Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Co bude dřív?
| člověk na Marsu |
|
24% (290) |
| vesmírný výtah |
|
7% (83) |
| orbitální hotel |
|
68% (811) |
Celkem 1184 hlasů
Vytvořeno: 28.3.2010 19:08
Tiskni
Sdílej:
žádný tlak jako za studené války tu neníKdyby tlak, ale hlavně prachy nejsou.

Tím nechci říkat, že na to Čína nemá. Čína a Indie produkuje hromadu výjimečných vědců. A vědci sami nějaké hranice, nebo národní zájmy, IMO moc neřeší. Ale kdyby na to měli zdroje, tak by ten tlak nepochybně vytvořili (protože proč ne, že). Takhle investují zdroje do, jak tu někdo zmínil, "pozemštějších" a "důležitějších" oblastí.
Když mohli Vietnamci u nás dělat v ČKD, proč by nemohli Češi kopat rýži v nějakém JZD u Žluté řeky?
10 PRINT "AHOJ" 20 GOTO 10(BASIC, C64)
Spis dyson sphere
Uz tu nekolikrat slo info, ze projekt byl zrusen.
Doufám, že se nového Duka dožiju
ednak přestane působit magnetické pole urychlující tramvaj,Pro to neni duvod - kolej pro maglevovy pohon muze pokracovat o kus dal za tunel, takze elektricky pohon to muze postupne srovnat.
Taky by mně zajímalo, jak zajistí, aby ten konec tunelu držel ve vzduchu ve výšce 21 km. Na obyčejných pilířích to asi nepůjde a u nich na webu jsem to nenašel ....."The cylindrical launch tube is magnetically suspended by the magnetic repulsion forces between a set of superconducting cables attached to it, and a second set of superconducting cables, located on the surface beneath the launch tube. The two sets of superconducting cables carry oppositely directed, zero loss supercurrents." Ale jak presne si to predstavuji, to tam uvedene neni.
takže po opuštění tunelu bude na dotyčné kosmcké plavidlo působit odpor vzduchu silou řádově odhadem 10000 až 20000 kN.Jeste jsem se na to koukal a vsiml jsem si, ze tam k tomu maji clanek s technictejsi argumentaci. Podle uvadenych parametru odpor vzduchu vychazi na 3.3 MN a pri 200 tunach raketoplanu to vychazi na zpomaleni 1.7 g
Koncept vystřelení tunelem je ale zajímavý, když se sníží výška konce tunelu, dálka a rychlost při opuštění tunelu, tak je to i s dnešní technologií realistické.Konzervativnejsi navrhy take existuji Maglifter.
výsledek bývá často jen velká showČastěji jsou výsledkem zkušenosti, hromady zkušeností, které se posléze zužitkují v efektivnější práci na tom samém, nebo i v jiných oborech, kde na něco lepšího vůbec ani nepomysleli, ba se ani pomýšlet nepokoušeli.
Prostě bych rád viděl společné cíle velkých kroků pro lidstvo jinde, než v malých krocích člověka po Měsíci.Ty malé krůčky po měsíci znamenaly obrovské pokroky v matematice, fyzice, chemii, informatice, elektrotechnice, v technologii pohonných systémů.
Proto je naší povinností kolonizovat vesmír a žádné výdaje na to nejsou příliš velké.Nepřeháníš to trochu?
Co by? To je takové to "evoluce až do morku kostí, do krajnosti", sežrat nebo být sežrán. Být silný a přežít, k čemuž by mělo dopomoci "nas mnogo" v lidském pojetí, hodně obydlených světů. Kolonizovat nebo nechat se zkolonizovat.
V situaci, kdy skoro každý umí skoro všechno, řeší se spíše omezování než rozvoj zdrojů, toho v rámci jedné planety tolik nevidím, co by technicky šlo výrazně a kvalitativně změnit. Většina změn se týká spíše distribuce zdrojů a produkce. Takže vlastně jde o banality. O takové banality, o které se válčí a sváří od nepaměti.
Nicmene potrebujeme i vetsi vyzvy. Je kratkozrake snazit se vyresit vsechny lidske problemy a az pak se starat o dlouhodobe preziti lidstva. Lepsi je paralelismum.
Nevidím důvod letět na Mars a nejsem si jist, že by bylo návratné stavět kosmický výtah.A co takhle snazší (levnější) doprava paliva a materiálu na oběžnou dráhu, která by umožňovala levnější lety dál od planety... v dlouhodobém horizontu by to umožnilo těžbu surovin z asteroidů např.
Nevidím důvod letět na Mars a nejsem si jist, že by bylo návratné stavět kosmický výtah. (Orbitální hotel by mohl být časem ekonomicky soběstačný, proto se k němu nevyjadřuji.)Kosmický výtah (či jeho ekvivalent) by se zaplatil naprosto jistě, i když vzhldem k jeho enormním finančím nárokům na stavbu by se splácel desítky let. Stačí jen porovnat cenu v dopravě nákladu na orbitu mezi výtahem (řádově desítky až stovky dolarů, podle pohonu a účinnosti přenosu energie) a klasickou raketou (několik tisic až desítky tisíc). Zatímco u klasického raketováho nostiče se platíte cenu jak rakety (která je na jedno použití), tak paliva, u výtahu platíte jen energii (cca. 15kWh/kg na geostacionární dráhu při 100% účinnosti pohonu) a opotřebení mechanických částí. Už jen doprava satelitů na orbitu by ho posupně zapatila (např. cena dopravy materiálu na geostacionální dráhu zhruba odpovídá ceně zlata o stejné hmotnosti), nehledě k možnostem, které by nízká cena dopravy umožňovalo - například možnost postavit orbitální solární elektrárbny (díky nim by mohl být výtah nejen energeticky soběstačný, ale dodávat energii na povrch), továrny pracující v podmínkách mikrogravitace a klidně třeba i ony kosmické hotely. Také by bylo možné stavět na orbitě velké meziplanetární lodě s pokročilým způsobem pohonu, který by nemohl v atmosféře fungovat (např. iontové či plazmové motory). Mikrogravitace a absence atmosféry by také umožňovala postavit loď, která by fungovala jen v těchno podmínkách - v porovnání s dnešnímy loděmi, které musí přežít několik g při startu, nemluvě o problémech vstupu do atmosféry, by čistě meziplanetární loď mohla být velmi subtilní - až na obytnou část by nejspíš vypadala jen jako rámová konstrukce s jednotlivými moduly uvnitř. A jako bonus je možnost použít druhého konce kabelu na vystřelování čehokoliv pomocí zemského rotačního momentu, což by umožnilo velmi levné cesty po celé sluneční soustavě, alespoň pro sondy, u kterých by bylo možné se obejít bez naprosté většiny paliva, protože by se nepředpokládal návrat zpět.
). A tyhle věci je třeba běžným lidem ve vesmíru usnadnit, aby odpadl nutný měsíční rychlo-výcvik na kosmodromu.
A vedle hotelu se nabízí i využití pro rekonvalescenci pacientů po těžkých úrazech. Tedy pokud by se zraněním přežili přetížení při startu.
Tedy pokud by se zraněním přežili přetížení při startu.Tak to asi ten vytah bude predsalen skor ako ten hotel
Jsou i příjemnější záležitosti ... První kontakt 
A kdyby nebylo TNG, tak Spock stejně byl na zemi dřív. TOS: The City on the Edge of Forever. Cestou časem se Kirk se Spockem dostali do roku 1930.
<rejp> Proč tam ještě není možnost, že "Linux bude mít na desktopu 2 %"? Aha, to vlastně bude člověk dřív na tom Marsu... :-P </rejp>