Jádro systému Linux - Kompletní průvodce programátora

26. 5. 2008 | Robert Krátký | Recenze | 8796×

Lukáš Jelínek již dlouho píše články pro AbcLinuxu.cz i LinuxEXPRES, vede si blog na Abíčku a na stránkách Respekt a spravuje stránku s generovanou dokumentací k jaderným rozhraním kernel-api.org. Teď napsal velmi zajímavou knihu, již ocení jak zkušení hackeři, tak začátečníci, kteří si chtějí přečíst o tom, jak jádro funguje a jak pro něj programovat.

Úvod

Ačkoliv jsem měl původně v plánu knihu předat jinému recenzentovi, neodolal jsem a otevřel ji s tím, že alespoň prolistuji několik stránek a podívám se do obsahu. Když jsem po dvaceti minutách dočítal Úvod a bezděky otáčel na další stranu, uvědomil jsem si, že této knížky se jen tak nevzdám a recenzi budu určitě chtít napsat sám.

Pustil jsem se tedy do listování a pomalu mi začínalo svítat, jaký bič jsem si na sebe upletl: pokud vás zajímá Linux a baví vás učit se o něm nové věci, pak tohle není ta správná kniha pro odfláknutí recenze. I kdybych si byl myslel, že prolistuji obsah, mrknu na obrázky a najdu dvě tři chybky, aby to vypadalo, že jsem knihu celou přečetl, tentokrát bych se přepočítal. Jádro systému Linux prostě není kniha, kterou bych dokázal jen tak zběžně prolistovat. Tak trochu proti vlastní vůli jsem se do ní natolik začetl, že mi sežrala tři noci a každou volnou chvilku (rozuměj přestávky na oběd) čtyř dnů.

Obsah

Nelituji toho. Je to po dlouhé době první kniha technického rázu, kterou jsem přečetl od začátku do konce. To samo o sobě svědčí o tom, že to není nuda. Ale byla by chyba si myslet, že jde jen o povídání. Autorovi se podařilo velmi umně skloubit obecné informace s poměrně podrobnými popisy. Pro večerní čtení se lépe hodí úvodní odstavce začátků kapitol, které učí a vysvětlují. Většinou poskytují i historický kontext, zmiňují dříve používané přístupy a důvody, proč se od nich upustilo a proč se další vývoj ubíral určitým směrem. Pro pozdější referenci při práci nebo řešení problémů je ve zbytku textu dostatek podrobností.

Nečekejte však stránky plné zdrojového kódu. Přestože v knize nechybí praktické ukázky kódu nebo výstupů programů, rozhodně to nedělá většinu textu. Ukázky kódu jsou téměř ve všech případech omezené na pár řádků a jen velmi málokdy zaberou více než půl stránky naráz. Proto také ke knize není přikládáno CD s příklady v elektronické podobě. Občas je sice pro výklad využit i uměle vytvořený příklad, ale není jich mnoho; kniha spoléhá více na popis teorie než na předvádění praxe.

Přesto se dá dílo dobře popsat slovem „praktické“, ovšem ve smyslu „to se hodí“. Praktická užitná hodnota jednotlivých kousků informací, které byly do knihy zařazeny, byla jistě jedním z hlavních kritérií při sestavování textu konkrétních kapitol. Platí to pro samotný výběr témat i hloubku (nebo chcete-li úroveň podrobnosti), s jakou je daná problematika popisována. Praktičnost se však odráží například i v tom, že oddíl o vývoji ovladačů pro jádro začíná poměrně vemlouvavou kapitolkou, která se čtenáře snaží přesvědčit, že programování v rámci jádra sice není černá magie, ale má spoustu nevýhod oproti přípravě řešení fungujících v uživatelském prostoru, takže by se nikdo do jádra neměl příliš hrnout (zhodnoceno s nadsázkou).

Nebudu přepisovat názvy kapitol, to by byla zbytečná práce; pravděpodobně byste těžko hledali oblast vývoje či fungování jádra, kterou kniha alespoň okrajově nezmiňuje. Uvedu tedy je obecné členění. Kromě Úvodu a Příloh knihu tvoří tři hlavní části: Vnější rozhraní jádra, Vývoj ovladačů a Pohled dovnitř jádra.

Zajímavým prvkem jsou kapitolky o věcech, které byly v době psaní knihy teprve očekávány (obsah knihy odráží stav po vydání jádra 2.6.21). Autor se drží zpátky při odhadování, zda bude ta či ona funkce začleněna/odstraněna, ale jde o zajímavé výlety do oblastí, kde nic není jisté. Jedna dvojstránka je tak věnována zakletému subsystému kevent, který se zatím Evgeniji Poljakovovi nepodařilo do jádra prosadit (a už asi ani nepodaří). Nebo si můžeme přečíst o plánovaném odstranění taskletů.

Oblíbil jsem si také autorův tón, který je do jisté míry neformální a dává najevo, že Lukáš Jelínek má češtinu rád, rád s ní pracuje a nebojí se ji naplno použít ani v knize, jejíž téma a zaměření se na první pohled nenabízí k hrátkám se slovy. O to více potěší, když sem tam při čtení narazíte například na přídavné jméno nebo příslovce, který není pro význam nezbytně nutné, ale sympaticky koření vyznění textu. V rozmezí několika stránek můžete tedy objevit perličky jako „obludně velké proměnné“, zjistíte, že by se vám něco mohlo „krutě vymstít“, a odpustíte autorovi, že si neodpustil malé rýpnutí do „militantních zastánců“ (hádejte čeho). A kdyby snad někdo stále pochyboval, že Lukášovi schází smysl pro humor, nalistujte „patnáctero přikázání“ hackerů jádra, které káže třeba „Pamětí pečlivě šetřiti budeš“ nebo ryze praktické „Nikomu a ničemu věřiti nebudeš“.

Nemyslete si však, že by vše byla jen velká legrace; autor má své čtenáře v úctě a podle toho se k nim i chová. Čekali byste snad po úvodním odstavci kapitoly něco jiného než decentní pobídnutí k pokračování v četbě? Ne. Já také ne, a proto mě potěšilo, když mě Lukáš vyzval: „Račte číst dál“.

Zpracování

Na začátku recenze jsem zmínil, že nebudu listovat knihou jen proto, abych objevil pár chybek. Nedělal jsem to, bonzovat nechci, ale hlásit se to musí. Hned zkraje však říkám, že mě kniha příjemně překvapila – jak úrovní sazby, tak správností textu (ze stylistického i mluvnického hlediska). Na druhou stranu je nutno uvést, že to překvapení nebylo až tak velké, protože vím, jak kvalitní text Lukáš odevzdává. Takže předpokládám, že s ním korektor ani odborný redaktor neměli mnoho práce.

Pravda, narazil jsem v textu na několik překlepů, ale vzhledem k objemu a především ve srovnání s jinými knihami technického zaměření (ostatně i beletrií) je hodnocení velmi nadprůměrné. Těch pár chybek rozhodně neruší, jak je tomu u mnoha jiných titulů. O správnost po obsahové stránce se staral odborný korektor, který oproti zvyklostem přispěl i vlastním textem. V úvodu kapitoly Pohled dovnitř jádra připojil k seznamu důvodů, které shrnují, proč chtít poznat fungování jádra, také své moudro: „poznat systém a pak se nechat zaměstnat za spoustu peněz u nadnárodní linuxové korporace a dělat odborné korektury pro Computer Press (poznámka korektora)“ – odborným korektorem byl Petr Baudiš (poznámka recenzenta).

Líbí se mi sazba a na první pohled se mi zalíbil dvojí Obsah: stručný a podrobný (22 stran). Velice praktické. I z pohledu sazby je možné nalézt několik prohřešků, ale nic zásadního. Škoda jen, že se tiskařskému šotkovi podařilo ťapkat hned po první stránce zmiňovaného Obsahu. Poměrně nepříjemné je občasné opomenutí nastavení písma s pevnou šířkou pro názvy adresářů, souborů, systémových volání apod. Ve většině případů toto písmo použito je, takže když pak není, člověk má tendenci výskyt v odstavci přehlédnout.

Závěr

Z předchozího textu je již asi patrné, že se mi kniha velmi zalíbila a rád její nákup doporučím. Rozumně udržovaná rovnováha mezi detaily a obecným popisem principů z ní činí jak užitečnou referenční příručku, tak zajímavé čtení pro (skoro)laiky, kteří se prostě chtějí přístupnou cestou dozvědět více o tom, jak jádro vypadá (a proč). Zamrzelo mě, že i když jsou na konci v seznamu literatury uvedeny zdroje LWN.net a kerneltrap.org, chybí zmínka o pravidelných a kompletních překladech obou těchto zdrojů do češtiny v podobě Jaderných novin.

Název	Jádro systému Linux
Autor	Lukáš Jelínek
Vydavatelství	Computer Press
ISBN	978-80-251-2084-2
Vydáno	květen 2008
Počet stran	688
Doporučená cena	790 Kč

       

Komentáře

[trekker.dk]

Hláška "Vhodné pro všechny distribuce" na obalu mě docela pobavila...

[Robert Krátký]

Jo, je to úsměvné. Člověk by si myslel, že potenciální zájemce o tuto knihu bude vědět dost na to, aby ji tam nepotřeboval...

[Lukáš Zapletal]

Marketing je neúprosný... chce i zájemce, kteří o tom nic nevědí.

Gratuluji LJ k tak výbornému počinu a přeji, aby se prodávala dobře a dostalo se na další vydání.

[Xerces]

V tom je právě ten vtip bych řekl. Nebo že by narážka na distribuční úpravy kernelu?

[trekker.dk]

Ehm... vydal to CPress, takže tak sofistikované vtípky bych od nich opravdu nečekal.

[ashen]

Naprosto souhlasim s recenzi, jedna se o vyjimecne kvalitni kus literatury;o)

[Nikola Ciprich]

souhlasim, taky uz ji mam doma a vubec nelituji. myslim ze mame docela stesti, takovyhto knih o jadru je i v anglictine jako safranu, o tom ze by neco takoveho vyslo i v cestine se mi ani nesnilo. Lukasi diky!

[Chocolate Bear]

Špatná recenze. Nedozvěděl jsem se, o čem knížka je (něco co by se nedalo vyčíst z obsahu atd.). Nedozvěděl jsem se pro koho je určena ani to, jak je užitečná pro ty různé kategorie čtenářů, pro které je určena. Prostě tato recenze je shrnutím pocitů a dojmů pana Krátkého, pokud ale nejste pak Krátký, tak si z tohoto textu obrázek o knize rozhodně neuděláte.

[Robert Krátký]

Nedozvěděl jsem se, o čem knížka je (něco co by se nedalo vyčíst z obsahu atd.).

Co by to mělo být? Nejsem si jistý, jestli rozumím tomu, co dalšího bych měl popisovat (kromě toho, co v knize je). Viz např.:

Pro večerní čtení se lépe hodí úvodní odstavce začátků kapitol, které učí a vysvětlují. Většinou poskytují i historický kontext, zmiňují dříve používané přístupy a důvody, proč se od nich upustilo a proč se další vývoj ubíral určitým směrem. Pro pozdější referenci při práci nebo řešení problémů je ve zbytku textu dostatek podrobností.

Nedozvěděl jsem se pro koho je určena ani to, jak je užitečná pro ty různé kategorie čtenářů, pro které je určena.

Já si myslím, že to z textu vyplývá obojí. Viz např.:

Rozumně udržovaná rovnováha mezi detaily a obecným popisem principů z ní činí jak užitečnou referenční příručku, tak zajímavé čtení pro (skoro)laiky, kteří se prostě chtějí přístupnou cestou dozvědět více o tom, jak jádro vypadá (a proč).

-----

Rád text doplním, ale z tvého komentáře jsem se nedozvěděl, co ti vlastně chybí.

[kkaarreell]

Rád text doplním, ale z tvého komentáře jsem se nedozvěděl, co ti vlastně chybí.

Treba ta veta

něco co by se nedalo vyčíst z obsahu

napovi.

[Robert Krátký]

Treba ta veta

něco co by se nedalo vyčíst z obsahu

napovi.

Já však bohužel nemám tušení, co je tím myšleno. Z obsahu se nedá vyčíst odlehčený styl psaní, který jsem se v článku pokusil představit. Nevím, co dalšího by se v tomto ohledu hodilo zmínit, ale nechám si poradit.

[kkaarreell]

Z obsahu se nedá vyčíst odlehčený styl psaní, který jsem se v článku pokusil představit.

To ale prece neznamena, ze ten obsah nemuzete uvest. Nikdo tu prece netvrdi, ze ma recenzi tvorit jen opis obsahu, tak nevim, nad cim si zoufate.

[Filip Jirsák]

Rozhodně je pro mne přínosnější recenze, kde se dozvím „dojmy“ někoho, od koho jsem již pár textů četl a můžu podle toho odhadnout, jaká bude knížka z mého pohledu. Sám se pak rozhodnu, zda je pro mne určena. Takové ty „objektivní“ recenze, kde se dozvím obsah knížky, kolik má stránek a zda je pro mne určena (aniž bych věděl proč), jsou mi zpravidla k ničemu – když si knížku prolistuju v knihkupectví, zjistím toho o ní víc.

[pasmen]

Mně se tahle recenze naopak velice líbí. A to recenze knih nemám rád už z principu, který Robert nastínil: dost často je to jen prolítnutí obrázků a vypíchnutí dvou tří chyb, aby jakože něco bylo a vypadalo to, že ji autor četl. V tomhle případě se ale zdá, že ji autor opravdu četl, a pokud někdo jako RK řekne, že kniha za přečtení stojí, pak to (aspoň pro mě) něco značí. Škoda, že je cena tak vysoká, hned bych si ji koupil. CP pravděpodobně neplánuje (nebo už nemá) něco jako O'Reilly, kdy lze kniha za cca polovinu koupit ve formě PDF, že?

[Robert Krátký]

CP pravděpodobně neplánuje (nebo už nemá) něco jako O'Reilly, kdy lze kniha za cca polovinu koupit ve formě PDF, že?

To jsem chtěl v článku zmínit, ale zapomněl jsem - bylo by fajn, kdyby to (třeba s půlročním zpožděním) dali k dispozici jako PDF. Ostatně, já bych si to jako e-book asi i koupil, protože je to přeci jen dost bichle a když sedím u počítače, tak nevím, co si s ní počít; pořád někde překáží, stránky se otáčejí atd.

[pasmen]

Tak to já mám zase radši klasické knihy. Nejvíce čtu v posteli a na záchodě. Ani na jedno místo se mi laptop tahat nechce Jinak to PDF jsem chtěl hlavně z toho důvodu, že je levnější. A pro někoho, kdo si knihu může vytisknout zdarma třeba v práci je to ideální.

[JirkaH]

Na zachode? :-O

[houska]

no jasne :)

[pasmen]

Hmm, jo. Jediné místo, kde mám opravdu klid (ať už doma, nebo v práci)

[xkucf03]

V tomhle jsem celkem pesimista – to už by si ji nekoupil prakticky nikdo.
Já jsem si ji teď objednal z rozpočtu na vzdělávání, jinak bych do ní asi taky nešel.

[Chocolate Bear]

Nemám chuť se v tom už rejpat, knížka mě zaujala, přečet jsem si ukázkovou kapitolu, "prolistoval" atd., ale po přečtení recenze jsem neměl pocit, že bych se dozvěděl něco navíc. Možná to není špatná recenze, ale jen se mi nelíbila. Autor mohl aspoň napsat, jak ho to obohatilo nebo k čemu mu to prakticky bylo. Jestli by teď moh začít programovat něco, jestli by to byl ovladač nebo něco z vnitřku jádra. Nebo jestli si aspoň řek, aha teď už rozumím tomuhle a využiju to v tomhle. Nebo by moh říct, že pro čtenáře, kteří se nehodlají věnovat programování jádra, je kniha užitečná zejména v tomhle, protože tohle. Programátory naopak obohatí v támhlenctom.

Ale fakt se tu nechci hádat s lidmi, kterým se to líbilo.

[Filip Jirsák]

Autor mohl aspoň napsat, jak ho to obohatilo nebo k čemu mu to prakticky bylo. Jestli by teď moh začít programovat něco, jestli by to byl ovladač nebo něco z vnitřku jádra. Nebo jestli si aspoň řek, aha teď už rozumím tomuhle a využiju to v tomhle. Nebo by moh říct, že pro čtenáře, kteří se nehodlají věnovat programování jádra, je kniha užitečná zejména v tomhle, protože tohle. Programátory naopak obohatí v támhlenctom.

Měl jsem z té první reakce pocit, že míříte jinam, že vám chybí právě opsaný obsah atd. To, co zmiňujete, by v recenzi určitě na škodu nebylo. Tedy až na tu poslední větu – aby se neprogramátor pokoušel uhodnout, v čem knížka obohatí programátory, to by asi nebylo nejšťastnější.

[Robert Krátký]

Díky za upřesnění. Pokusím se doplnit:

Autor mohl aspoň napsat, jak ho to obohatilo nebo k čemu mu to prakticky bylo.

Díky širokému záběru knihy vidím hlavní přínos v docela snadně uchopitelném přiblížení souvislostí. Čtenář má sice v jednotlivých kapitolách k dispozici velké množství konkrétních detailů, které by programátor mohl využít pro rychlou referenci, ale pro mě, coby neprogramátora, je zajímavá především možnost skládat věci do velkého obrázku. Protože se nechystám začít programovat pro jádro, nemá pro mě až tak velkou váhu popis syntaxe, jako spíše význam, jaký daná (např.) funkce má v rámci svého subsystému. Pro překlady Jaderných novin se mi hodí být v obraze a rozumět co možná nejvíce zákonistem, které v jádře panují. Takže kniha mi pomohla lépe porozumět technické stránce věcí, o kterých píšu,

Jestli by teď moh začít programovat něco, jestli by to byl ovladač nebo něco z vnitřku jádra.

Já osobně ne a ani jsem s takovým cílem knihu nečetl. Ale věřím, že průměrně zdatný programátor, který doposud neměl s jádrem žádné zkušenosti, by s pomocí knihy dokázal velmi snadno napsat svůj "hello world" modul a později i složitější věci. Můj dojem je takový, že vývoji ovladačů se kniha věnuje podrobněji - i když "vnitřek" jádra není vynechán.

Nebo jestli si aspoň řek, aha teď už rozumím tomuhle a využiju to v tomhle.

To už jsem částečně naznačil v tomto komentáři výše. Díky této knize mám o dost jasnější představu o tom, jak fungují a mezi sebou spolupracují různé části jádra, což využiji při přípravě JN. Líbí se mi, že kniha začíná popis jednotlivých témat zlehka a postupně přechází na větší podrobnosti. Pro mě v mnoha ohledech dobře zafungovala jako odstraňovač neurčitého pocitu složitosti a nezvládnutelné komplikovanosti jádra.

[Lukáš Zapletal]

Tohle je naopak dobrá recenze. Přepapouškovat obsah (který je na webu) to umí každý, vím, o čem mluvím

[JirkaH]

A on nekdo chtel opsat obsah?

[j.k.]

Chcel by som sa znalejších opýtať (nerýpem, fakt ma to zaujíma) ako dlho dokáže zostať podobná knižka aktuálna. Ide o rýchlosť s akou sa kernel open source operačného systému vyvýja a rýchlosť s akou sú implemenotvané nové vlastnosti.

Díky

[atan]

Treba s kazdou vydanou verzi jadra, vyjde patch ke knize. ;o)

[Chocolate Bear]

Třeba budou udržovat jádro tak, aby odpovídalo Knize

[frEon]

v knizce je rec o jadre verze, myslim, 2.6.21. Myslim, ze se ani neda vydat aktualnejsi knizka (musi napsat, udelat sazbu, grafickej navrh desek, tisk, spojeni do knihy, distribuce.... atd)

[Luk]

Jako základ je skutečně verze 2.6.21, ale píšu i o tom, co je v 2.6.22 a částečně i 2.6.23.

[blabla]

Mě by zajímalo, jestli mi tato kniha pomůže při konfiguraci jádra.

[Kvakor]

Nejspis ano, i kdyz asi jen pro obecne volby, mozna jeste souborove systemy, bezpecnost a "Kernel Hacking". Na veci jako ovladace nebo sitovani (Device Drivers a Networking) to chce znat (vlastni) hardware a principy fungovani sitovych protokolu (tedy, hlavne pokud bude stroj delat router nebo neco podobneho).

Na podobne veci pry existuji specializovane HOWTO, ja osobne je ale nikdy nepotreboval, snad s vyjimkou instalace i2c a lmsenzors kdysi davno (v dobe 2.4.x) a nyni ACPI a jeho hnusnosti typu podpora S3/STR a upravovani DSDT externim hlavickovym souborem (coz jsem nakonec stejne nepouzil, protoze novejsi verze BIOSu to vyresila).

Jinak mi vzdycky stacia dokumentace jadra, interni help (miluju vety typu 'If you don't know what <nejaka featura jadra> is about, say "N"'), znalost vlastniho hardwaru a zkusenosti z nekolikaleteho fungovani.

[Robert Krátký]

Mě by zajímalo, jestli mi tato kniha pomůže při konfiguraci jádra.

Pomůže v tom smyslu, že vysvětlí, jak jádro funguje a které jeho části se starají o různé věci. Také obsahuje popis práce se zdrojovými kódy (patchování vanilla jádra, stahování pomocí gitu atp.).

[Luk]

Přesně tak. Na konfiguraci samotnou existují jiné knihy, například Linux Kernel in a Nutshell.

[houska]

... podařilo velmi umně skloubit obecné informace ... ?! co to?

Je to knizka pro programatora a nebo pro admina?

[Filip Jirsák]

Hezké slovo, že? um → umný → umně

[Robert Krátký]

Je to knizka pro programatora a nebo pro admina?

Jak název napovídá, tak hlavně pro programátory. Mnohé kapitoly se sice dotýkají i věcí, se kterými se setká admin, ale rozhodně to není cílová skupina.

[laco]

Příjmení autora knihy je mi nějaké povědomé. Není ten autor z Moravy?

[Luk]

Není ten autor z Moravy?

Ani náhodou. Jsem rodilý Pražák

[laco]

Smůla. Jelínek z Vizovic je pojem.

[Luk]

Jelínek z Vizovic je tak velký pojem, že se jeho jméno používalo jako obchodní značka i v dobách, kdy se Zlín jmenoval Gottwaldov.

[laco]

Ke všemu to aspoň podle údajů v literatuře používali i při vývozu svých alkoholických výrobků do ciziny, např. do Finska, Brazílie a USA.

[Luk]

No samozřejmě. Bylo to legální (měli souhlas bývalého majitele Jiřího Jelínka), ale současně komické, protože komunisté obchodně využívali jméno známého kapitalisty.

[Luk]

chybí zmínka o pravidelných a kompletních překladech obou těchto zdrojů do češtiny v podobě Jaderných novin

Na Jaderné noviny jsem bohužel zapomněl. Taky mě to mrzí

[LadislavK]

Podle ukázek moc pěkná kniha, gratulace autorovi. Cena vyšší, ale pokud je celá kniha stejná, jako ukázky na stránkách cpressu, tak za to stojí. Určitě do firmy zakoupíme.

[Grunt]

Proklínám autora! Teď bych se měl učit a ne a ne se od knihy odtrhnout. Prvních par kapitol sice není nic moc co bych nevěděl, ale na papíře se to přece jen čte jinak. Takže než zapomenu, musím autorovi poděkovat, že vůbec něco takového sepsal a dále musím publikaci jen doporučit.

[R]

Recenziu som precital, knihu objednal :)

Len ma trochu zaraza "bezpecnost" toho systemu, co ma cpress. Zaregistroval som sa a objednal knihu bez akehokolvek potvrdenia, ze aspon mailova adresa je spravna....

[Jiří J.]

Je potřeba míti registraci.. vytvořit nový email umí snad každý, takže by to stejně nemělo smysl ...

[stepanK]

Výborná kniha. Vzhledem k tomu, že jsem pouhý BFU dozvěděl jsem se i něco nového. Mám jenom jednu připomínku. Ačkoliv autor je nepochybně erudovaný v oblasti IT, čeština mu dělá problémy (a nejenom jemu ale i recenzentovi a mnoha redaktorům nakladatelství IT literatury). Rád bych se zastavil u termínu konzola. Jedná se nepochybně o přejaté slovo (jako je displej, Linux atp.). Předpokládám, že všechna cizí slova se po převzetí do češtiny řídí pravidly českého jazyka. Vycházím z domněnky, že jde o slovo rodu ženského (ten konzol popř. to konzole mi zní trošku podivně). Dále vycházím z předpokladu, že ačkoliv někdo může s konzolou nadmíru obcovat jedná se o neživotný rod. Z toho mi vychází, že lze použít pouze skloňování podle vzoru nůše. Bohužel, mnoho lidí (pravděpodobně kvůli nadměrnému obcování) skloňuje toto slovo podle vzoru žena. Podívejme se na to tedy důsledně:

Vzor : žena

Pád

1. žena konzola

2. ženy konzoly

3. ženě konzolě

4. ženu konzolu

5. ženo konzolo

6. ženě konzolě

7. ženou konzolou

Vzor : nůše

Pád

1. nůše konzole

2. nůše konzole

3. nůši konzoli

4. nůši konzoli

5. nůše konzole

6. nůši konzoli

7. nůší konzolí

Z uvedeného si udělejte závěr sami. Pokud se mýlím a zabloudil jsem ve svých úvahách na nesprávnou cestu, budu rád pokud mi někdo vysvětlí jak to opravdu je.

[luky]

Trham se smichy, ze zrovna Vy mate namitky proti sklonovani :) Ale copak Konzuela, ja jsem zklaman skoro celym obsah.

[luky]

...obsahem knihy.

[stepanK]

Nepsal jsem to jenom kvůli téhle knize, mně osobně se kniha líbí ale nelíbí se mi prznění mateřštiny, které je právě u tohoto termínu velmi rozšířené.

[David Heidelberg]

Našla by se tato knížka v PDF? Rád bych si jí přečetl, ale žádné PDF nikde nevidím...

Díky