Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »Už je 14 dní zbývá do začátku osmého ročníku komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2026. Registrace na akci je stále otevřená, ale termín uzávěrky se blíží. I proto organizátoři doporučují, aby se zájemci přihlásili brzy, nejlépe ještě tento týden.
… více »Rok 2026 sotva začal, ale už v prvním týdnu se nashromáždilo nezvykle mnoho zajímavostí, událostí a zpráv. Jedno je ale jisté - už ve středu se koná Virtuální Bastlírna - online setkání techniků, bastlířů a ajťáků, kam rozhodně doražte, ideálně s mikrofonem a kamerou a zapojte se do diskuze o zajímavých technických tématech.
Dějí se i ne zcela šťastné věci – zdražování a nedostupnost RAM a SSD, nedostatek waferů, 3€ clo na každou položku z Číny … více »Vývojáři GNOME a Firefoxu zvažují ve výchozím nastavení vypnutí funkce vkládání prostředním tlačítkem myši. Zdůvodnění: "U většiny uživatelů tento X11ism způsobuje neočekávané chování".
Nástroj pro obnovu dat GNU ddrescue (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.30. Vylepšena byla automatická obnova z disků s poškozenou čtecí hlavou.
Protokol IPv6 má již 30 let. První návrh specifikace RFC 1883 je z prosince 1995.
Lout je, podobně jako výrazně populárnější TeX, resp. LaTeX (srovnání s ním se nevyhneme), typografický systém. Na rozdíl od TeXu není základní distribuce Loutu schopna ani zdaleka zaplnit CD, zabírá jen několik megabajtů. A to můžeme bez instalace jakýchkoliv doplňků hned začít psát v celé řadě (evropských) jazyků nebo třeba vytvářet grafy. Ano, přímo v Loutu lze „kreslit“. Syntaxe přitom zůstává docela snadná a především čitelná. Obáváte-li se, zda je sazba Loutu kvalitní, obáváte se zbytečně – na vícero místech jsou použity algoritmy TeXu, které ostatně patří mezi nejlepší vůbec. Dost ale bylo opěvování a poskočme dále (k několika negativům).
Tak tedy ta negativa: Lout bohužel nepatří mezi právě rozšířené typografické systémy, a tak k němu neexistuje jiná než oficiální dokumentace (velmi pěkná knížka napsaná v Loutu a… v angličtině; viz níže) a také podpora zvýrazňování syntaxe v různých textových editorech je horší než bídná (pokud ovšem nepoužíváte Vim). Neexistují ani konverzní programy pro převod zdrojového kódu z Loutu do HTML, DocBooku atd. Další nezanedbatelnou nevýhodou je nutnost používání formátu PostScript pro dokumenty používající složitější grafiku, neboť její export do PDF není podporován. Konečně také nelze opomenout absenci podpory Unicode, ani asijské jazyky (japonština, čínština atd.) nejsou podporovány – tím nejvýchodnějším, co je podporováno, je ruština.
Historie Loutu byla započata již v roce 1984, nicméně první veřejná verze vyšla až na podzim 1991. Vývoj je soustředěn na univerzitě v Sydney. Nejvýraznější osobou je bezpochyby Jeffrey H. Kingston, od kterého si také můžete Lout stáhnout, a to ve formě zdrojových kódů. Uživatelé Debianu či Ubuntu mají situaci příznivější, oficiální repozitáře jejich distribucí totiž obsahují mimo jiné i balíčky lout a lout-common. Uživatelé ostatních distribucí je nakonec mohou také vykuchat a tím se vyhnout překladu ze zdrojových kódů. Nemohu opomenout skutečnost, že Lout je šířen pod GNU GPL.
Mimochodem, Lout je zkratka z původního pracovního názvu „document layout“, ačkoliv překlad slova „lout“ z angličtiny je „nevychovanec“.
Jak jsem již zmínil, k Loutu existuje velice pěkná kniha A User’s Guide to the Lout, Document Formatting System od Jeffreyho H. Kingstona (Sydney 2006; ISBN 0867589515). Krom toho, že je přibalena ke zdrojovým kódům a najdete ji v debianním balíčku lout-doc, si ji můžete stáhnout i samostatně (hledejte aktuální verzi Loutu a soubor, jehož název končí na user.ps.gz). Je ale docela rozsáhlá a navíc může někomu vadit, že je napsána v angličtině. Budu se na ni často odkazovat, obsahuje totiž vyčerpávající popisy a přehledy příkazů, na něž zde rozhodně není prostor.
Nyní konečně přichází moment, kdy si vytvoříme svůj první dokument v Loutu. Přepište si tedy následující kód do svého oblíbeného textového editoru (jako je třeba Vim):
@SysInclude { doc }
@Doc @Text @Begin
Hello, world!
@End @Text
Co to má znamenat? Na prvním řádku nastavujeme styl dokumentu; na druhém řádku říkáme překladači, že již bude následovat vlastní text; pak zdravíme svět a nakonec překladač upozorníme, že vlastní text končí. Nyní to berte jako dogmata.
Překlad do PostScriptu provede příkaz:
lout vstupní_soubor.lt > výstupní_soubor.ps
Leckdo uvítá spíše export do PDF:
lout -Z vstupní_soubor.lt > výstupní_soubor.pdf
Pokud jsme udělali ve zdrojovém textu chybu, Lout nás na to při překladu řádně upozorní.
Jakožto Čechům (nebo Slovákům) nám přichází na scénu problém – diakritika. Napíšeme:
@SysInclude { doc }
@Doc @Text @Begin
Ahoj, světe!
@End @Text
...a po přeložení dokumentu se dočkáme jakýchsi nehezkých znaků místo ,ě‘. Co s tím? Upravíme zdrojový text do podoby:
@SysInclude { latin2 }
@SysInclude { doc }
@Document
@InitialLanguage { Czech }
@InitialFont { TimesCE Base 12p }
@Text @Begin
Ahoj, světe!
@End @Text
Na začátku upozorníme Lout na to, že budeme používat kódování Latin2, respektive, mám-li být přesnější, odkazujeme se na definici příslušného kódování v knihovnách Loutu. Pro používání středoevropských jazyků je to nezbytné.
Příkazem @InitialLanguage nastavujeme jazyk (tzn. české lámání slov, uvozovky, …) celého dokumentu, přípustné hodnoty nalezneme v souboru cesta_k_Loutu/include/langdefs, u mne je to /usr/share/lout/include/langdefs. Chceme-li změnit jazyk třeba jen jedné věty, odstavce nebo tak něčeho uprostřed textu, napíšeme:
jazyk @Language { nějaký text }
Ještě je podstatný jeden řádek – ten s příkazem @InitialFont. Kdybychom jej neuvedli, stále by se nám dotyčné znaky zobrazovaly nesprávně, neboť nejsou obsaženy v základních písmech. Písmena s diakritikou používanou ve střední Evropě jsou obsažena v písmech končících na „CE“, proto nastavujeme použití takto upraveného písma Times.
Poznámka: Musíme psát v kódování Latin2, respektive ISO-8859-2.
Více o různých jazycích v Loutu najdete v dokumentaci na stranách 26 a 27.
Jak může být patrné z předchozích příkladů, pro zápis dokumentů v Loutu platí následující pravidla:
@).Je ale několik pravidel, která postřehnout dosud nebylo možné:
/ | & { } # @ ^ ~ \ "
#) a končí koncem řádku.~).Po tomto stručném úvodu již dojde na formátování textu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
TeX má (kromě obligátní sazby matematiky) dost dobré možnosti tvorby maker a předefinování téměř všeho. V článku jsem nenašel, jak je na tom v těchto ohledech Lout. Jen namátkou pro orientaci míry upravitelnosti - je tu ekvivalent možnosti předefinování výstupní rutiny na úrovni stavby z boxů? Ekvivalent systému \mark pro plovoucí hlavičky?
Pokud to tak je, tak s tím nemám problém, jen bych to v článku (když už se k TeXu odkazuje a uvádí i negativa) čekal.
Vypadá to dobřě, hlavně mě potěšilo
@InitialFont { TimesCE Base 12p }
Žádné large, Large nebo LARGE jako v texu, pěkně číslo. Zatím používám LaTex ale jestli půjdou věci v Lout psát elegantněji tak asi přejdu.
hmm, tak to asi zustanu u \Context{} 
vzhledem k tomu, že neumí PDF a Unicode tak to asi ani zkoušet nebudu a zůstanu u ConTeXtu...jednoduchý a efektivní, kreslit taky umí...
Díky za článek. Lout jsem objevil už před lety a je výborný, pokud je potřeba programově vygenerovat ps/pdf. Jasné, že to jde i jinak, ale Lout mi přijde průzračný a cesta k cíli rovná a z kopce.