Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Co by tim vyvojari ale ziskali, kdyz by lhali?Nemusi jit ani tak o lhani, jako treba o chybnou metodiku mereni
Pokud ano, použije se obvykle OpenGLTo není ani zdaleka pravidlem (hlavně z důvodu podpory systémů kde OpenGL není). Příkladem budiž třeba CAE system EAGLE (který používá právě Qt).
qtdemo z Qt 4.2 a vyzkoušej si různé ukázkové příklady na vektorovou grafiku. Snad u všech je tam real-time přepínač XRender / OpenGL a člověk si na vlastní oči udělá představu o tom jak obrovské ty rozdíly v rychlosti jsou.
Vykreslení tlačítek, komb, textoboxů či (jedno) vyrenderování obrázku přece nemůže aplikaci výrazně zrychlit.Ovšem že může. GTK+ a Cairo je tak neuvěřitelně pomalé, že často vidím (např. při přepínání mezi záložkami dialogu), jak se obsah okna postupně vykresluje - jeden prvek po druhém, jedno zaškrtávací tlačítko po druhém... A to na normálním počítači s 2.4GHz procesorem.
Tedy aspoň pro člověka, který léta používá jak GTK+ (ať už staré bez Caira, nebo nové s Cairem), tak Qt.
Ale prosím nezakládejme další licencový flamewar
... na "schrance" jak ji zname - Ctrl+C/Ctrl+V. ...Kdo ji tak zná? Přeučení bývalí uživatelelé MS Windows(TM). Ti ostatní se s ní postupně seznamují v posledních letech a nadávají kudy chodí.
ale používat výchozí vzhled KDE...Já ho (zatím) používám (mluvíme-li teda o skinu a windeco)... No a?
protože jsou (jejich GUI) nepřehlednéSouhlas. Nikdy nezapomenu na tenhle clanecek — to srovnani XCode s KDevelop mluvi za vse. Podobne katastrofalne na tom byl sveho casu Eric, i kdyz je to jinak paradni pythonyrske IDE. Jestli nekteri lide okolo Gnome to s HIG prehaneji, pak mnoho lidi kolem KDE je naprosto ignoruje.
Tak nevím, jestli to dobře chápu, ale oni považují za přednost, že spousta funkcí není k dispozici na jediné kliknutí? To je vtip?Jiste ze to neni vtip, ono si staci udelat pruzkum toho, kolik funkci lide vlastne potrebuji mit na jedno kliknuti (nejde jen o jejich pouzivanost, ale taky o to, ze se treba nepouzivaji temer vubec kliknutim, ale klavesovou zkratkou). A jeste konkretneji, kdyz pouzivam jekekoliv IDE, klikam naprosto minimalne, protoze sundavat ruku z klavesnice se mi nechce -- a podobne to ma vetsina lidi, co znam.
P.S.: KDevelop vypadá podstatně líp, když se spustí na obrazovce s větším rozlišením, než na jekém byl pořízen ten obrázek.Tam nejde jen o misto. Jde o vizualni rusivost vseho toho bordelu tam. Stvalo by me to i kdyby to bylo v 1600x1200
Proc to tam mit, kdyz to tam neni potreba?
(Minimálně u mě to tak je.)
--widget-set (gtk|qt)
ale pry je v Cairu velky "vykonovy" potencialNj, jenže k čemu mi to je… výkonový potenciál mi sám nic nezrychlí a já to za ně nedoprogramuju.
Co je mi platne, ze Qt je rychlejsi nez Gtk-Cairo, kdyz nejpouzivanejsi aplikace pouzivaji vetsinou Gtk (Firefox, Gimp, Oo.org)?To že jsou nejpoužívanější neznamená že o ně musí stát všichni
Windows je taky nejpoužívanější systém
Já třeba Firefox už dávno nepoužívám (Konqueror mi vyhovuje nesrovnatelně více a je nesrovnatelně rychlejší), OO.Org není GTK aplikace (jak tvrdíš) a GIMP už jsem taky přestal používat (ve prospěch Krity).
Každý máme holt jiné preference, já preferuji aplikace které toho umí co nejvíc. Jmenovaný Amarok a K3B považuji za naprosté "killer aplikace" které v GNOME světě nemají z mého úpohledu konkurenci (Listen ani Exaile za plnohodnotnou náhradu za Amarok nepovažuji, stejně jako GnomeBaker nepovažuji za plnohodnotnou náhradu za K3B). Prostě jak sem už psal je to otázka preferencí...
A pokud jde o rychlost, tak tu nehodnotím podle rychlosti překreslování gui (což je z větší části problém gtk, ne dané aplikace), ale podle rychlosti aplikace jako celku, a tady musím trvat na tom, že gnome aplikace jsou obecně svižnější než kde aplikace, byť jsou pravděpodobně postavené na pomalejším enginu (tedy alespoň podle benchmarků a [nejen] Vašich zkušeností), z čehož mi v důsledku plyne dojem větší rychlosti gnome jako celku než kde.
Tiskni
Sdílej: