Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Nejprve si opět dovolím pár slov úvodem, tentokrát k pojmu APU. Možná si mnozí vzpomenete na dobu před více než 11 lety, kdy Nvidia uváděla na trh první GeForce 256 a podařilo se jí prosadit pro tento grafický čip označení GPU – Graphics Processing Unit jako ekvivalent k obecným procesorům označovaným CPU – Central Processing Unit. Nvidia tohoto pochopitelně celá léta náležitě marketingově využívala a využívá dodnes (nelze nepřipomenout častou větu jejího ředitele Jen-Hsun Huanga. „Vynalezli jsme GPU“) a lze předpokládat, že podobně to bude mít i AMD s pojmem APU.
APU není nic jiného, než další zobecnění výpočetních čipů. Kdysi, před příchodem GeForce 8800 GTX, jsme tu měli zvlášť pixel a vertex shadery, čip Nvidia G80 je sjednotil do „unifikované podoby“ a jejich schopnosti nám dovolily začít se bavit o využití GPU pro obecné výpočty (GPGPU – General-Purpose computing on Graphics Processing Units). Jenže až dodnes jsme museli chtě-nechtě rozlišovat mezi tím, co poběží na CPU a co na GPU, fyzicky dovu různých čipsech.
Navenek by se mohlo zdát, že první s „APU“ přišel Intel, neboť to byl on, kdo před rokem umístil své GPU pro procesorů pro socket 1156. Jenže opak je pravdou, Intelovy jednoduché grafické čipy nesplňují prostě vše potřebné, abychom je mohli považovat i za výpočetní architekturu schopnou oněch „obecných výpočtů“. Tou měl být (a jistě bude) projekt Larrabee, ale zatím se tak nestalo a nechci odbočovat. Nvidia pro změnu nemá potřebnou CPU část, zejména pokud se bavíme o x86. Řešení, které Nvidia volí, jsme si nastínili minule, jde o projekt Denver, který v GPU Nvidia bude využívat upravená CPU jádra na bázi ARM architektury. Momentálně je však jedinou firmou disponující jak x86 CPU, tak výkonnými GPU společnost AMD, která před lety koupila kanadského výrobce grafik/GPU ATI.
APU není v aktuální první generaci ničím jiným než sjednocením jednodušších CPU jader a jednodušších GPU do jednoho čipu, u nějž i díky softwarové podpoře nebude muset uživatel řešit, jestli mu ta či ona aplikace poběží, případně jak, neboť bude od základu vybaven pro obojí.
První generace Fusion APU nemíří do HPC či serverů a pracovních stanic, tam toho není třeba. Pokud pomineme Intel a Nvidii, tak AMD zde nabízí své Opterony a k nim karty řady Fire, ať již ty běžné grafické, tak výpočetní FireStream. Ke sjednocení dojde jistě i v tomto hi-end segmentu, ale první APU míří do net/notebooků, all-in-one počítačů či úspornějších desktopů se zaměřením mimo jiné na HTPC. Zavzpomínejme si krátce na prezentaci schopností Fusion u příležitosti loňského Computexu.
V tuto chvíli víme o dvou základních řadách procesorů Fusion, výkonnějších „Zacate“, které svým TDP 18 W zamíří do větších zařízení a menším „Ontario“ s TDP 9 W mířícím do mobilnějších přístrojů. Principiálně podporuje Fusion tytéž technologie jako současná CPU a GPU AMD, k tomu se tedy nebudeme vracet, omezení zde pochopitelně je a bude ve výkonu.
Ontario i Zacate disponují GPU částí s 80 stream procesory, což je ekvivalentní například s Radeonem HD 5450. V obou případech se objeví (objevuje) verze s jedním i dvěma CPU jádry, takty se liší jen minimálně, spíše to vypadá na stejný model jako s Athlony vs Semprony, kde například některé 1jádrové Semprony byly vlastně Athlony X2 z horší části křemíkových waferů, takže u nich AMD udávala stejnou hodnotu TDP.
Ontario je dle očekávání adekvátně poníženo na frekvencích, aby se vešlo do poloviční hodnoty TDP, všechno týkající se značení například grafické části je jen otázka marketingu.
Procesorovou část jsme rozebírali již dříve, zakládá na novém jádře označovaném jako „Bobcat“ (to je menší stavební stroj než „Bulldozer“ označující CPU jádra pro desktopové/serverové procesory AMD pro tento rok), co je rozhodně zajímavé (byť ne neznámé), je 40nm výroba u TSMC – na GlobalFoundries si tedy ještě počkáme. Bobcat je k systému napojen blíže nespecifikovanou rychlou sběrnicí, nechybí samozřejmě i vše další, tedy paměťový řadič a zmíněná GPU část. Komunikace se zbytkem „čipsetu“ probíhá po PCI Express linkách. Stěžejní pro multimédia je obsažený blok UVD, dekodér videa pro všemožné formáty včetně H.264/mkv.
Již dříve prezentované schéma porovnává přístup roku loňského s novým Fusion APU pro letošek. Sjednocením v jednom čipu se podařilo odstranit několik žab na prameni, pochopitelně je ale celek výrobně náročnější – jistě i proto se začíná na těchto jednodušších čipech. Systém by si také měl bez problémů vystačit s pouze jednokanálovým DDR3 řadičem.
Zbývající část systému, tedy „čipset“ Hudson M1 pak nabízí 14 USB 2.0 portů a šest SATA 6,0Gbps konektorů, samozřejmě závisí na výrobci zařízení, co vše (ne)vyvede. Jsou zde i další části, čip samotný je vyráběn 65nm procesem – konzervativní výroba u tohoto „prcka nevadí“, jeho TDP činí mezi 2,7 a 4,7 W dle konfigurace. Hudson M1 je v podstatě upravenou verzí jižního můstku AMD SB850.
Pro letošek toho AMD chystá celkem dost, je vhodné také připomenout, že loni zacvičila se značeními – zcela odstavila značku ATI a přišla s rodinami Vision, kam snad budou spadat právě i Fusion produkty. Nástin platforem berte orientačně, nikdo nikde neříká, že nějakému taiwanskému výrobci „nerupne v hlavě“ a neuvede určitou platformu v podobě, kterou by nikdo nečekal. Od dob miniITX desky s Intel X58 už by nás nemělo nic překvapit
.
V krátkosti se podíváme i na pár produktů na Fusionu stavějících, které byly společně s touto rodinou APU ohlášeny na CESu. Máme třeba miniITX desku Gigabyte GA-E350N-USB3, která přidává i dvouportový USB 3.0 řadič Renesas µPD720200, klasickou microATX Asus E35M-1M Pro (zde obstarává USB 3.0 čip ASMedia ASM1042) a miniITX E35M1-I Deluxe, nechybí také MSI s miniITX modelem E350IA-E45.
Představeny byly i netbooky, které zvenku jako by těm „Atomovým“ z oka vypadly, jen je uvnitř pohání Fusion. Patří mězi ně například Acer Aspire One 522 a Aspire 4253/Aspire 5253 (liší se úhlopříčkou LCD) a mnohé další.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pre mna osoben je toto asi uplne najlepsie na tom vsetkom: http://thetechjournal.com/electronics/computer/compulab-fit-pc3.xhtml Nehuci to, 2,5" disky sa daju zohnat v slusnych kapacitach a clovek to strci do "vacku" a potencial obrovsky vzhladom na uvedene fakty. Akurat este nie je cena, co to dufam, nezhodi cely produkt do hlbin maximalneho nezaujmu. Plus naviac a to, ze nikto vam nenuti OS. Dostupnost by mala byt v maji, podla informacii na nete.
Nevyznam sa popravde, co sa tyka ATI (hw akceleracia) a linux, ale dake ovladace su vonku, ci sa mylim ? Ano, mozem si to dohladat, ale dake skusenosti by boli lepsie, nez co slubuje spolocnost. Premyslam nad domacim serverom (zalohovanie, prehravanie videa a hudby a dalsie veci), tak by som rad vedel, ci cakat alebo mozem aj tedka rovno vziat daku ion platformu. Diki
Diki mockrat za vycerpavajucu odpoved. Usetrilo mi to cas (a najma peniaze) cakanim na nieco, co aj tak by nefungovalo podla predstav. Mal som doteraz za to, ze vzhladom na to, ze ATI je pod AMD a vzhladom na povzbudive reci pri kupe ATI v suvislosti s open source scenou, ze to bude fungovat a ze tam bude nieco pozitivne. Zial, zatial asi nie je o co stat podla tvojich slov.
p.s.: Netreba mi skutocne vykat. :)
To co uz nekolik let perfektne chodi na NvidiiSlova perfektně a closed-source se z mého pohledu zcela vylučují.