Solartec - síť postavená na Linuxu

12. 10. 2005 | Petr Bravenec | Různé | 12292×

Případová studie mapující nasazení linuxových síťových služeb ve firmě Solartec. Linux zajišťuje provoz souborových, aplikačních, databázových a poštovních serverů. Uživatelské desktopy s Windows komunikují pomocí Samby, u výrobní linky slouží Lynx.

Úvod

Když jsem napsal první verzi tohoto textu, byl jsme zděšen jeho suchopárností a sebechválou. Poprosil jsem tedy některé kolegy, aby si tento text přečetli a doplnili jej o některé jedovatosti, kterými obvykle moji práci komentují. Nepodařilo se. Abych vám čtení textu aspoň trochu ulehčil, sebral jsem zrcadlo, papír a tužku a nyní máte (asi) první příležitost číst na abclinuxu článek s ilustracemi.

Firma Solartec je jediný výrobce solárních článků v České republice. Velká část aktivit firmy je však orientovaná na problematiku související s fotovoltaikou a s obnovitelnými zdroji energie vůbec. V posledních letech se celý obor dynamicky rozvíjí a spolu s tím narůstají jak nároky na síťové služby, tak možnosti přístupu k různé technice.

Když jsem před čtyřmi lety do firmy nastoupil, byl nejsložitějším výpočetním systémem MS Excel s databází naměřených solárních článků - týdenní statistické přehledy dělal kolega ručně a to, co by se v databázi řešilo několika SQL dotazy, trvalo pár hodin.

Svou kariéru jsem začínal na počítačích EC1033 (nebyl na tom unix), potom SMEP s krátkým obdobím na PC a FoxPro (ve srovnání se SMEPem bylo AT jen hračka) a od roku 1993 jsem pracoval především na operačních systémech unixového typu. Windows jsem na svém desktopu smazal v roce 1994 a o rok později jsem nasazoval Linux poprvé v podnikovém prostředí jako souborový server pro přibližně stovku uživatelů. Zkušeností a kuráže pro vystavění podnikové sítě na Linuxu jsem měl tedy dost a o tom správném operačním systému na servery jsem neměl nejmenší pochyby.

Jediný počítač s Linuxem byl ze začátku firewall, který byl součástí dodávky internetového připojení. I když je to dnes beznadějně zastaralé PC (Pentium 75 MHz, 32 MB RAM a 800 MB disk), slouží po doplnění dalšími síťovými kartami, VPN a velkým množstvím pravidel do iptables dodnes. Postupně přibývaly servery s databází, web serverem pro intranet, poštou a s dalšími službami a dnes je jenom v serverovně sedm počítačů s Linuxem.

Na uživatelských počítačích MS Excel s odpovídajícím okýnkovým podkladem pochopitelně zůstal. Uživatelé si na svá Windows nenechají sáhnout a vyhrožují, že když jim na to sáhnu, sáhnou oni na mě. Spokojený je Microsoft, spokojení jsou uživatelé, nespokojený je jen můj plastický chirurg, který mi s optimistickým výrazem našeptává: "...ale klidně jim na to sáhněte, nějak to spíchnem..."

Databáze

Z mého pohledu je pro chod každé firmy jedním z nejdůležitějších systémů databáze. Z dřívějška jsem měl zkušenosti s databázovými stroji CA Ingres a Oracle. Z open source databází jsem měl nejvíce zkušeností s databází PostgreSQL, i když jsem nikdy neměl možnost nasadit tuto databázi v podnikovém prostředí. Během uplynulých čtyř let se databáze ukázala jako velmi výkonná a mimořádně spolehlivá zvláště ve srovnání s Ingresem, i když toto srovnání není zcela fér (s Ingresem jsem pracoval zhruba před deseti lety a během té doby se vývoj určitě nezastavil). Pro naše využití by (nejspíš) naprosto nepřipadala v úvahu databáze MySQL, především kvůli nemožnosti řádně definovat vztahy mezi tabulkami a z toho vyplývající nespolehlivosti a výrazně nižšímu výkonu. V databázi je dnes přes dvě stě tabulek (jistě ne všechny se používají). Největší tabulka má téměř devět miliónů záznamů, další největší v pořadí dva a půl miliónu. Další tabulky jsou podstatně menší, řádově desítky až stovky tisíc vět, většinou však jen pár stovek. Databázový stroj je relativně hodně zaměstnaný - běžící výrobní linka dovede krmit databázi několika stovkami záznamů za minutu.

V databázi jsou uložena data o výrobě, docházkový systém, internetové stránky, ceníky, internetový obchod a data různých projektů z oblasti fotovoltaiky (Sledování vlivu znečištění na fotovoltaické panely, Fotovoltaická fasáda Corinthia Panorama hotel).

Až na výjimky jsou databázové aplikace vytvořené v PHP a tvoří součást intranetu. Skripty pro pořizování dat jsou z velké většiny relativně jednoduché a velká část aplikační logiky je přenesena na databázi. Část nejpoužívanějších skriptů je kvůli pohodlí při zadávání dat optimalizovaná pro textový prohlížeč Lynx. Nenáročnost textového prohlížeče umožňuje využít na výrobní lince i jinde pro zadávání dat stroje, které mají pomalu víc ventilátorů, než bogomipsů - počítače 386 s připojenými sériovými terminály (samozřejmě s Linuxem).

Poštovní systém

Dlouhá léta jsem používal na poštovních serverech sendmail. Kdo někdy zkusil dělat nějaké změny do konfiguračního souboru sendmailu, jistě mi dá za pravdu, že konfigurovat sendmail se podobá spíše práci kryptoanalytika a v některých vyhraněných případech se pro sendmail charakteristická změť interpunkčních znamének musí napsat i do konfiguračního předpisu pro preprocesor m4. Takže i když jsem investoval do sendmailu veliké množství času a energie a dokonce jsem držitelem certifikovaného glejtu o úspěšném absolvování týdenního kursu s hodnocením "prospěl na výbornou" (kurs nebyl dostatečně náročný), rozhodl jsem se, že na novém působišti se naučím pracovat raději s novým poštovním serverem.

V roli MTA tedy vystupuje Postfix. Ve srovnání se sendmailem se konfiguruje velmi snadno, jeho modulární koncepce dává naději na vyšší bezpečnost a v neposlední řadě se Postfix relativně snadno doplňuje o různé další moduly (deliver agenty, antiviry a podobně).

Uživatelé samotní mají poštu uloženou na serveru v IMAP složkách (Cyrus IMAP server). Celé to mírně komplikuje pouze MS Outlook, který ani v poslední verzi nedovede pracovat s IMAP složkami na uspokojivé úrovni - tvrdošíjně skladuje odesílanou poštu do lokálních složek a jeho způsob ukládání off-line obsahu zcela znemožňuje používání cestovních profilů. Uživatelé jsou nuceni buď čekat dlouhé minuty při každém odhlášení/přihlášení, nebo musejí mít MS Outlook nastavený ručně na každém počítači, ke kterému se přihlašují. Na MS Outlooku je znát, že je to svět sám pro sebe, a že by mu opravdu svědčilo spíše prostředí s MS Exchange serverem, normální poštovní protokoly tak docela nezvládá.

Součástí pošty je i ochrana proti nežádoucímu obsahu. Na serveru neběží žádný antivirový program - takřka všechny nebezpečné přílohy dovede odfiltrovat procmail sanitizer. O redukci nevyžádané pošty se přímo na serveru stará Spamassassin - žádná pošta typu "Four inches in two weeks!!! Impress your girl!!!" už nemusí snižovat sebevědomí pánů v naší síti.

Samba

Protože většina uživatelských PC běží v prostředí Windows, je pro uložení uživatelských dat nejvhodnějším řešením Samba. Ta slouží jako primární řadič domény - na serveru jsou uložené všechny uživatelské údaje. Samba slouží i jako společný tiskový server pro všechny tiskárny ve firmě. I když tiskárny jsou rozházené různě po republice, uživatelé je mohou najít vždy na jednom společném místě.

Uložení uživatelských dat a účtů na jednom místě usnadňuje zálohovaní a jemnější rozdělení přístupových práv mi pomohlo eliminovat různá sdílení, která jinak měli uživatelé ve zvyku vytvářet na svých discích.

Zálohování

Při mé nedávné návštěvě v bývalém působišti mi ukazoval kolega zařízení se spoustou pásek - elektronický trpajzlík na povel systému sebral potřebnou pásku a po krátké poradě s ostatními pidizaměstnaci zálohovacího zařízení běžel vrazit pásku do nejbližší volné mechaniky. Bylo by krásné mít do sítě připojené podobné zařízení, ale celá legrace by stála více, než všechny servery dohromady. Takže je zálohování o cosi levnější - nejjednodušším řešením bylo vyčlenit pro zálohy jeden počítač s dostatečnou diskovou kapacitou. Zálohy probíhají bezobslužně každou noc protokolem rsync. Počítač je umístěný odděleně od ostatních, aby při případné návštěvě zlodějů, vody, ohně či jiné nepříjemnosti nepřišla firma o veškerá data.

Hardware

Veškerý hardware je vybíraný z toho, co se dá celkem běžně koupit v obchodech s počítači - v případě problémů je tak možné sehnat potřebné náhradní díly velmi rychle. Dobrá polovina serverů je tvořena počítači, které už se díky svému výkonu nehodily k nikomu na stůl, ale ještě mohou posloužit třeba jako DNS nebo FTP server. U těchto služeb není výkon rozhodující, ale z bezpečnostních důvodů je vhodné oddělit tyto procesy od vnitřní sítě a od firewallu.

Nejčerstvější přírůstek do rodiny serverů je PC s dvoukernelovým AMD Athlon64 X2.

Distribuce

Z dřívějška jsem byl zvyklý na SVR4 a v době, kdy jsem s Linuxem začínal, měl k SVR nejblíže RedHat. Bohužel podpora volně dostupných distribucí pomalu končí a vývoj nastupující Fedory mi připadá poněkud překotný a nekontinuální.

Nechal jsem se přesvědčit, že na čtyřiašedesátibitový počítač je nejlepší distribucí Gentoo. Tento systém mě při instalaci značně potrápil, ale po zprovoznění se mi zdá Gentoo přímočařejší a trochu jednodušší na údržbu. Dovedl jsem se v systému zorientovat mnohem rychleji - do administrace mi nezasahují žádné klikací konfigurátory, protože jsem si žádné nenainstaloval, a konfigurační soubory jsou přesně tam, kde bych je hledal. Celé nastavení je optimalizované pro můj nejoblíbenější konfigurační nástroj - editor vim.

(Přečetl jsem si, jak tady chválím Gentoo - přitom Gentoo na mě zanechalo ve skutečnosti spíše dojem nenainstalovatelného systému se špatnou dokumentací, s velkým množstvím chyb a se svérázným systémem na jejich odhalování a odstraňování - problémy, se kterými se potýkám, jsou dávno zařazeny v kategorii "vyřešeno". Systém se většinu času pohybuje mezi dvěma stavy - nefunguje nebo se překládá, případně ještě přesněji nefunguje a zároveň se překládá. No co už, nainstaloval jsem to, tak bojuji.)

Linux na desktopu

Na několika místech se používá Linux i na desktopu. Běžní kancelářníci, jak už jsem uvedl, Linux nechtějí, ale na výrobní lince, kde nejnáročnější činnost sestává z vyplňování intranetových formulářů, prostě dostali na stůl předpotopní 386 s prohlížečem Lynx. Nejpokročilejší kancelářskou technikou na lince je staré Pentium s 32 MB RAM - Linux dovoluje, aby aplikace běžely na serveru. Uživatelé tak mohou i na takovém stroji používat internet, poštu a OpenOffice.

Veškerou produkci výrobní linky je třeba překontrolovat a změřit. V tomto případě slouží opět Linux. K počítači s Linuxem je připojený jednoúčelový přístroj s jednočipem AVR, samotná aplikace běží v prostředí X11. Procesor AVR samozřejmě není natolik výkonný, aby mohl utáhnout celý linuxový cirkus - Linux byl ale využitý při vývoji aplikace pro jednočip (překladač gcc).

Pražská pobočka

I když má Solartec sídlo ve valašském křemíkovém údolí - v Rožnově pod Radhoštěm - má svou pobočku i v Praze. Pobočka je připojena k mateřské firmě přes VPN, všechno obstarává samozřejmě Linux. Práce na serverech v pražské pobočce se liší od práce na rožnovských serverech pouze v jednom bodě - při případném restartu některého serveru trnu, jestli nebude třeba server chtít překontrolovat disky ručně. Naštěstí i na dálku lze odmontovat většinu disků a v readonly režimu překontrolovat čas od času i disk s běžícím systémem.

Správa Linuxu na dálku je natolik jednoduchá a spolehlivá, že jsem se dokázal vyhýbat návštěvě pražské pobočky téměř rok. Kancelář jsem poprvé navštívil, až když bylo třeba posílit pražské pracoviště o další kus hardware.

Linux netradičně

Různé projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie předpokládají, že zařízení budou monitorovaná přes internet. Připojovat k maličké fotovoltaické elektrárně PC není příliš produktivní, monitorovací zařízení (PC) by spotřebovalo veškerou vyprodukovanou energii. V současné době experimentujeme s jednodeskovými počítači s procesory PXA250 - operační systém těchto zařízení je samozřejmě opět Linux.

Monitorování

Činnost většiny serverů je sledovaná periodicky spouštěnými jednoduchými skripty, které hlídají například zaplnění disků, zatížení procesorů či funkčnost některých subsystémů. Případné problémy se okamžitě hlásí zasláním SMS na mobilní telefon.

Monitorováním jsem byl nadšen až do čtrnáctidenní dovolené, na jejímž začátku se na serveru zacyklil šílený bludný proces a server každou hodinu poslal zprávu o tom, že procesor je v plamenech. Což o to - mobil se dá vypnout. Ale když jsem telefon po pár dnech zapnul, musel jsem na tu záplavu plamenných SMS zavolat chorvatské hasiče.

Závěr

Linux v Solartecu na desktopech běžně nenajdete. Zkušenosti ale ukazují, že tam, kde se uživatelé nedovedou bránit a nemají příliš specifické nároky, je Linux provozovatelný bez problémů i na desktopu. Nasazení na serverech je samozřejmě vyzkoušené i v mnoha jiných firmách a u nás ani nic jiného neběží. Linux je spolehlivý, výkonný a nenáročný na údržbu - velkou část údržby (updaty, restarty procesů a podobně) provádím v noci nebo o víkendech, připojený k síti obvykle jen přes GPRS kartu.

       

Komentáře

[Zdenek]

ad distribuce: Kdyz pouzivate od pocatku Red Hat proc jste nezkusil misto Fedora Core nejaky klon RHEL treba Centos, ktery je rovnez i pro x86_64? ad sendmail: Pro modularitu u sendmailu je milter a rovnez v poslednich verzich doslo k oddeleni klientske fronty kvuli posileni bezpecnosti.

A male ekologicke odboceni. Kolik oxidu uhliciteho se spotrebovalo na vyrobu panelu pro hotel Panorama?

[Petr Bravenec]

Netuším, kolik CO2 se na výrobu panelů spotřebovalo, ale nyní už je to určitě méně, než oněch 19 tun ušetřených. Když budeme počítat jenom watty (na koruny ještě pořád není skore tak hezké), vrátí se energie (a jestli tomu dobře rozumím, tak i CO2) vložená do výroby panelu zhruba za dva až tři roky. Panely na hotelu Panorama jsou déle.

No a co se sendmailu týče, tak k tomu už se nikdy vracet nebudu. Ta lehkost, s jakou lze spravovat postfix, je se sendmailem nesrovnatelná.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Netuším, kolik CO2 se na výrobu panelů spotřebovalo, ale nyní už je to určitě méně, než oněch 19 tun ušetřených. Když budeme počítat jenom watty (na koruny ještě pořád není skore tak hezké), vrátí se energie (a jestli tomu dobře rozumím, tak i CO2) vložená do výroby panelu zhruba za dva až tři roky. Panely na hotelu Panorama jsou déle.

Hmm to je dost odvážné tvrzení. Můžete ho podpořit nějakými čísly a prosil bych započítat nejen množštví energie spotřebované za branou vašeho závodu, ale i před ní. Tím myslím množství CO2 a NOx vyprodukované než se za bránu vašeho závodu dostanou všechny suroviny. To už je jiné kafe, že? Ekologie je globální záležitost a plotem vaší fabriky nekončí.

[Zdenek]

Tak, tak. Podle mnoha studii totiz solarni panel za dobu sve zivotnosti nevyrobi vice energie, nez kolik bylo vlozeno na jeho vyrobu. Smysl ovsem panely maji, ale ne jako zdroj "ciste" energie, jak je casto prezentovano "ekologisty".

[Predator]

Nezmysel. Skús si to zrátať ... trebárs taký jeden solárny panel môže dodať cca 2 kW tepelného výkonu (závisí od typu, konštrukcie, umiestnenia, klimatických podmienok ...) cca 8-10 hodín denne. Teda denne cca 16 až 20 kWh. Životnosť má cca 40-50 rokov ... treba dodať viac?

[Abraxis]

Vim o solarnich panelech houby, ale tyhle cisla se mi zdaji VELMI podivna! Mam dojem, ze uvadis spickovy vykon uprostred nadherneho slunecniho letniho dne. Uvedom si, ze rano a vecer je vykon mnohem mensi (slunecni paprsky prochazeji vetsi vrstvou atmosfery), takze pokud za letni slunecny den vyrobi nejakych 10 kWh, tak su myslim, ze je to realnejsi cislo. A kolik takovych slunecnych dnu u nas mas? A kolik dnu je zamraceno treba jen z 1/2?

Dalsi vec je, jak chces tu energii skladovat - protoze pokud ji nebudes skladovat, tak ekologii moc nepomuzes (elekrarny, ktere pokryjou slabe dny, pak proste musi stat). Vetsinou pouzijes nejaky oloveny akumulator - a pak jde zase veskera ekologicka vyhoda do haje.

O te zivotnosti bych si taky dovolil pochybovat - muzes to nejak dolozit nebo si to nejak cucas z prstu?

[koffr]

panely dodavaji nekolik procent i pri mesicnim svitu

[Stanislav Brabec]

Vzhledem k tomu, že měsíční světlo je zhruba milionkrát slabší, tak spíš desetitisícin procenta?

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Tak bavíme se o fotovoltalických článcích (o kterých je článek), nebo o solárních panelech. Já o voze a vy o koze.

[Petr Bravenec]

Nechci rozebírat ekologii zde, jsme na serveru o Linuxu. Nejsem ani ekologista či jiný -ista. Jsem zaměstnancem firmy, která vyrábí fotovoltaická zařízení a dokáže se tím uživit. Energetické náklady na fotovoltaické panely jsou známé a dají se spočítat z energetických vstupů našich a z energetických vstupů našich dodavatelů - je to zhruba 200kWh na 100 Wp panel (rozbor v odkazu úplně na konci): http://server.solartec.cz/clanek.php?CLANEK=44.

[Michal Růžička [ruzicka.mich@tiscali.cz]]

Na Sendmail jsem kdysi kdesi četl jeden krásný komentář. Pokusím se to odcitovat co nejpřesněji si to pamatuji:

Když jsem poprvé viděl konfigurák Sendmailu, myslel jsem si, že ho někdo vytvořil tak, že mlátil hlavou do klávesnice. Když jsem se pak do konfigurování tohoto poštovního serveru pronikl hlouběji, pochopil jsem, proč to ten člověk dělal.

[OndraZX]

Kolik je v teto firme celkem pocitacu? (pro 7 serveru)

[Petr Bravenec]

Počítačů je řádově půl stovky. Sedm serverů není zase tak moc (firewall, v DMZ web a ftp+dns, zálohy, pošta, samba, databáze). "Utáhnul" by to samozřejmě jeden či dva výkonnější servery, ale na úkor výkonu, bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti ostatních služeb v případě problémů s některým serverem.

[OndraZX]

Ptal jsem se, proto pracuji v podobne firme a resim podobne problemy

Ma soucasna tabulka stroju:

Router - IpCop Linux

Samba - Slackware Linux viz http://www.sweb.cz/samba/samba/index.htm

SQL - Windows 2000 server - nutny MS SQL pro ekonomicky system

Citrix - Windows 2003 server + Citrix Metaframe XP - vzdaleny pristup

Kamery - pro ukladani dat kameroveho systemu 2ks s WinXP, na jednom kapacita 1.3TB

Serial - server pro vzduchotechniku, kotelnu, dochazku, tel. ustrednu s Win2000

45 PC Windows 3.11, 95, 98, 2000, XP - prevazuje WinXP - Desktopy uzivatelu - Terminaly pro zapis dat ve vyrobe - PC ve vyrobe (nahravani dat, vydejna, merak)

5 PC Linux - Slackware - Terminaly pro zapis dat ve vyrobe - aplikace v Jave

Planoval jsem postupny prechod uzivatelu na Linux, s tim, ze Windows aplikace (napr. dochazka, ekon system) budu zpristupnovat pomoci Citrix serveru. Bohuzel na to nemam cas,takze ted jede vsude vetsinou WinXP + Firefox, Thunderbird, Oo.org + aplikace pro sledovani vyroby napsana v Accesu. Protoze mam nastaveny pro uzivatele "tvrde" podminky (nemuzou si bez meho svoleni zmenit ani sporic obrazovky ) tak se sprava WinXP da celkem zvladnout. Muj hlavni pracovni uvazek neni totiz administrator - tomu se venuji max. 4 hodiny tydne - mam jinou praci.

Proto treba nemam - a nikdy nebudu mit email server, nebo www + ftp server - podle meho nazoru to vzdy lepe zvladne nas internet provider. To je prave casta chyba administratoru ve firmach, ze se snazi resit veci, ktere nekdo zvladne lepe (a zadarmo) nez kdyby se tim mel zabyvat on. Na druhou stranu asi kdyby muj prac. uvazek byl jen administrator, taky bych se bavil nastavovanim emailu, www atd. Ale nase firma neni "socialni ustav", aby zamestnavala lidi. Pisu to jen proto, ze se setkavam s firmama, kde je 10PC + server Windows + AD, Exchange + dalsi blbosti a kolem toho beha zoufaly administrator s plnym prac. uvazkem, nebo tam jezdi kazdy tyden firma, ktera zadarmo urcite neni.

Jinak Linux na desktopu si dovedu predstavit jen s pomoci publikovani Windows aplikaci Citrix serverem - jine reseni neznam.

Seznam Windows aplikaci kterych se nezbavite a musi vam v kazde vetsi firme fungovat.

- ekonomicky system

- dochazkovy system

- vyplnovani statistik

- komunikace se socialkou

- komunikace s fin. uradem

- komunikace s bankou

- specializovane programy - u nas CAD/CAM

- monitorovani - vzduchotechnika, ustredna, kotelna

Tyto programy proste v Linuxu nejsou, coz je smutne hlavne u programu pro komunikaci se statni spravou - ta vas vylozene nuti zustat na platforme Windows.

[honza]

...nikdy nebudu mit email server,...

ktery provider nabizi imap-server?

...Jinak Linux na desktopu si dovedu predstavit jen s pomoci publikovani Windows aplikaci Citrix serverem - jine reseni neznam....

my to delame jednoduse, pro tech 5 ukonu za mesic, kdy je bezpodminecne nutno vytvorit nejaky dokument ve wordu, se uzivatel prihlasi prec VNC na jeden XP, ktery stoji v koute a pracije vzdalene na nem. Nevim co by se na nem melo delat jinak?

...seznam Windows aplikaci kterych se nezbavite a musi vam v kazde vetsi firme fungovat....

- ekonomicky system ..existuje pro linux vic nez dost

- dochazkovy system... existuje pro linux vic nez dost

- vyplnovani statistik... co to znamena - doplnovat do PDF nejake udaje?

- komunikace se socialkou ... po telefonu ?

- komunikace s fin. uradem... po telefonu

- komunikace s bankou.... firefox?

- specializovane programy - u nas CAD/CAM... cad systemu pro linux existuje dostatek

- monitorovani - vzduchotechnika, ustredna, kotelna .. vzdaleny XP

...komunikaci se statni spravou... proboha co to porad s tou statni spravou komunikujete?

[OndraZX]

xxxxx ktery provider nabizi imap-server?

Treba ten nas + webove rozhrani

xxxxx se uzivatel prihlasi prec VNC na jeden XP

to se pri 40 uzivatelich dela dost blbe

xxxxx ekonomicky system - existuje pro linux vic nez dost

prosim jmenujte aspon 3

xxxxx dochazkovy system - existuje pro linux vic nez dost

prosim jmenujte aspon 3

xxxxx vyplnovani statistik - co to znamena

Vyplnovani nesmyslnych udaju pomoci windows programu pro cesky statisticky urad

xxxxx komunikace se socialkou

jde o elektronicke podavani dat - pisemne to jiz moc nechteji

xxxxx komunikace s fin. uradem

to same

xxxxx komunikace s bankou

napite prosim ktera banka ma aplikaci pro hromadne prikazy fungujici na Linuxu

xxxxx cad systemu pro linux existuje dostatek

Jmenujte aspon jeden (tedy pokud vite co je to CAM)

xxxxx monitorovani - vzduchotechnika, ustredna, kotelna .. vzdaleny XP

tady mate pravdu - ale porad to Windows potrebujete

xxxxx proboha co to porad s tou statni spravou komunikujete

ono se to v tomto state musi - hlavne u firem

[honza]

takze po rade:

- s tou postou sohlasim, pred dvema lety to ovsem nenabizel skoro nikdo - pro me je postovni server dulezity z toho duvodu, abych mohl celkovy beh posty sledovat a automazizovat , ale prosim , dnes to skutecne jde externe, nema li nekdo specialni naroky

- nechapu, proc by se muselo hlasit 40 lidi na jednom XP. Kdyz se windows kompletne (99%) vykopne? Co tam chteji delat, kdyz maji ekonomicky system na linuxu, dochazkovy system na linuxu, cad na linuxu, webove rozhrani pres firefox. Zbyva tech nekolik formularu za mesic, a to dela jeden clovek nebo 2 a ti se snad dohodnou, aby se neprali o mys a klavesnici.

- existuje nekolik zapadnich systemu s podporou cestiny, ktere maji web-rozhranni (ovsem relativne rychle a komfortni), ktere bezi tedy pod linux clientem. dale me napada compiere a abas-ti maji nativniho klienta

- dochazkovy system je ve vyse uvedenych systemech obsazen

- vyplnovani statistickach udaju dela denne a to cely den 10 lidi, nebo je to 1 x za mesic 1/2 hodiny

- to same socialka, to same banka . nebo u vas desitky zamesnancu neustale komunikuji se socialkou, bankami a financnim uradem?

- CAD ... google "CAD systems linux" 2,6 milionu zaznamu - ze by se tam nic nenaslo?

- ja nerikam, ze je mozne 100% windows vykopnout - ve firme zbyde 1 pocitac, na kterem se dela to nejnutnejsi - ovsem musi se to chtit - ma to velke vyhody, protoze si zamestnanci najednou nemohou hrat a vykladat sefovi, ze neco behem chvilky spichnou v excelu, protoze maji windows doma a vubec je to prece malickost.

[anon123]

Tak ted jsi me rozesmal!

- specializovane programy - u nas CAD/CAM... cad systemu pro linux existuje dostatek

Tak bych rad vedel cim nahradis JetCAM, AutoCAD, Ruzne CADy pro achitecturu, nebo treba AutoDesk aplicace jako Inventor.

Je videt, ze vis houby.

To same se tyka ekonomickych systemu. Jsi vedle jak ta jedle.

[vendin]

Myslim ze pro takove pripady je velmi vhodna outsourcingova firma + nejeka servisni smlouva k nainstalovanemu systemu. Vyjde to levneji nez zamestnanec, pritom dostanete mnohdy lepsi vysledek od zkusenejsich lidi.

[rsaf]

Proto treba nemam - a nikdy nebudu mit email server, nebo www + ftp server - podle meho nazoru to vzdy lepe zvladne nas internet provider.

Mailserver u providera je skvela vec, pokud se ty e-maily nepouzivaji uvnitr firmy. Pro hromady BFUcek je e-mail uplne nejlepsi zpusob predavani uplne vseho (naucte nekoho ze to ma dat na disk s: a az si to druhy stahne tak to ma smazat neno snad dokonce nastavit prava k nejakemu adresari...). Proste se to prilozi k e-mailu a posle a potom ma vnitrni mailserver obrovsky prinos. Povoli se obrovske prilohy, takze si uzivatele muzou poslat treba 50MB nebo hromadu fotek (server muze byt treba exchange pokud neni vse linuxoidni a lidi jsou outlookoidni) a treba se tomu predradi linuxovy mailserver ktery jednak omezi velikost prilohy z/do internetu a taky muze delat antivirovou... kontrolu

[Jan Kundrát (jkt)]

přitom Gentoo na mě zanechalo ve skutečnosti spíše dojem nenainstalovatelného systému se špatnou dokumentací

Prosim priste hlasit pres Bugzillu, lepe se to resi.

s velkým množstvím chyb

Tamtez, prosim.

a se svérázným systémem na jejich odhalování a odstraňování - problémy, se kterými se potýkám, jsou dávno zařazeny v kategorii "vyřešeno".

Ted ti bohuzel nerozumim, muzes to zkusit rozvest?

[Petr Bravenec]

Chyby (například):
http://bugs.gentoo.org/show_bug.cgi?id=101483
Přesně tatáž chyba se mi objevuje pořád a pořád dokola a v bugzille ji pořád nalézám a nalézám... řešení nemám.

http://bugs.gentoo.org/show_bug.cgi?id=105535
Když údajně překompiluju glibc, můžu se zbavit chyby předchozí... jenom kdyby se to přeložit dalo. Uvedený nástin řešení v mém případě nefunguje (zatím jsem nenašel čas zkoumat blíže, co dělám špatně).

To jsou jen dvě chyby, které v bugzille jsou a přes které jsem se nedostal.

Instalační dokumentace je velmi nepřehledná a já mám strach toto ještě někomu říkat, protože se vždy dozvím, že Gentoo má dokumentaci nej nej (cut&paste odjinud):

Gentoo jsem instaloval týden díky tomu, že jsem chvíli instaloval podle dokumentace A a chvíli podle dokumentace B - obě se liší jen v detailech, nicméně důležitých detailech. Měl jsem pocit, že čtu co chvíli něco jiného, navzájem si protiřečícího. Nebyl to jen pocit, opravdu to tak bylo a já to netušil. Je to jen moje chyba? Instalační dokumentace je hodně nepřehledná a je velmi jednoduché v ní zabloudit a na gentoo nadosmrti zanevřít. Dokumentace JE ŠPATNÁ. Tohle nedovede pochopit nikdo, kdo už s tím třeba jen pár týdnů dělá. Dneska už taky nezabloudím, protože mám v prohlížeči záložku na tu správnou verzi.

Nejméně v jednom případě se mi podařilo podle dokumentace zvolit špatný profil, protože v dokumentaci je jednou větou napsané, co NEMÁM dělat a pak na stránku podrobně popsané, JAK to mám udělat. Hádejte, co se mi stalo a co se asi stane spoustě dalších lidí, kteří zkusí gentoo nainstalovat?

[Luboš Doležel (Doli)]

Když jsem šel na instalaci Gentoo, tak jsem s dokumentací problém neměl - je výtečná.

Sice mi poprvé emerge system brutálně selhalo, ale naštěstí se to dalo snadno opravit. Bug brzo vyřešili. Někdy mám trochu poocit, že někteří vývojáři mají z lidí betatestery...občas do světa pustí ebuild, co fakt nefunguje. Jinak si nestěžuju.

[Jerry]

Nepomohlo by instalovat ze stage1? Zvlášť pokud máte takto silný stroj? Rozdíl bych na něčem takovém tipoval tak na čtyři-pět hodin...

[Jan Kundrát (jkt)]

Pokud neco nefunguje ze stage3, je to samozrejme chyba a ma byt opravena.

[Jerry]

Já netvrdím, že to není chyba. Já jen radím, jak (snad) z toho ven, pokud nechce čekat, až bude ta chyba opravena.

Na tvorbě té distribuce se nijak nepodílím. Pokud si chcete stěžovat na rychlost opravy, měl byste jít plakat na jiný hrob a neprudit pod komentáři lidí, kteří se jen snaží pomoct.

[Jerry]

Aha, to byla kritika do vlastních řad.

Druhý odstavec beru zpět

[Jan Kundrát (jkt)]

Mno, technicky vzato do jineho "oddeleni"

[Jan Kundrát (jkt)]

Instalační dokumentace je velmi nepřehledná a já mám strach toto ještě někomu říkat, protože se vždy dozvím, že Gentoo má dokumentaci nej nej (cut&paste odjinud):

OK, mas nejake konkretni navrhy, jak ji vylepsit? Opravdu budeme radi. (Mozna by bylo dobry presunout se mimo tuto diskusi, protoze s clankem prece jenom moc nesouvisi (resp. pouze narazi na mirne flamoidni odstavec) - pokud privatne, tak jkt@gentoo.org, pokud verejne anglicky, tak bud bugzilla nebo mailing list gentoo-doc@lists.gentoo.org (nutno byt prihlasen), pokud verejne cesky, tak bud nejaka diskuse tady na abicku (prosim o link) a nebo ML gentoo-user-cs@lists.gentoo.org (opet nutne prihlaseni).)

Gentoo jsem instaloval týden díky tomu, že jsem chvíli instaloval podle dokumentace A a chvíli podle dokumentace B - obě se liší jen v detailech, nicméně důležitých detailech. Měl jsem pocit, že čtu co chvíli něco jiného, navzájem si protiřečícího. Nebyl to jen pocit, opravdu to tak bylo a já to netušil. Je to jen moje chyba? Instalační dokumentace je hodně nepřehledná a je velmi jednoduché v ní zabloudit a na gentoo nadosmrti zanevřít. Dokumentace JE ŠPATNÁ. Tohle nedovede pochopit nikdo, kdo už s tím třeba jen pár týdnů dělá. Dneska už taky nezabloudím, protože mám v prohlížeči záložku na tu správnou verzi.

Bohuzel nevim, co znamena A a co znamena B, tudiz to nemuzu opravit. Jinak ano, Gentoo ma dve prirucky pro instalaci, jedna je pro insatlaci bez site (jenom z CDcka) a druha pro instalace "nejnovejsiho systemu z Internetu". Mas pravdu, cas od casu (mno, spis pravidelne) se v Bugzille objevuji bugreporty o nejakych chybach, ktere konci jako RESOLVED INVALID, protoze uzivatel bohuzel cte nespravny handbook. IMHO je to chyba uzivatele, protoze jsou oba Handbooky (IMHO) dobre a dostatecne vyrazne oznaceny...

Nejméně v jednom případě se mi podařilo podle dokumentace zvolit špatný profil, protože v dokumentaci je jednou větou napsané, co NEMÁM dělat a pak na stránku podrobně popsané, JAK to mám udělat. Hádejte, co se mi stalo a co se asi stane spoustě dalších lidí, kteří zkusí gentoo nainstalovat?

Cim to je? Malo pozornosti pri cteni, nebo chyba dokumentace?

[petr_p]

Tady se musim zastat autora. Ty handbooky _nejsou_ jasne oznacene.

Za prve tituly se lisi pouze chybejicim retezcem "2005.1". Za druhe v uvodu (Introdution) se o tom mluvi az v _devatem_ odstavci v sekci "What are my Options?".

To jasne oznaceni je totiz na strance, ktera na ne odkazuje, ne uvnitr dokumentu.

Navic web www.gentoo.org je dost zmateny. Proc je vlevem sloupci sekce "Documentation", v niz jsou podsekce "Main Index" a "About Gentoo", kdyz v horni liste "About" a "Docs" (ktery ukazuje na stejny cil, jako "Main Index" -- tedy dva ruzne pojmenovane linky ukazuji na jednu a tu samou vec na jedne strance) jsou na stejne urovni?

Ja kdyz jsem poprve instaloval Gentoo, tak jsem byl skutecne zmaten, a nemohl jsem ze zorientovat. A to jak ne webu, tak v Handbooku. Problem handbooku, je ze natolik prolinkovany, ze uzivatel nevi, zda se danym odkazem dostane dopredu, zpet nebo odskoci nekam vedle (vztazeno k postupu instalace) a boji, se ze neco duleziteho vynecha. Ten handbook by mel byt vice primocary. Muze se vetvit a nabizet alternativy, ale uzivatel by mel mit neustale vedet, kde je.

[Jan Kundrát (jkt)]

Tady se musim zastat autora. Ty handbooky _nejsou_ jasne oznacene.

Za prve tituly se lisi pouze chybejicim retezcem "2005.1". Za druhe v uvodu (Introdution) se o tom mluvi az v _devatem_ odstavci v sekci "What are my Options?".

Mno ja teda rikam "uplny uvod" uz tomuhle, a tam je to dokonce cervene. OK, zkusim se nad tim nekdy zamyslet a navrhnout nejakou prehlednejsi formu oznacovani Handbooku pro instalaci ze site a bez site.

Navic web www.gentoo.org je dost zmateny. Proc je vlevem sloupci sekce "Documentation", v niz jsou podsekce "Main Index" a "About Gentoo", kdyz v horni liste "About" a "Docs" (ktery ukazuje na stejny cil, jako "Main Index" -- tedy dva ruzne pojmenovane linky ukazuji na jednu a tu samou vec na jedne strance) jsou na stejne urovni?

Pripravuje se redesign celeho webu, snad bude prehlednejsi a udrzovatelnejsi.

Ja kdyz jsem poprve instaloval Gentoo, tak jsem byl skutecne zmaten, a nemohl jsem ze zorientovat. A to jak ne webu, tak v Handbooku. Problem handbooku, je ze natolik prolinkovany, ze uzivatel nevi, zda se danym odkazem dostane dopredu, zpet nebo odskoci nekam vedle (vztazeno k postupu instalace) a boji, se ze neco duleziteho vynecha. Ten handbook by mel byt vice primocary. Muze se vetvit a nabizet alternativy, ale uzivatel by mel mit neustale vedet, kde je.

Neslo by to do Bugzilly?

[LS_999]

Pripravuje se redesign celeho webu, snad bude prehlednejsi a udrzovatelnejsi.

Tohle je typicka odpoved v linuxovem svete -- ono to poradne nefunguje, vite, ale v nove verzi to mozna bude fungovat. Coz je cloveku, ktery to potrebuje TED a TADY k NICEMU...

[Jan Kundrát (jkt)]

Tohle je typicka odpoved v linuxovem svete -- ono to poradne nefunguje, vite, ale v nove verzi to mozna bude fungovat. Coz je cloveku, ktery to potrebuje TED a TADY k NICEMU...

Nasleduje typicka odpoved na typicky trolling: sprav to ty, vsechno je volne pristupne pres CVS :-P.

[xkesh]

Tohle je typicka odpoved v linuxovem svete -- ono to poradne nefunguje, vite, ale v nove verzi to mozna bude fungovat. Coz je cloveku, ktery to potrebuje TED a TADY k NICEMU...

Pridam dalsi typickou odpoved: Kdyz chces TED a TADY HNED reseni, tak si kup zakaznickou podporu nebo zamestnej administratora/vyvojare. Funguje to tak ve vsech odvetvich, tak nevim, proc myslis, ze by mel byt "linuxovy svet" vyjimkou.

Pro zajimavost, jaka byva typicka odpoved v tom "nelinuxovem svete"?

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Pro zajimavost, jaka byva typicka odpoved v tom "nelinuxovem svete"?

Jaké máte seriové číslo? Máte vyplněnou registrační kartu?

[LS_999]

Takze na jedne strane linuxaci velmi rvou, jak je linux super, a jek je "ready for desktop, enterprise, atd." Kdyz ale dojde na skutecne pouziti, vzdycky se objevi tezke problemy a hlasky typu "kod je k dispozici, udelej si sam" atd. To me, jako obycejneho uzivatele ani nenapadne delat... Navic, pokud chcete pouzit neco ve firme, tak to MUSI fungovat bezproblemove a ne ze si neco nainstaluju a pak budu shanet nekoho, kdo mi to opatchuje a nastavi.... Kdyz si poridim do firmy auto, cekam, ze bude jezdit a ne ze s nim pojedu rovnou do servisu...

[Robert Krátký]

Pro jiný operační systém snad nepotřebuješ správce?

[Michal Vyskočil]

Ne, jiný OS je bez chyb, instaluje a spravuje se sám, nejsou tam viry a červy, bezpečnostní problémy, a ... bohužel neexistuje - což je asi tak jediná jeho nevýhoda

[LS_999]

Spravce ano, ale ne programatora....

[Robert Krátký]

Jak jsi přišel na programátora? Leda bys vyžadoval, aby třeba aktualizace systému prováděl programátor - to by mi ale přišlo jako dost velké plýtvání programátory...

[rsaf]

Ona takova firma spise nez spravce ci programatora potrebuje "informatika" - ono totiz obcas se hodi neco maleho naprogramovat (jednoduchy formular pro zadavani nejakych dat na webu...) a to napr. od cloveka ktery si udela rekvalifikacku na spravu windows serveru cekat nelze.

[Petr Bravenec]

Myslím, že do Bugzilly by to nešlo. Do této dokumentace se koukají většinou lidé, kteří se snaží Gentoo nainstalovat poprvé a neví, jestli jsou jejich nesnáze při instalaci způsobené rukama nebo systémem. Když mají štěstí a dokáží se zorientovat, systém nainstalují a do dokumentace se vícekrát nepodívají. Když nemají štěstí a v dokumentaci zabloudí, vykašlou se na celé Gentoo, natožpak aby psali něco do Bugzilly. Chápejte to, prosím, ne jako útok na Gentoo, ale jako pravděpodobný popis chování typického uživatele. Navíc, když se o špatné instalační dokumentaci zmíním nějakému pokročilejšímu uživateli, dozvím se, že Gentoo je jedna z nejlépe zdokumentovaných distribucí vůbec a že asi něco dělám špatně. Nebudu přeci hlásit do Bugzilly, že jsem si špatně přečetl manuál, případně že jsem půl dne instaloval podle manuálu k něčemu jinému.

[Jan Kundrát (jkt)]

Prave, ze slo. Nas problem je v tom, ze uz jsme na stavajici usporadani celyho webu celkem zvykli a tak v nem nevidime chyby. Proto jsou postrehy lidi zvenku (idealne tech, co to vidi poprvy) opravdu hodne dulezity. Pokud ma nekdo problemy se v te strukture zorientovat, at nam to da vedet, jinak to nemuzeme vylepsit.

Behem zitrka se pokusim nejakym zpusobem sepsat vyhrady k prehlednosti a uvidime, co se s tim bude dat udelat.

[Petr Bravenec]

Potom doufám, že i když jsem své dojmy napsal sem a nikoli do bugzilly, tak to něčemu pomohlo.

[Jan Kundrát (jkt)]

Udelal jsem bugreport.

[Robo]

Caves. Napr. v dokumentacii sa pise (networkless installation), ze su potrebne 2CD: Live a Universal (s packages).

1. Da sa to instalovat iba s dvoma cdrom mechanikami (ked je clovek z jednej nabootovany)? Este ze bola po ruke stara 8 rychlostna mechanika. 2. Tak som to zacal instalovat a na Universal CD teda rozhodne vsetky potrebne packages nie su. Tie, co nie su, som si stiahol v robote a preniesol usb klucom. napr. grub, lilo, alsa drivery (podla mna dost zakladne veci)... Ok, tak som si grub a vsetky package, co si pytalo emerge zohnal. A dalej? emerge --usepkg grub si pytal patch (grub-0.95. ... .splash.patch.tar.gz), ktory uz nikde na mirroroch nebol (emerge --sync som nemohol, kedze nebola siet). Tak fasa. Tak emerge lilo. Aspon bootnem. Nastastie ostatok veci pre grafiku (X, Kde) uz na Universal CD) uz bol. Zohnal som si modem a aspon ako - tak to udrziavam. Networkless instalacia pomocou handbooku je na chabej urovni.

Nas takyto pripad mi ten cely handbook bol na velku rit (ver mi, ze po tychto problemoch viem cely handbook pomaly spamati). Nedalo by sa to spravit na 1 DVD (aj so zakladnymi balikmi a aj bootovatelne)? Limitom je, ze na instalacnom cd (Live) je iba stage 3. Podla mna instalacia je v takychto pripadoch dost obtiazna, co urcite viac ludi odradi. Instaloval som Solaris, Tru64UNIX (s ktorymi som robil v praci) a takisto aj pred rokmi Slackware, FreeBSD a take problemy neboli. V tomto by sa to mohlo zlepsit.

[Jan Kundrát (jkt)]

Caves. Napr. v dokumentacii sa pise (networkless installation), ze su potrebne 2CD: Live a Universal (s packages).

Ctes starou verzi, uz nejaky ten patek se "LiveCD" jmenuje "Installation CD" .

1. Da sa to instalovat iba s dvoma cdrom mechanikami (ked je clovek z jednej nabootovany)? Este ze bola po ruke stara 8 rychlostna mechanika.

Samozrejme, ze staci jedna.

2. Tak som to zacal instalovat a na Universal CD teda rozhodne vsetky potrebne packages nie su. Tie, co nie su, som si stiahol v robote a preniesol usb klucom. napr. grub, lilo, alsa drivery (podla mna dost zakladne veci)... Ok, tak som si grub a vsetky package, co si pytalo emerge zohnal. A dalej? emerge --usepkg grub si pytal patch (grub-0.95. ... .splash.patch.tar.gz), ktory uz nikde na mirroroch nebol (emerge --sync som nemohol, kedze nebola siet). Tak fasa. Tak emerge lilo. Aspon bootnem. Nastastie ostatok veci pre grafiku (X, Kde) uz na Universal CD) uz bol. Zohnal som si modem a aspon ako - tak to udrziavam. Networkless instalacia pomocou handbooku je na chabej urovni.

ALe no tak. Pouzivej prosim dokumentaci pro verzi, kterou se snazis nainstalovat.

Nas takyto pripad mi ten cely handbook bol na velku rit (ver mi, ze po tychto problemoch viem cely handbook pomaly spamati). Nedalo by sa to spravit na 1 DVD (aj so zakladnymi balikmi a aj bootovatelne)?

Ale no tak...

Limitom je, ze na instalacnom cd (Live) je iba stage 3. Podla mna instalacia je v takychto pripadoch dost obtiazna,

WTF? O cem to prosim mluvis? Co je na instalaci ze stage3 tezsiho nez ze stage1???

co urcite viac ludi odradi. Instaloval som Solaris, Tru64UNIX (s ktorymi som robil v praci) a takisto aj pred rokmi Slackware, FreeBSD a take problemy neboli. V tomto by sa to mohlo zlepsit.

Stabilni instalator proste zatim neni, tecka.

[Jan Kundrát (jkt)]

Ale no tak...

Ehm, pardon, nejaky PEBKAC na moji strane .

[Robo]

Ked mas link na download celeho DVD, budem velmi povdacny.

[Robo]

Aku staru verziu, 2005.1, ktora je na mirroroch posledna? (http://www.gentoo.org/main/en/where.xml) - 2cd: universal a installation. Live som to nazval preto, lebo ked z toho cd bootnes, tak ti na obrazovku vypise LiveCD. Ako instalovat z jednej cdromy, ked mas 2 cdcka a LiveCD lockne mechaniku? Na tom torrente: packages-pentium4-2005.1.iso su dodatocne packages, ktore som spominal? grub, lilo, genkernel, alsa...?

Limitom je, ze na instalacnom cd (Live) je iba stage 3. Podla mna instalacia je v takychto pripadoch dost obtiazna, WTF? O cem to prosim mluvis? Co je na instalaci ze stage3 tezsiho nez ze stage1???

Je myslene instalacia bez siete (prva veta sa nevztahuje na druhu, aj ked to tak vyznelo). Stage 3 je v poriadku.

>> Stabilni instalator proste zatim neni, tecka. V poriadku, jedine tvrdim, ze to viac ludi odradi. Nic viac, nic menej.

Vdaka.

[Robo]

Sorry sekol som sa 2 CD universal a package. Uz som bol natolko zmateny, ze som tie nazvy uplne skomolil.

[petr_p]

Mno ja teda rikam "uplny uvod" uz tomuhle, a tam je to dokonce cervene.

Ne, to je stranka odkazujici na Handbook 2005.1. Kazdy rozsahlejsi dokument ma mit nejaky abstract, kde je jasne receno, o cem bude rec. Pokud si nekdo ten dokument stahne, tak v nem to neni.

Navic ta stranka obsahuje dalsi chybu: titul je "Gentoo 2005.1 Handbook", ale vzapeti dalsi kapitola se jmenuje "The Gentoo Linux 2005.1 Handbooks". Tak je to o jednom handbooku, nebo jich vice?

[Jan Kundrát (jkt)]

Kazdy rozsahlejsi dokument ma mit nejaky abstract, kde je jasne receno, o cem bude rec. Pokud si nekdo ten dokument stahne, tak v nem to neni.

Viz pravy horni roh stranky, abstract to ma .

Navic ta stranka obsahuje dalsi chybu: titul je "Gentoo 2005.1 Handbook", ale vzapeti dalsi kapitola se jmenuje "The Gentoo Linux 2005.1 Handbooks". Tak je to o jednom handbooku, nebo jich vice?

Viz tabulka...

[petr_p]

Na odkazujici strance je, ale v handbooku je "Summary", ktery obsahuje:

This is the Gentoo Handbook, an effort to centralise Gentoo/Linux information.

Navic abstract je soucast dokumentu a pomerne dulezita. Byva mezi titulem a obsahem a ne jako glosa na okraji.

PS: Asi jsem nejaky divny, ale zda se, ze lidi od Gentoo, si na svoje dilo sahnout nenechaji. Ty linky jsem hodil do bugzily a tak nejak na to maji jiny nazor. Nu coz, snazil jsem se prispet svym nazorem do mlyna, byl jsem semlet. Uz to necham byt.

[llook]

Linux dovoluje, aby aplikace běžely na serveru. Uživatelé tak mohou i na takovém stroji používat internet, poštu a OpenOffice.

Tohle by mě zajímalo. Jak je to realizováno? Mají disk s minimálním systémem, nebo se všechno nějak načítá ze sítě?

Trochu uvažuju o tom, že bych počítač s hlučným diskem dal někam do špajzu a drátama si na stůl přitáhl akorát telnet a X.

[Vlastimil Ott]

http://www.abclinuxu.cz/clanky/site/domaci-sit-i

[rsaf]

Ja tohle pokusne rozlej u nas na zakladce - zbyla hromadka "odpadnich" pocitacu, z jineho trosku mene odpadniho se udelal pro tenhle ucel servrik a v tuto chvili proti tomu bezi 5 stanicek. Vysledek je takovy, ze po predani bootovacich disket (zhruba pred mesicem) jsme o tom neslyseli - vubec zadny ohlas - z cehoz vyplyva ze to proste asi bezi

Vice info na webu http://rsaf.paskov.cz/cms/archives/7-Tueoak-do-koly-aneb-LTSP-na-Z-Paskov.html jenom podotykam ze jsem to psal spise jako dokumentaci pro sebe nez pro verejnost

[Veritas]

Takový hezký článek, a tolik štouralů. Mě přijde, že svůj učel, jednoduchou formou podat lidem, kteří se o to příliš nezajímají, že Linux lze použít různým způsobem, to splnilo.

Klidně by mohl vyjít i na Linuxbiz.cz, dokonce mám pocit, že by se tam hodil i více, než sem.

[Martin Lebeda]

Článek ukazuje také podle mne jeden ze základních problémů použití linuxu na desktopu. Uživatel chce mít windows, protože "to mají všichni" a administrátor nemá sílu se s ním prát. Proč? Protože, pokud nefunguje něco windows, všichni si zanadávají na Gatese a pokrčí rameny. Ale nedej bože, aby něco nefugovalo v Linuxu: "Jak to, že to u mě nefuguje(vyloveno tónem, který jasně říká: tobě to nefuguje a koukej si to nějak zařídit), vždycky to fugovalo (a/nebo) Máně odvedle to fuguje. Nójó, akorát my musíme mít furt ňáký extrabuřty!". V tom vidím základní problém použití Linuxového desktopu, není v technických problémech, je v lidech.

[benghi (benghi at inmail.cz)]

No, to je totiž přesně ono, to jsem už viděl několikrát. Uživatel držčí a držčí. Když už mu dáte nějaký Win, tak zas začne řvát, že k tomu chce administrátorský práva (ač je na práci vůbec nepotřebuje, pochopitelně že na práci nepotřebuje ani ty Win, pokud si to tak zařídíte), obzvláštní exoti chtějí specielně Windows98 z podobných důvodů, jako chtějí ty administrátorský práva. Když člověk povolí, tak má pak o zábavu postaráno. Ještěže pro mě problém končí fungujícíma serverama a sítí.

[Petr]

Docela problém - Win 9X lze sice taky docela strouhnout na právech, ale kdo se to má proboha dneska učit - k čemu to bude? Možná jako investice na stáří - mohl bych si k důchodu přilepšit průvodcováním v MS Landu .

Naštěstí je šéf chápavý, takže uživatel má následující možnosti: chceš, abych ti stanici spravoval - HW pro XP (případně Linux), řekni co potřebuješ za programy a já ti to nainstaluji a budu se starat, ale admin práva nedostaneš. Pokud si admin práva získáš - při fyzickém přístupu k mašině není zas tak velký problém - tak platí to co pro následující bod. Chceš admin práva - dělej si s počítačem co chceš, ale mě se ani neptej a nic po mě nechtěj (ani naistalovat!).

Teď nové opatření je, že si každé oddělení do nákladů počítá i SW. Jsem zvědavej co nastane, až lidí zjistí, že PC stojí 10kKč a základní MS SW 5kKč (a to jsme škola - ms office jsou za necelý 2000Kč - tuším, že normálně by to vyšlo za MS SW tak 15kKč) a že Corel taky není zadarmo.

[Josef Kufner]

Článek jsem dočetl jen po zmínku o obrázcích. Pak jsem skouknul obrázky a je to něco děsnýho Jen tak dál! Jsem pro ilustrované Ábíčko! Ještě si dočtu ten článek, ale ty obrázky by měly být u více článků

[Robert Krátký]

Jsem pro ilustrované Ábíčko!

Já také. Ale bojím se, že by na to Petr neměl dost času.

[bhy]

Ad zbývající desktopy s windows, na které si uživatelé nedají sáhnout: škoda, škoda. Třeba je ještě časem přesvědčíte. Kompletní migrace, včetně těch nejbfuovatějších bfu, by jistě byla ještě mnohem zajímavější a dělala by vaši firmu skoro unikátní. Takhle jste jen jedni z mnoha, protože na serverech a na speciálních terminálech má dnes gnu/linux kde kdo. Ale nic ve zlém.

Ad sluneční energie: jsem idealista a byl bych proto, aby lidé využívali jen tolik energie, kolik pokryjí obnovitelné zdroje. Utopičnosti této ideje si jsem vědom, ale nemíním z ní slevit.

[Martin]

Nechápu zálohování pomocí rsync. Je mi jasné, že na druhém serveru je kopie hlavního serveru, ale jak ze zálohy zjískam soubor, který někdo přepsal a mezi tím proběhla záloha? Potom mam sice soubor zazálohovaný, ale k předchozí verzi se nedostanu. Mám sice zálohu, ale takovou poloviční.

[MarSik]

Rsync neznamena, ze je na druhe strane jenom kopie hlavniho serveru. Klidne se da rsync pouzivat pro vytvareni inkrementalnich zaloh. Viz napriklad projekt duplicity (http://www.nongnu.org/duplicity/, vyuziva librsync).

[rsaf]

Mi prijde to zalohovani dulezitych dat jen tak na PCcko takove docela nesikovne. Rekl bych, ze pro firmu s 50ti pocitaci by nemel byt problem koupit levne zalohovaci reseni - nemusi to byt zrovna almara plna trpasliku, staci paskovka v cene par solarnich panelu Ony totiz obcas jsou potreba i starsi zalohy a ta db s 9mil zaznamy nebude bezcenna zalezistost.

Mi to ve svete spracvu siti pripada tak, ze kazdy ma takovou techniku jakou si vyrve u vedeni. Nekde jsou naddimenzovane servery s diskovymi policky a v podstate na nich nic neni, jinde se trapi rozsahle databaze na srotech...

Taky by me zajimalo, jak ta Pentium 75ka zvlada predevsim tu VPNku (predpokladam nejakz IPSec, nebo mozna OpenVPN)

[Martin]

pěkný článek :]