Prezident USA Donald Trump během svého projevu na valném shromáždění OSN 22. září 2026 prohlásil, že umělá inteligence 'bude dále oficiálně nazývána superinteligencí', zkráceně SI. Svůj návrh zdůvodnil takto: 'Použití slova artificial činí inteligenci falešnou. Ona falešná není, ve skutečnosti je úžasná'. Zároveň ve svém proslovu prohlásil, že Spojené státy kategoricky odmítají jakékoliv pokusy o vytvoření 'globalistického
… více »Čínská technologická firma Xiaomi představila novou verzi 2.6 svého modelu MiMo, váhy modelů MiMo‑V2.6‑Pro‑RL a MiMo‑V2.6‑Flash‑RL jsou dostupné na HuggingFace pod licencí MIT. Výkonnější varianta Pro má přes bilion parametrů, z toho 42 miliard aktivních, úspornější Flash 309 miliard parametrů, z nichž se při generování aktivuje přibližně 15 miliard. Oba modely mají délku kontextového okna milion tokenů. Tyto MoE modely zvládají
… více »Proběhl Snapdragon Summit 2026. Společnost Qualcomm se mimo jiné pochlubila během Linuxu na čipech Snapdragon X2. Zatím pouze v ranní verzi vhodné pro vývojáře linuxových distribucí a přispěvatele do jádra Linux.
Byla vydána nová verze 2.0 klienta F-Droid určeného pro instalaci bezplatných a otevřených mobilních aplikací do Androidu ze softwarového repozitáře F-Droid (Wikipedie). Jedná se o alternativu k Google Play.
Debian Inference Portal nabízí vývojářům Debianu bezplatný přístup ke službám AI/LLM. Sponzorem je společnost Scaleway.
Robert Ressl nalezl ve WordPressu kritickou zranitelnost CVE-2026-87902 s CVSS 9.2. Útočníkům umožňuje neoprávněný přístup k souborům a vzdálené spuštění kódu (RCE). Opravena je ve verzích 7.1.2, 7.0.6, 6.9.9…
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2026 představuje své novinky. Vypíchnout lze lehké brýle s funkci VR Meta VR Glasses. Do prodeje půjdou na jaře 2027 za cenu 1299,99 dolarů.
Google Chrome 154 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 154.0.8037.57 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 108 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Vláda sníží v příštím roce výdaje na IT služby státu o 1,4 miliardy korun. Úspory má umožnit lepší koordinace nákupu služeb napříč resorty prostřednictvím nového zmocněnce. Celkové roční výdaje státu na informační technologie a digitalizaci se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu pohybují okolo 20 až 25 miliard korun ročně, pro letošek bylo na 320 projektů vyčleněno 21 miliard.
Irská komise pro ochranu dat (DPC) uložila americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet pokutu 403 milionů eur (9,8 miliardy Kč) za neoprávněné nakládání s údaji o poloze uživatelů. Firma podle komise porušila evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). DPC uvedla, že při šetření zjistila, že si lidé nemuseli být vědomi skutečnosti, že jejich poloha byla využívána například k ovlivňování prostřednictvím reklam nebo k odvozování jejich zájmů, a mohli tak ztratit kontrolu nad svými osobními údaji.
Ne všechny programy bohužel pracují na všech operačních systémech a architekturách. A některé jsou natolik speciální, že to od nich ani nikdo nečeká. Spec soubor proto může deklarovat, pro které architektury, případně i pro které operační systémy, lze balíček zkompilovat.
Architekturu, na níž lze balíček zkompilovat, deklaruje položka BuildArch hlavičky (kdo rád píše dlouhé názvy, může použít i synonymum BuildArchitectures)
BuildArch: i386 i586 i686 ppc64 alphaev67
Při kompilaci se pak rpmbuild pokusí najít shodu mezi hodnotami
v BuildArch a architekturou, na níž kompilujeme. Nepodaří-li se mu najít vůbec žádnou kompatibilní, kompilace selže.
První nalezená přípustná hodnota v BuildArch pak určuje koncovku rpm, tj. ono i386 v lobster-1.10-1.i386.rpm. Jenže pro jaký procesor se balíček opravdu kompiluje, to určuje volba --target. To moc nedává smysl, že? Položka BuildArch se tak v praxi používá k jedinému účelu:
BuildArch: noarch
označuje balíčky obsahující jen data či skripty nezávislé na platformě. Ty pak dostanou
koncovku noarch.
Procesory a systémy, pro něž je možno balíček zkompilovat, deklarujeme následujícími položkami hlavičky:
ExclusiveArchExclusiveOSExcludeArchExcludeOSDeklaruje-li spec soubor
ExclusiveArch: i686 pentium4 athlon x86_64
a naše implicitní architektura je i386, balíček nezkompilujeme – musíme použít --target i686. Tím se drasticky odstraňuje neshoda mezi deklarovanou architekturou a realitou.
Na Intelu se nám často bude hodit standardní makro %{ix86}, které expanduje na seznam všech možných IA32 procesorů.
--target a makro %configureVolba --target určuje cílovou platformu. To také znamená koncovku balíčku – neobsahuje-li tedy spec soubor položku BuildArch, která má vyšší prioritu. Zejména však definuje hodnoty maker %_target, %_target_cpu a %_target_os; dále hodnotu makra %optflags a proměnné RPM_OPT_FLAGS obsahujících volby kompilátoru vhodné pro daný procesor (odkud se berou, to uvidíme níže), a tím i chování standardního makra %configure, jež tyto proměnné využívá a nastavuje podle nich CFLAGS, CXXFLAGS
a FFLAGS, které už opravdu ovlivňují vlastní kompilaci.
Balíme-li program, který nemá configure, nebo nepoužíváme makro
%configure, a chceme, aby na jeho kompilaci měl --target vliv, musíme do CFLAGS (případně dalších proměnných) přiřadit či přidat hodnotu
RPM_OPT_FLAGS sami
export CFLAGS="$RPM_OPT_FLAGS"
Argument volby --target je obecně tzv. kanonický triplet
procesor-vendor-operační_systém, např.
i686-pc-linux-gnu. Nebo i nekanonický; v označení platforem je pěkný guláš a rpmbuild si dokáže přebrat ledasco. Zejména mu můžeme napsat jen procesor, a zbytek si doplní podle operačního systému, na němž běží. Toho jsme ostatně už využili výše.
Navzdory všem složitostem tak nakonec --target obyčejně používáme jednoduše.
Chceme-li zkompilovat balíček pro svou distribuci, který pojede jen na procesoru i686 (a vyšších) a bude pro něj optimalizován, spustíme:
rpmbuild -bb --target i686 lobster.spec
Povolování a zakazování platforem položkami ExclusiveArch je dosti hrubé. Programy často lze zprovoznit na různých architekturách a operačních systémech, ovšem za cenu úprav a nastavení – pro každou platformu samozřejmě jiných. Spec soubory proto lze větvit podle architektury a/nebo operačního systému. Máme k disposici podmínky:
%ifarch, %ifnarch%ifos, %ifnosSyntaxe podmínek velmi připomíná preprocesor C, vypadá totiž:
%iftyp_testu seznam_hodnot … %else … %endif
přičemž část s %else je nepovinná. Rovná-li se cílová architektura (resp. systém) kterékoli hodnotě ze seznamu, je podmínka splněna (v případě negativní podmínky se výsledek pak přirozeně ještě zneguje).
Aplikovat patch číslo 3 jen na sparc64 a ppc64 tak můžeme:
%ifarch sparc64 ppc64 %patch3 -p1 -b .multilib-hack %endif
rpmrcNěkteré informace o platformách jsou zadrátovány přímo do rpm; další jsou jsou v souboru rpmrc. Obsahuje několik tabulek (či zobrazení) ve formě řádků:
název_tabulky: platforma: hodnota
Platforma je označení procesoru nebo operačního systému. Názvy tabulek jsou utvořeny ze dvou částí oddělených volitelným podtržítkem. První část je arch, os, buildarch nebo buildos. Druhá část je typ tabulky: canon – kanonické jméno, compat – co je s čím kompatibilní, nebo translate – převod na implicitní kompatibilní platformu. Ne všechny kombinace dávají smysl, jen některé se
používají, a ještě méně jich budeme někdy chtít měnit. Několik relativně zajímavých příkladů:
buildarch_translateZobrazení z architektury, na níž kompilujeme, na architekturu, pro niž kompilujeme. Standardní nastavení pro všechny IA32 procesory je
buildarchtranslate: cokoli: i386
tj. ať kompilujeme na čemkoli, kompiluje se pro i386. Má-li se na i686 implicitně kompilovat pro i686, změníme definici na
buildarchtranslate: i686: i686
arch_compatDeklarace kompatibilních architektur. Řádek
arch_compat: athlon: i686
říká, že balíčky pro i686 jsou kompatibilní s athlonem. Kompatibilita je transitivní, tudíž například pro intelí procesory stačí deklarovat kompatibilitu s nejbližším nižším, a na konci pak
arch_compat: i386: noarch
zajišťuje, že noarch balíčky lze instalovat na kterýkoli (intelí)
procesor.
arch_canonPřevod na kanonický název (sub)architektury, hodnota je kanonický název a číslo architektury. Nejspíš nikdy nebudeme potřebovat měnit. Příklad:
arch_canon: sun4c: sparc 3
To ale není vše, co v rpmrc můžeme najít (nebo změnit). Kromě tabulek se v něm nastavuje několik proměnných. Řádky nastavující proměnné mají tvar:
proměnná: hodnota
přičemž proměnné existují tyto:
optflagsAsi nejzajímavější proměnná, definuje vhodné volby kompilátoru pro daný procesor. Právě tato hodnota se při kompilaci objeví v %optflags a RPM_OPT_FLAGS. První slovo v hodnotě je procesor, pro nějž volby překladače nastavujeme. Implicitní nastavení optflags pro ppc64 tak kupříkladu vypadá:
optflags: ppc64 -O2 -g -fsigned-char
macrofilesSoubory, z nichž mají rpm a rpmbuild načíst při spuštění makra (v uvedeném pořadí), oddělené dvojtečkami, jak je v Unixu zvykem. Standardní hodnota je docela dlouhá a najdete si ji v rpmrc, za zmínku však stojí, že začíná
/usr/lib/rpm/macros:/usr/lib/rpm/%{_target}/macros:…
Po implicitním souboru s makry se tedy načte např. /usr/lib/rpm/i686-redhat-linux, existuje-li a kompilujeme-li na i686 RedHatu, a může změnit definice maker pro tuto konkrétní cílovou platformu.
includeNic nedefinuje, ale vloží soubor, který je jeho hodnotou.
providesNetuším, co dělá, ani jsem ji nikdy neviděl.
Soubor rpmrc tedy určuje, kde se hledají soubory s makry, ale kde se hledá rpmrc sám? Buď v adresářích, které dáme jako argument rpm --rcfile, nebo v implicitním seznamu adresářů, který je zakompilován do rpm a typicky vypadá:
/usr/lib/rpm/rpmrc:/usr/lib/rpm/redhat/rpmrc:/etc/rpmrc:~/.rpmrc
Nejvíce nás zajímá ~/.rpmrc, který si můžeme vytvořit v domovském adresáři a má nejvyšší prioritu. Do souboru /etc/rpmrc bychom případně psali společnou konfiguraci. Do /usr/lib/rpm/rpmrc nepíšeme nic, protože obsahuje implicitní hodnoty a nejbližší aktualizace RPM by nám jej přepsala.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: