Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
To improve overall system performance, the /bin/sh shell in Ubuntu 6.10 and later is dash, rather than bash as it was in Ubuntu 6.06 LTS. This may cause compatibility problems for local shell scripts. Please see DashAsBinSh for more information.Jak to mám tedy chápat? DASH (resp. odkaz na něj) byl už v 6.06? To potom nerozumím, proč to tu zmiňují. (Já ve skriptech vždy odkazoval přímo na BASH.) ad SELinux) Cituji z ubuntu.cz:
Jako doplněk k podpoře AppArmor, Ubuntu 8.04 LTS nyní obsahuje podporu pro bezpečnostně obohacený Linux (SELinux). Systémová bezpečnost, zvláště pro trhy s vysokou zárukou, může být poskytována pomocí SELinux - vlastnost jádra umožňující jemné povinné řízení přístupu (např. vynucení typu, autorizace pomocí rolí). SELinux je dostupný ve zdroji Universe a může být nainstalován pomocí balíku "selinux".
(Na ubuntu.com ještě nemají 8.04 Tour, nebo jsem si nevšiml.)
To souhlasím, většinu uživatelů technologicko-ideologické spory moc zajímat nemusí.
Pokud se zrovna netýkají licence dotyčného softwaru, jeho výkonu a tak dále. Takže je zajímat musí.
find
em. Prostě je propastný uživatelský rozdíl mezi založením nové kolekce, nastavením basediru existující kolekce a přidáním nových fotek do existující kolekce a dávat je do jednoho dialogu jenom proto, že se o to interně stará tatáž část programu, je zvrhlost.
Ideal asi by byl ubuntu + KDE, takze bych mohl spoustet vsecky gnome aplikace, ale defaultni prostredi by bylo KDE. To asi jde, ze?Jasně
Celkom v pohode recenzia, zarazil ma ale jeden fakt : "já mám nejvýše 256 MB" - chapem ze nie kazdy sa zenie za GB pamate ale nebolo by vhodne recenzie robit na pocitaci ktory odpoveda nejakemu priemeru - tj. dajme tomu 512 mozno 1GB ram atd? Takto moze byt napr skutocna rychlost/pomalost skreslena.Kdepak, právě pomalý počítač ukáže slabiny systému, kterých si na rychlém ani nevšimneš.
Takisto by ma zaujimalo napr chovanie na notebooku - uspavanie atd.To už dnes víc závisí na konkrétním hardware než na operačním systému.
rm -rf /
... Hloupý vtip -- a je po systému. Ubuntu ma GNOME jako hlavni desktop proto, ze na rozdil od KDE dokazi garatovat pravidelne pulrocni vydani stable verzi stejne jako ubuntu.Lépe: Ubuntu má GNOME jako hlavní desktop mimo jiné proto, že na rozdíl od KDE dokáže garantovat půlroční vydání...
Toto není rozhodující důvod pro drtivou věštinu uživatelů.To není. Ale hendikepovaní jsou dost dobrým důvodem, aby tam Firefox 3 byl.
Toto také ne.O tom bych dost polemizoval.
Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?
To není pravda."A já mám zase psa, kterej kouše!"
To také není pravda. Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.Osobně nevidím Flashblock a gesta jako nejpopulárnější rozšíření... Jak jsi přišel na to, že jsou nejvíce využívány?
Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.Odkazuješ zrovna na ty lepší stránky (i když s velkými animacemi). Během chvíle přidám do dalšího komentáře snímky o něco horších stránek, moment.
Ideologické a historické rozpravy drtivou většinu lidí nezajímají, ale naopak spíše nudí a zdržují? A nadšenci si to zjistí, pokud chtějí.Textu je i bez toho dost, takže to lze přeskočit a přesto mít dostatek čtení.
Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?
Vysvětlil jsem to níže.To není pravda."A já mám zase psa, kterej kouše!"
V příspěvku jsem odkazoval na statistiku kompatibility rozšíření podle jejich používanosti, kterou vytvořil vývojář Firefoxu právě pro sledování kompatibility.To také není pravda. Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.Osobně nevidím Flashblock a gesta jako nejpopulárnější rozšíření... Jak jsi přišel na to, že jsou nejvíce využívány?
Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.
Odkazuješ zrovna na ty lepší stránky (i když s velkými animacemi).Co to jsou velké animace? To nějak vadí posunovat stránkou? Malý obrázek je k ničemu.
Textu je i bez toho dost, takže to lze přeskočit a přesto mít dostatek čtení.Právě proto by to tam nemělo být. Viz Jacoba Nielsen o úspěšném textu - první verzi zkrátit na polovinu toho podstatného a potom ještě aspoň jednou. Zjisti si o tom, kde chceš, všude se dozvíš to samé - dlouhý text je téměř vždy skoro k ničemu, většina lidí jej buď rovnou přeskočí, přestanou brzy číst nebo něco podstatného přehlédnou. Koho zajímají podrobnosti, ten si je najde.
Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?
LTS poběží na mnoha místech, aniž by bylo nějak zvláště aktualizováno.
Právě proto by to tam nemělo být. Viz Jacoba Nielsen o úspěšném textu - první verzi zkrátit na polovinu toho podstatného a potom ještě aspoň jednou. Zjisti si o tom, kde chceš, všude se dozvíš to samé - dlouhý text je téměř vždy skoro k ničemu, většina lidí jej buď rovnou přeskočí, přestanou brzy číst nebo něco podstatného přehlédnou. Koho zajímají podrobnosti, ten si je najde.
Ano, Krüg píše něco podobného. Jenže to platí pro komerční stránky jako jsou obchody apod. Publicistické weby jsou něčím jiným. Článek by to všechno (ideologické, historické a nakonec i umělecké kecy) obsahovat měl a to proto, že by to jinak dopadlo jako tvé release notes o openSuSE na Root.cz, což je nechutné.
"Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi."
"Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?"
"Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?"
Tohle jsi nepochopil? Tak věz, že problém by to byl, protože spousta LTS instalací nebývá příliš aktualizována.
...ale za to si zjevně nepochopil, že se tu s freshmousem bavíme o webové prezentaci Ubuntu, ne o nějakých publicistických webech. Příště lépe vnímej, co čteš. Článek o oS 10.3 na Rootu nebyla recenze, ale představení nové verze, jak jsme se dohodli se šéfredaktorem. Pokud se ti to nelíbí, nemusíš to číst. Můžeš klidně napsat recenzi.
Ano, zdá se, že jsem to špatně pochopil, myslel jsem totiž, že se jedná o článek, nikoliv o web Ubuntu. Ovšem to nebylo vnímáním, přečetl jsem si to znova a vnímal jsem to stejně. O tvých openSuSE 10.3 Release notes se nehodlám opět bavit, protože to nemá smysl, odmítáš pochopit, že psát článek opisující Release notes je blbost, každý si to může přečíst na webu distribuce (stačila by zprávička), důležitá je recenze, tedy jaké je to v praxi. To, že jste se s P. Krčmářem domluvili mne nezajímá, neboť bulvár, rubyfanatik Šťastný a dva a až tři články denně bez ohledu na jejich kvalitu jsou jeho dostatečnou profesní vizitkou, je to publicista jak řemen, ale na čtenáře požadující kvalitní matroš kašle.
Já jsem to o Slackware taky nikdy neslyšel a napsal jsem "Debian". Takhle to opravil Robert.Změnil jsem to, protože už v roce 2005 se říkalo: "Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Slackware'." Varianta s instalací Debianu se, pokud vím, objevila mnohem později.
A vítězem je...Vidaubuntu "i can't configure debian"
Podle mě je to tím, že většina dnešních pisatelů téhle hlášky ani neví, co to je Slackware.Také mě to napadlo... (pro PT: není třeba se ohrazovat, tebe tím nemyslím).
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Debian'." (6 200)
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Slackware'." (710)
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't install Debian'." (47)
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't install Slackware'." (3)
"Neumím nakonfigurovat Debian" (9 - vše ve spojení s Ubuntu)
"Neumím nakonfigurovat Slackware" (0)
"Neumím nainstalovat Debian" (5 - vše ve spojení s Ubuntu)
"Neumím nainstalovat Slackware" (1 - tento článek)
Kolokace s Debianem jsou tedy velmi silné a rozhodující, a proto nebyl důvod to v článku měnit na něco, co se v češtině ještě podle Google vůbec nikdyy nepoužilo.
Tiskni
Sdílej: