Začínáme s Linuxem: Aplikace do začátku

3. 4. 2013 | Michal Polák | Návody | 9942×

Nejen distribuce a desktopové prostředí rozhoduje o použitelnosti systému. Jsou to jen jakési základy vzhledem k tomu, že o reálném využití rozhodují aplikace a jejich kvalita. Podíváme se proto na několik základních kategorií, jako jsou kancelářský balík, multimediální přehrávač, hudební přehrávač, webový prohlížeč, správce souborů a prohlížeč fotografií. Prostě úplný základ.

Obsah

• Kancelářský balík
• Multimediální přehrávač
• Hudební přehrávač
• Webový prohlížeč
• Správce souborů
• Prohlížeč fotografií

Kancelářský balík

Základní textový editor nalezneme ve většině linuxových distribucí. Ať už je tam převzatý z desktopového prostředí jako například gedit z GNOME nebo předinstalovaný.

Nejlepším příkladem svobodného kancelářského balíku je OpenOffice.org, respektive jeho dnes možná už známější odnož LibreOffice. Základní tři aplikace tvoří textový procesor Writer, tabulkový procesor Calc a nástroj pro tvorbu prezentací Impress. Dále je přítomný editor pro tvorbu jednoduché grafiky a schémat Draw, databázový nástroj Base a nakonec nástroj pro práci s rovnicemi Formula. Velkou výhodou LibreOffice je to, že je nainstalujete nejen na Linux ale také Windows, či OS X.

Pokud Vás z nějakého důvodu nezaujal výše uvedený balík, můžete se poohlédnout po jiném nebo řadě samostatných aplikací. Jednoduchým, ale mnoha uživatelům dostačujícím textovým procesorem je třeba AbiWord.

Pokud se ptáte na prohlížení PDF pak lze doporučit Evince pro GNOME nebo Okular pro KDE. Obě aplikace jsou velmi snadno použitelné. Pokud by vám nevadil nesvobodný software, pak nelze opomenout ani Adobe Reader, který oficiálně existuje i ve verzi pro Linux. Jeho předností je zaručená plná funkčnost při vyplňování nejrůznějších formulářů v PDF, nevýhodou pak to, že je pomalejší.

Multimediální přehrávač

Zřejmě nejznámějším svobodný multimediálním přehrávačem je VLC, který zvládá přehrávat většinu používaných audio a video formátů i streamy ze sítě. Jeho velkou výhodou je jednoduchost a i přes postupný vývoj se nesnaží o nějaké revoluční změny ve vzhledu aplikace. Ta je navíc multiplatformní, takže si ji nainstalujete i na Windows či OS X.

Své vlastní multimediální přehrávače mají také samotná desktopová prostředí. Například GNOME má Totem, KDE naopak KPlayer. Známý je taktéž multiplatformní MPlayer.

Nakonec nelze opomenout samotné multimediální prostředí XBMC, které lze nainstalovat na řadu distribucí jako běžnou aplikaci, ale existují také distribuce, které jej využívají jako jediné anebo primární uživatelské prostředí.

Hudební přehrávač

Někteří uživatelé si vystačí pro přehrávání hudby s VLC a sám patřím mezi ně. Prostě si vyberu složku se skladbami a nechám je v pořadí přehrát. Připraveno je však také jednoduché rozhraní pro přehrávání hudby pod My Music.

Dlouhodobě zřejmě nejznámějším ryze audio přehrávače pro Linux (i když jej lze nainstalovat i na jiné platformy, i když ne standardní cestou) je Amarok, v současné dobu dostupný ve verzi 2.7 „A Minor Tune“. Jedná se o dvou anebo tří panelový přehrávač. Po levé straně máte strom, kde vybíráte ve složkách nebo albech. Po pravé straně se zobrazuje seznam skladeb. Uprostřed si pak můžete nechat zobrazit obal přehrávaného alba. Samotné přehrávání (pozice ve skladbě, zastavení atd.) pak probíhá úplně nahoře.

Rhythmbox dříve býval výchozím audiopřehrávačem v Ubuntu, kde jej nahradila aplikace Banshee. Přesto ji nelze opomenout, protože zvládá bez problému nejen přehrávání hudby, ale také vytváření playlistů a poslech internetových rádií. Jednou z hlavních deviz Rhythmbox je skutečně minimalistické uživatelské rozhraní. V horní části se nachází standardní menu, v levém panelu seznam zdrojů a obal alba. Samotné přehrávání opět probíhá v horní části a velká pravá spodní část je věnována seznamu skladeb a možností se mezi nimi rychle pohybovat přes žánr a umělce.

S podobně minimalistickým přístupem k prostředí přichází právě Banshee, který v Ubuntu nahradil výše uvedený Rhytmbox. Banshee umí vedle základní funkcí jednoduše ripovat z CD na pevný disk počítače a naopak vypalovat na optická média. Majitelé kapesních přehrávačů ocení podporu protokolů MSC (Mass Storage Device), MTP (Media Transfer Protocol) a nakonec připojíte také některé starší modely iPodů (novější to údajně neumí, nejsem majitelem žádného jablečného produktu, takže jsem nevyzkoušel). Banshee je navíc dostupný už i pro OS X a Windows takže si jej můžete nainstalovat a používat pokud se vám líbí, i přesto že nepoužíváte Linux.

Webový prohlížeč

Pod Linuxem rozběháte bez problémů všechny běžně používané webové prohlížeče s výjimkou Internet Exploreru a Safari, jež jsou součástí Windows v prvním případě a OS X v druhém případě (ačkoliv starší verze pro Windows existuje). Jinak nainstalujete Mozilla Firefox, Chrome/Chromium, Operu i řadu dalších browserů.

Zajímavá kombinace se nachází v případě dvojice Firefox – Thunderbird. Mozilla Firefox je multiplatformním webovým prohlížečem a jako výchozí jej používá celá řada linuxových distribucí. Jeho nespornou výhodou je dlouhodobý vývoj, stabilita a skutečně pohodlné používání. Vedle základních funkcí lze rozšířit o další pomocí rozšíření, i když některé rozběhnete jen na určitých platformách.

Na Linuxu nainstalujete i známý prohlížeč od Googlu Chrome, respektive i jeho svobodnou derivaci Chromium. Jinak oba prohlížeče fungují zcela stejně jako na jiných platformách. Většinou je však budete muset doinstalovat, což však v centrech softwaru apod. není žádný problém.

Své vlastní prohlížeče mají také samotná desktopová prostředí. Zatímco GNOME obsahuje minimalistický Epiphany, KDE naopak Konqueror.

Téma e-mailového klienta záměrně neotevíráme. Doporučit můžeme Thunderbird, který jsme představili v článku Začínáme s Thunderbirdem..

Správce souborů

Výchozí správce souborů je dán právě desktopovým prostředím. GNOME má Nautilus, KDE má Dolphin a Xfce zase Thunar. Vesměs zvládají běžnou práci s adresáři a soubory. Můžete se pohybovat napříč celým pevným diskem, respektive úložišti, měnit typ zobrazení, vyhledávat, přesouvat, kopírovat atd.

Výhodou výchozích souborových manažerů je jejich přizpůsobení danému desktopovému prostředí, případně konkrétní distribuci. Existuje ale i celá řada dalších souborových správců, z nich některé jsou i dvoupanelové. Jmenovat můžeme například GNOME Commander, Krusader, multiplatformní muCommander nebo více klasicky vypadající Midnight Commander (do konzole).

Rozbalování archivů jako například ZIP nebo 7z je zcela inviduální a záleží na dané distribuci a jejím souborovém manažeru. V zásadě však není problém rozbalovat a archivovat. Výjimku tvoří spíše uzavřené archivovací formáty jako například RAR, které je třeba mnohdy doinstalovat, jelikož některé distribuce odmítají a nemohou defaultně podporovat nesvobodné formáty kvůli licencování.

Prohlížeč fotografií

Také prohlížeče fotografií jsou nejčastěji už součástí dané distribuce, což však nikomu nebrání vybrat si náhradu.

Skvělým prohlížečem s podporou základních editačních funkcí je Gwenview. Vedle prohlížení snímků umožňuje prezentaci, rotace, ořez, změnu velikosti a redukci červených očí. Z alternativ můžeme zmínit Eye of GNOME nebo gThumb. Výborným nejen prohlížečem, ale také editorem je XnView. Velmi oblíbený je také u řady uživatelů Windows, protože zvládá snad všechny základní úpravy fotografie a je snadný k použití.

Kategorií samou pro sebe jsou tzv. správci fotografií, které přidávají k prohlížení ještě ony funkce k organizaci vašich fotek. V tomto ohledu lze doporučit Shotwell nebo F-Spot. Pokud hledáte více funkcí, pak digiKam nebo Picasu. Alternativu pro Linux lze nalézt, i pokud potřebujete zpracovávat fotografie v RAW – můžete použít třeba darktable.

Samozřejmě na Linux existuje i spousta bitmapových a vektorových editorů, ale k nim se dostaneme samostatně. Přesto nikoho nepřekvapí tip na GIMP a Inkscape. Obě aplikace rozběháte na všech třech nejpoužívanějších platformách.

       

Komentáře

[Michal Kubeček]

Čím si některé programy (LibreOffice, VLC, …) zasloužily, že jejich jména nejsou odkazy na stránky příslušných projektů, zatímco ostatní ano?

[Michal Kubeček]

Pardon, oprava, VLC odkaz má, takže LibreOffice je asi jediný diskriminovaný.

A taky jsem si až teď všiml, že ty odkazy vlastně vůbec nevedou na stránky příslušných projektů… Hm.

[Marián Kyral]

Vzhledem k tomu, že to je pro začátečníky, dá se předpokládat, že by se angličtiny spíše lekli. A tohle je to jen jeden mezikrok navíc.

[Luboš Doležel (Doli)]

LibreOffice mi vypadl, jinak by ale měly být odkazy všude.

[zdenek2008]

Redakce za tento clanek zaplatila. A proc? Protoze je to hodnotna informace. Vytvorit hodnotnou informaci vyzaduje planovani a cilevedome usili. A to je to co ji odlisuje od nazoru zde pod clankem. Kazdy ma v zasobe kupu nazoru, jen je predhodit nekomu kdo je vyslechne. Ale kdyby nazory a kritika mely nejakou hodnotu, lide by je nerozdavali zadarmo, ze.

[Michal Kubeček]

Ale kdyby nazory a kritika mely nejakou hodnotu, lide by je nerozdavali zadarmo, ze.

Tento výrok je kandidátem na "facepalm dne" sám o sobě, ale použitím v komentáři na webu věnovaném primárně Linuxu a open source získá jeho absurdita nový rozměr.

[zdenek2008]

Tim clankem autor podava pomyslnou pomocnou ruku. A neomalena kritika je plivnuti autorovi do tvare oplatkou za tu pomocnou ruku.

[Michal Kubeček]

Pominu-li, že už samo spojení neomalená kritika mi dost zavání, nemohu se nezepat, zda jste opravdu přesvědčen, že je v případě mého příspěvku tento přívlastek na místě.

[zdenek2008]

Pomocna ruka se bud prijme a slusi se za ni podekovat, nebo neprijme a pak se ale take slusi podekovat. Kapka medu privabi vice vcel (pilnych autoru) nez sud zluci.

[Michal Kubeček]

Sud žluči? Tak to už opravdu přeháníte.

Z jiného soudku:

I'm just saying, you can catch more flies with honey than with vinegar.

You can catch even more flies with manure. What's your point?

[zdenek2008]

http://gruber.blog.idnes.cz/c/328753/Kdo-neni-urazen-na-internetu-jako-by-nebyl.html

[Michal Kubeček]

Proboha, vzpamatujte se už konečně a dejte si studenou sprchu, je-li to nutné. Ta dvojice komentářů, kvůli kterému jste mne začal "vychovávat", možná není úplně pohlazení na duši, ale rozhodně v něm není nic tak hrozného, abyste na něj musel reagovat podobnými tirádami. Račte se laskavě rozhlédnout po jiných diskusích pod články - a ostatně i po jiných komentářích v této - a zamyslet se nad tím, jestli zrovna tenhle jeden příspěvek tak moc vybočoval z řady, aby si zasloužil výrazy typu "neomalená kritika", "plivnutí do tváře" nebo dokonce "sud žluči".

Jestli jste tak útlocitný, že vás můj komentář takhle pohoršil, doporučil bych vám přestat tento web číst. A raději i většinu ostatních.

[pushkin]

K hudebním přehrávačům bych přidal můj nejoblíbenější - qmmp. Na rozdíl od jiných si nehraje na kdovíjaké knihovní softwary, ale prostě přehrává to, co po něm chci.

[_dworkin]

Nebo Audacious, ktery se da prepnout do kompaktniho Winamp vzhledu, vhodne pro konzervy a s pluginem prehrava mody, s3m, it, atd.

[lajka27]

nebo clementine

[otula]

Clementine není zrovna ideální pro srovnání s qmmp

[paralen]

Ja by som zas pre fanusikov foobar2000 pridal deadbeef

[tjam]

100 krát vďaka! DeaDBeeF je presne to, čo hľadám, zatiaľ som používal foobar2k cez Wine, ale už nemusím... (už ho vidím ;) ).

[cuiviemen]

O diky moc, o tom jsem nevedel. FB2K byla pro me must have wine app.

[otula]

MSC (Mass Storage Device)

Zvláštní zkracování. Jakou zkratku má Mass Storage Class?

[Kvakor]

U zařízenmí, co umí i jiný protokol (fotoaparáty, hudební přehrávače a pod.), je tahle zkratka obvyklá, nejspíš z toho důvodu, že zařízení je to vždy, ale může se chovat buď jako fyzický disk (tj. na úrovni bloků), nebo jako zařízení vyšší úrovně, kde se manipuluje s logickými objekty (soubor, playlist, obrázek ...).

[otula]

No jen jsem narážel na to, že je to zkratka pro třídu zařízení.

[MK2]

Tak, spolu s Amarokem jste mohli zmínit i Clementine, který je mým nejoblíběnějším přehrávačem na obou platformách.

[Vtipnéř]

Tenhle díl seriálu mi přijde lepší než předchozí dva (jestli tam tedy patří i článek o grafických prostředích). Člověk, který by si chtěl Linux vyzkoušet, získá poměrně dobrý přehled základních aplikací.

Jirka

[|🇵🇸]

Předchozí články si nepamatuju a znova je číst nebudu — tím spíš, pokud je tento lepší. Je totiž strašný.

Autor tápe v interpunkci, kašle na stylistiku (např. "pokud..., pak..." ve dvou souvětích po sobě) a článek obsahuje neaktuální, ba dokonce zavádějící informace (např. Banshee už v Ubuntu výchozí není asi rok IIRC).

[jadd]

xnview už není pro Linux dlouho.

[otula]

Pokud to nemyslíš jako slovíčkaření, tak multiplatformní XnView v aktuální verzi používám.

[jadd]

není, zhruba před rokem jsem hledal a nenašel. Myslel jsem, že je k dispozici už jen kovertor.

[otula]

Pravda je, že pokud člověk neví, že existuje XnView MP, tak ho asi nenajde.

[otula]

...a musím říct, že je naprosto bezva, už dlouho ho používám jako výchozí prohlížeč obrázků (předtím jsem měl přednastavený gqview pro svou rychlost, ale XnView mi vyhovuje více).

[jadd]

Já zase gthumb

[jadd]

já ho hledal ve všech překryvech pro Gentoo, tam taky nebyl.

[otula]

On se stejně stahuje jakožto binárka, takže akorát rozbalit někam, kde nebude dělat bordel a nalinkovat do /usr/bin

[Erbureth]

• V sekci Kancelářské balíky bych ještě zmínil Calligra Suite
• KPlayer už je 4 roky nevyvíjený, nahradil bych ho nadstavbou pro MPlayer, SMPlayer
• Říct o Amaroku, že uprostřed je možné nechat zobrazit obrázek alba, je poněkud... nedostatečné
• Vedle Konqueroru bych zmínil určitě Rekonq
• Když píšete, že neotvíráte téma e-mailového klienta, tak ho neotvírejte
• Bylo by dobré zmínit, že mezi grafické editory chybí Krita (bitmapová) a Karbon (vektorový) z balíku Calligra Suite

[Sten]

Ještě doplním, že výchozí přehrávač videí pro KDE je Dragon Player

[HonzaOdVedle]

Několik drobných poznámek:

• " a nástroj pro tvorbu aplikací Impress." Nejsou myšleny prezentace a ne aplikace?
• Jestliže je článek pro začátečníky, pak bych k informaci o MPlayeru přidal i SMPlayer. Programy ovládané přes příkazovou řádku pro začátečníky nebude to pravé ořechové, ale chápu, že jste chtěli MPlayer zmínit, když je velmi často označován za špičku, ale určitě by to chtělo informovat o této povaze a grafické nástavbě. IMHO.
• Toto už je spíše záležitost osobních preferencí, ale doplnil bych k dvoupanelovým správcům TuxCommander. Aspoň kvůli tomu, že jeho autor je z našich krajin. Tedy pokud už projekt neumřel :3.

[Pavel Koudelka]

Pan Bžatek se objevil v jedné diskuzi zde na ábíčku asi před rokem (?) a na osud Tux Commanderu, který doposud aktivně využívám, jsem se ho ptal. Jestli se dobře pamatuju, tak napsal, že projekt je už bohužel mrtvý .

Stejně tak vypadá mrtvý i GNOME Commander - po juknutí na homepage je tam poslední verze z prosince 2011.

Naopak bych možná zmínil nadějný (ale pro mě zatím ne úplně vyhovující) Double Commander. Linux, FreeBSD, Windows, Gtk i Qt, tady vidím budoucnost ortodoxních souborových manažerů na Linuxu...

[Rovano]

Krusader, Midnight Commander.

[Pavel Koudelka]

Jistě - ale Krusader je Qt, což může být nevýhoda pro milovníky Unity/Gnome/Xfce/LXDE, a MC je konzolový, což může být taky pro někoho nevýhoda. Osobně jsem si ještě neskutečně zvykl na karty (taby) a MC je, pokud vím, neumí.

[Ruža Becelin]

Neumi, ale to se da resit pres taby v Konzoli nebo jinem terminalu

[2X4B-523P]

mc taby nepotřebuje, pokud tedy tvořím jednoduché názvy, tak je nejrychlejší cd do adresáře... ale jde o ty jednoduché názvy, třeba xxx místo porno

[HonzaOdVedle]

Ah, tak to jsem nevěděl a to mě mrzí. Byl jediný (btw. zkoušel jsem i Krusader), který vyhovoval mým požadavkům. Tedy... vyhovoval jím ze všech, co jsem zkoušel (a že jich bylo) nejvíce, byť ne úplně.

[Jarda]

Tedy vážení,

kdybych se jako řadový uživatel mající zkušenosti s Windows rozhodoval, jestli to s tím Linuxem zkusit nebo ne, byly by aplikace jedním hlavním kritérií. Nicméně po přečtení vaší diskuse by se mne nejspíše zmocnilo zoufalství a prchal bych od něj co nejdále. (Podotýkám, že s unixy nejrůznějších odrůd a vůní obcuji od roku 1987.)

[linux_enthusiast]

Amarok od dvojkovej rady nemôžem vystáť. To ovládanie je príšerné a neintuitívne. Oveľa radšej mám Clementine.