Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Mel jsem v planu nainstalovat verzi 10.04LTS a mit na par let pokojNa desktopu? To radši budu každý půlrok přeinstalovávat nebo upgradovat než abych měl tak nemožně zastaralý software
preinstalovat (a nakonfigurovat, otestovat, riskovat regrese, atd) me vubec netesi.A kolik toho je potřeba konfigurovat?
/home
se dá přenést/zachovat tak, jak je, a pak už tam jsou jen nějaké změny v /etc
– a kolik jich je na desktopu? U mě asi jen nastavení sítě a firewall… Pak je tu samozřejmě ten strach, že se rozbije něco, co dřív fungovalo – to docela chápu – na druhou stranu už se mi to dlouho nestalo, musím zaklepat na dřevo maverick n: podivín [Zdeněk Brož] adj: vzpurný [Zdeněk Brož] dobytče [Zdeněk Brož] nespolečenský tvor [Zdeněk Brož]
Myslím, že to dost záleží na definici komunitní distribuce. Podle mého názoru je komunitní, i když to funguje stylem: chceš do toho kecat? Tak první ukaž nějakou práci, která za tebou v dané oblasti stojí, a nějakou odbornost.Otázka je kdo to rozhodne. Kdo určí odborná kritéria? kdo je vyhodnotí? Srovnej si prosím tebe Debian a Ubuntu.
Pokud je definicí komunitní distribuce, že každý může do všeho kecat, tak jsem rád, že Ubuntu komunitní distribucí není. Na nějaký vyšší rozum komunity nevěřím. Z vlastní zkušenosti vím, že práce v OSS projektech je většinou záležitostí několika jedinců, zatímco ta tak zvaná komunita jen kibicuje na fórech a je ochotná tak maximálně hlasovat v anketě: Chcete tlačítka nalevo? Ano/Ne a to ještě pouze po několika desítkách sekund uvažování.Jestliže je výsledek ten, že naprostá většina uživatel ještě v dalších vydáních stále řeší, jak tlačítka dostat zpět, je to fatální propadák designového teamu, a žádná odbornost. V okolí jsem měl pár BFU uživatel, kteří ubuntu používali. Po této změně ho nepoužívá žádný. Uživatelé to prostě nechtějí. Takže nějakých 20 designových geeků, dost dobře možná nějakých sociopatů, kteří v životě znají jen ten svůj obor rozhodlo, že z odborného hlediska je to nejlepší, a ti co by to měli používat to nenávidí. skvělé
Se zájmem jsem přečetl knížku The Art of Community od Jona Bacona, vedoucího komunity Ubuntu. Je tam dost podrobně vysvětleno, jak a proč byly nastaveny pravidla pro fungování komunity. Nejvíc oceňuji, že vytvořením odborných týmů se jim podařilo v komunitě oddělit lidi, kteří danému oboru rozumí, od těch, kteří mu nerozumí, ale rádi by kecali do všeho.Já bych se rád dozvěděl, co je odborného na otázce tlačítka vlevo-vpravo? Stjně jako se odborně rozhodlo jestli fialová nebo hnědá
Takové týmy má i Fedora nebo openSUSE, ale je zajímavé, že na rozdíl od nich je v Ubuntu počet členů nominovaných komunitou vyšší než počet členů nominovaných Canonicalem, takže může být přehlasován. Shuttleworth není žádný diktátor. V komisích má stejné hlasovací právo jako ostatní, jen si vyhradil právo rozhodnout, pokud hlasování dopadne 50:50.Sorry. Ale to jsou totální bláboly. OpenSUSE se řídí tím, co si přejí jeho uživatelé. V poslední době je to dost markantně vidět, jak se vzdaluje SLES/SLED edicím. A co je nejlepší, Novell v tom openSUSE komunitu čile podporuje. A zde se možná dostáváme k jádru pudla. Novellu může být ukradené, co si openSUSE komunita poskládá, protože Novell pak dodá SLES/SLED podle svých představ. Shuttleworth žádnou komunitní verzi nemá, Ubuntu má jenom Shuttleworthovu verzi, takže stojí před volbou zda vnutit uživatelům něco co chci já, i když to oni nechtějí, nebo ostrouhat. On vcelku pochopitelně tlačí své zájmy (když už to holt platí), a na komunitní uživatelé pak mají smůlu.
Změnu tlačítek jsem taky kritizoval, ale v létě jsem tomu dal šanci, zvykl jsem si velmi rychle a momentálně mi to přijde ergonomičtější než tlačítka napravo. Mám vysoké rozlišení (1440x900) na relativně malém monitoru (14") a za tři měsíce každodenní práce se mi stalo jednou, že jsem omylem zavřel okno. Trochu problém je kompatibilita s Windows, ale změnit si tlačítka je otázka pár sekund v Ubuntu Tweak, tak kde je problém?Já pracuji celý den ve Windows. Kdybych se měl večer srát s tlačítky, které mi utelky na druhou stranu, rozhodně bych tomu neříkal skvělý design. A to vůbec nemluvím o tom, že panel nahoře rozhodně nemá každý. Výsledek je jen stále větší bordel a chaos v ovládání. Kde je problém, to je možná otázka na ty, kterým tahle situace vadí. Já Ubuntu a Canonicalu nemám valné mínění a osobně bych na tohle distro nešáhl ani 2 metry dlouhými vidlemi. Z pročítání diskuzí jsem ale nabyl dojmu, že jsou uživatelé nespokojeni s tím, že na ně nikdo v zásadních věcech nebere ohled.
Jestliže je výsledek ten, že naprostá většina uživatel ještě v dalších vydáních stále řeší, jak tlačítka dostat zpět, je to fatální propadák designového teamu, a žádná odbornost. V okolí jsem měl pár BFU uživatel, kteří ubuntu používali.Takže na tu naprostou většinu jste přišel prostou extrapolací těch vašich pár známých? Zajímavé. Já už několik let pracuju na knížce o Ubuntu, kterou čte řádově víc lidí než vy vůbec dohromady znáte. Dostáváme od nich feedback a podle toho se řídíme. Pro jistotu jsme do FAQ napsali, jak to přehodit nazpátek napravo. Žádná drastická reakce, jak se tady snažíte tvrdit, od uživatelů nepřišla. Kdyby ano, tak ty tlačítka na DVD ke knížce napravo hodíme.
Dávat těmto zcela subjektivním otázkám nálepku objektivní odbornosti je směšné.Samozřejmě, že dá, existuje o tom celá věda, která se nazývá ergonomie.
Sorry. Ale to jsou totální bláboly. OpenSUSE se řídí tím, co si přejí jeho uživatelé.Zaprvé tady neřeším, kdo se čím řídí. Jenom říkám, že Canonical má v komunitních komisích menšinu, takže kdyby oni lidi z komunity v daném týmu chtěli Canonical přehlasovat, tak ho přehlasují. Shuttleworh nic nevnucoval. Se změnou přišel designový tým, který ji posléze obhájil u Shuttlewotha a ten to na základě toho obhajoval před veřejností. Zadruhé bych nezaměňoval komunitu a uživatele, uživatelé jsou mnohem větší skupina než komunita. Jestliže Ubuntu používá v CR odhadem několik desítek tisíc lidí, tak tak zvaná komunita,která se pohybuje na linuxových portálech a forech, čítá stovky, maximálně tisíce lidí. Nevím (mohu se mýlit) o žádných projektech, podle kterých Fedora a openSUSE zjiťují, co chce a co vyhovuje opravdu běžnému uživateli, kterému je dění kolem Linuxu úplně ukradené, ač jej třeba používá. Designový tým Ubuntu dělá aspoň usability testy na běžných lidech. A nevím, proč by se měl vývoj distribuce řídit těmi pár procenty uživatelů, kteří akorát tak kibicují v diskusích.
Ubuntu instalator stejne tak instalatory jinych dister umi zmensit oddil s windows a nasledne do novych oddilu nainstalit system.
Pokud jiz nejake volne misto na disku mate tak volte metodu pokrocile a zde muzete upresnit oddily rucne.
Rucni postup lze zvolit ve vsech pripadech a to i zmenseni oddilu s windows.
Doporucuje se napred ve windows provest defragmentaci oddilu jez budete zmensovat.
To nemusite mit strach.
Komercni nastroje (acronis disc director, paragon partition manager) vyuzivaji stejnych metod resize partition.
Jenze jsou komercni a tak ma uzivatel pocit ze vse musi klapnout.
Prvni pokus ve Vmware playeru dopadl za 1. Distribuce x64.
Instalace rovnych 15 minut vcetne stazeni jazykovych baliku a updatu.
Instalator ... pekny, nazorny, jasny, pro zacatecniky.
Start systemu cca 15 s.
No, jelikoz mint je vykradene ubuntu, tak nevim jak moc si pomuzes.
Me wifi taky trochu zlobi, dneska se zahadne dvakrat odpojila a nesla pripojit, musel jsem udelat rmmod ath9k, modprobe ath9k aby naskocila. Snad se to vylepsi v novejsim jadru, prinejhorsim se vratim k Mac OS, hned jak nebudu potrebovat vyvojove nastroje :)
No, jelikoz mint je vykradene ubuntu....WTF?
Mint je přemalované Ubuntu 10.04.Náhodou, to jejich mintMenu se mi tak líbí, že jsem si ho dotáhl do Fedory =)
Když pominu drobnosti jako že firefox není firefox...Firefox neni Firefox proto, protoze vyvojari Debianu pridavali sve fixy a pravnikum Mozilly se to nelibilo.
Tiskni
Sdílej: