Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Obvykle je linuxová distribuce, resp. článek ji představující, charakterizován(a) několika prvky. Tím, jak kvalitně, případně jak odlišně od minula, je vyveden instalátor, jak vypadá výchozí vzhled a nastavení desktopu a pak též co tomu celému běží pod kapotou. Rovnou mohu říci, že v první části nás nečeká vlastně nic moc nového, Ubuntu se instaluje stále stejně pohodově jako dosud. Ani druhý bod se příliš nemění, desktop s prostředím Unity vypadá a chová se stále stejně, jsou zde jen jisté minoritní změny, ale pravidelný uživatel Ubuntu bude doma, tedy jako ryba ve vodě.
Od bodu tři se slibovalo, že přinese radikální změnu: desktopové prostředí Unity a vše ostatní běžící nikoli nad X serverem, ale nad serverem Mir, případně rozšířením XMir. Canonical ale přes veškeré síly vržené do tohoto projektu nestihl Mir/XMir dotáhnout do stabilního stádia (nemluvě o tom, že výrobci GPU jsou v jeho podpoře – řečeno diplomaticky – laxní) a tak se odchod od Xek odsouvá.
O čem to tedy dnes vůbec může být? Inu, povíme si o tom, jaké drobné změny tedy Canonical stihl, na jakých verzích to celé běží, ale tím výčet prakticky končí. Jak již jsem uvedl, hlavní síly Canonicalu se zjevně soustředí na pokus o uchycení se v mobilním segmentu, resp. rozšíření působnosti Ubuntu nejen na desktopy, ale výhledově i tablety, smartphony či chytré televizory. To samozřejmě bere síly tak malé firmě, jakou Canonical třeba ve srovnání s Microsoftem či Applem je. Již víme, že kupříkladu crowdfunding smartphonu Ubuntu Edge nebyl úspěšný, ale firma se nevzdává. Ale o tom zase třeba jindy, dnes je to o nové verzi Ubuntu.
Ubuntu v podobě LiveCD lze samozřejmě používat i z USB flashky. Canonical nabízí vlastní nástroj pro přenos obrazu na flashku, použít lze ale i prosté nakopírování obrazu příkazem dd
v následující podobě:
lsblk
nebo mount
(pozor, na nic se neptá a rovnou zapisuje!): dd if=ISO_OBRAZ_UBUNTU.iso of=/dev/sd(x) bs=1M
… kde sd(x) je dané zařízení (např. sda, sdb atd.)
Výchozí desktop na LiveCD a logicky i výchozí desktop po instalaci pak vypadá následovně.
Zkoušel jsem ji jak ve virtuálu, tak na notebooku se SSD. Žádný problém se nekonal, ale na rovinu, jestli chcete odpověď na to, jak je na tom Ubuntu z hlediska Secure Bootu na nějakém obskurním novém PC, zapátrejte v hlubinách jeho výrobce. Výchozím kernelem je mimochodem 3.11.x.
Jak je již dobrým zvykem, během instalace lze jak stáhnout a nainstalovat aktualizace, tak software „pochybného původu“ jako jsou různé dekodéry na licenčně zatížené formáty. Pro rozdělení a nastavení disků lze použít automatiku, LVM, šifrování, případně vlastní mozek a vše udělat ručně. Již během instalace lze zprovoznit cloudový účet Ubuntu One. Seznámeni jste s výchozími, resp. nejpoužívanějšími aplikacemi.
Aktualizace má na starosti starý dobrý klasický aplet a aktualizační aplikace.
Instalátor aplikací v Ubuntu, tedy Ubuntu Software Center, je jednou z nejbáječnějších a uživatelsky nejpřívětivějších věcí vůbec. Ukažme si ale ještě instalaci skrze příkazovou řádku, pro zajímavost KSnapshot, který ukazuje, jaké závislosti sebou do Ubuntu přinese KDE(Qt) aplikace.
Horní lišta a applety aplikací v ní se průběžně vyvíjí. Aktuální verze vypadá následovně a ve výchozím nastavení zahrunuje nastavení klávesnice, WiFi, modrého zubu, pošty a instant messagingu, akumulátorů v systému, zvuku, kalendáře a času a pochopitelně informací o uživateli a možnosti odhlásit, uspat, restartovat či vypnout počítač.
V podrobnostech o systému je klasický GNOME dialog se základními nataveními plus nějaké ty právní kecy ohledně vyhledávání v Dashi. To je stále ožehavý problém Ubuntu, v tuto chvíli jsou do hlubin internetu odesílány vyhledávací dotazy a kromě lokálního obsahu se uživateli vrací i výsledky z internetu, ať již z obchodu Amazon, nebo z Ubuntu Music One či obecné internetové výsledky. Ubuntu umí takto přihazovat výsledky vyhledávání z celé řady zdrojů. Je to špatná zpráva pro odpůrce velkého bratra, ale lze to vypnout.
Klasická GNOME-like nabídka nastavení též zůstává. Projděme si jednotlivé položky na screenshotech.
Explicitně zmiňuji a upozorňuji na položku Hledat – v ní se právě skrývá ono vypnutí doplňování vyhledávače online výsledky.
Účty internetových služeb se z hlediska propojení řídí vlastními autorizačními mechanismy, viz třeba facebook. Ubuntu ve svém dialogu jednoduše načte příslušnou webovou stránku.
Dash slouží jako spouštědlo i vyhledávátko aplikací, souborů či čehokoli dalšího. Ve výchozím stavu zabírá výraznou část obrazovky, ne však kompletní, takže uživatel narozdíl od GNOME neztratí „oční kontakt“ s pracovní plochou. Jak jsem již uvedl, ve výchozím nastavení posílá systém vyhledávané řetězce Canonicalu a ten pak do výsledků servíruje i výsledky vlastní i třetích stran. A není to jen ten tolik kritizovaný Amazon, či obchod s hudbou Ubuntu, ale také třeba Wikipedia.
Uživatel může specifikovat své oblasti zájmu, případně vypínat přímo konkrétní typy zdrojů. Anebo celou věc zcela vypnout, jak jsme si ukázali výše.
Pokud přijmete filosofii fungování prostředí Unity v Ubuntu, pak asi oceníte možnost mít na liště přímé spouštěče pro oblíbené weby jako GMail či YouTube. U příslušných stránek Ubuntu samo nabídne přidání spouštěče na lištu.
Daný spouštěč je pak jak v liště, tak v Dashi.
Tolik tedy aktuální Ubuntu 13.10. Nepřineslo Mir, nepřineslo radikální změny v Unity, jen pokračuje v tom, co dělalo dosud. Nechám na diskusi, jak moc budete chtít filosofovat nad odesíláním vyhledávaných řetězců směrem ven do internetu a servírování v podstatě reklamy na e-shopy do Dashe. Je to praktika, se kterou se asi bude potřeba smířit, jelikož ani obrovská peněženka Marka Shuttlewortha není bezedná a potřebuje Ubuntu nějak – teď použiju takové hnusné slovo – monetizovat.
Jedno se ukazuje jasně: Linuxový desktop může být buď plně otevřený, ale geekovský (ať již se na to díváte optikou Magei, Debianu, Archu či Gentoo), nebo může být takto postupně komercionalizován jako Ubuntu, nebo za ním bude stát komerční aktivita jiného typu: kupříkladu prodeje Steam Boxů a her na Steamu, tak jak to zamýšlí Valve u Steam OS. Ale doby krásného čistého Ubuntu, kdy vám domů přišlo v obálce 10× CD a samolepky, jsou ty tam. To prostě ani Mark Shuttleworth nemohl táhnout donekonečna a faktem je, že už více než 10 let pracuje na projektu, který je ztrátový.
Ubuntu samo o sobě není apriori zlé, jakkoli lze souhlasit s myšlenkami RMS. Dokud půjde celou tu „šmírovací věc“ vypnout – a je jedno jestli jednoduchým přepínačem v GUI, nebo drobnou magií v příkazové řádce – pak není potřeba se přehnaně čílit, stačí jen držet vztyčený ukazováček a bedlivou pozornost. Ale pokud se jednou vztyčený ukazováček změní ve vztyčený prostředník, bude mít Ubuntu problém…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
CentOS je opravdu obskurní -- například jádro 2.6.32... Co víc říci...Třeba tohle:
$ rpm -qp --changelog http://mirror.centos.org/centos/6/os/x86_64/Packages/kernel-2.6.32-358.el6.x86_64.rpm | grep '^- ' | wc -l 19536 $ rpm -qp --changelog http://mirror.centos.org/centos/6/os/x86_64/Packages/kernel-2.6.32-358.el6.x86_64.rpm | head -n20 * Čt úno 21 2013 Johnny Hughes <johnny@centos.org> [2.6.32-358.el6.centos] - Roll in CentOS Branding * Út led 29 2013 Jarod Wilson <jarod@redhat.com> [2.6.32-358.el6] - [fs] Fix sget() race with failing mount (Eric Sandeen) [883276] * Po led 28 2013 Jarod Wilson <jarod@redhat.com> [2.6.32-357.el6] - [virt] xen: Fix stack corruption in xen_failsafe_callback for 32bit PVOPS guests (Andrew Jones) [896050] {CVE-2013-0190} - [block] sg_io: use different default filters for each device class (Paolo Bonzini) [875361] {CVE-2012-4542} - [block] sg_io: prepare for adding per-device-type filters (Paolo Bonzini) [875361] {CVE-2012-4542} - [virt] virtio-blk: Don't free ida when disk is in use (Asias He) [870344] - [netdrv] mlx4: Remove FCS bytes from packet length (Doug Ledford) [893707] - [net] netfilter: nf_ct_reasm: fix conntrack reassembly expire code (Amerigo Wang) [726807] ...
například jádro 2.6.32... Co víc říci...Red Hat backportuje nejen opravy chyb, ale i treba drivery a tak udrzuje system pouzitelny, a pritom ma stabilni API/ABI. Rekl bych, ze nevite o cem mluvite.
Yast je docela schopný nástroj.Yast je jen dalsi nepruhledna vrstva postavena mezi administratora a konfiguracni soubory.
například jádro 2.6.32... Co víc říci...Red Hat backportuje nejen opravy chyb, ale i treba drivery a tak udrzuje system pouzitelny, a pritom ma stabilni API/ABI. Rekl bych, ze nevite o cem mluvite.
Na druhou stranu se od té doby (2.6.3x) se objevila v jádře spousta věcí, které prostě backportovat jednoduše nejdou - novější radeony a dpm na noteboocích? - Takže sice neříkám, že to je "zastaralé", ale zatraceně záleží na použití - ale nemyslím si, že bychom si v tomto příliš odporovali...
se objevila v jádře spousta věcí, které prostě backportovat jednoduše nejdou - novější radeony a dpm na noteboocích?Uvidime co s udelaji, jsou nejvetsimi prispevateli do kernelu a u backportu byli schopni delat i velke zasahy, vcetne do radeon driveru.
Mě zase Debian stable na desktopu vyhovuje - dlouho jsem jel na testingu a štvalo mě, že se věci průběžně rozbíjely v čas, kdy se mi to nejméně hodilo. Takhle upgraduju jednou za cca 4 roky (z oldstable na stable) kontrolovaně a v době, kterou si předem vyhradím. V průběhu používání jsem tak ještě nenarazil např. na náhlé nečekané přesunutí konfiguráků jako jistý případ přesunu z ~/.gajim
do ~/.config/gajim
, ~/.cache/gajim
a ~/.local/share/gajim
. Tohle vše se děje jen když jsem na to připraven.
+1
Tam je soft dost aktualni.Pokus o vtip? Viz. treba zde. Uz mame Gnome 3.10, pracuje se na 3.12 a jejich posledni stabilni verze je 3.4, 3.6 stale neni funkcni ani v unstable, o 3.8 a 3.10 ani nemluve. Rolling distro ma spoustu nevyhod a ne kazdy ho muze pouzit, o unstable radsi nemluve, to uz radsi treba Arch.
(a) nejedna se jen o GnomeJsou i jiné projekty, které se chovají podobně.
(b) jine distribuce s tim problemy nemajiFedora s tím problém očividně má. Nové Gnome se nasazuje za cenu regresí v jiných projektech. Ubuntu má ty problémy ještě mnohem větší. Pokud vím, tak v openSUSE se to aktivně řeší, mají na to lidi. U ostatních situaci neznám, ale hádám, že nebude o moc lepší než u Fedory.
(c) kde je ta divocina u knihoven jako libsigc++?To by asi chtělo spíše odpověď od maintainera.
Pokus o vtip? Viz. treba zde. Uz mame Gnome 3.10, pracuje se na 3.12 a jejich posledni stabilni verze je 3.4, 3.6 stale neni funkcni ani v unstable, o 3.8 a 3.10 ani nemluve.A prosímtě, která "vylepšení" ti přesně scházejí, z té široké škály debilizace Gnome v posledních verzích?
Odoslane z iMac late 2012 s OS X 10.9 Mavericks - krasny, funkcny, stabilny, spickovy 64-bitovy unixovy OS, na rozdiel od tejto parodie na OS. PeaceNalestena kupka hnoje pro frikuliny.
Tvoj odkaz sa vztahuje ku podradnym, custom ovladacom ktore WD dodava ku svojim diskom.Ovladace selhaly, nebot Apple opet udelal nedokumentovane a nekompatibilni zmeny v block layer.
Kdo si ten odpad nainstaluje si nic ine ako stratu dat ani nezasluziA co treba notoricke problemy i s ostatnimi produkty? Naprosto bezne i u Adobe, kdy po updatech prestavaji veci fungovat, viz treba zde ci zde, a to Mavericks je oproti Lion jeste v pohode. Apple ma naprosto mizernou zpetnou kompatibilitu, po kazdem updatu mate fora plna diskuzi o tom, co chodi a co ne, a pokud nemate podporu od vyrobce, mate casto smulu. Pritom na Windows vam chodi i deset let stare programy, u OSS to muzete alespon opravit. Netyka se to jen komercnich produktu, ale treba veci jako Python, viz zde ci zde (nekompatibilni zmeny v libedit), veci kdy se vam pri updatu smazou adresare (viz. treba zde). U dalsich OSS veci je to podobne. A kdyz zacnete rypat pod kapotu, do veci jako OpenGL, zacnou na vas padat dalsi hovna, tam je kupa notoricky neresenych problemu u jejich opatchovanych driveru, ja sam jsem bojoval s treba atypickym chovanim u GLSL noperspective interpolace, kdy trvalo 8 mesicu nez to opravili. A kdy najdete funkcni workarround, u dalsi verze to rozmlati, neco jineho a dusledky jsou treba zde. Sve pohadky o raji s OSX vykladejte nekomu jinemu; nalestena kupka hnoje.
a zvysok software co popisujes nie je zrovna mainstreamTreba Python? Opravdu? Tak proc ho maji [casto polorozbity a zastaraly] v defaultni instalaci? Java je podobny pribeh.
a 99% Apple uzivatelov ich nepouziva.Rikam, frikulini, jimz staci dodavany SW na web/mail/video. A i ti maji problemy, viz. treba zde ci zde.
Byl nejaky duvod k updatu na Maverics hned po uvedeni?Predstava, ze pozdejsi update az tolik resi, je iluzorni. Starsi proprietarni aplikace, ktere neupdatuje vyrobce uz chodit nebudou, third party OSS veci budou postupne opraveny, neco casem opatchuje Apple a nektere bugy tam budou opet hnit az do dalsi verze OS.
V porovnani s oSUSE to pripada akoby cely ubuntu robili amateri.Zaujímavé, Ubuntu nemám nijak v láske, ale práve OpenSuse mi oproti iným distribúciám vždy pripadalo ako amatérska zlátanina. No priznávam, pár rokov to už je čo som ho testoval, takže sa možno niečo zmenilo.
... Kdyz uz si clovek na neco zvykne, proc to zase menit?Protože Unity
Protože UnityUbuntu si na Unity docela zakládá a už několik let si ho sami pro sebe vyvíjejí, takže nelze očekávat, že Unity zničeho nic hodí přes palubu a nasadí _NejlepsiDE ™_. Pochopte, že jej hodně lidí používá a vyhovuje jim. Pokud se vám nelíbí, změňte distribuci nebo použijte některé z miliardy alternativních ubuntích vydání.
Protože UnityUnity se to netyka, uz je tu docela dlouho. Tam nejsou takove zmeny aby si musela manzelka na neco noveho zvykat. Po instalaci to vypada furt stejne, stejne se to ovlada. Stejne ted pouziva 12.04 a asi dlouho bude. Pokud bych musel upgradovat, velmi uvitam ze se nic duleziteho nezmeni.
(teď mě napadlo, co by dělal Mint :-O )Já myslím, že kdyby Mark zemřel, Mint by dělal úplně přesně to, co dělá teď. A pokud jde o Ubuntu, komunita by si našla nejbližší podobný projekt, kterým bi třeba mohl být i Mint.
Já nechci být škarohlíd, ale mám za to, že Canonical do jisté míry zanevřel na trh, kde nedosáhli komerčního úspěchu a pouští se do trhu, kde si mezi stávajícími hráči jen těžko vybuduje pozici.Taky mi to tak připadá.
Nedávné Markovy hysterické výpady podle mě ukazují na to, že jim to zase až tak moc nejde. Já nechci být škarohlíd, ale mám za to, že Canonical do jisté míry zanevřel na trh, kde nedosáhli komerčního úspěchu a pouští se do trhu, kde si mezi stávajícími hráči jen těžko vybuduje pozici.+1
nesnášelo se to tehdy s něčím od InteluUž tehdy? To byl určitě začátek dnešní nesnášenlivosti a základ open source tea party.
To se o Vasem oblibenem openSUSE rict nedalo (treba ta moje wifi). Ubuntu byla prvni distribuce, ktera se zamerila na uzivatele. Vyladene Gnome, mraky baliku v repozitarich, vsechno hned funkcni. openSUSE 12.1 je venku uz snad tyden? A stale nejde jednoduse pres one click installer nainstalovat drivery od Nvidie.Každý má své potřeby a preference. Ale stěžovat si na open source distribuci kvůli closed source driverům třetí strany mi přijde padlé na hlavu.
Ale stěžovat si na open source distribuci kvůli closed source driverům třetí strany mi přijde padlé na hlavu.Proč tak silná slova. Přijde mi celkem pochopitelné, že uživatele mnohem víc zajímá funkčnost a jednoduchá instalace než zdrojáky.
On si přímo nestěžovalProto jsem použil citaci, aby bylo zřejmé, ve které části příspěvku se nachází stěžování, na které reaguju.
samo rozesereco se tam stane (tušil bych, že něco upravíte k obrazu svému a Yast si nadále vede tu svou písničku)?
Fedoru ani nanainstalujuno s Fedorou a grub2 jsem měl také problémy, kdy Fedora vytrvale trvala na nějakém jiném bootovacím disku.
U Debianu to neděláproti němu nemám nic prostě jen proti Buntu
yast2 lan
a odškrtnout nastavení pro nmanager (pokud byl) , popřípadě stačilo v nastavení rozhraní to opravit. Suse používám od verze (9.2) a s tím jsem opravdu neměl problémy.
Mozna Vam ne, ale ostatnim evidentne ano.Ano přineslo, šmírování, adware apod.
resit scriptemScript pro b43 se natahuje hned jakmile Yast začuchá tu kartu, ale v některých případech se to děje až při prvotní instalaci (tedy po 1 rebootu)
driver ze zdrojakuToto není chyba Suse, ale ty repositáře pro celé X-ka dělá sama Nvidia a s ní je to tak, že ona toto dělá až si věci sednou -> někdy je to týden někdy měsíc. V 13.1 lze celkem uspokojivě použít pro starší karty x-server-nv, ale pro většinu novějších karet jsou již rpm k dispozici někde na susebuildu.