Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Co by tim vyvojari ale ziskali, kdyz by lhali?Nemusi jit ani tak o lhani, jako treba o chybnou metodiku mereni
Pokud ano, použije se obvykle OpenGLTo není ani zdaleka pravidlem (hlavně z důvodu podpory systémů kde OpenGL není). Příkladem budiž třeba CAE system EAGLE (který používá právě Qt).
qtdemo z Qt 4.2 a vyzkoušej si různé ukázkové příklady na vektorovou grafiku. Snad u všech je tam real-time přepínač XRender / OpenGL a člověk si na vlastní oči udělá představu o tom jak obrovské ty rozdíly v rychlosti jsou.
Vykreslení tlačítek, komb, textoboxů či (jedno) vyrenderování obrázku přece nemůže aplikaci výrazně zrychlit.Ovšem že může. GTK+ a Cairo je tak neuvěřitelně pomalé, že často vidím (např. při přepínání mezi záložkami dialogu), jak se obsah okna postupně vykresluje - jeden prvek po druhém, jedno zaškrtávací tlačítko po druhém... A to na normálním počítači s 2.4GHz procesorem.
Tedy aspoň pro člověka, který léta používá jak GTK+ (ať už staré bez Caira, nebo nové s Cairem), tak Qt.
Ale prosím nezakládejme další licencový flamewar
... na "schrance" jak ji zname - Ctrl+C/Ctrl+V. ...Kdo ji tak zná? Přeučení bývalí uživatelelé MS Windows(TM). Ti ostatní se s ní postupně seznamují v posledních letech a nadávají kudy chodí.
ale používat výchozí vzhled KDE...Já ho (zatím) používám (mluvíme-li teda o skinu a windeco)... No a?
protože jsou (jejich GUI) nepřehlednéSouhlas. Nikdy nezapomenu na tenhle clanecek — to srovnani XCode s KDevelop mluvi za vse. Podobne katastrofalne na tom byl sveho casu Eric, i kdyz je to jinak paradni pythonyrske IDE. Jestli nekteri lide okolo Gnome to s HIG prehaneji, pak mnoho lidi kolem KDE je naprosto ignoruje.
Tak nevím, jestli to dobře chápu, ale oni považují za přednost, že spousta funkcí není k dispozici na jediné kliknutí? To je vtip?Jiste ze to neni vtip, ono si staci udelat pruzkum toho, kolik funkci lide vlastne potrebuji mit na jedno kliknuti (nejde jen o jejich pouzivanost, ale taky o to, ze se treba nepouzivaji temer vubec kliknutim, ale klavesovou zkratkou). A jeste konkretneji, kdyz pouzivam jekekoliv IDE, klikam naprosto minimalne, protoze sundavat ruku z klavesnice se mi nechce -- a podobne to ma vetsina lidi, co znam.
P.S.: KDevelop vypadá podstatně líp, když se spustí na obrazovce s větším rozlišením, než na jekém byl pořízen ten obrázek.Tam nejde jen o misto. Jde o vizualni rusivost vseho toho bordelu tam. Stvalo by me to i kdyby to bylo v 1600x1200
Proc to tam mit, kdyz to tam neni potreba?
(Minimálně u mě to tak je.)
--widget-set (gtk|qt)
ale pry je v Cairu velky "vykonovy" potencialNj, jenže k čemu mi to je… výkonový potenciál mi sám nic nezrychlí a já to za ně nedoprogramuju.
Co je mi platne, ze Qt je rychlejsi nez Gtk-Cairo, kdyz nejpouzivanejsi aplikace pouzivaji vetsinou Gtk (Firefox, Gimp, Oo.org)?To že jsou nejpoužívanější neznamená že o ně musí stát všichni
Windows je taky nejpoužívanější systém
Já třeba Firefox už dávno nepoužívám (Konqueror mi vyhovuje nesrovnatelně více a je nesrovnatelně rychlejší), OO.Org není GTK aplikace (jak tvrdíš) a GIMP už jsem taky přestal používat (ve prospěch Krity).
Každý máme holt jiné preference, já preferuji aplikace které toho umí co nejvíc. Jmenovaný Amarok a K3B považuji za naprosté "killer aplikace" které v GNOME světě nemají z mého úpohledu konkurenci (Listen ani Exaile za plnohodnotnou náhradu za Amarok nepovažuji, stejně jako GnomeBaker nepovažuji za plnohodnotnou náhradu za K3B). Prostě jak sem už psal je to otázka preferencí...
A pokud jde o rychlost, tak tu nehodnotím podle rychlosti překreslování gui (což je z větší části problém gtk, ne dané aplikace), ale podle rychlosti aplikace jako celku, a tady musím trvat na tom, že gnome aplikace jsou obecně svižnější než kde aplikace, byť jsou pravděpodobně postavené na pomalejším enginu (tedy alespoň podle benchmarků a [nejen] Vašich zkušeností), z čehož mi v důsledku plyne dojem větší rychlosti gnome jako celku než kde.
Tiskni
Sdílej: