FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Google Chrome 137 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 137.0.7151.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Podstatná část funkcí RPM se ukrývá v makrech. Jeho chování lze proto překonfigurovat do té míry, že téměř nic z toho, co napsal v minulých dílech, nebude pravda. To zde ale demonstrovat nebudu a zaměřím se na jednoduché změny standardních maker, které mi připadají užitečné a/nebo zajímavé.
Konfigurační makra týkající se GnuPG/PGP jsem již podrobně popsal v sekci o podepisování, proto je znovu rozebírat nebudu.
%_topdir
%{_usrsrc}/redhat
, ale všichni kromě RedHatu ji předefinovávají. Už jsme se s ním
seznámili v úvodní části.%_builddir
, %_rpmdir
, %_sourcedir
,
%_specdir
, %_srcrpmdir
%{_topdir}/BUILD
, %{_topdir}/RPMS
,
%{_topdir}/SOURCES
, %{_topdir}/SPECS
a %{_topdir}/SRPMS
.
Chceme-li zcela oddělit kompilace jednotlivých balíčků, definujeme buď %_topdir
, nebo
tyto jednotlivé adresáře, aby jejich názvy obsahovaly %name
, %version
a %release
. Musíme pak ale zajistit, aby existovaly, když je jich třeba – nejspíš wrapperem kolem rpmbuild
u.%_tmppath
%_dbpath
%{_var}/lib/rpm
; volba
--dbpath
je ve skutečnosti jen alias popt, jenž nastavuje toto makro.%buildroot
%install
. Obvykle jej definujeme ve spec
souboru, ovšem pozor, hodnota v souboru s makry má v tomto případě přednost před hodnotou ze spec souboru. I kdyby tak nastavoval %buildroot
na /
, máme možnost přepsat ji rozumnou hodnotou.%_defaultdocdir
%_docdir
,
nepředefinuje-li ho balíček. Hodnotu %{_usr}/doc
z RPM distribuce obvykle
předefinovávají na %{_usr}/share/doc
.%_prefix
, %_bindir
, %_sbindir
,
%_mandir
, …configure
a make
standardními makry
%configure
a %makeinstall
.%_repackage_dir
--repackage
. Implicitní hodnota
je /var/spool/repackage
.%_unpackaged_files_terminate_build
%buildroot
, ale
nezabalené do žádného balíčku. Implicitní hodnota je už delší dobu 1
. K zabalení hodně starých nebo rozbitých balíčků (např. těch od checkinstallu) může být nutné tuto kontrolu vypnout.%_missing_doc_files_terminate_build
%doc
, jež však neexistují.
Implicitní hodnota je už delší dobu 1
.%_use_internal_dependency_generator
rpmbuild
u namísto
změti skriptů, jež se používala dříve. Implicitní hodnota je 1
.%_repackage_all_erasures
--repackage
. Implicitní hodnota je 0
.%_build_name_fmt
%%{ARCH}/%%{NAME}-%%{VERSION}-%%{RELEASE}.%%{ARCH}.rpm
(hodnota se nejprve expanduje
jako makro a následně teprve používá jako formát, proto jsou procenta zdvojená). Nechceme-li
kupříkladu třídit balíčky do podadresářů podle architektury, odstraníme počáteční
%%{ARCH}/
.%_query_all_fmt
rpm -q
, tj. argument --qf
. V hodnotě %%{name}-%%{version}-%%{release}
jsou opět zdvojená procenta kvůli dvojímu formátování. Chceme-li zde například přidat informaci o architektuře, připojíme na konec .%%{arch}
.Za našimi zády se děje při balení rpm docela dost věcí. Liší se mírně distribuci od distribuce (budu-li dále uvádět konkrétní definice maker, budou implicitní, resp. redhatí), ale patří mezi ně kupříkladu:
strip
nutí programů a/nebo knihoven, umožuje-li to platforma,-debuginfo
balíčků,Jak se jim daří vetřít se do našeho precizně specifikovaného postupu balení? Obsah sekce
%build
či %install
zjevně není vše, co rpmbuild
v dané fázi spouští. Už ostatně víme, že ve skriptu /var/tmp/rpm-tmp.6502
, který ji realizuje,
najdeme kromě vlastního obsahu odpovídající sekce spec souboru třeba nastavení proměnných
prostředí, jež jsme rozhodně nikam nepsali.
Skripty nejsou do rpmbuild
u zadrátovány, ale každou fázi skládá ze tří maker:
%__spec_fáze_cmd
(příkaz), %__spec_fáze_template
(vzor) a %__spec_fáze_post
(dodatečné příkazy). Zatím to takto funguje pro fáze balení, ale v budoucnu by měly být podobně konstruovány i další pomocné skripty.
Například pro instalační fázi, %install
, vytvoří rpmbuild
skript,
který obsahuje expansi:
%{__spec_install_template} cd lobster-1.10 obsah sekce %install %{__spec_install_post}
a tento skript dá jako argument příkazu %__spec_install_cmd
. Řádek
s cd
se přitom nevkládá při %prep
, kdy adresář ještě nemůže existovat, a při --clean
, kdy se namísto toho vloží jeho smazání.
Makro %__spec_install_cmd
se v případě, že nejsou nakonfigurovány žádné chrooty, sudo a vzdálené shelly (viz kompletní definici v macros
), redukuje na
%{___build_shell} %{___build_args}
přičemž shell je obyčejně /bin/sh
a argumenty -e
, aby vykonávání
skriptu skončilo při první chybě. Vzory %__spec_fáze_template
vypadají
všechny stejně, např. pro instalaci:
#!%{__spec_install_shell}\ %{__spec_install_pre}\ %{nil}
První řádek dá #!/bin/sh
. Přípravné makro %__spec_install_pre
pak
obsahuje všechna ta nastavení proměnných prostředí a přechod do adresáře BUILD
.
Přesněji je tedy obsahuje makro %___build_pre
, které je jediným obsahem všech
přípravných maker.
Zajímavé věci se ovšem dějí v %__spec_install_post
.
Většina maker %__spec_fáze_post
maker s dodatečnými příkazy implicitně obsahuje jen %___build_post
, což je exit 0
. Tedy nic zvláštního. Ne tak %__spec_install_post
, jehož tělo vypadá:
%{?__debug_package:%{__debug_install_post}}\ %{__arch_install_post}\ %{__os_install_post}\ %{nil}
Provede se tedy extrakce ladících informací, je-li definováno %__debug_package
;
a pak makra specifická pro danou architekturu a daný operační systém. A ta právě expandují na různé dodatečné úkony. Kupříkladu na RedHatu má %__os_install_post
hodnotu
/usr/lib/rpm/brp-compress \ /usr/lib/rpm/brp-strip \ /usr/lib/rpm/brp-strip-static-archive \ /usr/lib/rpm/brp-strip-comment-note \ %{nil}
kdežto na Mandrivě je to jen
/usr/lib/rpm/brp-mandrake \ %{nil}
a brp-mandrake
(časem snad brp-mandriva
) spouští jednotlivé
podskripty. Všechny skripty se z nějakého mystického důvodu jmenují
brp-něco
.
Činnost většiny dodatečných skriptů je dána konvencemi distribuce a nelze ji kontrolovat
(nepočítám-li samozřejmě předefinování %__os_install_post
na něco úplně jiného).
Extrakci ladících informací a vytvoření -debuginfo
balíčku můžeme zakázat
likvidací makra %debug_package
, např.
%debug_package %nil
v souboru ~/.rpmmacros
.
Probrali jsme téměř všechny aspekty balení rpm, tak ještě několik dobrých rad do života:
rpmbuild
u ručně upravený zdrojový kód. Cokoli lze zkompilovat
a nainstalovat ručně, lze zautomatizovat do spec souboru.cp -p
, install -p
, wget -N
, curl -R
, …BuildRequires
. Je několik balíčků, jejichž existenci implikuje
přítomnost rpm-build
samého. Všechno ostatní potřebné ke kompilaci má být
v BuildRequires
.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: