Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 20 % |
| Skóre: | 20 |
Distribuci Arch Linux vytvořil Judd Vinet, jenž se inspiroval distribucí CRUX. Současným správcem je Aaron Griffin. Arch Linux se pyšní rychlostí, flexibilitou a jednoduchostí. Základem je optimalizace pro novější architektury i686 a x86_64. To znamená, že dostanete větší výkon, ale není možné Arch Linux použít na starších procesorech (i386, i486 a i586).
Arch Linux má repozitář s několika tisíci předkompilovanými balíčky se softwarem. Díky tomu lze celý systém rozšiřovat a aktualizovat jediným příkazem. Důraz je kladen na aktuálnost i stabilitu balíčků. Pokud by vám toto množství nestačilo, lze si ze zdrojových kódů libovolného softwaru sestavit balíček vlastní. K tomu slouží ABS (Arch Build System). Ten se řídí kompilačními a instalačními skripty, které podléhají určitým pravidlům. Můžete si je napsat sami nebo nějaký najít v repozitáři AUR (Arch User Repository).
V tomto seriálu se pokusím seznámit vás s postupem instalace a po-instalačním nastavením Arch Linuxu. Podíváme se na zoubek init systému, hlavním konfiguračním souborům. Budu se snažit postupovat krok za krokem, aby si tuto distribuci mohl nainstalovat i začátečník a vyhnul se potenciálním problémům.
Arch Linux (zkráceně Arch) je operační systém, který se snaží být co nejlehčí a nejjednodušší (ve smyslu vnitřní struktury a toho co dělá distro distrem). Vývoj distribuce je veden v duchu minimalismu, jednoduchosti, elegance a správnosti kódu. Přičemž jednoduchostí se myslí "...bez zbytečných přidaných hodnot, úprav, nebo komplikací..".
Inspirován distribucí CRUX (jiná minimalistická distribuce) začal Judd Vinet v roce 2002 pracovat na Arch Linuxu a vývoj vedl až do roku 2007, kdy předal vedení Aaronu Griffinovi. Originální výslovnost zní asi jako [:arč:], ale v Česku se běžně používá [:arch:].
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
