V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
$ time python -c 'print' real 0m0.138s user 0m0.013s sys 0m0.004s
time python -c 'print' real 0m0.047s user 0m0.020s sys 0m0.004sA to by to měl být první start. PC mám Athlon-XP 2600+ a 512MB RAM. Mě přijde Python naprosto dostatečně rychlý (jak start, tak funkce programů).
$ time python -c 'print' real 0m0.016s user 0m0.011s sys 0m0.003s:-/
sleep 5; time python -c "" # přepnu se na jinej tab ve screenu, počkám 6 sekund a jdu z5 real 0m0.011s user 0m0.004s sys 0m0.001s
jinak tě bude brzdit vykreslování fontů terminálu (a Qt nebo neakcelerovanej framebuffer jsou na brzdění expertiTakový Pango nad GTK+ je na tom IMHO ještě mnohem hůř než Qt. Rozšíření renderingu přes Cairo to prakticky nezlepšilo.
$ time python -c 'import os,sys,re,time' real 0m0.050s user 0m0.016s sys 0m0.008sAle v systému mi běží už pět interpretů pythonu, takže ten benchmark ber s rezervou.
$ time python -c 'import os,sys,re,time' real 0m0.019s user 0m0.011s sys 0m0.008sPrvní Python... ten YaKuake je nějakej pomalej
... potopíme .NET větší silou ("dynamis"Kdepak. Skalní příznivci dřevních dob v *nixu se budou navždy tvrdošíjně držet "programování" v shellu, sedu a awku a nikdy nepřipustí existenci dokonalejšího nástroje. Do skonání světa nepřestanou vyvrhovat svoje ostudné jednořádkové prasečiny a obhajovat je nesmyslnými argumenty. Odporné, nečitelné, nepřenositelné a pomalé konstrukce budou vyzdvihovat jako vrchol ideálů a kýváním svých zrezivělých hlav se budou nadále vzájemně ujišťovat o správnosti své slepé cesty. Dokud toto tupé stádo dinosaurů nevyhnije, zůstanou Python i Ruby stále na okraji zájmu.)
$ time perl -e 'print' > /dev/null real 0m0.003s user 0m0.000s sys 0m0.000s $ time sed -n 'p' > /dev/null < /dev/null real 0m0.002s user 0m0.000s sys 0m0.000s $ time python -c 'print' < /dev/null real 0m0.036s user 0m0.020s sys 0m0.010s $
ovladate lisp? veci ako rekurzia, lambda vyraz, map, apply? (niekto by ma mohol zvozit pod ciernu zem, zamerne som vybral len tieto 4 terminy)
jednoducho dolezite su data, ich jednoznacne a nevratne spracovanie. Ziadne "cut&paste programing". Ziadne OOPs.
Nejsou lispovské, jsou funkcionálníTo je list comprehension taky a je navíc mnohem elegantnější (alespoň z mého pohledu) a minimálně lambda, map a filter jsou díky ní naprosto zbytečné (to je taky důvod, proč pujdou z Pythonu pryč - v Pythonu má být vždy Jedna Správná Cesta (TM) jak řešit danou věc
"...a minimálně lambda, map a filter jsou díky ní naprosto zbytečné..."No vždyť povídám, že střílení se do nohy je věc svobodného rozhodnutí každého člověka...
hmm, skor si myslim, ze v perl-i kazdy pise rovnako. To, ze sa sa viacero veci da napisat roznymi sposobmi je len na dobro veci, rozhodnes sa podla charakteru spracovavanych dat.
ad zlepsenie, tak tam je velky priestor, vid http://dev.perl.org/perl6/doc/synopsis.html
na pobavenie, Lingua::Romana::Perligata
s programovacimi jazykmi je to ako s hudbou: neustale vznikaju nove smery, no Verdi bol len jeden (Mozart, Beethoven, Bach, Dvorak, ...)
sed
, grep
a awk
coreutils
jsou prostě standard a jsou v unixech všude (akorát be se člověk měl vyhnout GNU rozšířením).
import os; os.popen("dlouha | kolona | co ma | grep |sed | awk").readlines()V Perlu by to bylo ještě jenodušší
class IO def | proc proc[self] end end wc = proc { |io| io.inject(0) { |i, line| i += 1 } }A teď to přijde:
count = open("soubor") | wcNení to roztomilé?
count = open("soubor.txt") | grep[/regexp/] | wcAsi by tak šel zabalit každý externí program, aby zpracovával přímo interní streamy jazyka a přímo z jazyka...
coreutils budu standard, pokial bude unix (pokial bude konzola).
#!/bin/sh case "$1" in 'start') /usr/sbin/apachectl start ;; 'stop') /usr/sbin/apachectl stop ;; 'restart') /usr/sbin/apachectl restart ;; *) echo "usage $0 start|stop|restart" ;; esacpovedz jeden jediny rozumny dovod, preco ruby alebo python.
povedz jeden jediny rozumny dovod, preco ruby alebo python.
pre dalsieho: shell nie je programovaci jazyk.To je reakce na něco, co jsem řekl? Mně to totiž vysvětlovat nemusíš...nikde nevidím ve svém příspěvku, že bych něco takového tvrdil.
„Pokud vím, tak nevzniká.“Takže nevíte: http://www.easylinuxcds.com/catalog/product_info.php?cPath=49&products_id=1563
Ve své distribuci mám v initskriptech 170 krát "/dev/null", 94 krát "sed", 108 krát "grep", 55 krát "awk" a 1125 krát příkaz "test" nebo "["./dev/null není program. "test" a "[" sice existují i jako externí programy, ale v každém normálním shellu to jsou interní příkazy.
To jsou všechno externí programy, které se musejí pouštět, protože shell sám o sobě neumí takřka nic.
Tiskni
Sdílej: