Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Kolegové z computerbase.de se „nějakým záhadným způsobem“ dostali k roadmapě Intelu sahající až do roku 2018. Výhled je to hodně daleký, takže je samozřejmě potřeba jej brát s rezervou, nicméně ukazuje jasně, že „tick-tock“ strategie (uvedení nové architektury následované její vyladěnou verzí následované opět uvedením nové architektury a tak stále dokola) bude i nadále v platnosti a pak také to, že si můžeme konečně odtajnit kódová označení.
Stávající architektura všeobecně známá jako „Sandy Bridge“ dostane již příští rok také mnohokrát v HW novinkách propíranou „Ivy Bridge“. Tady se sluší připomenout, že „Ivy Bridge“ bude stavět na 22nm výrobním procesu využívajícím „3D“ tranzistory, což jsme si detailně rozebrali v květnu.
Po „Ivy Bridge“ nás již čeká mikroarchitektura „Haswell“ a následně její „tock“ provedení „Rockwell“. „Haswell“ s námi vydrží shodně s předchůdci i následníky, Intel jej i jeho vylepšenou verzi plánuje používat od jara 2014 do podzimu 2016. Vánoce roku 2016 přinesou „Skylake“ o rok později následovanou architekturou „Skymont“.
Z hlediska výrobních procesů bude po 22nm „Ivy Bridge“ již v roce 2013 (resp. počátkem 2014) následovat 14nm výrobní proces a o dva roky později 10nm. Takovou řečí alespoň prozatím hovoří jiné roadmapy Intelu, připomeňme si jak roadmapu pro Core, tak pro Atom procesory.
Nic z prezentovaných informací prozatím neodráží cokoli z GPU světa. Intel má sice již k dispozici finální produkt vzešlý z projektu „Larrabee“, ale jak/jestli ten vůbec nějak ovlivní svět CPU, resp. CPU kombinovaných s IGP, to v tuto chvíli těžko říci. Intel v nadcházejících letech bude muset vyhodnocovat situaci kolem APU Fusion (AMD), projektu Denver (Nvidia) a další aspekty trhu stále více unifikovaných procesorů. A kdo ví, třeba jednou zase někoho koupí (a kdyby to byla Nvidia, to by začalo být teprve veselo .
Co samozřejmě v roadmapách s kódovými jmény, případně výrobními procesy, nezaznívá, je počet jader CPU. Dovolím si trochu popustit uzdu fantazii. Již příští rok by nás měla AMD poctít desetijádrovými procesory a dá se tak předpokládat, že Intel u osmijádrových desktopových CPU moc dlouho nezůstane. Logika velí, že zhruba rok až dva jsme vzdáleni od běžně dostupných 12 a 16core CPU, což mimo jiné znamená, že teprve někdy na přelomu let 2012 a 2013 narazí kupříkladu programy Bibble 5 Pro či x264 na limit využitelnosti procesorových jader. Bude se počet jader posouvat stejným tempem dále? Již z doby před pár lety víme o výzkumném projektu Intelu, který vyústil ve skutečně vyrobený 80jádrový procesor. Jeho éra je však ještě hodně daleko.
První pozici mezi pasivně chlazenými Radeony přebírá nový model od Asusteku. Pod označením DirectCU Silent se totiž neukrývá nějaký „obvyklý“ Radeon HD 6670, ale rovnou HD 6770. To mimo jiné znamená GPU s 800 stream procesory doprovázené 1 GB GDDR5 paměti, vše na referenčních taktech.
Jediné, co se Asusu ne úplně povedlo, je zakrytí dobře poloviny chladícího bloku plastovými nesmysly, jejichž účel je mi neznámý, jediný spatřuji v zamezení odvodu horka z karty pryč do okolí. Pokud tento „designérský skvost“ půjde jednoduše urvat, pak lze tuto grafiku doporučit do tichého herního PC všemi deseti (i když pro klid duše bych ji podpořil nějakým pomalým ventilátorem), každopádně bude třeba si pohlídat také dostatečnou šířku skříně – heatpipe sahají hodně vysoko nad záslepku.
Cílení společnosti OCZ na SSD (poté, co opustila trh DRAM pamětí), je cítit stále více. Nově tento výrobce představil další řadu SSD, tentokrát již čtvrtou reinkarnaci hi-end modelů Z-Drive.
Během necelých tří let vývoje se tato řada SSD posunula, nyní se Z-Drive R4, až ke kapacitě 3,2 TB, rychlosti čtení i zápisu 2,8 GB/s a hodnotám IOPS 500 000, resp. 410 000 při čtení, resp. zápisu 4k bloků. Tolik špičkové parametry nejvyššího modelu.
Na trh zamíří jak full-height karty s kapacitami 800, 1 600 a zmíněných 3 200 GB, tak half-height s kapacitami 300, 600 a 1 200 GB. Rozlišuje je nejen množství MLC NAND flash čipů, ale hlavně počet osazených řadičů SandForce 2582 – rozměrově větší karty jich nesou osm, poloviční karty pak čtyři. Z-Drive R4 využívá Virtualized Controller Architecture 2.0, mezi podporovanými technologiemi nechybí TRIM, SCSI Unmap, 128 a 256-bit AES či možnost připojit zálohovací baterii pro případ výpadku proudu. Tyto SSD kryje tříletá záruka, OCZ pak udává životnost použitých flash čipů údajem o množnosti zapsat 80 PB dat. Spotřeba činí 23 W v klidu a 26 W při práci.
Nějakou dobu se o něm mluví, ale až nyní se objevily první fotografie produktu, který chce HTC (v současné době s Applem na ostří právnických kravat) postavit proti iPadu. Nebudeme moc daleko od pravdy, když 10palcový tablet známý pod kódovým označením „Puccini“ budeme považovat za přerostlého bratříčka 7palcového Flyer.
Puccini nabídne zatím blíže nespecifikovaný LCD (vypadá to na 1280×800), 8Mpix fotoaparát s LED bleskem, stereo reproduktorky, mikrofon, 1,5GHz Qualcomm Snapdragon a OS Android 3.0 „Honeycomb“. HTC má na trhu hodně silnou pozici a spolu s taktéž 10palcovým Samsung Galaxy mohou Applu zavařit.
V tuto chvíli míří na trh vedle již zabydleného Nikonu Coolpix P500 s 36× zoomem a Canonu PowerShot SX30IS s 35× zoomem další podobná šílenost. Olympus SP-810UZ sice nabízí shodně 36× optický zoom jako Nikon, ale díky posunutí základního ohniska (24 místo 22,5 mm u Nikonu) sahá Olympus až na 864 mm (35mm ekv.).
I další parametry se nesou v duchu „velkých čísel nekorespondujících s kvalitou“, je zde 14Mpix 1/2,3" CCD snímač nabízející rozlišení 4288×3216, ale skutečná kvalita fotek bude této hodnotě samozřejmě velmi vzdálená. S ohledem na extrémní ohniska nechybí optická stabilizace + digitální „takystabilizace“ (to znamená, že foťák zvedá ISO do hodnot s velkým šumem, avšak umožňujícím zkrátit čas tak, aby fotka nebyla máznutá – pro 864mm ohnisko při světelnosti F5,7 prakticky víceméně nezbytnost). Jinak světelnost není vůbec špatná, na nejširším konci začíná na F2,8.
U videa s ohledem na CCD počítejte pouze s 1280×720p MPEG-4 záznamem, displej je levná 3palcová záležitost s poměrem stran 16:9 a počtem bodů 230k. ISO lze nastavit v rozmezí 80 až 3200, nejkratší čas závěrky je 1/850 (legrační u přístroje s 864mm ohniskem). Celkově je tento foťák hodně kompromisní záležitostí, kterou zachraňují malé rozměry (106×76×73,5 mm) a hmotnost (413 g) a konečně také cena 6 500 Kč.
Kde jsou doby, kdy Olympus dával do ultrazoomů elektronický hledáček, podporu RAWu a možnost používat tužkové baterie s výdrží více než těch cca 250 snímků, co dávají ty malé Li-ion nyní používané?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Spotřeba činí 23 W v klidu a 26 W při práciAu...