Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Jedná se o mladé prostředí, jehož filosofií je jednoduchost, intuitivnost a hlavně rychlost. Tedy to, co podle mnohých postrádají dnešní nejvýznamnější prostředí jako KDE a GNOME. Razor-Qt je však teprve v plenkách, to je ostatně zřejmé už z „maličkosti“ jeho instalace (zhruba 10 MB) a výčtu vlastností na domovské stránce projektu.
While still a new project, Razor-qt already contains the key DE components:
- Panel
- Desktop
- Application launcher
- Settings center
- Sessions
Vývojáři získání Razoru podstatně ulehčili. S vývojovými verzemi se netají a balíčky jsou tak dostupné v repozitářích pro Ubuntu, SUSE, Fedoru, Arch Linux a Agilia Linux. Dále jsou dostupné ebuildy pro Gentoo přímo z bugzilly a samozřejmě i zdrojové kódy. V Ubuntu se mi všechny potřebné komponenty Razoru nainstalovaly jako závislosti balíčku razorqt. Jediné, co bylo potřeba doinstalovat ručně, byl balíček razor-config. Tedy balíček s čím jiným než s konfiguračními nástroji. Poté již stačilo jen se odhlásit, ve výběru relace zvolit Razor Desktop, a znovu se přihlásit.
Pokud si nevyberete relaci s předvoleným správcem oken (Window Manager), dá vám systém při prvním spuštění vybrat z těch, které jste si nainstalovali již dříve. Razor-Qt totiž vlastního správce oken nemá. Samo spuštění je jinak velmi rychlé. Dokonce tak rychlé, že není potřeba žádného spouštěcího okna.
Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Razor je zatím jen plocha. Ono to navíc vyplývá již ze seznamu vlastností výše. Kromě settings center se vše přímo týká obsahu nebo zobrazení plochy. A i ta nastavení v settings center se víceméně točí kolem pracovní plochy. Navíc na GitHubu, kde je projekt hostován, vznikla malá wiki doporučující příhodný software k doplnění do komplexnějšího prostředí.
Hlavní doménou pracovní plochy je samozřejmě panel, na němž se nacházejí jednotlivé ovládací prvky. V GNOME se jim říká applety, v KDE widgety, zde jsou to prostě pluginy. Seznam pluginů aktuálně umístěných na panelu zobrazíte kliknutím pravým tlačítkem myši na panel a zvolením nabídky Plugins. Ty jsou zde jednoduše seřazeny jeden nad druhým, najetím myši na jejich názvy se vám zobrazí jejich možnosti, kterých, alespoň prozatím, moc není. U většiny je na výběr jen přesun nebo smazání. Možnosti další konfigurace se objevují sporadicky. Panel v současnosti disponuje pouze devíti pluginy, avšak jsou to pluginy vesměs nejpotřebnější. Další položka objevivší se po kliknutí pravým tlačítkem myši na panel je nabídka Show this panel at. Na výběr jsou dvě možnosti: dolní nebo horní okraj obrazovky.
Ačkoli se na ploše nachází pro KDE typické analogové hodiny, na první pohled je není možno editovat. Nejdříve je totiž potřeba plochu přepnout do režimu editace. Pravým tlačítkem myši si tedy vyvoláme razor-own-menu a zvolíme Edit Desktop. V tu chvíli se nám na ploše zobrazí rámce ohraničující jednotlivé (tentokrát) widgety a zpřístupní se možnosti jejich přesunu a editace. Widgety jsou k dispozici zatím jenom tři: hodiny, oblast ikon a textové pole.
Pro návrat na klasickou plochu je třeba editační režim deaktivovat, což probíhá obdobně jako jeho aktivace. Co se ikon týče, ty můžete umístit na plochu nebo do oblasti quicklaunch pluginu v panelu. Stačí si otevřít menu, chytit ikonu myší a přetáhnout ji na požadovanou pozici. Další součástí plochy je spouštěč aplikací Runner, vyvolávaný obvyklou kombinací kláves ALT+F2. Subjektivně působí jako odlehčená verze své obdoby z KDE.
Ve výchozím stavu obsahuje Razor dvě konfigurační utility. Další dvě získáte instalací balíčku razor-config. Získáte tím i jakési Control Center, což je jen okno se spouštěči ostatních konfiguračních nástrojů. Nastavit toho zatím moc nelze, ale zajímavé volby jsou např. v Session Configuration, kde lze deaktivovat jednotlivé moduly prostředí (např. Panel nebo Runner). V Desktop Configuration je možno změnit režim pracovní plochy. Z výchozího Razor Desktop můžete přepnout na nativní plochu (Native Desktop). Ta však zrovna moc možností neskýtá. Nemá žádné widgety, nefunguje na ní razor-own-menu a cokoli jsem si na ní zobrazil, už tam jakoby v pozadí zůstalo.
Klady Razoru jsou jednoznačné: jednoduchost, přehlednost, rychlost. Zápory jsou ještě jasnější. Co jiného vytýkat nekompletnímu prostředí než jeho nekompletnost. Vývojáře to bude stát ještě hodně práce, než se Razor bude moci měřit s komplexními prostředími, ale ve spojení se zbytkem KDE je už nyní výbornou alternativou k Plasma Desktopu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
nemohu, protože to nejsou window managery využívající Qt knihovny - to je to podstatné.Není, u window manageru na GUI toolkitu z uživatelského hlediska nijak zvlášť nezáleží, protože téměř klasické GUI prvky nemají (pokud to je opravdu jen window manager a ne něco ve stylu IceWM). A s výjimkou KWinu asi nic jiného používajícího Qt není.
Vertikal panel až ve verzi 0.5.0
Systémová upozornění jsou v řešení existuje funkce SYSTEM_TRAY_BEGIN_MESSAGE která vyvolá balón, SYSTEM_TRAY_CANCEL_MESSAGE systém ignoruje :D, ale je ještě možná ipmelemtaci qtnotifydeamon ale kdo ví.
Podpora více monitorů - dualhead/xinerama environment http://razor-qt.org/screenshots/images/07.Razor-0.3-xinerama-green.png
Gtk má gnome xfce, QT má Kde a razor. Osobně se mi velmi zamlouvá, akorát bude potřeba dodělat pořádně konfiguraci a pokud možná co nejpřehledněji. Jsem přemýšlel, že bych se i připojil.
Konec narcistního okénka.Vedel jsem, ze nesklames.
Zároveň opakuji svou mantru: "co se dá, udělej v upstreamu!"Ahoj. Ja mam pocit ze nekdy v budoucnu stejne skoncite nekde jako KDE4. Nebylo by lepsi proste osekat KDE4? (resp. zapracovat na tom pokud to jeste neni mozne).
Vzhledem k existenci řady QT lehkých aplikací, které byly zjevně vyvíjeny ve snaze ulehčit molochu, nebude jistě problém je vzhledem ke kódové jednoduchosti implementovat i v Razoru.
Osobně tomuto projektu velice fandím už z toho důvodu, že unifikace nástrojů je vždy krokem k unifikaci uživatelů.Wow, just wow!
Tak je udělej
Nějak ano, ale nevím jak. Zatím je to ve stadiu, kdy se tak nějak snažím/e podporovat snahu o protlačení věcí z kdelibs do Qt.Aha. Mně ale nepřijde jako velký rozdíl použít tu knihovnu, když je součástí Qt, ale nepoužít víceméně tu samou knihovnu, když je součástí KDE. Nikdo přece neříká, že když se použije jedna KDE knihovna, že se musí použít všechny. Nemluvě o tom, že když se pustí jedna jediná KDE aplikace, tak se to stejně všechno nahraje do paměti tak jako tak.
Jakože pro mne je docela podstatná "lehkost" prostředí. A ač proti KDE nic nemám (a stále jej doporučuji ostatním běžným uživatelům), nerad bych se dostal do tvrdých závislostí na všech možných kde-technologiích a knihovnách.Viz výše. A většiná "vyšších" KDE technologií je stejně volitelná, např. i kdelibs jde překládat bez Nepomuku.