Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Znáte nazpaměť syntaxi shellu, sedu, grepu atd.?
| samozřejmě |
|
4% (65) |
| docela dobře |
|
13% (205) |
| potřebuji man(uál) |
|
66% (1013) |
| nemám o tom ponětí |
|
17% (259) |
Celkem 1542 hlasů
Vytvořeno: 1.12.2007 20:19
Tiskni
Sdílej:
Ale naštěstí mám knížku s řešenými příklady awk a sedu, mám tam taky záložky, takže okamžitě najdu co potřebuji.
${!PS*} nebo <(...) (a už jsem je i prakticky použil), ale přesto bych si netroufl tvrdit, že si z hlavy pamatuji kompletní syntaxi bashe…
${foo##*/}, nebo ${foo%-bar} a podobné vychytávky, takže to musím pořád zkoušet v konzoli. Pak dost plavu v polích, protože většinou, když už potřebuju pole, nastává čas použití Pythonu (většinou z počátku pomocí hromady os.system), kde se mi ta logika přece jenom píše o něco lépe. Na nějaké ${bar[$@]} a spol mě moc neužije.
Zrovna ${foo##*/} používám tak často, že vím, že jde o bashovou obdobu basename, ale trvalo mi dost dlouho, než jsem se tu změť znaků naučil
Já si furt nemůžu zapamatovat, co děláTohle už je ale fakt těžký případ schizofrenie${foo##*/}… Zrovna${foo##*/}používám tak často, že vím, že jde o bashovou obdobu basename
Já si furt nemůžu zapamatovat, co dělá ${foo##*/}, nebo ${foo%-bar} a podobné vychytávkyTo je k otázce ankety nepodstatné. Dotaz byl na znalost syntaxe, nikoliv co to dělá, to už bych chápal jako sémantiku :)
.
Předpokládám, že místo toho otazníku jste chtěl napsat \1\2 :-)
Nebo raději soubor=$(echo "$1" | sed 's/\.wav$/.ogg/')
Ale já bych místo toho napsal soubor="${1%.wav}.ogg"
. I když jsem zlenivěl a než bych bojoval s kompilací csplain a používám lyx.
plain.tex než hledat v dokumentaci. :-)
\TeX{}em... Ja prave myslel, ze kdyz furt neco hledam v plain.tex, tak ze neumim...
Ale asi si budu muset zapsat na pořadník, že je do něj třeba naportovat některé fíčury Trofu....ta ostuda, třicet let starý program umí víc.
I když tedy třeba podpora OpenType nebo mikrotypografie možná patří spíš do cl-pdf, tím si nejsem tak úplně jistý - ještě se musím podívat, co se kde řeší.
(Ale OTF parser určitě patří do cl-pdf...)
Dulezity pouzivany info jsou v pameti, zbytek je ve swapu
Já umím jen to co používám a zbytek někde hledám. Jak už tu někdo psal, mám i vlastní "swap" do kterého ukládám informace o kterých si myslím, že je ještě budu potřebovat, ale vím, že si je nebudu pamatovat
.
Takze jsem zvolila "potrebuju manual" - na kompletni syntaxi rozhodne, dobre z hlavy umim jen to, co potrebuju.
Ostatne dodnes obcas delam trivialni syntakticke chyby... tuhle jsem treba peknych par minut hloubala nad logy z buildu, ktery prosel ackoliv mel failovat, abych zjistila, ze mi jen kdesi v testu ve specu chybi mezera mezi hranatkou a vykricnikem
vi, programovat v C a asi tak miliardu dalsich veci okolo).
Prikladne dneska vecer budeme s nasim holcicim dream teamem hackovat v rotunde na acm praktiku, a pri takove prilezitosti reagujeme na okolo opruzujici cleny svych fanklubu dost nelibe
Treba by to ty ostatni motivovalo, aby se to taky naucili... (ja vim, jsem prase a furt a zase...)
. Me se to teda nastesti nestalo, protoze kdyz jsem se k tomu na AIXu chystal poprve, tak pri sve opatrnosti jsem si nejdriv precetl manualovou stranku... A docela se mi hruzou zjezili vlasy na hlave pri predstave co by to udelalo s tou mission critical masinou
.
.
Na druhou stranu, u Linuxoveho (GNU) grepu mi obcas dost chybi AIXovsky prepinac -p, ten je docela sikovny
.
-C u GNU grepu.