Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Nemůžu si pomoct, ale musím navázat v reakci a ne některá hesla zdejších Linuksáků. O co šlo? Vyslovil myšlenku, že by vůbec nebylo špatné, kdyby Linux obsahoval aktualizaci nejen balíčků, ale aby byl schopen hlídat jednotlivé systémové důležité soubory, zaznamenával si změny kdo kdy je udělal a při případné ztrátě, ať už z jakéhokoliv důvodu je byl schopen opravit a zaktualizovat systém. Pro představu operační systém Windows při odstranění fontů sám doinstaluje systémově důležité fonty, při odstranění důležitých knihoven, nebo programů systém Windows je buďto doinstaluje, nebo vás informuje a vyzve k vložení instalačního CD. Uživatel má možnost tento systém využívat, nebo ho vypnout. Má možnost volby.
Že někomu vadí automatická aktualizace? Nevidím sebemenší problém mít možnost povolit či zakázat automatickou aktualizaci, či obnovu důležitých ztracených souborů. Když to umí Windows, proč by to neměl umět Linux? Určitě je lepší mít možnost volby, namísto současného stavu.
Že prý jako root můžu všechno a jako uživatel jsem v bezpečí? Zajisté ano, ale většinu programů musím instalovat jako root a já a podle mě většina uživatelů není schopna kontrolovat všechny programy a jejich správnost. Mám jednu vzpomínku na Firefox 0.x. Instalátor od autora mi nabídl kam že ho chci nainstalovat, /opt/, /usr/, ... . Bylo mi to vcelku jedno a tak jsem ho nainstaloval do adresáře /usr/. Instalátor si vytvořit adresář /usr/Firefox-0.x a tam ho nainstaloval. Chvíli jsem ho používal a pak jsem se rozhodl, že ho odinstaluji. Co se nestalo, instalátor odstranil všechno v adresáři /usr/. Sranda co. Věřím tomu, že pokud bude přibývat aplikací, bude přibývat chyb buďto náhodných, nebo záměrných.
O co by tedy podle mě mělo jít? Vytvořit naprosto dokonalý instalační a aktualizační systém. Představoval bych si to tak, že balíček by měl možnost nainstalovat se sám, bez nutnosti nainstalovaného distribučního instalátoru. Nezávislost na distribuci, něco jako systém AutoPackages. Každý soubor balíčku by byl od autora podepsán, měl by zjištěné závislosti a případně by mu byl přdělen stupeň důleřitosti (???). Automaticky zjistit závislosti binárních spustitelných souborů a knihoven na binární soubory není problém a ve svém buideru ho používám. Jak ale automatizovaně zjistit závislosti binárních souborů na všech ostatních souborech (obrázky, konfiguráky, ... .), skriptů, konfikuračních a všech ostatních souborů zatím netuším. Pokud bych konfigurační soubor změnil, spustil bych nějaký scansystém a ten by mi řekl co všechno hlídaného je změněno. Pokud bych s tím souhlasil, v databázi informací o souborech bych změnil podpis změněného souboru z autorova podpisu na můj (případně diff originálu, datum změny, systémovou důležitost, ... .). Pokud by došlo k poškození, či nechtěnému odstranění souboru, měl bych možnost změnit samotný soubor do funkčního stavu. Pokud bych tento systém nechtěl používat, jednoduše bych ho nepoužíval, ale zůstala by mi možnost volby. Věřím však, že pro běžného uživatele by tento systém znamenal výhodu.
Domnívám se, že pokud bude Linux ve všech směrech lepší než Windows, ničemu to neuškodí, spíše naopak. Možnost volby samozřejmě zůstane. Možnost vypnout aktualizační systém, možnost používat příkazovou řádku, možnost nepoužívat Xwindow, ... . Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky, ... . Nijak to Linux nerozvíjí a uživateli to nezvyšuje možnost volby.
Tiskni
Sdílej:
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
A na to si přišel v pohádce Jak šlo GUI na vandr? KDE,Gnome,IceWM,FluxBox,BlackBox,WhiteBox,... to ti je málo? Jsou distribuce, které nabootují přímo do jednoho z těchto okenních managerů a uživatel příkazovou řádku neuvidí ani z dálky.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
Na tohle jsem přišel z reakcí některých Linuksáků, kteří tvrdili, že je zbytečné v Linuxu mít programy jako jsou WinSCP, TotalCommander, PSPad, ..., a argumentují tím, že daleko lepší je scp, cp, cv, mv, ... . Asi si nedokážou představit výhodu mít možnosti volby.
...Pokud je BFU, porad muze nekomu zaplatit za to, ze mu to napise...Jindra chce nekoho prinutit, aby to pro nej udelal zadarmo. GL Jindro! PS: uz sis aspon koupil ten Total Commander? Kdyby si ho koupili vsichni, kteri bez nej nedokazi fungovat, tak by ho imho portovali i pro jine platformy.
fixed
a nenajede mu X server).
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádkyBTW: tohle jsi si imho mohl odpustit
I když přiznám, že se nechci dožít chvíle, kdy tohle bude mít po čerstvé instalaci zapnutý takový CentOS.
Všechno by šlo při instalaci zapnout nebo vypnout. V tom bych neviděl problém.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky.
To si neodpustím a za tím sis stojím. Ničemu neprospívá prosazování pouze jedné varianty. Na Linuxu používá FluxBox a xterm. Jsem s ním spokojen, ale tátu, mámu ani nikoho jiného bych do toho netlačil.
Plati pak i tve tvrzeni ze linuks = lidova narodne ultralevicova komunisticka strana ?
man rpm
Ti, kdož nerozumí systému Unix, jsou odsouzeni k vynalézání jeho ubohých náhražek.
Informovať - na to stačí tuším nejaký prepínač pre rpm. Ak rpm používaš. Ochranu systému proti takýmto problémom môžeš dokonalejšie riešiť pomocou napr. tripwire.
Myslím si, že není v lidských silách znát všechny programy,
Možno nie. (Aj keď raz za čas prejsť /bin, /sbin,/usr/sbin a /usr/bin a pustiť si manuál pre všetko čo nepoznám, môže byť poučné.)
co dělají,
Používaš slack. Nazri do /var/log/packages/*. Btw. týmto problémom viac trpím na windowsoch než na linuxe.
jak se vyvíjejí, jaké mají chyby, jaké patche je vhodné použít,
Viď changelog a viď security alerts.
Neznám člověka, který by si prošel zdrojáky všech programů které používá, aby mě jistotu, že jsou správně napsané a nedělají to co dělat nemají.
Bežne robím "make -n install" pre programy, ktoré inštalujem zo zdrojákov (keď už nič iné). Pre distribučné programy mám (vďaka používaniu Slack-u) SlackBuild scripty.
O jakou verzi Firefoxu si už nepamatuji, ale jak jsem psal, šlo o instalačku od autora, to znamená od autora programu
Autorom Firefoxu je mozilla.org. A pochybujem, že by ich inštalátor robil nejaké psie kusy.
Podle mě jde o Linuksáckou demenci, kdy protože si uživatel myslí že jen Linux je ten nejlepší, tak o to ostatní se nezajímá, nezná to, ale nadává na to.
a) neodpovedal si na otázku. Ako k riešeniu toho problému pristupuješ? Systém "vygoogluj si to" naznačuje, že lepšie šance k riešeniu problému mám v systéme, ktorý je otvorený. b) windowsy používam od verzie WfW a od r. '97 pod nimi programujem pre živobytie. Napriek tomu, či vlastne práve preto, si myslím, že linux je lepší (resp. z množiny Windows, Linux je najlepší) a problémy, na ktoré pod Windows narážam mi dávajú za pravdu.
Promiň mi to, ale člověk který umí nakonfigurovat Linux a neumí nastavit jednoduché věci ve Windows je podle ně v určitém směru zaostalý.
Pardon, ale na to jste prisel jak? Proc nestaci, abych se dobre orientoval v systemech, ktere pouzivam? Zadam snad ja od uzivatelu Windows, aby meli zakladni znalosti unixovych systemu?