Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Distribuci Arch Linux vytvořil Judd Vinet, jenž se inspiroval distribucí CRUX. Současným správcem je Aaron Griffin. Arch Linux se pyšní rychlostí, flexibilitou a jednoduchostí. Základem je optimalizace pro novější architektury i686 a x86_64. To znamená, že dostanete větší výkon, ale není možné Arch Linux použít na starších procesorech (i386, i486 a i586).
Arch Linux má repozitář s několika tisíci předkompilovanými balíčky se softwarem. Díky tomu lze celý systém rozšiřovat a aktualizovat jediným příkazem. Důraz je kladen na aktuálnost i stabilitu balíčků. Pokud by vám toto množství nestačilo, lze si ze zdrojových kódů libovolného softwaru sestavit balíček vlastní. K tomu slouží ABS (Arch Build System). Ten se řídí kompilačními a instalačními skripty, které podléhají určitým pravidlům. Můžete si je napsat sami nebo nějaký najít v repozitáři AUR (Arch User Repository).
V tomto seriálu se pokusím seznámit vás s postupem instalace a po-instalačním nastavením Arch Linuxu. Podíváme se na zoubek init systému, hlavním konfiguračním souborům. Budu se snažit postupovat krok za krokem, aby si tuto distribuci mohl nainstalovat i začátečník a vyhnul se potenciálním problémům.
Arch Linux (zkráceně Arch) je operační systém, který se snaží být co nejlehčí a nejjednodušší (ve smyslu vnitřní struktury a toho co dělá distro distrem). Vývoj distribuce je veden v duchu minimalismu, jednoduchosti, elegance a správnosti kódu. Přičemž jednoduchostí se myslí "...bez zbytečných přidaných hodnot, úprav, nebo komplikací..".
Inspirován distribucí CRUX (jiná minimalistická distribuce) začal Judd Vinet v roce 2002 pracovat na Arch Linuxu a vývoj vedl až do roku 2007, kdy předal vedení Aaronu Griffinovi. Originální výslovnost zní asi jako [:arč:], ale v Česku se běžně používá [:arch:].
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
