OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
PC-BSD 1.5 se může pochlubit aktuálním softwarem a verzí pro x86-64. Granular Linux 1.0 Preview nabízí Enlightenment místo Xfce, Compiz Fusion místo Berylu, MPlayer místo VLC a další změny. Dreamlinux 3.0 RC3 opravuje chyby a přidává službu Preload pro stroje s více než 256 MB RAM. Clonezilla Live 1.0.9-19 je živé CD na bázi Debianu - nabízí program Clonezilla pro práci s diskovými oddíly. Parsix GNU/Linux 1.0r1 představuje repozitář Continent s obsahem Debian Testing. Ve Frugalware Linux 0.8 bylo provedeno přes 300 změn za účelem opravení chyb, dále v systému přibyla podpora nového jazyka (češtiny) a byl aktualizován software. Red Hat Enterprise Linux 5.2 Beta předvádí celou řadu novinek - rozšiřuje některé hardwarové limity, podporu IPv6 a funkce libvirt, dodává nové ovladače a ještě více.
AMD se může pyšnit tím, že vydalo už čtvrtou várku dokumentace ke svým grafickým procesorům. Před měsícem šlo o 3D dokumentaci k procesorům R500 (tedy k řadě Radeon X1000) s tím, že později přijde dokumentace pro R600. Na té se stále pracuje, nyní se ovšem objevila téměř stostránková dokumentace pro starší řadu R300. Dokumentuje registry pro práci s mlhou, geometrií, rasterizací, clippingem, texturami, Z-bufferem a dalšími věcmi tolik používanými v OpenGL. Cílem této dokumentace je umožnit doplnění mezer v ovladači xf86-video-ati, neboť jeho podpora pro R300 pochází především ze zpětného inženýrství či ze znalostí R200. Řada R300 zahrnuje karty jako Radeon 9500, 9800, X300, X550 a X600.
Egbert Eich z Novellu zařadil do repozitáře ovladače xf86-video-radeonhd sadu 55 patchů. To pro uživatele znamená, že tento ovladač pro R500/600 nyní podporuje řadu Radeon HD 3400 a 3600 a doplňuje i další věci. Nejvíce práce bylo odvedeno v nastavování režimů (modes) u RV620/635, protože všechny výstupní bloky byly upraveny za účelem podpory DisplayPortu. Byl tedy prakticky kompletně přepsán kód pro digitální výstupy (což navíc přineslo podporu dual-link DVI) a na analogové straně došlo zase k změnám okolo podpory TV-Outu. Ten sice ještě nefunguje, ale už nyní je v ovladači kód pro detekci TV, zpracování datových tabulek TV z AtomBIOSu a další věci. Skutečná podpora se objeví během několika příštích týdnů.
Už na konci února jste mohli slyšet o iniciativě OpenTheBlob.com. Na těchto stránkách je umístěn otevřený dopis, kterým je nVIDIA pobízena k následování vzoru firem AMD a Intel, tedy k otevření specifikací k ovladačům nebo k otevření proprietárních ovladačů. Za krátkou dobu už iniciativa nasbírala přes 8000 podpisů a přichází s novou výzvou. Obtěžovat nVIDII přímo asi úspěch nepřinese - je třeba tlačit jiným směrem, tedy přes firmy, které vyrábějí karty vybavené jejich GPU (OEM). Pokud takový OEM vyslechne názory svých zákazníků a přednese věc vedoucím osobnostem v nVIDII, získáme tím více, než když budeme provokovat osobu zodpovědnou za e-mailovou podporu nebo používat jen otevřené dopisy.
Phoronix mezitím potvrdil svá dřívější tvrzení, že nVIDIA něco kuje - zdroj Phoronixu tento týden opět promluvil. Nikdo z firmy není ochoten cokoliv oficiálně potvrdit, ale něco se ve firmě ohledně lepší podpory Linuxu rozhodně děje. Tým Nouveau mezitím stále pracuje dál a hlásí další úspěchy: Maarten Maathuis přispěl 13 změnami, které zlepšují podporu GPU řady G70/NV50 (GeForce 7xxx), dále se zlepšuje i podpora G80 (GeForce 8xxx). Poslední novinkou je zařazení GeForce 9 - celkově by tedy mělo být podporováno vše od stařičkého NV04 až po G98.
Software Freedom Law Center vydalo analýzu Microsoft Open Specification Promise (OSP), pod kterým byly zveřejněny specifikace binárních kancelářských formátů Microsoftu. SFLC především zkoumalo, jaké záruky dává dokumentace vývojářům GPL programů. Prvním zádrhelem je nezvratitelnost příslibu, která se nemusí týkat dalších verzí specifikací. Je tedy jen na Microsoftu, zda použije OSP i v budoucnu. Druhým problémem je to, že se OSP zabývá pouze samotnou specifikací, a ne veškerým vzniklým kódem. To znamená, že kód je krytý, jen dokud dělá jen a pouze to, co je uvedené ve specifikaci - problémem je třeba i zařazení kódu do jiného programu. To značně omezuje vytváření svobodných implementací. Na závěr ještě Microsoft tvrdí, že GPL je licence, kterou ne všichni chápou stejně, což znamená, že nemohou vydat posudek vztahu mezi GPL a OSP. S tím SFLC nesouhlasí a považuje to za výmluvu.
Na stránkách OpenParliament.eu je petice žádající Evropský parlament o používání open source softwaru a otevřených standardů. Iniciativu podporují OpenForum Europe, European Software Market Association a Free Software Foundation Europe. Nejvíce prozradí citace z textu petice:
[...] Věříme, že současná situace, kdy na výpočetní technice Evropského parlamentu běží proprietární operační systémy a software, který není interoperabilní se softwarem ostatních výrobců, takže jsou tím pádem občané a zájmové skupiny, které se chtějí účastnit legislativního procesu, nuceni používat produkty jediné společnosti, je v rozporu s prvním bodem kapitoly 1 Smlouvy o Evropské unii, který stanovuje, že "...rozhodnutí probíhají s co největším možným ohledem na otevřenost a co nejblíže občanům."
Jednoznačnou a jednoduchou ukázkou je živé streamování plenárních zasedání Evropského parlamentu - služba zaměřená na zlepšení porozumění demokratickým procesům - které je nyní dostupné pouze těm, kteří používají Media Player firmy Microsoft. Také jsme zjistili, že členové Evropského parlamentu nemohou přistupovat k dokumentům, které jsou jim zaslány ve formátech v souladu s otevřenými standardy, a to včetně ISO standardu pro elektronické kancelářské dokumenty: Open Document Format (ODF) - primárního formátu pro ekosystém kancelářských aplikací. [...]
Petice zatím získala okolo čtyř tisíc podpisů.
KNOPPIX 5.3.0 je další "veletržní" verzí této německé živé distribuce. Byla k dostání na CeBITu 2008 jako příloha k časopisu a odtud se rozšířila na BitTorrent. Obraz je ve výchozím nastavení určený pro německé uživatele, ale několika změnami se dá systém přepnout na angličtinu. KNOPPIX 5.3 nabízí několik pěkných novinek - pohání ho jádro 2.6.24 s X.Org 7.3. Má hned několik desktopových prostředí: KDE 3.5.8 spolu s KDE 4.0.1, GNOME 2.20 a Xfce 3.8 spolu s Xfce 4.4.2. Prostředí se volí jako bootovací parametr - pro spuštění KDE 4 můžeme použít:
knoppix lang=us desktop=kde4
Hodí se vědět, že znak = získáme na německé klávesnici stiskem Shift+é (respektive Shift+0). Mezi velké programy dostupné v distribuci patří Iceweasel 2.0, Icedove 2.0, OpenOffice.org 2.3.1, Kaffeine a MPlayer, GIMP, Pidgin a Kopete a celá řada nástrojů pro programátory. V distribuci nalezneme implementaci ADRIANE, neboli zjednodušeného prostředí pro slepé uživatele.
Vyšel Foresight Linux 2.0 s GNOME 2.22. Foresight nyní používá nový instalátor na bázi taru, takže by instalace měla včetně formátování 200GB disku zabrat méně než deset minut. Distribuce se (nyní) specializuje na GNOME, ale vývojáři pracují na edicích s KDE a Xfce. Aktuální vydání integruje PackageKit pro správu balíčků v systému, používá zavaděč Syslinux místo GRUBu a nabízí GNOME-Do pro rychlé hledání různých věcí v prostředí (programy, kontakty, záložky, soubory, hudební alba apod.). A na závěr, použití proprietárních grafických ovladačů by v této řadě distribuce mělo být snazší.
Výbava balíčků pro Debian je sice opravdu velká, přesto kvůli různým licenčním a právním důvodům existují programy, které v základní instalaci scházejí. Pomoci nám může repozitář Debian-Multimedia.org - nachází se tam například i MPlayer, který je ovšem rozšířený o dodatečné vlastnosti (povolované při kompilaci). Balíčků je přes 2 GB, jsou roztříděny podle větví distribuce (Stable, Testing, Unstable a Experimental) a podporují architektury alpha, amd64, hppa, i386, ia64, powerpc a sparc. Pro Debian Stable můžeme repozitář zařadit např. přidáním řádků
deb http://mirrors.ecology.uni-kiel.de/debian/debian-multimedia stable main deb-src http://mirrors.ecology.uni-kiel.de/debian/debian-multimedia stable main
do souboru /etc/apt/sources.list.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz