Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Co bude dřív?
člověk na Marsu |
|
24% (290) |
vesmírný výtah |
|
7% (83) |
orbitální hotel |
|
68% (811) |
Celkem 1184 hlasů
Vytvořeno: 28.3.2010 19:08
Tiskni
Sdílej:
žádný tlak jako za studené války tu neníKdyby tlak, ale hlavně prachy nejsou.
Když mohli Vietnamci u nás dělat v ČKD, proč by nemohli Češi kopat rýži v nějakém JZD u Žluté řeky?
10 PRINT "AHOJ" 20 GOTO 10(BASIC, C64)
Spis dyson sphere
ednak přestane působit magnetické pole urychlující tramvaj,Pro to neni duvod - kolej pro maglevovy pohon muze pokracovat o kus dal za tunel, takze elektricky pohon to muze postupne srovnat.
Taky by mně zajímalo, jak zajistí, aby ten konec tunelu držel ve vzduchu ve výšce 21 km. Na obyčejných pilířích to asi nepůjde a u nich na webu jsem to nenašel ....."The cylindrical launch tube is magnetically suspended by the magnetic repulsion forces between a set of superconducting cables attached to it, and a second set of superconducting cables, located on the surface beneath the launch tube. The two sets of superconducting cables carry oppositely directed, zero loss supercurrents." Ale jak presne si to predstavuji, to tam uvedene neni.
takže po opuštění tunelu bude na dotyčné kosmcké plavidlo působit odpor vzduchu silou řádově odhadem 10000 až 20000 kN.Jeste jsem se na to koukal a vsiml jsem si, ze tam k tomu maji clanek s technictejsi argumentaci. Podle uvadenych parametru odpor vzduchu vychazi na 3.3 MN a pri 200 tunach raketoplanu to vychazi na zpomaleni 1.7 g
Koncept vystřelení tunelem je ale zajímavý, když se sníží výška konce tunelu, dálka a rychlost při opuštění tunelu, tak je to i s dnešní technologií realistické.Konzervativnejsi navrhy take existuji Maglifter.
výsledek bývá často jen velká showČastěji jsou výsledkem zkušenosti, hromady zkušeností, které se posléze zužitkují v efektivnější práci na tom samém, nebo i v jiných oborech, kde na něco lepšího vůbec ani nepomysleli, ba se ani pomýšlet nepokoušeli.
Prostě bych rád viděl společné cíle velkých kroků pro lidstvo jinde, než v malých krocích člověka po Měsíci.Ty malé krůčky po měsíci znamenaly obrovské pokroky v matematice, fyzice, chemii, informatice, elektrotechnice, v technologii pohonných systémů.
Proto je naší povinností kolonizovat vesmír a žádné výdaje na to nejsou příliš velké.Nepřeháníš to trochu?
Co by? To je takové to "evoluce až do morku kostí, do krajnosti", sežrat nebo být sežrán. Být silný a přežít, k čemuž by mělo dopomoci "nas mnogo" v lidském pojetí, hodně obydlených světů. Kolonizovat nebo nechat se zkolonizovat.
V situaci, kdy skoro každý umí skoro všechno, řeší se spíše omezování než rozvoj zdrojů, toho v rámci jedné planety tolik nevidím, co by technicky šlo výrazně a kvalitativně změnit. Většina změn se týká spíše distribuce zdrojů a produkce. Takže vlastně jde o banality. O takové banality, o které se válčí a sváří od nepaměti.
Nevidím důvod letět na Mars a nejsem si jist, že by bylo návratné stavět kosmický výtah.A co takhle snazší (levnější) doprava paliva a materiálu na oběžnou dráhu, která by umožňovala levnější lety dál od planety... v dlouhodobém horizontu by to umožnilo těžbu surovin z asteroidů např.
Nevidím důvod letět na Mars a nejsem si jist, že by bylo návratné stavět kosmický výtah. (Orbitální hotel by mohl být časem ekonomicky soběstačný, proto se k němu nevyjadřuji.)Kosmický výtah (či jeho ekvivalent) by se zaplatil naprosto jistě, i když vzhldem k jeho enormním finančím nárokům na stavbu by se splácel desítky let. Stačí jen porovnat cenu v dopravě nákladu na orbitu mezi výtahem (řádově desítky až stovky dolarů, podle pohonu a účinnosti přenosu energie) a klasickou raketou (několik tisic až desítky tisíc). Zatímco u klasického raketováho nostiče se platíte cenu jak rakety (která je na jedno použití), tak paliva, u výtahu platíte jen energii (cca. 15kWh/kg na geostacionární dráhu při 100% účinnosti pohonu) a opotřebení mechanických částí. Už jen doprava satelitů na orbitu by ho posupně zapatila (např. cena dopravy materiálu na geostacionální dráhu zhruba odpovídá ceně zlata o stejné hmotnosti), nehledě k možnostem, které by nízká cena dopravy umožňovalo - například možnost postavit orbitální solární elektrárbny (díky nim by mohl být výtah nejen energeticky soběstačný, ale dodávat energii na povrch), továrny pracující v podmínkách mikrogravitace a klidně třeba i ony kosmické hotely. Také by bylo možné stavět na orbitě velké meziplanetární lodě s pokročilým způsobem pohonu, který by nemohl v atmosféře fungovat (např. iontové či plazmové motory). Mikrogravitace a absence atmosféry by také umožňovala postavit loď, která by fungovala jen v těchno podmínkách - v porovnání s dnešnímy loděmi, které musí přežít několik g při startu, nemluvě o problémech vstupu do atmosféry, by čistě meziplanetární loď mohla být velmi subtilní - až na obytnou část by nejspíš vypadala jen jako rámová konstrukce s jednotlivými moduly uvnitř. A jako bonus je možnost použít druhého konce kabelu na vystřelování čehokoliv pomocí zemského rotačního momentu, což by umožnilo velmi levné cesty po celé sluneční soustavě, alespoň pro sondy, u kterých by bylo možné se obejít bez naprosté většiny paliva, protože by se nepředpokládal návrat zpět.
Tedy pokud by se zraněním přežili přetížení při startu.Tak to asi ten vytah bude predsalen skor ako ten hotel
Jsou i příjemnější záležitosti ... První kontakt
<rejp> Proč tam ještě není možnost, že "Linux bude mít na desktopu 2 %"? Aha, to vlastně bude člověk dřív na tom Marsu... :-P </rejp>