Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Společnost XTX Markets zabývající se algoritmickým obchodováním pro své potřeby vyvinula a dnes představila a otevřela souborový systém TernFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj TernFS začal počátkem roku 2022. Od léta 2023 jej XTX Markets používá v produkčním prostředí.
Lout je, podobně jako výrazně populárnější TeX, resp. LaTeX (srovnání s ním se nevyhneme), typografický systém. Na rozdíl od TeXu není základní distribuce Loutu schopna ani zdaleka zaplnit CD, zabírá jen několik megabajtů. A to můžeme bez instalace jakýchkoliv doplňků hned začít psát v celé řadě (evropských) jazyků nebo třeba vytvářet grafy. Ano, přímo v Loutu lze „kreslit“. Syntaxe přitom zůstává docela snadná a především čitelná. Obáváte-li se, zda je sazba Loutu kvalitní, obáváte se zbytečně – na vícero místech jsou použity algoritmy TeXu, které ostatně patří mezi nejlepší vůbec. Dost ale bylo opěvování a poskočme dále (k několika negativům).
Tak tedy ta negativa: Lout bohužel nepatří mezi právě rozšířené typografické systémy, a tak k němu neexistuje jiná než oficiální dokumentace (velmi pěkná knížka napsaná v Loutu a… v angličtině; viz níže) a také podpora zvýrazňování syntaxe v různých textových editorech je horší než bídná (pokud ovšem nepoužíváte Vim). Neexistují ani konverzní programy pro převod zdrojového kódu z Loutu do HTML, DocBooku atd. Další nezanedbatelnou nevýhodou je nutnost používání formátu PostScript pro dokumenty používající složitější grafiku, neboť její export do PDF není podporován. Konečně také nelze opomenout absenci podpory Unicode, ani asijské jazyky (japonština, čínština atd.) nejsou podporovány – tím nejvýchodnějším, co je podporováno, je ruština.
Historie Loutu byla započata již v roce 1984, nicméně první veřejná verze vyšla až na podzim 1991. Vývoj je soustředěn na univerzitě v Sydney. Nejvýraznější osobou je bezpochyby Jeffrey H. Kingston, od kterého si také můžete Lout stáhnout, a to ve formě zdrojových kódů. Uživatelé Debianu či Ubuntu mají situaci příznivější, oficiální repozitáře jejich distribucí totiž obsahují mimo jiné i balíčky lout a lout-common. Uživatelé ostatních distribucí je nakonec mohou také vykuchat a tím se vyhnout překladu ze zdrojových kódů. Nemohu opomenout skutečnost, že Lout je šířen pod GNU GPL.
Mimochodem, Lout je zkratka z původního pracovního názvu „document layout“, ačkoliv překlad slova „lout“ z angličtiny je „nevychovanec“.
Jak jsem již zmínil, k Loutu existuje velice pěkná kniha A User’s Guide to the Lout, Document Formatting System od Jeffreyho H. Kingstona (Sydney 2006; ISBN 0867589515). Krom toho, že je přibalena ke zdrojovým kódům a najdete ji v debianním balíčku lout-doc, si ji můžete stáhnout i samostatně (hledejte aktuální verzi Loutu a soubor, jehož název končí na user.ps.gz
). Je ale docela rozsáhlá a navíc může někomu vadit, že je napsána v angličtině. Budu se na ni často odkazovat, obsahuje totiž vyčerpávající popisy a přehledy příkazů, na něž zde rozhodně není prostor.
Nyní konečně přichází moment, kdy si vytvoříme svůj první dokument v Loutu. Přepište si tedy následující kód do svého oblíbeného textového editoru (jako je třeba Vim):
@SysInclude { doc } @Doc @Text @Begin Hello, world! @End @Text
Co to má znamenat? Na prvním řádku nastavujeme styl dokumentu; na druhém řádku říkáme překladači, že již bude následovat vlastní text; pak zdravíme svět a nakonec překladač upozorníme, že vlastní text končí. Nyní to berte jako dogmata.
Překlad do PostScriptu provede příkaz:
lout vstupní_soubor.lt > výstupní_soubor.ps
Leckdo uvítá spíše export do PDF:
lout -Z vstupní_soubor.lt > výstupní_soubor.pdf
Pokud jsme udělali ve zdrojovém textu chybu, Lout nás na to při překladu řádně upozorní.
Jakožto Čechům (nebo Slovákům) nám přichází na scénu problém – diakritika. Napíšeme:
@SysInclude { doc } @Doc @Text @Begin Ahoj, světe! @End @Text
...a po přeložení dokumentu se dočkáme jakýchsi nehezkých znaků místo ,ě‘. Co s tím? Upravíme zdrojový text do podoby:
@SysInclude { latin2 } @SysInclude { doc } @Document @InitialLanguage { Czech } @InitialFont { TimesCE Base 12p } @Text @Begin Ahoj, světe! @End @Text
Na začátku upozorníme Lout na to, že budeme používat kódování Latin2, respektive, mám-li být přesnější, odkazujeme se na definici příslušného kódování v knihovnách Loutu. Pro používání středoevropských jazyků je to nezbytné.
Příkazem @InitialLanguage
nastavujeme jazyk (tzn. české lámání slov, uvozovky, …) celého dokumentu, přípustné hodnoty nalezneme v souboru cesta_k_Loutu/include/langdefs
, u mne je to /usr/share/lout/include/langdefs
. Chceme-li změnit jazyk třeba jen jedné věty, odstavce nebo tak něčeho uprostřed textu, napíšeme:
jazyk @Language { nějaký text }
Ještě je podstatný jeden řádek – ten s příkazem @InitialFont
. Kdybychom jej neuvedli, stále by se nám dotyčné znaky zobrazovaly nesprávně, neboť nejsou obsaženy v základních písmech. Písmena s diakritikou používanou ve střední Evropě jsou obsažena v písmech končících na „CE“, proto nastavujeme použití takto upraveného písma Times.
Poznámka: Musíme psát v kódování Latin2, respektive ISO-8859-2.
Více o různých jazycích v Loutu najdete v dokumentaci na stranách 26 a 27.
Jak může být patrné z předchozích příkladů, pro zápis dokumentů v Loutu platí následující pravidla:
@
).Je ale několik pravidel, která postřehnout dosud nebylo možné:
/ | & { } # @ ^ ~ \ "
#
) a končí koncem řádku.~
).Po tomto stručném úvodu již dojde na formátování textu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
TeX má (kromě obligátní sazby matematiky) dost dobré možnosti tvorby maker a předefinování téměř všeho. V článku jsem nenašel, jak je na tom v těchto ohledech Lout. Jen namátkou pro orientaci míry upravitelnosti - je tu ekvivalent možnosti předefinování výstupní rutiny na úrovni stavby z boxů? Ekvivalent systému \mark pro plovoucí hlavičky?
Pokud to tak je, tak s tím nemám problém, jen bych to v článku (když už se k TeXu odkazuje a uvádí i negativa) čekal.
Vypadá to dobřě, hlavně mě potěšilo
@InitialFont { TimesCE Base 12p }
Žádné large, Large nebo LARGE jako v texu, pěkně číslo. Zatím používám LaTex ale jestli půjdou věci v Lout psát elegantněji tak asi přejdu.
hmm, tak to asi zustanu u \Context{}
vzhledem k tomu, že neumí PDF a Unicode tak to asi ani zkoušet nebudu a zůstanu u ConTeXtu...jednoduchý a efektivní, kreslit taky umí...
Díky za článek. Lout jsem objevil už před lety a je výborný, pokud je potřeba programově vygenerovat ps/pdf. Jasné, že to jde i jinak, ale Lout mi přijde průzračný a cesta k cíli rovná a z kopce.