Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
PHP bylo dlouho distribuováno pod vlastní licencí – s výjimkou částí spadajících pod licenci Zend Engine. Po několikaleté práci se povedlo PHP přelicencovat na 3bodovou licenci BSD.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Co by tim vyvojari ale ziskali, kdyz by lhali?Nemusi jit ani tak o lhani, jako treba o chybnou metodiku mereni
Pokud ano, použije se obvykle OpenGLTo není ani zdaleka pravidlem (hlavně z důvodu podpory systémů kde OpenGL není). Příkladem budiž třeba CAE system EAGLE (který používá právě Qt).
qtdemo z Qt 4.2 a vyzkoušej si různé ukázkové příklady na vektorovou grafiku. Snad u všech je tam real-time přepínač XRender / OpenGL a člověk si na vlastní oči udělá představu o tom jak obrovské ty rozdíly v rychlosti jsou.
Vykreslení tlačítek, komb, textoboxů či (jedno) vyrenderování obrázku přece nemůže aplikaci výrazně zrychlit.Ovšem že může. GTK+ a Cairo je tak neuvěřitelně pomalé, že často vidím (např. při přepínání mezi záložkami dialogu), jak se obsah okna postupně vykresluje - jeden prvek po druhém, jedno zaškrtávací tlačítko po druhém... A to na normálním počítači s 2.4GHz procesorem.
Tedy aspoň pro člověka, který léta používá jak GTK+ (ať už staré bez Caira, nebo nové s Cairem), tak Qt.
Ale prosím nezakládejme další licencový flamewar
... na "schrance" jak ji zname - Ctrl+C/Ctrl+V. ...Kdo ji tak zná? Přeučení bývalí uživatelelé MS Windows(TM). Ti ostatní se s ní postupně seznamují v posledních letech a nadávají kudy chodí.
ale používat výchozí vzhled KDE...Já ho (zatím) používám (mluvíme-li teda o skinu a windeco)... No a?
protože jsou (jejich GUI) nepřehlednéSouhlas. Nikdy nezapomenu na tenhle clanecek — to srovnani XCode s KDevelop mluvi za vse. Podobne katastrofalne na tom byl sveho casu Eric, i kdyz je to jinak paradni pythonyrske IDE. Jestli nekteri lide okolo Gnome to s HIG prehaneji, pak mnoho lidi kolem KDE je naprosto ignoruje.
Tak nevím, jestli to dobře chápu, ale oni považují za přednost, že spousta funkcí není k dispozici na jediné kliknutí? To je vtip?Jiste ze to neni vtip, ono si staci udelat pruzkum toho, kolik funkci lide vlastne potrebuji mit na jedno kliknuti (nejde jen o jejich pouzivanost, ale taky o to, ze se treba nepouzivaji temer vubec kliknutim, ale klavesovou zkratkou). A jeste konkretneji, kdyz pouzivam jekekoliv IDE, klikam naprosto minimalne, protoze sundavat ruku z klavesnice se mi nechce -- a podobne to ma vetsina lidi, co znam.
P.S.: KDevelop vypadá podstatně líp, když se spustí na obrazovce s větším rozlišením, než na jekém byl pořízen ten obrázek.Tam nejde jen o misto. Jde o vizualni rusivost vseho toho bordelu tam. Stvalo by me to i kdyby to bylo v 1600x1200
Proc to tam mit, kdyz to tam neni potreba?
(Minimálně u mě to tak je.)
--widget-set (gtk|qt)
ale pry je v Cairu velky "vykonovy" potencialNj, jenže k čemu mi to je… výkonový potenciál mi sám nic nezrychlí a já to za ně nedoprogramuju.
Co je mi platne, ze Qt je rychlejsi nez Gtk-Cairo, kdyz nejpouzivanejsi aplikace pouzivaji vetsinou Gtk (Firefox, Gimp, Oo.org)?To že jsou nejpoužívanější neznamená že o ně musí stát všichni
Windows je taky nejpoužívanější systém
Já třeba Firefox už dávno nepoužívám (Konqueror mi vyhovuje nesrovnatelně více a je nesrovnatelně rychlejší), OO.Org není GTK aplikace (jak tvrdíš) a GIMP už jsem taky přestal používat (ve prospěch Krity).
Každý máme holt jiné preference, já preferuji aplikace které toho umí co nejvíc. Jmenovaný Amarok a K3B považuji za naprosté "killer aplikace" které v GNOME světě nemají z mého úpohledu konkurenci (Listen ani Exaile za plnohodnotnou náhradu za Amarok nepovažuji, stejně jako GnomeBaker nepovažuji za plnohodnotnou náhradu za K3B). Prostě jak sem už psal je to otázka preferencí...
A pokud jde o rychlost, tak tu nehodnotím podle rychlosti překreslování gui (což je z větší části problém gtk, ne dané aplikace), ale podle rychlosti aplikace jako celku, a tady musím trvat na tom, že gnome aplikace jsou obecně svižnější než kde aplikace, byť jsou pravděpodobně postavené na pomalejším enginu (tedy alespoň podle benchmarků a [nejen] Vašich zkušeností), z čehož mi v důsledku plyne dojem větší rychlosti gnome jako celku než kde.
Tiskni
Sdílej: