Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
lepsi reseni, dokonce bez nutnosti extra investice, je prebootovat do xpnemam XP, ntb sem koupil levněji bez XP, s XP by mě notes stál o minimálně tři litry víc. to že si nějakej kokos jako pj koupí notes s XP a myslí si, že distributor mu je milostivě přibalil zadarmo je leda tak blbej fór.
Windows si zaplatis VZDY, at je mas predinstalovane (OEM verze) nebo si je koupis (retail). Navic je k Windows dobra podpora ovladacu, kterou vetsinou poskytuje treti strana, tedy vyrobce. Ten sve produkty zna, a vi ze obsahuji spoustu chyb (nejen NVIDIA), spoustu nedodrzenych standardu a specifikaci (obcas kazdy vyrobce, nekteri permanentne). To vsak nevadi, protoze specificke ovladace pro Windows chyby "opravi"ci obejdou. Vysledek? Funguje 99,5% pocitacu.
To vse si uzivatel zaplati.
Jak jiste vis, dle tvych odbornych prispevku, u Linuxu je situace trochu odlisna. Ne kazdy vyrobce Linux podporuje (at uz umyslne, ci neumyslne) a nedelaji pro Linux ovladace (AMD/NVIDIA/jini) jako treba Intel. Pak kdyz ma napsat vyvojar na zcela "neznamy" kus HW ovladac, je to dost tezke, kdyz nejsou znamy specifikace, ani standardy, kterych se drzi ci nedrzi. Vysledek ? nejakych dejme tomu 95% komponent je kompatibilnich a 5% proste nefunguje jak ma. A kvuli tem nekolika procent nekompatilniho HW se cely proces znacne zpozduje, zvlast, kdyz dane komponenty jsou klicove. Takove ACPI nebo cipsety, to je pro vyvojare opravdu radost...
Linux se snazi jit jinou cestou nez Windows, je to otevreny system, vetsinou zdarma, ale podpora pro nej neni tak vyborna, jako u Windows, kde si podporu pro svuj OS Microsoft muze dovolit zaplatit.
To jen tak na uvod teto problematiky. Rad zodpovim tve pripadne dotazy, klidne se ptej pres mejl. Budu taky rad, pokud prestanes se svymi bludy a irelevantnimi poznamkami, ktere k dane problematice popsane jsou zbytecne.
A dalsi vec - mi co pouzivame linux si proste kupujeme vsechno intel (nebo nvidia) a nemame problem.
ano, souhalsim s tim, ze powermanagment a suspend musi fungovat v zakladu.
Jak jsi si mohl precist v clanku, tento postup je predzvesti toho, co nas ceka nekdy ve verzich 2.6.24-2.6.27(odhad). Cili se situace zacina zlepsovat a komunita i vyvojari vi o tomto problemu a je snaha tu pokrocit, viz Jaderne noviny nebo tento clanek.
)
(Nicméně za některými názory si stát budu, klidně třeba i na hlavě.
)
Neříkám, že je to tvůj případ, jen si myslím, že je vhodné na to upozornit v této souvislosti
nechci se tu nejak vehementne zastavat mrkvosoftu - take mi leze krkem a visty povazuji za velkej ulet.. nicmene by me velice zajimalo, co myslite tou nestabilitou. ano, u win 95 neco bylo, u 98 jeste vice.. u ME to bylo hned na vymenu.. 2k take sem tam.. ale XP mam uz par let a drzi se - az na dva vypadky zpusobene hardwarem sem nemel nikdy zadny problem..
a kdyz se tu mluvi o cene - snazim se par mesicu zkamaradit s linuxem, ale.. obcas mi pride - cena 3500 za to, ze mam system, ktery sice neni otevreny, ale ma podporu (msdn), ma vetsinu toho co se da nastavit (ze linuxar vidi wokna jednou za rok a v nabidce start se nedoklika neceho neznamena, ze to wokna neumi - sam se obcas divim, co ve widlich de nastavit - a neni pristupne primo z nabidek !).. zkratka dat 3.5k a nestarat se mi obcas pride jako rozumna investice: linux nainstaluju, mam v zakladu (fedora, ubuntu, opensuse) trilion aplikaci ktere hned davam pryc - nepotrebuji je, nechci je - nechapu proc jsou mi vnucovany (po instalaci woken delam to same).. pak resim vseljake ovladace (vim - za to linux nemuze, vyrobci sou hovada), kodeky a nastaveni - ve woknech par kliknuti, v linuxu instalace balicku a prepisovani minimalne jednoho konfiguracniho souboru - a to se jeste bojim jestli to vubec pujde pro muj hw, pro mou verzi jadra, pro mou verzi cehokoliv *..
linux je dobry system, stabilni, s minimem chyb a kdyz uz nejake sou, jsou rychle opravovany.. ale mam takovy pocit, ze linux dnes ma jeste daleko do systemu, ktery by byl pouzitelny na desktopu pro normalniho uzivatele..
* - takova instalace multimedialnich klavesnic (protoze s gnome sem skoncil, kde je zalostne pomale a tak sem odkazan na manualni nastaveni) mi dava poradne zabrat, instalace programu pro komunikaci s mobilnim telefonem - bt funguje, adresa zarizeni je znama ale pc-telefon se nespoji a muzu se stavet treba na hlavu, vsechny navody ktere sem precetl pocitaji s tim, ze to fungovat bude... nastaveni webove kamery - hardwerove rozpoznana ale opet ve vysledku nefunkcni.. to je opravdovy luxus - ja vim, je to prece zadarmo, tak co bych chtel - ze?
ps: ne, opravdu nejsem radek hulan :D.. a omlouvam se za flejmoidni prizpevek.. ale :) uz sem se vazne nemohl udrzet
"automaticky a bezproblemu"Zajímavé, mně to taky chodí automaticky a bez problémů, na jakémkoli notebooku, který jsem vzal do ruky.
"dokonce bez nutnosti extra investice"A jak už někdo poznamenal, oni už začali dávat XPčka zadarmo, nebo nás jen ponoukáš k trestnému činu? Víš snad, že to se taky nemá?
"Linux ACPI vyvíjejí lidé pomýlení natolik, že chybný spec je pro ně důležitější než realita."Prosím??? Já měl za to, že Linux ACPI vyvinul Intel? Oni napsali VM podle specifikace, kterou sami napsali, proč by vývojáři Intelu měli psát něco jiného v dokumentaci a něco jiného v kódu?
"které obsahují v BIOSu ACPI kód dle specu"Nevím o tom, že na opravdu intelích deskách by byly nějaké problémy. Nebyl by příklad? Každopádně takové věci jako intelí desky od jiných výrobců a notebooky určitě BIOS od Intelu nemají. Třeba můj Dell tvrdí, že má BIOS od Dellu.
což většina ještě distribucí "vylepšuje" z prostého vytvoření bzimage a initrd na dosti komplikovanou tvorbu plnohodnotného balíčkuMísto padesáti příkazů stačí zadat jeden a všechno od konfigurace po vytvoření balíčku se udělá samo, to bych nazval zlepšením bez uvozovek.
V soucasne dobe mam podobne vysledky s HP a realne jsem to testoval s bundlovanymi uzasnymi a neprekonatelnymi windows Vista.
Linux Processor Hardware Control aka 'undervolt 'je patch pro linuxové jádro, který umožňuje nastavení voltáže jádra procesoru.Existuje něco podobného i pro paměti? Trochu jsem hledal, ale nenašel...
Nenapájený obvod zcela určitě zahřívání nezvyšuje.
...(Kdysi dávno stačila pro malý příkon statická CMOS logika, dnes už nepomáhá ani CMOS a holt se to musí vypínat.)To bude asi tím, že se pořád zvyšuje taktovací frekvence
/dev/hda3 / ext3 defaults,noatime,errors=remount-ro,commit=30 0 1
nevim co mas za kartu, WiFi s cipsetem od intelu : iwpriv ethX set_power 1
iwconfig ethX power ovladac nepodporuje.
iwconfig eth1 txpower off vypne pouze automatickou regulaci vysílacího výkonu.
Používám toto: WLAN On/Off scripts
Řízení spotřeby ale umí ifup/ifdown většiny distribucí (dokonce i busybox verze), pokud se to napíše do příslušného konfiguráku.
Potvrzuji významnou úsporu energie u Prism2.5 karty (výdrž baterie stoupla ze cca 3,5h se zapnutým WiFi na 10h) a snížení teploty karty.
Option "DynamicClock" v xorg.conf. Treba ma nv neco podobneho?
cat earth | grep water' se mi hrozne libi, kde se to da stahnout?
... umožňují POSIXovým časovačům a funkci nanosleep(), aby byly tak přesné, jak jen to dovoluje hardware...... umožňují POSIXovým časovačům a funkci nanosleep(), být tak přesnými, jak jen to dovoluje hardware ... Takhle to je lepší, ne?
Auto-Dismount facility, which can be set to dismount a volume after no data has been written/read to/from it for specified number minutes. It can also be set to dismount all mounted TrueCrypt volumes when:
- user logs off
- entering power saving mode
- screen saver is launched
Tiskni
Sdílej: