Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Distribuci Arch Linux vytvořil Judd Vinet, jenž se inspiroval distribucí CRUX. Současným správcem je Aaron Griffin. Arch Linux se pyšní rychlostí, flexibilitou a jednoduchostí. Základem je optimalizace pro novější architektury i686 a x86_64. To znamená, že dostanete větší výkon, ale není možné Arch Linux použít na starších procesorech (i386, i486 a i586).
Arch Linux má repozitář s několika tisíci předkompilovanými balíčky se softwarem. Díky tomu lze celý systém rozšiřovat a aktualizovat jediným příkazem. Důraz je kladen na aktuálnost i stabilitu balíčků. Pokud by vám toto množství nestačilo, lze si ze zdrojových kódů libovolného softwaru sestavit balíček vlastní. K tomu slouží ABS (Arch Build System). Ten se řídí kompilačními a instalačními skripty, které podléhají určitým pravidlům. Můžete si je napsat sami nebo nějaký najít v repozitáři AUR (Arch User Repository).

V tomto seriálu se pokusím seznámit vás s postupem instalace a po-instalačním nastavením Arch Linuxu. Podíváme se na zoubek init systému, hlavním konfiguračním souborům. Budu se snažit postupovat krok za krokem, aby si tuto distribuci mohl nainstalovat i začátečník a vyhnul se potenciálním problémům.
Arch Linux (zkráceně Arch) je operační systém, který se snaží být co nejlehčí a nejjednodušší (ve smyslu vnitřní struktury a toho co dělá distro distrem). Vývoj distribuce je veden v duchu minimalismu, jednoduchosti, elegance a správnosti kódu. Přičemž jednoduchostí se myslí "...bez zbytečných přidaných hodnot, úprav, nebo komplikací..".
Inspirován distribucí CRUX (jiná minimalistická distribuce) začal Judd Vinet v roce 2002 pracovat na Arch Linuxu a vývoj vedl až do roku 2007, kdy předal vedení Aaronu Griffinovi. Originální výslovnost zní asi jako [:arč:], ale v Česku se běžně používá [:arch:].
Tiskni
Sdílej: