Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
V predchádzajúcich siedmich dieloch seriálu (Rozšírte si Firefox a Thunderbird - sami!) som sa pokúsil čitateľom AbcLinuxu vysvetliť rozšíriteľnú štruktúru produktov Mozilly. Nemám pocit, že by som túto svoju úlohu splnil do posledného detailu, pretože o Firefoxe a Thunderbirde by sa dalo rozprávať ešte mnoho týždňov.
Na mojom zozname zostalo množstvo tém, o ktorých chcem v budúcnosti napísať, preto nevylučujem aj pokračovanie seriálu. No dnes sa seriál končí a tak sa ho pokúsim zakončiť tak zaujímavo, ako to len pôjde.
Pri čítaní seriálu ste možno mali pocit, že absolútne nechápete odkiaľ som niektoré informácie získal.
DOM Inspector (DOMI) je voliteľná súčasť Firefoxu. Pomocou tohto nástroja
môžete skúmať dokumenty, ktoré Firefox zobrazuje. DOMI vie otvoriť aj XUL
súbor Firefoxu (chrome://browser/content/browser.xul).
V okne DOMI sa rozbalí štruktúra hlavného okna Firefoxu a z nej môžete vyčítať detaily o jednotlivých elementoch, CSS parametre a ich pôvod, XBL prepojenia, prototypy elementov v JavaScripte a ďalšie informácie.
DOMI v Thunderbirde síce nenájdete, ale s troškou trpezlivosti sa vám možno podarí nájsť podobné riešenie. Ja som sa rozhodol skúmať priamo balíky Firefoxu a Thunderbirdu.
Všetky produkty Mozilly pri inštalácii nakopírujú na disk niekoľko balíkov, ktoré obsahujú ich logiku (JavaScript) a dizajn (XUL a CSS). Balíky a ďalšie súbory nájdete v inštalačnom adresári Firefoxu alebo Thunderbirdu.
Napríklad hlavný balík Firefoxa sa nachádza v inštalačnom adresári
/chrome/browser.jar. Ak si budete prezerať jednotlivé súbory v
týchto balíkoch, veľmi rýchlo prídete na spôsob, ako svoje rozšírenia
realizovať.
Tento krok je logický. Všetko, čo potrebujete, nájdete práve na internete. Existujú rozsiahle články, obšírne návody a prepracované ukážky rôznych možností produktov Mozilly. Moje najkvalitnejšie zdroje sú tieto:
Pomôckou môžu byť aj cudzie zdrojové kódy. Vytvorte si zvláštny profil vo Firefoxe (alebo v Thunderbirde) a nainštalujte do neho čo najviac rozšírení. Potom môžete skúmať ich funkcie a ako sú naprogramované.
O Thunderbirde som v seriáli rozprával len málo. To však neznamená, že som o ňom nič nepovedal! Všetky predvedené technológie fungujú rovnako dobre tak s Thunderbirdom, ako s Firefoxom.
Jediný rozdiel medzi Firefoxom a Thunderbirdom je štruktúra hlavného okna. Oboznamovať sa so štruktúrou Thunderbirdu je všeobecne ťažšie, ako je to pri Firefoxe.
Množstvo rozšírení pre Firefox funguje priamo aj s Thunderbirdom. Z nich sa môžete naučiť najviac.
Firefox 1.5 prichádza s množstvom zmien pre vývojárov rozšírení. Došlo k menšej reorganizácii okien a dialógov Firefoxu, úplnej zmene systému inštalácie a aktualizovania rozšírení a pribudlo zopár užitočných XUL elementov.
Najdôležitejšou zmenou je Chrome Manifest, ktorý nahradí súbor
install.rdf. RDF súbory spomaľovali inštaláciu rozšírení a štart
prehliadača. Chrome manifest má plain-textový formát a je o mnoho
jednoduchší ako RDF.
Všetky informácie o zmenách nájdete na stránkach Mozilla developer center (článok Firefox 1.5 Beta for Developers).
Dúfam, že seriál bol pre vás dostatočne prehľadným úvodom do sveta Mozilly. Vyšlo v ňom 8 článkov (vrátane tohto) a 7 verzií ukážkového rozšírenia (abc8tutorial.tar.bz2).
O pár týždňov plánujem dokončiť špeciálne rozšírenie pre AbcLinuxu. Prvá verzia bude svojich používateľov informovať o diskusiách na AbcLinuxu. Už vám nikdy nič neunikne. Ďalšie verzie by som rád vyvíjal spoločne s prípadnými záujemcami.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Toto sice není přímo k tématu ale dal by se nějak firefox nastavit aby soubory s příponou wml zobrazoval jako html ?
Díky