Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Kolegové z computerbase.de se „nějakým záhadným způsobem“ dostali k roadmapě Intelu sahající až do roku 2018. Výhled je to hodně daleký, takže je samozřejmě potřeba jej brát s rezervou, nicméně ukazuje jasně, že „tick-tock“ strategie (uvedení nové architektury následované její vyladěnou verzí následované opět uvedením nové architektury a tak stále dokola) bude i nadále v platnosti a pak také to, že si můžeme konečně odtajnit kódová označení.
Stávající architektura všeobecně známá jako „Sandy Bridge“ dostane již příští rok také mnohokrát v HW novinkách propíranou „Ivy Bridge“. Tady se sluší připomenout, že „Ivy Bridge“ bude stavět na 22nm výrobním procesu využívajícím „3D“ tranzistory, což jsme si detailně rozebrali v květnu.
Po „Ivy Bridge“ nás již čeká mikroarchitektura „Haswell“ a následně její „tock“ provedení „Rockwell“. „Haswell“ s námi vydrží shodně s předchůdci i následníky, Intel jej i jeho vylepšenou verzi plánuje používat od jara 2014 do podzimu 2016. Vánoce roku 2016 přinesou „Skylake“ o rok později následovanou architekturou „Skymont“.
Z hlediska výrobních procesů bude po 22nm „Ivy Bridge“ již v roce 2013 (resp. počátkem 2014) následovat 14nm výrobní proces a o dva roky později 10nm. Takovou řečí alespoň prozatím hovoří jiné roadmapy Intelu, připomeňme si jak roadmapu pro Core, tak pro Atom procesory.
Nic z prezentovaných informací prozatím neodráží cokoli z GPU světa. Intel má sice již k dispozici finální produkt vzešlý z projektu „Larrabee“, ale jak/jestli ten vůbec nějak ovlivní svět CPU, resp. CPU kombinovaných s IGP, to v tuto chvíli těžko říci. Intel v nadcházejících letech bude muset vyhodnocovat situaci kolem APU Fusion (AMD), projektu Denver (Nvidia) a další aspekty trhu stále více unifikovaných procesorů. A kdo ví, třeba jednou zase někoho koupí (a kdyby to byla Nvidia, to by začalo být teprve veselo
.
Co samozřejmě v roadmapách s kódovými jmény, případně výrobními procesy, nezaznívá, je počet jader CPU. Dovolím si trochu popustit uzdu fantazii. Již příští rok by nás měla AMD poctít desetijádrovými procesory a dá se tak předpokládat, že Intel u osmijádrových desktopových CPU moc dlouho nezůstane. Logika velí, že zhruba rok až dva jsme vzdáleni od běžně dostupných 12 a 16core CPU, což mimo jiné znamená, že teprve někdy na přelomu let 2012 a 2013 narazí kupříkladu programy Bibble 5 Pro či x264 na limit využitelnosti procesorových jader. Bude se počet jader posouvat stejným tempem dále? Již z doby před pár lety víme o výzkumném projektu Intelu, který vyústil ve skutečně vyrobený 80jádrový procesor. Jeho éra je však ještě hodně daleko.
První pozici mezi pasivně chlazenými Radeony přebírá nový model od Asusteku. Pod označením DirectCU Silent se totiž neukrývá nějaký „obvyklý“ Radeon HD 6670, ale rovnou HD 6770. To mimo jiné znamená GPU s 800 stream procesory doprovázené 1 GB GDDR5 paměti, vše na referenčních taktech.
Jediné, co se Asusu ne úplně povedlo, je zakrytí dobře poloviny chladícího bloku plastovými nesmysly, jejichž účel je mi neznámý, jediný spatřuji v zamezení odvodu horka z karty pryč do okolí. Pokud tento „designérský skvost“ půjde jednoduše urvat, pak lze tuto grafiku doporučit do tichého herního PC všemi deseti (i když pro klid duše bych ji podpořil nějakým pomalým ventilátorem), každopádně bude třeba si pohlídat také dostatečnou šířku skříně – heatpipe sahají hodně vysoko nad záslepku.
Cílení společnosti OCZ na SSD (poté, co opustila trh DRAM pamětí), je cítit stále více. Nově tento výrobce představil další řadu SSD, tentokrát již čtvrtou reinkarnaci hi-end modelů Z-Drive.
Během necelých tří let vývoje se tato řada SSD posunula, nyní se Z-Drive R4, až ke kapacitě 3,2 TB, rychlosti čtení i zápisu 2,8 GB/s a hodnotám IOPS 500 000, resp. 410 000 při čtení, resp. zápisu 4k bloků. Tolik špičkové parametry nejvyššího modelu.
Na trh zamíří jak full-height karty s kapacitami 800, 1 600 a zmíněných 3 200 GB, tak half-height s kapacitami 300, 600 a 1 200 GB. Rozlišuje je nejen množství MLC NAND flash čipů, ale hlavně počet osazených řadičů SandForce 2582 – rozměrově větší karty jich nesou osm, poloviční karty pak čtyři. Z-Drive R4 využívá Virtualized Controller Architecture 2.0, mezi podporovanými technologiemi nechybí TRIM, SCSI Unmap, 128 a 256-bit AES či možnost připojit zálohovací baterii pro případ výpadku proudu. Tyto SSD kryje tříletá záruka, OCZ pak udává životnost použitých flash čipů údajem o množnosti zapsat 80 PB dat. Spotřeba činí 23 W v klidu a 26 W při práci.
Nějakou dobu se o něm mluví, ale až nyní se objevily první fotografie produktu, který chce HTC (v současné době s Applem na ostří právnických kravat) postavit proti iPadu. Nebudeme moc daleko od pravdy, když 10palcový tablet známý pod kódovým označením „Puccini“ budeme považovat za přerostlého bratříčka 7palcového Flyer.
Puccini nabídne zatím blíže nespecifikovaný LCD (vypadá to na 1280×800), 8Mpix fotoaparát s LED bleskem, stereo reproduktorky, mikrofon, 1,5GHz Qualcomm Snapdragon a OS Android 3.0 „Honeycomb“. HTC má na trhu hodně silnou pozici a spolu s taktéž 10palcovým Samsung Galaxy mohou Applu zavařit.
V tuto chvíli míří na trh vedle již zabydleného Nikonu Coolpix P500 s 36× zoomem a Canonu PowerShot SX30IS s 35× zoomem další podobná šílenost. Olympus SP-810UZ sice nabízí shodně 36× optický zoom jako Nikon, ale díky posunutí základního ohniska (24 místo 22,5 mm u Nikonu) sahá Olympus až na 864 mm (35mm ekv.).
I další parametry se nesou v duchu „velkých čísel nekorespondujících s kvalitou“, je zde 14Mpix 1/2,3" CCD snímač nabízející rozlišení 4288×3216, ale skutečná kvalita fotek bude této hodnotě samozřejmě velmi vzdálená. S ohledem na extrémní ohniska nechybí optická stabilizace + digitální „takystabilizace“ (to znamená, že foťák zvedá ISO do hodnot s velkým šumem, avšak umožňujícím zkrátit čas tak, aby fotka nebyla máznutá – pro 864mm ohnisko při světelnosti F5,7 prakticky víceméně nezbytnost). Jinak světelnost není vůbec špatná, na nejširším konci začíná na F2,8.
U videa s ohledem na CCD počítejte pouze s 1280×720p MPEG-4 záznamem, displej je levná 3palcová záležitost s poměrem stran 16:9 a počtem bodů 230k. ISO lze nastavit v rozmezí 80 až 3200, nejkratší čas závěrky je 1/850 (legrační u přístroje s 864mm ohniskem). Celkově je tento foťák hodně kompromisní záležitostí, kterou zachraňují malé rozměry (106×76×73,5 mm) a hmotnost (413 g) a konečně také cena 6 500 Kč.
Kde jsou doby, kdy Olympus dával do ultrazoomů elektronický hledáček, podporu RAWu a možnost používat tužkové baterie s výdrží více než těch cca 250 snímků, co dávají ty malé Li-ion nyní používané?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Spotřeba činí 23 W v klidu a 26 W při práciAu...
.
Mám desku intel V820, cpu 400MHz, ram 128 Mb, disky 6Gb systém, 2* 10Gb data (mirroring).
chci na tomhle rozjet fileserver, download server, časem i appache.
Zatím jsem skoušel xubuntu, sdílení souborů, a vzdálenou plochu, jenže xubuntu je s grafikou dost pomalé.
Rád bych tam hodil op. bez grafiky kvůli výkonu pc co byste doporučili a jak na to ?
Děkuji