Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Kolegové z computerbase.de se „nějakým záhadným způsobem“ dostali k roadmapě Intelu sahající až do roku 2018. Výhled je to hodně daleký, takže je samozřejmě potřeba jej brát s rezervou, nicméně ukazuje jasně, že „tick-tock“ strategie (uvedení nové architektury následované její vyladěnou verzí následované opět uvedením nové architektury a tak stále dokola) bude i nadále v platnosti a pak také to, že si můžeme konečně odtajnit kódová označení.
Stávající architektura všeobecně známá jako „Sandy Bridge“ dostane již příští rok také mnohokrát v HW novinkách propíranou „Ivy Bridge“. Tady se sluší připomenout, že „Ivy Bridge“ bude stavět na 22nm výrobním procesu využívajícím „3D“ tranzistory, což jsme si detailně rozebrali v květnu.
Po „Ivy Bridge“ nás již čeká mikroarchitektura „Haswell“ a následně její „tock“ provedení „Rockwell“. „Haswell“ s námi vydrží shodně s předchůdci i následníky, Intel jej i jeho vylepšenou verzi plánuje používat od jara 2014 do podzimu 2016. Vánoce roku 2016 přinesou „Skylake“ o rok později následovanou architekturou „Skymont“.
Z hlediska výrobních procesů bude po 22nm „Ivy Bridge“ již v roce 2013 (resp. počátkem 2014) následovat 14nm výrobní proces a o dva roky později 10nm. Takovou řečí alespoň prozatím hovoří jiné roadmapy Intelu, připomeňme si jak roadmapu pro Core, tak pro Atom procesory.
Nic z prezentovaných informací prozatím neodráží cokoli z GPU světa. Intel má sice již k dispozici finální produkt vzešlý z projektu „Larrabee“, ale jak/jestli ten vůbec nějak ovlivní svět CPU, resp. CPU kombinovaných s IGP, to v tuto chvíli těžko říci. Intel v nadcházejících letech bude muset vyhodnocovat situaci kolem APU Fusion (AMD), projektu Denver (Nvidia) a další aspekty trhu stále více unifikovaných procesorů. A kdo ví, třeba jednou zase někoho koupí (a kdyby to byla Nvidia, to by začalo být teprve veselo
.
Co samozřejmě v roadmapách s kódovými jmény, případně výrobními procesy, nezaznívá, je počet jader CPU. Dovolím si trochu popustit uzdu fantazii. Již příští rok by nás měla AMD poctít desetijádrovými procesory a dá se tak předpokládat, že Intel u osmijádrových desktopových CPU moc dlouho nezůstane. Logika velí, že zhruba rok až dva jsme vzdáleni od běžně dostupných 12 a 16core CPU, což mimo jiné znamená, že teprve někdy na přelomu let 2012 a 2013 narazí kupříkladu programy Bibble 5 Pro či x264 na limit využitelnosti procesorových jader. Bude se počet jader posouvat stejným tempem dále? Již z doby před pár lety víme o výzkumném projektu Intelu, který vyústil ve skutečně vyrobený 80jádrový procesor. Jeho éra je však ještě hodně daleko.
První pozici mezi pasivně chlazenými Radeony přebírá nový model od Asusteku. Pod označením DirectCU Silent se totiž neukrývá nějaký „obvyklý“ Radeon HD 6670, ale rovnou HD 6770. To mimo jiné znamená GPU s 800 stream procesory doprovázené 1 GB GDDR5 paměti, vše na referenčních taktech.
Jediné, co se Asusu ne úplně povedlo, je zakrytí dobře poloviny chladícího bloku plastovými nesmysly, jejichž účel je mi neznámý, jediný spatřuji v zamezení odvodu horka z karty pryč do okolí. Pokud tento „designérský skvost“ půjde jednoduše urvat, pak lze tuto grafiku doporučit do tichého herního PC všemi deseti (i když pro klid duše bych ji podpořil nějakým pomalým ventilátorem), každopádně bude třeba si pohlídat také dostatečnou šířku skříně – heatpipe sahají hodně vysoko nad záslepku.
Cílení společnosti OCZ na SSD (poté, co opustila trh DRAM pamětí), je cítit stále více. Nově tento výrobce představil další řadu SSD, tentokrát již čtvrtou reinkarnaci hi-end modelů Z-Drive.
Během necelých tří let vývoje se tato řada SSD posunula, nyní se Z-Drive R4, až ke kapacitě 3,2 TB, rychlosti čtení i zápisu 2,8 GB/s a hodnotám IOPS 500 000, resp. 410 000 při čtení, resp. zápisu 4k bloků. Tolik špičkové parametry nejvyššího modelu.
Na trh zamíří jak full-height karty s kapacitami 800, 1 600 a zmíněných 3 200 GB, tak half-height s kapacitami 300, 600 a 1 200 GB. Rozlišuje je nejen množství MLC NAND flash čipů, ale hlavně počet osazených řadičů SandForce 2582 – rozměrově větší karty jich nesou osm, poloviční karty pak čtyři. Z-Drive R4 využívá Virtualized Controller Architecture 2.0, mezi podporovanými technologiemi nechybí TRIM, SCSI Unmap, 128 a 256-bit AES či možnost připojit zálohovací baterii pro případ výpadku proudu. Tyto SSD kryje tříletá záruka, OCZ pak udává životnost použitých flash čipů údajem o množnosti zapsat 80 PB dat. Spotřeba činí 23 W v klidu a 26 W při práci.
Nějakou dobu se o něm mluví, ale až nyní se objevily první fotografie produktu, který chce HTC (v současné době s Applem na ostří právnických kravat) postavit proti iPadu. Nebudeme moc daleko od pravdy, když 10palcový tablet známý pod kódovým označením „Puccini“ budeme považovat za přerostlého bratříčka 7palcového Flyer.
Puccini nabídne zatím blíže nespecifikovaný LCD (vypadá to na 1280×800), 8Mpix fotoaparát s LED bleskem, stereo reproduktorky, mikrofon, 1,5GHz Qualcomm Snapdragon a OS Android 3.0 „Honeycomb“. HTC má na trhu hodně silnou pozici a spolu s taktéž 10palcovým Samsung Galaxy mohou Applu zavařit.
V tuto chvíli míří na trh vedle již zabydleného Nikonu Coolpix P500 s 36× zoomem a Canonu PowerShot SX30IS s 35× zoomem další podobná šílenost. Olympus SP-810UZ sice nabízí shodně 36× optický zoom jako Nikon, ale díky posunutí základního ohniska (24 místo 22,5 mm u Nikonu) sahá Olympus až na 864 mm (35mm ekv.).
I další parametry se nesou v duchu „velkých čísel nekorespondujících s kvalitou“, je zde 14Mpix 1/2,3" CCD snímač nabízející rozlišení 4288×3216, ale skutečná kvalita fotek bude této hodnotě samozřejmě velmi vzdálená. S ohledem na extrémní ohniska nechybí optická stabilizace + digitální „takystabilizace“ (to znamená, že foťák zvedá ISO do hodnot s velkým šumem, avšak umožňujícím zkrátit čas tak, aby fotka nebyla máznutá – pro 864mm ohnisko při světelnosti F5,7 prakticky víceméně nezbytnost). Jinak světelnost není vůbec špatná, na nejširším konci začíná na F2,8.
U videa s ohledem na CCD počítejte pouze s 1280×720p MPEG-4 záznamem, displej je levná 3palcová záležitost s poměrem stran 16:9 a počtem bodů 230k. ISO lze nastavit v rozmezí 80 až 3200, nejkratší čas závěrky je 1/850 (legrační u přístroje s 864mm ohniskem). Celkově je tento foťák hodně kompromisní záležitostí, kterou zachraňují malé rozměry (106×76×73,5 mm) a hmotnost (413 g) a konečně také cena 6 500 Kč.
Kde jsou doby, kdy Olympus dával do ultrazoomů elektronický hledáček, podporu RAWu a možnost používat tužkové baterie s výdrží více než těch cca 250 snímků, co dávají ty malé Li-ion nyní používané?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Spotřeba činí 23 W v klidu a 26 W při práciAu...
.
Mám desku intel V820, cpu 400MHz, ram 128 Mb, disky 6Gb systém, 2* 10Gb data (mirroring).
chci na tomhle rozjet fileserver, download server, časem i appache.
Zatím jsem skoušel xubuntu, sdílení souborů, a vzdálenou plochu, jenže xubuntu je s grafikou dost pomalé.
Rád bych tam hodil op. bez grafiky kvůli výkonu pc co byste doporučili a jak na to ?
Děkuji