování pouze jedné varianty. Na Linuxu používá FluxBox a xterm. Jsem s ním spokojen, ale tátu, mámu ani nikoho jiného bych do toho netlačil.
Plati pak i tve tvrzeni ze linuks = lidova narodne ultralevicova komunisticka strana ?
man rpm
Ti, kdož nerozumí systému Unix, jsou odsouzeni k vynalézání jeho ubohých náhražek.
Informovať - na to stačí tuším nejaký prepínač pre rpm. Ak rpm používaš. Ochranu systému proti takýmto problémom môžeš dokonalejšie riešiť pomocou napr. tripwire.
Myslím si, že není v lidských silách znát všechny programy,
Možno nie. (Aj keď raz za čas prejsť /bin, /sbin,/usr/sbin a /usr/bin a pustiť si manuál pre všetko čo nepoznám, môže byť poučné.)
co dělají,
Používaš slack. Nazri do /var/log/packages/*. Btw. týmto problémom viac trpím na windowsoch než na linuxe.
jak se vyvíjejí, jaké mají chyby, jaké patche je vhodné použít,
Viď changelog a viď security alerts.
Neznám člověka, který by si prošel zdrojáky všech programů které používá, aby mě jistotu, že jsou správně napsané a nedělají to co dělat nemají.
Bežne robím "make -n install" pre programy, ktoré inštalujem zo zdrojákov (keď už nič iné). Pre distribučné programy mám (vďaka používaniu Slack-u) SlackBuild scripty.
O jakou verzi Firefoxu si už nepamatuji, ale jak jsem psal, šlo o instalačku od autora, to znamená od autora programu
Autorom Firefoxu je mozilla.org. A pochybujem, že by ich inštalátor robil nejaké psie kusy.
Podle mě jde o Linuksáckou demenci, kdy protože si uživatel myslí že jen Linux je ten nejlepší, tak o to ostatní se nezajímá, nezná to, ale nadává na to.
a) neodpovedal si na otázku. Ako k riešeniu toho problému pristupuješ? Systém "vygoogluj si to" naznačuje, že lepšie šance k riešeniu problému mám v systéme, ktorý je otvorený. b) windowsy používam od verzie WfW a od r. '97 pod nimi programujem pre živobytie. Napriek tomu, či vlastne práve preto, si myslím, že linux je lepší (resp. z množiny Windows, Linux je najlepší) a problémy, na ktoré pod Windows narážam mi dávajú za pravdu.
Promiň mi to, ale člověk který umí nakonfigurovat Linux a neumí nastavit jednoduché věci ve Windows je podle ně v určitém směru zaostalý.
Pardon, ale na to jste prisel jak? Proc nestaci, abych se dobre orientoval v systemech, ktere pouzivam? Zadam snad ja od uzivatelu Windows, aby meli zakladni znalosti unixovych systemu?