Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Řadu instalačních úkonů nelze převést na jednoduché vytvoření souborů, které by šly zabalit do rpm, a je zapotřebí je provést až na cílovém systému. Patří mezi ně zejména:
/sbin/alternatives
),ldconfig
em,fonts.dir
, fonts.scale
a spol.,chkconfig
em,scrollkeeper
u,A k tomu slouží skriptíky (scriptlets) – skripty zabalené do rpm a spouštěné při instalaci či odstranění balíčku, případně jiných příležitostech. Ve spec souboru vypadají podobně jako skripty vykonávající jednotlivé fáze balení; jednoduchý poinstalační skriptík může vypadat např.
%post /sbin/ldconfig
Instalační skriptíky se spouštějí při instalaci či odstranění balíčku. K disposici máme tyto:
%pre
%post
%preun
%postun
To tedy zní pěkně zmateně. Klíčem k pochopení je, že aktualizace probíhá tak, že se nejprve nainstaluje nová verze, a pak se teprve odinstaluje stará verze balíku (co se týká souborů, tak ty jsou v tu chvíli obvykle již přepsány novými, tudíž toho moc ke smazání nezbývá). Aktualizace tedy vypadá:
%pre
.%post
.%preun
.%postun
.V případě obyčejné instalace, resp. odstranění, proběhnou jen body 1-3, resp. 4-6. Aby
i skriptíky trochu tušily, co se děje, dostávají jako první argument, $1
, kolikrát je balík právě nainstalovaný (přesněji kolikrát bude nainstalovaný po dokončení právě probíhajícího úkonu) – a nemělo by nás už překvapit, že je to občas více než jednou. Hodnoty $1
shrnuje následující tabulka:
Akce | Skriptík | $1 | |
---|---|---|---|
Instalace | rpm -i |
%pre , %post | 1 |
Aktualizace | rpm -U |
%pre , %post | 2 |
Aktualizace | rpm -U |
%preun , %postun | 1 |
Odstranění | rpm -e |
%preun , %postun | 0 |
Je-li kupříkladu zapotřebí provést nějaký úkon až po definitivním odstranění balíku, otestujeme hodnotu $1
na nulu:
%postun if [ "$1" = 0 ]; then … fi
Jednotlivé skriptíky je možno při instalaci zakázat volbami --nopre
,
--nopost
, --nopreun
a --nopostun
. Všechny čtyři zakáže volba --noscript
.
Ověřovací skriptík se jmenuje %verifyscript
a spouští se při
rpm --verify
. Může zkontrolovat konzistenci balíku ve věcech, které rpm
nekontroluje, a vypsat o tom zprávu na standardní výstup nebo chybový výstup.
Pokud je mi známo, nemůže způsobit stejné selhání ověření jako třeba chybějící soubor. Může sice skončit chybou, ale tu rpm
považuje za fatální, jako když selže kterýkoli jiný skriptík. Navzdory této podstatné vadě se občas využívá.
Transakční skriptíky jsou novinka ve verzi 4.4. Podobají se instalačním, ale rpm
je spouští úplně na začátku nebo na konci celé transakce – instalace/aktualizace/odstranění skupiny balíčků. Existují dva:
%pretrans
%posttrans
Spouště (triggers) mohou při neopatrnosti způsobit pěknou spoušť, jelikož pravidla pro jejich spouštění jsou ještě zmatenější než u instalačních skriptíků. Od nich se vlastně liší jen v jedné zásadní věci: instalační skriptíky se provádějí při instalaci balíčku, který je obsahuje, kdežto spouště tiše číhají na instalaci či odstranění jiného balíčku, a teprve při ní se spustí.
Spouští jsou tři typy, které odpovídají instalačním skriptíkům. Jen ekvivalent
%pre
chybí, neboť příliš nedává smysl číhat na chvíli těsně před tím, než se začne instalovat nějaké jiné rpm – libovolnou činnost může balíček stejně dobře vykonat rovnou při své vlastní instalaci.
%triggerin
%triggerun
%triggerpostun
Balíček, na nějž se má číhat, dáváme jako argument daného skriptíku, a to za dvojpomlčku (ve stylu GNU argumentů programů). Balíček nemusí být jen jeden, můžeme jich uvést několik oddělených čárkami, a dokonce s verzemi, zcela stejně jako u závislostí. Spoušť se pak aktivuje při instalaci (odstranění) kteréhokoli z nich.
%triggerin -- lobster > 1.7, perl < 6.0
Instalačním skriptíkům rpm předává jeden argument, a to počet nainstalovaných instancí balíčku. Spouště musejí být složitější, a proto dostávají dva argumenty: první je stejný, druhý je počet instancí balíčku, jenž spoušť aktivoval.
Budeme teď muset trochu revidovat popis, co se vše děje při aktualizaci (existuje-li to):
%pretrans
(úplně na začátku).%pre
.%post
.%triggerin
aktivované instalací nového balíku.%triggerun
aktivované odstraněním starého balíku.%preun
.%postun
.%triggerpostun
aktivované odstraněním starého balíku.%posttrans
(úplně na konci).Spouště jsou vcelku náchylné k zareznutí a balíčky se spouštěmi jsou de facto vždy vázány na jednu distribuci. Srozumitelný a smysluplný příklad z praxe je snad passivetex
, jenž obsahuje jak formáty nezávislé na LaTeXu, tak LaTeXové. Po instalaci LaTeXu, tj. balíčku tetex-latex
, proto znovu vygeneruje své formáty, čímž se doplní i ty specificky LaTeXové:
%triggerin -- tetex-latex /usr/bin/env - PATH=$PATH:%{_bindir} fmtutil \ --cnffile %{_datadir}/texmf/tex/xmltex/xmltexfmtutil.cnf --all \ > /dev/null 2>&1 exit 0
„Čisté“ řešení by zde snad mohlo být rozdělení balíčku, ačkoli zrovna u těch TeXových by důsledné rozdělování vedlo k nepřehlednému chaosu stovek pidibalíčků s pár makry.
Jednotlivé spouště je možno při instalaci zakázat volbami --notriggerin
,
--notriggerun
a --notriggerpostun
. Všechny tři zakáže volba
--notriggers
.
Zatím to vypadalo, že skriptíky interpretuje shell, a kdybychom je chtěli psát v Haskellu, máme zkrátka smůlu. Ale nic není tak jednoduché, jak to poprvé napíši – v tomto případě naštěstí. Každý skriptík přijímá argument -p interpret
definující program, který má skriptík interpretovat. Implicitní je shell. Interpret je nutné zadat s plnou cestou. Verze 4.4 navíc přidává hodnotu interpretu <lua>
, určující, že má skript vykonat interpret Lua zabudovaný do rpm
.
Nic nám tedy nebrání – tedy nic kromě obavy ze ztráty důstojnosti – napsat poinstalační skriptík takto:
%post -p /usr/bin/tcc #include <unistd.h> int main() { execl("/sbin/ldconfig", "ldconfig", 0); return 1; }
Volba -p
se často využívá, či spíš zneužívá, ještě k jinému účelu. Chceme-li totiž spustit jen ldconfig
, je zbytečné spouštět shell, aby spustil ldconfig
. Určíme tedy ldconfig
jako „interpret“ prázdného skriptíku:
%post -p /sbin/ldconfig
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: