V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě pro děti do 15 let. Francie podle něj tento krok udělá sama do několika měsíců, i pokud se na něm neshodnou další státy Evropské unie. Reaguje tak na úterní vraždu vychovatelky, kterou ve východofrancouzském městě Nogent pobodal 14letý mladík. Jednotlivé sociální sítě podle něj mají možnost věk ověřit a vymáhat zákaz pomocí systémů na rozpoznávání tváří.
Nemůžu si pomoct, ale musím navázat v reakci a ne některá hesla zdejších Linuksáků. O co šlo? Vyslovil myšlenku, že by vůbec nebylo špatné, kdyby Linux obsahoval aktualizaci nejen balíčků, ale aby byl schopen hlídat jednotlivé systémové důležité soubory, zaznamenával si změny kdo kdy je udělal a při případné ztrátě, ať už z jakéhokoliv důvodu je byl schopen opravit a zaktualizovat systém. Pro představu operační systém Windows při odstranění fontů sám doinstaluje systémově důležité fonty, při odstranění důležitých knihoven, nebo programů systém Windows je buďto doinstaluje, nebo vás informuje a vyzve k vložení instalačního CD. Uživatel má možnost tento systém využívat, nebo ho vypnout. Má možnost volby.
Že někomu vadí automatická aktualizace? Nevidím sebemenší problém mít možnost povolit či zakázat automatickou aktualizaci, či obnovu důležitých ztracených souborů. Když to umí Windows, proč by to neměl umět Linux? Určitě je lepší mít možnost volby, namísto současného stavu.
Že prý jako root můžu všechno a jako uživatel jsem v bezpečí? Zajisté ano, ale většinu programů musím instalovat jako root a já a podle mě většina uživatelů není schopna kontrolovat všechny programy a jejich správnost. Mám jednu vzpomínku na Firefox 0.x. Instalátor od autora mi nabídl kam že ho chci nainstalovat, /opt/, /usr/, ... . Bylo mi to vcelku jedno a tak jsem ho nainstaloval do adresáře /usr/. Instalátor si vytvořit adresář /usr/Firefox-0.x a tam ho nainstaloval. Chvíli jsem ho používal a pak jsem se rozhodl, že ho odinstaluji. Co se nestalo, instalátor odstranil všechno v adresáři /usr/. Sranda co. Věřím tomu, že pokud bude přibývat aplikací, bude přibývat chyb buďto náhodných, nebo záměrných.
O co by tedy podle mě mělo jít? Vytvořit naprosto dokonalý instalační a aktualizační systém. Představoval bych si to tak, že balíček by měl možnost nainstalovat se sám, bez nutnosti nainstalovaného distribučního instalátoru. Nezávislost na distribuci, něco jako systém AutoPackages. Každý soubor balíčku by byl od autora podepsán, měl by zjištěné závislosti a případně by mu byl přdělen stupeň důleřitosti (???). Automaticky zjistit závislosti binárních spustitelných souborů a knihoven na binární soubory není problém a ve svém buideru ho používám. Jak ale automatizovaně zjistit závislosti binárních souborů na všech ostatních souborech (obrázky, konfiguráky, ... .), skriptů, konfikuračních a všech ostatních souborů zatím netuším. Pokud bych konfigurační soubor změnil, spustil bych nějaký scansystém a ten by mi řekl co všechno hlídaného je změněno. Pokud bych s tím souhlasil, v databázi informací o souborech bych změnil podpis změněného souboru z autorova podpisu na můj (případně diff originálu, datum změny, systémovou důležitost, ... .). Pokud by došlo k poškození, či nechtěnému odstranění souboru, měl bych možnost změnit samotný soubor do funkčního stavu. Pokud bych tento systém nechtěl používat, jednoduše bych ho nepoužíval, ale zůstala by mi možnost volby. Věřím však, že pro běžného uživatele by tento systém znamenal výhodu.
Domnívám se, že pokud bude Linux ve všech směrech lepší než Windows, ničemu to neuškodí, spíše naopak. Možnost volby samozřejmě zůstane. Možnost vypnout aktualizační systém, možnost používat příkazovou řádku, možnost nepoužívat Xwindow, ... . Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky, ... . Nijak to Linux nerozvíjí a uživateli to nezvyšuje možnost volby.
Tiskni
Sdílej:
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
A na to si přišel v pohádce Jak šlo GUI na vandr? KDE,Gnome,IceWM,FluxBox,BlackBox,WhiteBox,... to ti je málo? Jsou distribuce, které nabootují přímo do jednoho z těchto okenních managerů a uživatel příkazovou řádku neuvidí ani z dálky.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky
Na tohle jsem přišel z reakcí některých Linuksáků, kteří tvrdili, že je zbytečné v Linuxu mít programy jako jsou WinSCP, TotalCommander, PSPad, ..., a argumentují tím, že daleko lepší je scp, cp, cv, mv, ... . Asi si nedokážou představit výhodu mít možnosti volby.
...Pokud je BFU, porad muze nekomu zaplatit za to, ze mu to napise...Jindra chce nekoho prinutit, aby to pro nej udelal zadarmo. GL Jindro! PS: uz sis aspon koupil ten Total Commander? Kdyby si ho koupili vsichni, kteri bez nej nedokazi fungovat, tak by ho imho portovali i pro jine platformy.
fixed
a nenajede mu X server).
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádkyBTW: tohle jsi si imho mohl odpustit
I když přiznám, že se nechci dožít chvíle, kdy tohle bude mít po čerstvé instalaci zapnutý takový CentOS.
Všechno by šlo při instalaci zapnout nebo vypnout. V tom bych neviděl problém.
Podle mě Linuxu nejvíce škodí prosazování pouze příkazové řádky.
To si neodpustím a za tím sis stojím. Ničemu neprospívá prosazování pouze jedné varianty. Na Linuxu používá FluxBox a xterm. Jsem s ním spokojen, ale tátu, mámu ani nikoho jiného bych do toho netlačil.
Plati pak i tve tvrzeni ze linuks = lidova narodne ultralevicova komunisticka strana ?
man rpm
Ti, kdož nerozumí systému Unix, jsou odsouzeni k vynalézání jeho ubohých náhražek.
Informovať - na to stačí tuším nejaký prepínač pre rpm. Ak rpm používaš. Ochranu systému proti takýmto problémom môžeš dokonalejšie riešiť pomocou napr. tripwire.
Myslím si, že není v lidských silách znát všechny programy,
Možno nie. (Aj keď raz za čas prejsť /bin, /sbin,/usr/sbin a /usr/bin a pustiť si manuál pre všetko čo nepoznám, môže byť poučné.)
co dělají,
Používaš slack. Nazri do /var/log/packages/*. Btw. týmto problémom viac trpím na windowsoch než na linuxe.
jak se vyvíjejí, jaké mají chyby, jaké patche je vhodné použít,
Viď changelog a viď security alerts.
Neznám člověka, který by si prošel zdrojáky všech programů které používá, aby mě jistotu, že jsou správně napsané a nedělají to co dělat nemají.
Bežne robím "make -n install" pre programy, ktoré inštalujem zo zdrojákov (keď už nič iné). Pre distribučné programy mám (vďaka používaniu Slack-u) SlackBuild scripty.
O jakou verzi Firefoxu si už nepamatuji, ale jak jsem psal, šlo o instalačku od autora, to znamená od autora programu
Autorom Firefoxu je mozilla.org. A pochybujem, že by ich inštalátor robil nejaké psie kusy.
Podle mě jde o Linuksáckou demenci, kdy protože si uživatel myslí že jen Linux je ten nejlepší, tak o to ostatní se nezajímá, nezná to, ale nadává na to.
a) neodpovedal si na otázku. Ako k riešeniu toho problému pristupuješ? Systém "vygoogluj si to" naznačuje, že lepšie šance k riešeniu problému mám v systéme, ktorý je otvorený. b) windowsy používam od verzie WfW a od r. '97 pod nimi programujem pre živobytie. Napriek tomu, či vlastne práve preto, si myslím, že linux je lepší (resp. z množiny Windows, Linux je najlepší) a problémy, na ktoré pod Windows narážam mi dávajú za pravdu.
Promiň mi to, ale člověk který umí nakonfigurovat Linux a neumí nastavit jednoduché věci ve Windows je podle ně v určitém směru zaostalý.
Pardon, ale na to jste prisel jak? Proc nestaci, abych se dobre orientoval v systemech, ktere pouzivam? Zadam snad ja od uzivatelu Windows, aby meli zakladni znalosti unixovych systemu?