Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Pokiaľ je nič 0 a 1 všetko ...Špatný předpoklad, tak to není...
Keď je to tak, aké číslo dostaneme negáciou nuly v desiatkovej sústave?nenulové?
Nie tak celkom, aby sa dosiahol spravny zmysel negacie, tak by mala byt vysledkom mnozina obsahujuca vsetky ostatne prvky (proste doplnok k mnozine obsahujucej len nulu). Negacia na prvkoch sa moc nepouziva prave preto, ze meni typ (z prvkov do mnozin prvkov).
Pre mnozinu {0,1} sa jedna o specialny pripad, ked je vysledna mnozina opat jednoprvkova a negacia na prvkoch dava zmysel.
A to, ze 'bude aspon nieco' je spravna negacia z hladiska vyrokovej logiky je pravda, tvoj pripad pre 0 - nic, 1 - vsetko je len specialny pripad toho 'bude aspon nieco', kde to 'aspon nieco' moze byt jedine 'vsetko'.
Keď je to tak, aké číslo dostaneme negáciou nuly v desiatkovej sústave?To bys musel nejdřív definovat, co to je. Afaik nic jako 'negace' na reálných či celých číslech obecně definováno není. 'Negace' je operace logiky (ať už booleovské, nebo jiné), není to aritmetická operace.
Kde nie je nič, tam je všetko. Pozor na slovíčkaV tom případě ale všetko nemůže obsahovat nulu. Nicméně níže v diskusi operujete s předpokladem, že "všetko = universum obsahující i nulu". Myslím, že k omluvě nedojde ty prolhaný ďáble! A tímto jsem zadělal na brutální flamesu.
Ale to je pokial viem len podla toho, ci nasleduje po zapore alebo nie a je to len kvoli rozdielnemu fungovaniu dvojiteho zaporu medzi jazykmi. Inak veta 'There's nothing you can do about it.' a veta 'There isn't anything you can do about it.' vyjadruje to iste.
Nikto neprezil == niekto prezil? To by ma zaujimalo od kedy. Dvojity zapor je v slovanskych jazykoch (aspon v cj a sj) bezne pouzivany v zmysle (anglickeho) jedneho zaporu (v tomto pripade 'Nobody survived.'). Prave preto sa 'anything' niekedy (v dvojitom zapore) preklada ako nic. Ovsem jeho skutocny vyznam je stale 'hocico/cokolvek', nie 'nic'.
Ekvivalent existuje pre obe konstrukcie, akurat je identicky, kedze si kvoli dvojitemu zaporu nemozeme vybrat v ktorej casti zapor pouzijeme, musime ho pouzit v oboch ;).
Ak by sa ponechal anglicky vyznam dvojiteho zaporu, tak tie vety mozeme priamo prekladat ako 'Existuje nic, co pre to mozes spravit.' a 'Neexistuje hocico, co pre to mozes spravit.'.
Dvojity zapor je v slovanskych jazykoch (aspon v cj a sj) bezne pouzivany v zmysle (anglickeho) jedneho zaporu (v tomto pripade 'Nobody survived.'). Prave preto sa 'anything' niekedy (v dvojitom zapore) preklada ako nic. Ovsem jeho skutocny vyznam je stale 'hocico/cokolvek', nie 'nic'.Nemůžeme operovat s tím, že to slovo má nějaký „skutečný“ význam nezávislý na kontextu. Zrovna o slovech jako nic a něco se takhle opravdu uvažovat nedá. Čeština není bezkontextový jazyk.
Kde neni pes, tam opravdu neni pes - tj. ten pes tam chybi.dovolím si v této veselé filosofické debatě pokračovat a oponovat. Chybějící pes a žádný pes jsou dvě rozdílné věci. Kde pes není, ještě nemusí chybět. Zbytek příspěvku jsem nepochopil. Který (můj?) případ máte na mysli? Pokud myslíte, že prázdno znamená, že někde chybí nic, pak je to blbost. Pokud myslíte, že prázdno znamená, že někde chybí ne-nic (tj. něco), tak to zcela souhlasím, ovšem nijak to neovlivňuje to co jsem psal, skoro bych řekl, že to je triviální. Tak to jsem z toho teda jelen.
že prázdno není nica sme na začiatku
Mohl bych si jich tam představovat, kolik bych chtěl.Zaujala mě ale tahle poznámka :) Ono totiž nelze představit si nic. Potažmo nelze představit si nekonečno. Právě proto, že člověk už něco je a zároveň není nekonečný (tj. nekonečno ani nic neexistují). Tudíž je legrační, že si jich sice můžete představovat kolik chcete, ale chcete jenom něco. Pokud byste byl schopen chtít nic nebo nekonečno, pak už výše uvedená citace neplatí.
Kdyby si nešlo představit nekonečno, tak pro něj nemáme symbol. A stejně tak kdyby si nešlo představit „nic“, neměli bysme nulu. Dokonce i záporná čísla si my jako lidé můžeme představit přestože „člověk není záporný“Mohl bych si jich tam představovat, kolik bych chtěl.Zaujala mě ale tahle poznámka :) Ono totiž nelze představit si nic. Potažmo nelze představit si nekonečno. Právě proto, že člověk už něco je a zároveň není nekonečný (tj. nekonečno ani nic neexistují).
Příklad 1: Situace: "Máme nádobu, ve které je jenom voda. Popisuje výraz X obsah nádoby?" X = "nic": NE (je tam voda) X = "nula trpaslíků": ANO (nejsou tam žádní trpaslíci)Myslím, že rozdíl je jen ve slovních druzích: "nula" je číslovka, takže se používá s podstatným jménem (např. trpaslíci), zatímco "nic" ne. Takže se říká "nula <něčeho>", ale "nic <něčeho>" se neříká. Význam je podle mě stejný.
Příklad 2: Předpokládejme, že "entita" je podstatné jméno s prázdným významem, tj. cokoliv je entita. Situace: "Máme nádobu, ve které je jenom voda. Popisuje výraz X obsah nádoby?" X = "nic": NE (je tam voda) X = "nula entit": NE (je tam voda; voda je entita)Víš o nějaké situaci, pro kterou by odpovědi byly různé? Pokud taková situace neexistuje, tak má "nic" a "nula entit" stejný význam.
"nula" je číslovkaNula je v mnoha případech podstatné jméno (název číslovky), stejně jako třeba jednička, dvojka, atd. Jako číslovka se určitě použít dá, ale je to takové strojené a ne až tak obvyklé.
Čili jak můžeme mít jméno pro něco, co neexistuje?odpověď je: iluze
A proč bychom prosím nemohli označovat jménem něco co neexistuje?Prosím mohli. Však jsem také nikde netvrdil, že nemůžeme.