OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Podstatná část funkcí RPM se ukrývá v makrech. Jeho chování lze proto překonfigurovat do té míry, že téměř nic z toho, co napsal v minulých dílech, nebude pravda. To zde ale demonstrovat nebudu a zaměřím se na jednoduché změny standardních maker, které mi připadají užitečné a/nebo zajímavé.
Konfigurační makra týkající se GnuPG/PGP jsem již podrobně popsal v sekci o podepisování, proto je znovu rozebírat nebudu.
%_topdir
%{_usrsrc}/redhat
, ale všichni kromě RedHatu ji předefinovávají. Už jsme se s ním
seznámili v úvodní části.%_builddir
, %_rpmdir
, %_sourcedir
,
%_specdir
, %_srcrpmdir
%{_topdir}/BUILD
, %{_topdir}/RPMS
,
%{_topdir}/SOURCES
, %{_topdir}/SPECS
a %{_topdir}/SRPMS
.
Chceme-li zcela oddělit kompilace jednotlivých balíčků, definujeme buď %_topdir
, nebo
tyto jednotlivé adresáře, aby jejich názvy obsahovaly %name
, %version
a %release
. Musíme pak ale zajistit, aby existovaly, když je jich třeba – nejspíš wrapperem kolem rpmbuild
u.%_tmppath
%_dbpath
%{_var}/lib/rpm
; volba
--dbpath
je ve skutečnosti jen alias popt, jenž nastavuje toto makro.%buildroot
%install
. Obvykle jej definujeme ve spec
souboru, ovšem pozor, hodnota v souboru s makry má v tomto případě přednost před hodnotou ze spec souboru. I kdyby tak nastavoval %buildroot
na /
, máme možnost přepsat ji rozumnou hodnotou.%_defaultdocdir
%_docdir
,
nepředefinuje-li ho balíček. Hodnotu %{_usr}/doc
z RPM distribuce obvykle
předefinovávají na %{_usr}/share/doc
.%_prefix
, %_bindir
, %_sbindir
,
%_mandir
, …configure
a make
standardními makry
%configure
a %makeinstall
.%_repackage_dir
--repackage
. Implicitní hodnota
je /var/spool/repackage
.%_unpackaged_files_terminate_build
%buildroot
, ale
nezabalené do žádného balíčku. Implicitní hodnota je už delší dobu 1
. K zabalení hodně starých nebo rozbitých balíčků (např. těch od checkinstallu) může být nutné tuto kontrolu vypnout.%_missing_doc_files_terminate_build
%doc
, jež však neexistují.
Implicitní hodnota je už delší dobu 1
.%_use_internal_dependency_generator
rpmbuild
u namísto
změti skriptů, jež se používala dříve. Implicitní hodnota je 1
.%_repackage_all_erasures
--repackage
. Implicitní hodnota je 0
.%_build_name_fmt
%%{ARCH}/%%{NAME}-%%{VERSION}-%%{RELEASE}.%%{ARCH}.rpm
(hodnota se nejprve expanduje
jako makro a následně teprve používá jako formát, proto jsou procenta zdvojená). Nechceme-li
kupříkladu třídit balíčky do podadresářů podle architektury, odstraníme počáteční
%%{ARCH}/
.%_query_all_fmt
rpm -q
, tj. argument --qf
. V hodnotě %%{name}-%%{version}-%%{release}
jsou opět zdvojená procenta kvůli dvojímu formátování. Chceme-li zde například přidat informaci o architektuře, připojíme na konec .%%{arch}
.Za našimi zády se děje při balení rpm docela dost věcí. Liší se mírně distribuci od distribuce (budu-li dále uvádět konkrétní definice maker, budou implicitní, resp. redhatí), ale patří mezi ně kupříkladu:
strip
nutí programů a/nebo knihoven, umožuje-li to platforma,-debuginfo
balíčků,Jak se jim daří vetřít se do našeho precizně specifikovaného postupu balení? Obsah sekce
%build
či %install
zjevně není vše, co rpmbuild
v dané fázi spouští. Už ostatně víme, že ve skriptu /var/tmp/rpm-tmp.6502
, který ji realizuje,
najdeme kromě vlastního obsahu odpovídající sekce spec souboru třeba nastavení proměnných
prostředí, jež jsme rozhodně nikam nepsali.
Skripty nejsou do rpmbuild
u zadrátovány, ale každou fázi skládá ze tří maker:
%__spec_fáze_cmd
(příkaz), %__spec_fáze_template
(vzor) a %__spec_fáze_post
(dodatečné příkazy). Zatím to takto funguje pro fáze balení, ale v budoucnu by měly být podobně konstruovány i další pomocné skripty.
Například pro instalační fázi, %install
, vytvoří rpmbuild
skript,
který obsahuje expansi:
%{__spec_install_template} cd lobster-1.10 obsah sekce %install %{__spec_install_post}
a tento skript dá jako argument příkazu %__spec_install_cmd
. Řádek
s cd
se přitom nevkládá při %prep
, kdy adresář ještě nemůže existovat, a při --clean
, kdy se namísto toho vloží jeho smazání.
Makro %__spec_install_cmd
se v případě, že nejsou nakonfigurovány žádné chrooty, sudo a vzdálené shelly (viz kompletní definici v macros
), redukuje na
%{___build_shell} %{___build_args}
přičemž shell je obyčejně /bin/sh
a argumenty -e
, aby vykonávání
skriptu skončilo při první chybě. Vzory %__spec_fáze_template
vypadají
všechny stejně, např. pro instalaci:
#!%{__spec_install_shell}\ %{__spec_install_pre}\ %{nil}
První řádek dá #!/bin/sh
. Přípravné makro %__spec_install_pre
pak
obsahuje všechna ta nastavení proměnných prostředí a přechod do adresáře BUILD
.
Přesněji je tedy obsahuje makro %___build_pre
, které je jediným obsahem všech
přípravných maker.
Zajímavé věci se ovšem dějí v %__spec_install_post
.
Většina maker %__spec_fáze_post
maker s dodatečnými příkazy implicitně obsahuje jen %___build_post
, což je exit 0
. Tedy nic zvláštního. Ne tak %__spec_install_post
, jehož tělo vypadá:
%{?__debug_package:%{__debug_install_post}}\ %{__arch_install_post}\ %{__os_install_post}\ %{nil}
Provede se tedy extrakce ladících informací, je-li definováno %__debug_package
;
a pak makra specifická pro danou architekturu a daný operační systém. A ta právě expandují na různé dodatečné úkony. Kupříkladu na RedHatu má %__os_install_post
hodnotu
/usr/lib/rpm/brp-compress \ /usr/lib/rpm/brp-strip \ /usr/lib/rpm/brp-strip-static-archive \ /usr/lib/rpm/brp-strip-comment-note \ %{nil}
kdežto na Mandrivě je to jen
/usr/lib/rpm/brp-mandrake \ %{nil}
a brp-mandrake
(časem snad brp-mandriva
) spouští jednotlivé
podskripty. Všechny skripty se z nějakého mystického důvodu jmenují
brp-něco
.
Činnost většiny dodatečných skriptů je dána konvencemi distribuce a nelze ji kontrolovat
(nepočítám-li samozřejmě předefinování %__os_install_post
na něco úplně jiného).
Extrakci ladících informací a vytvoření -debuginfo
balíčku můžeme zakázat
likvidací makra %debug_package
, např.
%debug_package %nil
v souboru ~/.rpmmacros
.
Probrali jsme téměř všechny aspekty balení rpm, tak ještě několik dobrých rad do života:
rpmbuild
u ručně upravený zdrojový kód. Cokoli lze zkompilovat
a nainstalovat ručně, lze zautomatizovat do spec souboru.cp -p
, install -p
, wget -N
, curl -R
, …BuildRequires
. Je několik balíčků, jejichž existenci implikuje
přítomnost rpm-build
samého. Všechno ostatní potřebné ke kompilaci má být
v BuildRequires
.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: