Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Sám jsem houževnatě na gentoo ... okolo lidi používaj Suse 11.1 a chválí si ho, kudy chodí, jak je user-friendly, najde dvb-t a stáhne firmware apod. Fedora prý už nemá kde 3.5x v repozitáři 
Ja presel z Gentoo na OpenSuSe (momentalne 11.0 a 11.1 na ruznych strojich). Je to krasa. Citim se jako kdyz jsem si poprve nainstaloval Gentoo (v te dobe to bylo jeste rozumne pouzitelne distro).
Tak si vyber co chces nejvic. Stabilitu nebo blleding edge. Dohromady to jde jen s velkym vypenitm sil vyvojaru, kterych neni nikdy dost.
Chces bleeding edge? Platis za to dan v podobe nefunkcnihos suspendu. Uvedom si, ze cele distro obsahuje mraky veci a posrat se muze kterakoliv.
Tak to proste je. Jsme jenom lide a cim vic veci delame, tim delame vice chyb.
Pripadne, co takhle jit do dvou dister najednou. Jedno s vyvojovym cyklem (jako fallback, kdyz se neco podela - Treba nejake Ubuntu LTS, OpenSUSE nebo Lennyho) a jako druhe Arch.
Pokud je Arch tvuj oblibeny, a stacilo ti rak malo, aby oblibeny nebyl, tak te asi zklamu, kazde distro ma sve vyhody i nevyhody. A hlavne, zadne neni dokonale.
Jinak, openSUSE je docela OK. Balicky se delaji celkem jednoduse, zypper je velice rychly, KDE4 jsou taky fajn.
Pripadne si zkus Ubuntu. Nedavno jsem upgradoval na JJ a spokojenost. Bleediing edge aplikace a stabilni to je taky. Na to, ze to je vyvojova verze.
Jsou tam KDE 4.1.85 a jsou fakt povedene.
ja se nezlobim, když něco nefunguje, ale když to nefunguje dlouho a nebo tak docela zasadní věc (což suspend podle mě je), tak mě to štve ... jinak nevyžaduju rolling stage updaty, ale jen nové aplikace inside.
Tak to je Ubuntu OK.
co se týče ubuntu ... je to první kandidát v řadě, sice mi debian až tak moc nevyhovuje vnitřnostma, ale jinak ubuntu je hodně fpohodě. co se týče opensuse, tak posledně byl zipper docela pomalej (ale to tuším byla ještě 10), oni ho zrychlovaly?
Zypper je ted rychlejsi nez apt.
Prijde mi, ze je porad rychly. A to mam asi 10 repozitaru.
Ostatne distra - Urobil som "X" a posralo sa "Y" Arch Linux - Nic som neurobil a posralo sa "Z"
.
ale jinak je pravda, že některé chyby praští do oka i mě
Když už kritizujete, tak ona porucha se nazývá "dyslexie" (slovensky "dyslexia"). Ale jinak souhlasím, kontrolu pravopisu snad většina prohlížečů umí, takže to je výmluva. A ta strašněultramoccoolfpohoděslovíčka mi přijdou děsná.
. Ale jsem rád, že se ti Frugalware při zkoušení líbil.
Suspend v Archu: zkus pridat pm-suspend do /etc/acpi/handler.sh
button/lid) #echo "LID switched!">/dev/tty5 /usr/bin/pm-suspend ;;
Mrkni do /var/log/pm-suspend.log a zjisti, co mu brani. Pak by to mohlo jit vyresit.
Kritizujes arch proto, ze mas nerealne pozadavky. Chces bleeding edge i stabilitu a s malym teamem. Minimalne jedna promenna tu nehraje.
Zkus si ten repozitar jak te tu vyzivaji. Ja osobne, kdyz uz bych do toho sel, tak bych se radsi pridal k vyvojarum. Pak zjistis jaka je to rehole. A ne ze by vlastni repozitar byl lehci. Spis IMHO jeste tezsi. Jak bys vybiral baliky, ktere do nej zahrnout Podle toho, co ti nebude fungovat? A co kdyz prijde 100 lidi se 100 baliky?
A nebo se k vývojářům přidávat nebude a použije rovnou něco, co mu bude více vyhovovat (kde bude mít méně méně vážných problémů).

Ad uspávání: Ulož přiložený soubor jako /usr/share/PolicyKit/policy/org.freedesktop.hal.power-management.policy nebo si nahraj nejnovější hal z testingu - ten soubor se přesunul z balíčku policykit do balíčku hal, bohužel soudruzi zapomněli na to, že by nové verze měli vydat zároveň, takže ten soubor zmizel.
Jinak tohle mě taky dopálilo, spolu s tím, že přestal fungovat hamster-applet (no co, tak jsem ho zahodil - přítelkyně si stejně stěžovala, že je zvrhlé všechno si zapisovat
). Ale protože se tyhle problémy oběvují max. jednou za půl roku, tak mě to tolik netrápí - přece jenom je to daň za rolling updaty, které mi, spolu se zbytkem filozofie Arch Linuxu, vyhovují.
Nechci bejt trapný, ale myslím si, že rozumný kompromis mezi bleeding edge a stabilitou je něco s půlročníma releasema - a tedy Ubuntu. Hergot jak často vlastně vychází OpenSUSE? Taky tak nějak, ne?
Ubuntu víceméně není nic jiného než stabilizovaný Debian-Unstable 
Tezko rici. Kdyz se blizi vydani stable, jako treba ted, tak se vyvoj Sida IMHO zpomali, ale jinak ma novejsi veci Sid.
taky ukazuje speciální ikony, když připojíte CD, DVD-R/RAM, tak jsou ikonky na ploše s patřičným logem, flashka tam má znak USB, taková malá blbost a jak potěší.Ty seš teda odborník
To je standardní funkce KDE, stačí zaškrtnout jediný checkbox v konfiguraci, na to nemá Fedora žádný vliv
Jak je to v GNOME netuším, ale divil bych se kdyby\ i tam tahle funkčnost nebyla.
Mně na Debianu unstable nefungovalo vše. U Ubuntu nebo openSUSE je aspoň (téměř) jistota, že když už v jedné verzi něco pojede, že to bez starostí pojede ještě dalších pár let, což považuju za výhodu a klid.
Na cem si Debian vylamal zuby? Predpokladam, ze na firmwaru.
S tim Ubuntu nemuzu souhlasit. Mne treba v nekterych revizich jadra v HH nefungovala wifi a v jinych jo.
Ale upgrade na JJ probehl bez problemu. Vse mi tam jede jak z praku.
Akorat Xka ted vyzaduji konfigurak (bez neho mi nenabehly) a tak se zam nainstaloval nejaky ocesany a mam OpenGL pres sw akceleraci. Cili se mi zpomalily KDE4 a glxgears jsou na 1/4 vykonu proti openSUSE. Ale to poladim vhodnym konfigurakem a bude to.
Jsem zvedavy jak pujde diky GEMu vykon nahoru.
No kupodivu to ve firmwaru nebylo. Jednu dobu mi nešla zapnout obdoba Synapticu, nebo vypnout nebo se to na něčem zaseklo, už přesně nevím, prostě standardná obvyklý úkon. Dost důležitých programů je tam často trošku pozadu za nejnovějším Ubuntu, a extra velkou stabilitu za to nezískám, na druhou stranu to většnou nevadí (ale někdy jo, třeba u OpenOffice, Gimpu a tak.
A i pokud jde o provedení UI v Debianu, jsem zvyklej na něco lépe zpracovaného pro uživatelské použití.
Dobrý den,
předesílám, že jsem jen obyčejný uživatel a o Archu toho moc nevím. Ale na Vaší otázku, tedy jaké distro vybrat existuje tolik odpovědí, jako je distribucí. Neuvažoval jste o tom, dát dohromady několik lidí, kteří používají Arch a mají stejné potřeby jako vy a vytvořit nějaký vlastní repozitář s odladěnými aplikacemi?
Přece jen o Archu už asi něco víte a začínat úplně od nuly není to pravé ořechové. Příjdete o nějakého půl roku času, než s tou novou distribucí srostete. A navíc se nenaučíte nic nového. Bude to něco jako studovat stejný ročník dvakrát, ale na různých školách. Stejné věci, jen v trochu jiném podání.
Tohle určitě bude trvat dost dlouho, ale bude to postup dopředu a ne zpět.
Prosím, neberte tuto odpověď ve zlém, ale sám jsem vystřídal kopu distribucí a všude mi něco nešlo. Někdy to pálilo víc, jindy míň. A ve výsledku jsem viděl mnoho dister, ale u žádného jsem nepronikl do hloubky. Škoda.
Teď jsem se usadil ve Fedoře a jako novoroční předsevzetí jsem si dal, že naučím pořádně jednak Fedoru a CentOS. Uvidím, jestli mi to tentokrát vydrží.
S pozdravem
Jack Hokus
už sem nad něčim takovym přemejšlel, ale netušim, jak bych to dával časově - je to dost náročná práce, byť s tak kvalitním upstreamem, jako je Arch by to bylo mnohem jednodušší, ale i tak...
-m.
Možná ne tak hrozné, ale má to smysl? Není lepší se přidat k existujícímu týmu, než zbytečně štěpit úsilí?
Prechazet na jinou distribuci nez Arch, ke kterymu by ses stejne vratil, nema moc cenu. Radsi koukni do logu co tomu vadi a google urcite vi, ze uz to nekdo resil :)
Je potreba si uvedomit jak spatne se da s Ubuntu nebo Suse dopadnout :)
Jo a jak? Já tu nechci žádnej flamewar, ale postavil jsem zde argument, podle kterého je nesporně vyšší šance na stabilní a bezproblémový provoz s nějakou význačnou a populární distribucí s rolling-updates vývojovým cyklem. A dokonce si myslím, že se takové distribuce vlídněji a lidštěji ovládají. Což jsou věci, které pro lidi, kteří musí myslet na psaní diplomek a takových věcí, docela podstatná hlediska.
Žádnou. Ti neblbí lidi to pochopili.
Tak já opravdu nevím, ale buď ti tam něco vypadlo, nebo si protiřečíš...... je nesporně vyšší šance na stabilní a bezproblémový provoz s nějakou význačnou a populární distribucí s rolling-updates vývojovým cyklem.
vypadlo: s nerolling-updates
To musel pochopit každý.
Souhlas, Arch je nepochybne mezi rolling updates distrama ta nejpopularnejsi. Flamewaru se bat nemusime :)
Jo a to se budou objevovat stále nové a nové věci, není důvod, aby tomu tak nebylo. Jak říkám, je rozdíl jednou za půl roku, rok, rok a půl nebo dva (podle tempa, které si ty sám zvolíš) strávit pár desítek minut vyzkoušením nějaké verze distribuce a případně na ni přejít, když ti funguje vše, co chceš, pak si ji jen donastavit podle představ, než jí instalovat řádově delší dobu, nastavovat a udržovat řádově delší dobu, věčně řešit nějaké problémy a bát se, kdy přijdou další, zrovna když to budeš nejméně čekat. Jediný způsob, jak předejít takovým problémům, je ten nepoužívat rolling updates distribuce, které jako další nevýhodu navíc mají výrazně nižší počet vývojářů než jiné nerolling updates populární distribuce.
Ono oba přístupy, rolling-updates i "stable" releasy, mají své výhody i nevýhody a stejně tak příznivce i odpůrce. Osobně bych preferoval řekněme "konzervativní rolling-updates", čemuž se Arch celkem blíží. Je to asi díky tomu, že se správci balíčků pro Arch nesnaží "kecat do práce" vývojářům jednotlivých aplikací:
Arch strives to keep its packages as close to the original upstream software as possible. Patches are applied only when necessary to ensure an application compiles and runs correctly with the other packages installed on an up-to-date Arch system.
Většinou bohatě stačí občas kouknout na www.archlinux.org - pokud je aktualizace některého balíčku spojená s určitým rizikem nebo nutností ručního zásahu bývá zde jasné a jednoduché oznámení. Případně bývají potřebné instrukce a informace vypisovány do konzole skriptem post_upgrade.
To se má uživatel před updatem každého balíku koukat na web? To mi nepřijde moc pohodlné.
Tiskni
Sdílej: