Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
FlappyFavi, hra Flappy Bird v ikoně Favicon. Nefunguje na mobilech.
Byly vyhlášeny výsledky (YouTube) 28. ročníku D.I.C.E. (Design, Innovate, Communicate, Entertain) Awards: Hrou roku 2024 je Astro Bot.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Vývojáři openSUSE Tumbleweed oznámili, že u nových instalací se ve výchozím stavu přechází z AppArmor na SELinux. Uživatelé, kteří chtějí zůstat na AppArmor si mohou AppArmor vybrat v instalátoru.
Hector "marcan" Martin skončil jako vedoucí projektu Asahi Linux aneb Linux na Apple Siliconu. Projekt ale pokračuje dál.
PostgreSQL byl vydán ve verzích 17.3, 16.7, 15.11, 14.16 a 13.19. Řešena je zranitelnost CVE-2025-1094 s CVSS 8.1 a více než 70 chyb.
Dnes je Světový den rádia. Použili jste někdy GNU Radio?
Před 33 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Byla vydána nová verze 9.10 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Pokud vim, tak Slackware pouziva neopatchovane Vanilla jadro, takze je to jeden z nejcistsich linuxovych systemu.
Zrovna tohle bych jako argument pro čistotu systému nebral. Nikdo vás nenutí použít distribuční jádra, klidně si udělejte vlastní.
Oproti Debianu vam k instalaci staci 1 CD ze 2 CD.
Nevzpomínám si, že bych při instalaci Debiana kdy použil víc jak jedno CD.
Reagoval jsem na vanilla kernel jako argument pro čistotu systému, ne jestli s tím bude mít začátečník problémy. Mimochodem - začátečník nemá co kompilovat jádro, pokud neví, o co jde. Já taky jezdím autem, ale nerozebírám motor, protože nejsem automechanik.
Debian Woody má 7 CD, liší se v podstatě jen verzí jádra na něm - v principu je jedno, z kterého nabootujete, logicky se většinou bootuje z prvního CD, kde je přehledná nápověda. Navíc pokud vím, instalační příručka neříká stáhněte si všech 7 CD.
Nemám problémy pracovat s většinou distribucí, každou si člověk může "ohnout" tak, aby mu maximálně vyhovovala. Častý argument pro Slackware jsou jeho init skripty - nechápu to, nic mi nebrání používat Slackware init scripty v debianu a opačně. Nebo si napsat vlastní init - linux je přece o svobodě - pořád je to jedno jádro a je úplně jedno, jestli se ta slupka nad ním jmenuje Slackware, Debian nebo RedHat, ...
Nevzpomínám si, že bych při instalaci Gentoo použil víc jak nula CDNevzpomínám si, že bych při instalaci Debiana kdy použil víc jak jedno CD.
Ale kdyby mel Slack kontrolu zavislosti a tak bohate repozitare jako Debian, tak ho pouzivam doted.Ano, ale potom by to nebyl Slack, ale Debian
Ano, ale potom by to nebyl Slack, ale DebianTo je fakt
Co vidím jako velkou výhodu Slackware je to, že se nesnaží použitým projektům vnucovat politiku tvůrců distribuce. To má obrovskou výhodu, že je možné snadno libovolnou část systému nahradit ze zdrojáků původních projektů, či spolupracovat na jejich vývoji. I balíčky jsou vytvářeny s granularitou danou původními vývojáři. Je jasné, že to má své výhody i chyby. Pro někoho, kdo nic nekompiluje, může být otrava, že součástí instalace sdílených knihoven Ncurses jsou i hlavičkové soubory a statické knihovny, které pro čistého uživatele znamenají jen zátěž disku. Mě na tom těší, že lze snadno proti systému kompilovat a není potřeba hledat který xxxx-dev.deb mi rovna chybí. Slackware je udržován Patrikem s řádově menšími zdroji než třeba Debian. Z toho vyplývá, že si nemůže dovolit všechno přeonačovat a rozdělovat do stovek balíků. Výhodou je, že granularita balíčků je hrubší, je jich méně (teď mám na tomto počítači jen 432 balíčků). Z toho vyplývá, že ještě člověk udrží v hlavě, co k čemu je. Stejně tak při updatech. Na Debianu je člověk odkázaný na pravidla v balíčcích a v podstatě o tom, co je v systému si nedokáže udržet v hlavě kompletní přehled.
Náhodou i můj osobní názor na výběru verzí komponent velmi souzní s Patrikovým. To znamená bezproblémové věci, jako KDE jsou často v current ve verzích novějších než na všech jiných distribucích. Protože však Patrik není tlačen nutností marketingových vychytávek, tam tam, kde jsou problémy zbytečně nespěchá. To se projevilo v tom, že nikdy nebyly problémy typu přechodu na nedotaženou glibc6 z glibc5 či pomstu vývojářům i uživatelům v podobě proti vůli vývojářů použitého GCC-2.96. Přechod na ještě nestabilizovanou řadu jader 2.6. či X.org 7 (drží 6.9 a je to v pohodě).
Přitom to není nepřipraveností, na Slackware jsem testoval a upravoval jádra řady 2.5 a Slackware měl dobrou základní podporu pro tato jádra hned od začátku řady 2.5 (devfsd, hotplug), přesto, že je oficiálně vůbec nepodporoval.
Balíčky lze updatovat třeba pohodlně přes swaret či slapt-get + gSLAPT (Synaptics).
Jinak jsou i oblasti a věci, kde Slackware selhává a Debian je určitě lepší volba. Je to krásné, že je v GNU světě svoboda volby a každý si může udělat radost po svém.
Vždyť to nemá balíčkovací systémNo prave, treba to nekomu vyhovuje. Ja jsem napr. jel na Slackware pred 2 roky, server mam na Slackware. Par desktopu taky. Na Slackware jsem si cenil jednoduchost a prehlednost. Ono dnesni distribuce (napr. Fedora, Suse) maji zavislosti tak provazane, ze stejne musite i pro "blby server" naistalovat pulku dostupnych baliku. A to u Slackware neni - ale samozdrejme se tomu musi rozumet. Proc je napr. Debian + Ubuntu tak uspesne? - protoze zavislosti resi ohodne jemneji a rozumneji (maji baliky vice rozdrobene) Jinak Slackware je klasicka Linuxova distribuce, ze jeji principy jsou stale stejne jak v roce 1993? Navic muze byt velmi aktualni - pokud pouzivate current. Muzu rict za sebe, ze u Slackware jsem se toho hodne o Linuxu naucil - jak funguje atd. PS: pomoci swaret, nebo slapt mate i ty zavislosti.
Ad Fedora, SUSE - nechť se nikdo neurazí, ale já nad těmi distry krapet ohrnuji nos, právě proto, plus to, že tam jsou taková ta grafická klikátka, co všechno roz*****Nepodložené tvrzení. V Ubuntu a Debianu si grafická klikátka také můžeš nainstalovat. Obecně tě nikdo nenutí je používat a s klidem je můžeš smazat z distribuce.
no problem s grafickyma klikatkama na nastavovani je ten ze jsou vetsinou specificka pro urcitou distribuc kdezto prikazi funguji +- na vsech distrechTak to není případ Ubuntu. Jediné, o čem vím, že je skutečně specifické pro Ubuntu je
System Settings
pro KDE (nahrazující kcontrol
) a i ten si už razí cestu do dalších distribucí...
PS: pokud ti na klávesnici nefungují tlačítka pro interpunkci (především . a ,), tak si sežeň. Bez nich se to čte fakt blbě. :-P
no mam nove rozjety freebsd poprve a jeste jsem nemel cas zprovozni klavesku.Výborně, tečku jsi už objevil, teď ještě tu čárku. :-P
no a co se tyce ubuntu tak na to si nestezuju tam ty klikatka nejsou no jsou ale jsou typicka pro prostredi bud kde co gnome temi klikatky maslim klikatka ze suse ci mandrivat arklinux atdA co je teda v
systém -> správa
(nebo System settings v kubuntu)? Ony nejsou zatím na všechno, ale to se postupně změní. Vždyť to nemá balíčkovací systém.
Slackware balíčkovací systém samozřejmě má. Ano, neřeší závyslosti, ale to je například jedna z věcí, co uživatelům Slackware vyhovuje.
Další vlastností, která dělá Slackware Slackwarem je pak obrovská transparentnost systému. Rozdíl oproti Gentoo je ten, že se systém nekompiluje (ne každý na to má čas/výkon PC), oproti Debianu zase mnohonásobně menší míra GNU/GPL sektářství.
Další věc, že to pořádně nemá Gnome (přesněji - ne oficiálně podporované)
Ještě by slacku mohl chybět gnome/gtk "open file dialog" a byl by dokonalej <flame>Slackware prostě není systém pro idioty, takže je celkem logické, že v něm Desktop pro idioty chybí.</flame> Většina uživatelů Slackware stejně používá nějaký "alternativní" wm (Fluxbox, IceWM, ...).
Chápu, že každému vyhovuje něco jiného
A vo tom to je.
To sektářství si ale laskavě nechte, není to argument a krom toho, dle mě dělá dobře, ale sektářství to není, pouze je striktní
To je právě věc názoru. Ti co to za sektářství považují prostě raději použijou Slackware a vice versa. Stejně tak s tím Gnome - množiny uživatelů Slackware a uživatelů Gnome mají jen nepatrný průnik. Kdo chce Gnome, zvolí prostě jinou distribuci. Jak prosté, milý Watsone.
Stejně tak s tím Gnome - množiny uživatelů Slackware a uživatelů Gnome mají jen nepatrný průnik.
Co je to za blábol? Hlásím se k tomu průniku. Nevím, kolik GNOME do Slackwaru dohromady existuje, já znám 3: dropline GNOME, Freerock GNOME, GWARE. Dropline GNOME je podle některých poněkud intruzivní (nevím, nezkoušel jsem), Freerock GNOME mi subjektivně přijde poněkud pomalé a GWARE používám (tedy ne zrovna teď, neboť zrovna trochu experimentuji s Gentoo).
oproti Debianu zase mnohonásobně menší míra GNU/GPL sektářství.No oproti Fedoře si v xmms z Debianu Sarge mp3 přehraju. Fedora, to je to správný free sektářství
Vždyť to nemá balíčkovací systém.
Má akorát installpkg, removepkg, makepkg... A navíc super věc == neřeší závislosti ;-) Holt je to distribuce pro pořádný chlapy ;-)
Další věc, že to pořádně nemá Gnome
Nesnesnáším Gnome. :-( Nějaký problém si ho skompilovat ze sources?
a tak úplně aktuální to také není..
Slackware current Vám není dost aktuální?
častý argument, který vídám, že je přehledné, uspořádané, a tak.
Zcela oprávněný argument. Žádné tajné scripty, žádná klikátka-okňátka. Adresářová struktura se v rámci možností drží "UNIXových standardů".
Patrick se nesnaží udělat ze Slackware klikací monstrum. Naopak se snaží, aby Slackware zůstal co možná nejohebnější při co nejmenším počtu úprav. Snaží se, aby Linux zůstal Linuxem, a ne jen nějakou nedůležitou aplikací běžící na pozadí klikacího desktopu. To že je potřeba spoustu věcí dodělat ručně je výhoda při jakýchkoliv úpravách, netřeba mazat spoustu zbytečností, netřeba příliš bádat kde co jak funkuje, vše je dostatečně průhledné. Slackware mi přijde dělaný tak trochu pro vývojáře a studenty, zároveň ale nabízí plnohodnotný systém už na dvou install CD, alespoň tak to na mne působí.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
Vždyť to nemá balíčkovací systém. Jistě, zbavení se závislostí, ale tahat ke všemu všechny možné knihovny a závislosti?Balickovaci system prece ma
Další věc, že to pořádně nemá GnomeTak to mne opravdu netrapi.
tak úplně aktuální to také nenícurrent docela jo. A je takovej problem si ty programy zkompilovat?
...častý argument, který vídám, že je přehledné, uspořádané.Je to pravda, ale takova vyjimka to neni.
Kdybych to mel shrnout, tak pouzivani slacku zavisi zcela na osobnich preferencich.
/etc/rc.d
. Přiznávám, že BSD init se mi líbí, o tom žádná. To nejhorší co může být je SystemV init bordel a adresář /etc/sysconfig
. Ale přeci jenom upravovat přímo init skripty a ne jejich konfigurační soubor je prostě hloupé. V tom mi přijde třeba Gentoo s /etc/init.d
a /etc/conf.d
přehlednější.
Na závěr. Slackware je dobrá distribuce, díky ní jsem se o systému naučil asi nejvíc. Ale čas, strávený s ní, mě naučil si vážit právě toho, že balíčkovací systém za mě ty závislosti řeší. Ostatně, pokud je opravdu potřeba, tak každý slušný balíčkovací systém vám povolí narvat tam ten balík natvrdo, když mu to explicitně přikážete. Vážím si toho, že mám velké repository přímo v distribuci a tak se někdo jiný stará o průběžné updaty a bezpečnostní aktualizace bez toho, abych to musel dělat já sám.
Tak slackwaristi, jen do mě Počtem balíčků v základní distribuci se Slack s Debianem nedá vůbec srovnávat, přestože mnoho uživatelů se shoduje, že většinu těch zásadních obsahuje. Souhlasím, že spravovat balíček neobsažený v distru je komplikace, zvláště pokud už v tom nemáte rutinu. Nesouhlasím ale s tím, že s rostoucím počtem počítačů vzrůstá automaticky náročnost. Měly by jet všechny na stejném release, jeden bude určen pro kompilaci aktualizací (tj. bude obsahovat kompletní instalaci) a zároveň bude exportovat nové balíčky pro síťové upgrady, které poběží na ostatních strojích v cronu. Pokud rozptyl vlastních balíčků od oficiálních není přiliš velký, pak je jedno, jestli těch strojů je 5 nebo 5000. Navíc mám zkušenost, že kolikrát je spolehlivější si balíček aktualizovat o bezpečnostní updaty sám, než se spoléhat na nějakého maintainera z té obrovské množiny co jich má třeba Debian (např. s clamav). Samozřejmě pokud by měl být počet vlastních balíčků příliš velký, je to vážný důvod poohlédnout se po něčem jiném.
porad musim resit neco mezi testing a stable - stejne nemaji aktualni balicek co chci, musim porad neco kompilovat, atd .... Obcas neco selze,atd ...Ano, v Gentoo si můžeš vybrat stable, nebo testing. Kdežto ve Slacku ten balíček máš, nebo ne
Je pravda, že v Gentoo občas něco selže, ale minimálně u mě je doba strávená laděním a udržování vlastního systému ve Slacku daleko větší, než třeba v Gentoo, což je přesně ten důvod, proč už Slackware nepoužívám. Jinak je mi ta distribuce pořád moc sympatická.Jestli je tím laděním myšlena kompletní konfigurace systému, tak po obdobné instalaci Gentoo jsem nad tím strávil řádově víc času. Faktem je, že ho zas tak detailně jako Slacka neznám.
Stěžování si na náročnost údržby Slackware považuju za předsudek nebo nepochopení. Co je tak těžkého namířit např. slackpkg na nějaký mirror a v noci cronem pouštět slackpkg update && slackpkg upgrade-all
? Nebo jen rsyncnout adresář patches a spouštět upgradepkg *.tgz ?
Ovšem tu vám něco chybí, balíček z linuxpackages není, nebo stojí za ... a v ten moment vy samotní musíte dělat práci za vašeho distributora. Musíte sledovat updaty, nebo bezpečnostní varování a systém udržovat ručně.tomu se stejne clovek casem nevyhne, protoze tam je potreba nasroubovat PHP na Oracle, jinde zase na FireBird, k tomu jeste nejake dalsi veci... a uz je o zabavu postarano i s tou nejbohatsi distribuci, a co teprve komercni unixy, ze.
Zacinal jsem s Linuxem a koupil si profesionalni CD set (6 kousku), kde bylo vice distribuci. Jedine, co bylo opravdu dobe popsano byl Slackware (jmena tech ostatnich si ani nepamatuji) Neznaly cehokoliv jsem neco nainstaloval a dlouho mi trvalo, nez jsem prisel na to, jak se zavadi LiLO Postupne jsem zjistoval, ze dokumentace je dobra "napoveda" a zvykl jsem si na prosredi linuxu (odchovan MSDOSem me nadchlo 6 konzoli a realna moznost nechat bezet procesy paralelne).
A pak prislo neco, ce me presvedcilo proc je Slackware prima:
Nejsem informatik, ale lekar, potrebuju neco, co je strucne a pokud to nefunguje, da se to snadno nekde vyhledat a opravit. Slackware mi toto oboje umoznuje (a to lepe nez jine distribuce)
To je vse
ldd `which rpm2cpio`
Prislo mi znacne nevolno!
#!/usr/bin/env python import sys,os,subprocess maxlibs = 0 winner = None for prgbasedir in os.environ['PATH'].split(':'): if not os.path.isdir(prgbasedir): continue for prg in os.listdir(prgbasedir): prgpath = os.path.join(prgbasedir, prg) command = ['ldd', prgpath] ldd = subprocess.Popen(command, stdout = subprocess.PIPE) libnum = len(ldd.stdout.readlines()) ldd.wait() if libnum > maxlibs: maxlibs = libnum winner = prg print maxlibs, prg print 'And the winner is "%s" (%d libraries)' %(winner, maxlibs)Tohle prohledá všechny binárky v $PATH a u každé zjistí počet knihoven, se kterými je slinkovaná. V mém případě (FC5) mám vítěze gnome-about-me s devadesáti pěti knihovnami. Ale vůbec mi to nevadí. Naopak, je to důsledek toho, že programátoři využívají již hotových knihoven, což považuji za rozumné. Balíčkovací systém se postará, aby ty knihovny vždy byly k dispozici a program fungoval.
find `echo $PATH | tr ':' ' '` -type f -perm /111 | while read line ; do echo `ldd $line | wc -l` $line ; done 2> /dev/null | sort -n
1 knihovna != 1 distribuční balíček
Takhle to fakt nechodí, že by se ke každé chybějící dynamicky linkované knihovně muselo něco hledat.
Tiskni
Sdílej: