Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Protože pro Linux dosud neexistuje žádné(alespoň co vím) použitelné účetnictví, rozhodnul jsem se, že tento stav napravím a nějaké napíšu. Jak lze poznat z nadpisu bude vytvořeno v programovacím jazyku PHP.
Vybral jsem si ho pro svou bakalářskou práci. Možná někdo z vás namítne, že PHPko není ten nejvhodnější jazyk pro tvorbu takového softu, ale zdá se mi to nejjednodušší způsob pro vytvoření multiplatformního produktu. Mezi další výhodu takového řešení vidím možnost přístupu přes obyčejný www prohlížeč(přes https), takže bude přístupné v podstatě odkukoliv.
Prozatím si představuji, že by mělo být rozšiřitelné pomocí pluginů rozšiřujících jeho funkčnost. Podporovalo by nejen databázi MySQL, ale i další. Tvorba faktur v PDF by byla samozřejmostí včetně jejich odeslání přímo z prostředí programu. Pro začátek by bylo podporováno hlavně jednoduché účetnictví, asi bych přídal i podvojnou variantu.
V budoucnu by mohl přibýt i desktopový klient v Javě přes xmlrpc.
A na vás se obracím s prosbou o další náměty, jakou další funkčnost byste od takového účetnictví očekávali, protože do pondělí musím mít hotový koncept(popis zadání). A ta nejlepší zpráva na konec, program bude samozřejmě uvolněn pod licencí GNU-GPL. ;)
Tiskni
Sdílej:
Nicmene zacinat jednoduchym ucetnitvim je uzitecne, kdyz se v Ceske republice uz nepouziva.Nepoužívá se, místo toho je daňová evidence.

Pokud to má mít nějaký praktický význam, začni rovnou s účetnictvím (podvojným) a daňovou evidenci úplně vypusť (jednoduché účetnictví).Tohle bych netvrdil. V Česku je asi tak milion lidí, kteří vedou právě daňovou evidenci. Často tak činí v nelegální instalaci některého z DOS/Windows programu. Takže pro tuto poměrně velkou skupinu by to smysl mělo. Jde o to, co je cílem. Jestli vytvořit "velké" účetnictví pro obchodní společnosti, což se ale (pokud to má mít skutečně smysl) neobejde bez takových věcí, jako jsou mzdy, sklady, propojení s elektronickým bankovnictvím atd. Anebo jestli to má být něco jednoduchého, co bude sloužit početně větší skupině podnikajících fyzických osob, která nepotřebuje žádný složitý systém, ale stačí jí skutečně jen daňová evidence (případně s evidencí DPH), doplněná jen o fakturaci, jednoduchou správu zásob a majetku, případně o knihu jízd. Technické pozadí toho celého není až tak důležité. Ale jde o to (hlavně pokud to bude ta druhá varianta), aby se to dalo snadno nainstalovat a ještě snadněji používat.
co bude sloužit početně větší skupině podnikajících fyzických osobPak je ale otázka, jestli si tihle budou chtít instalovat nějakou C/S aplikaci, v tom případě bych zvážil možnost jednovrstvé (ze síťového hlediska) aplikace s nějakou embedded databází, která má výhodu v tom, že prostě funguje.
A díky oborům, jako je třeba softwarové inženýrství, máme k dispozici spoustu velice trefných připodobení, které nám připomínají pravý průběh vývoje software. viz.příloha
Placené upgrady mě také napadly, ale situace je stejná - jen by neplatící uživatelé (nebo někdo, kdo by jim to zprostředkoval, ale za menší obnos než originální autor) museli být ve střehu a hlídat změny. Vymýšlím zde prapodivné konstrukce, ale nezapomínejme, že žijeme v ČR.
Když už zmiňuješ softwarové inženýrství - kdyby existovala přístupná dokumentace, jak má účetnictví vypadat, tak by ho mohl naimplementovat každý schopný programátor. Nebylo by tu to riziko, že by pracně získané finanční znalosti byly ztraceny kvůli tomu, že by zanikl jeden softwarový projekt. Takže bych to viděl na dvě bakule (nebo diplomky) - jednu (obrazně řečeno) na VŠE a druhou na nějaké informatice
kdyby existovala přístupná dokumentace, jak má účetnictví vypadat
viz Zákony*
Pokud by to měl někdo přechroupat do podoby, kterou pochopí programátor obecný, tak tomu se říká analýza. A za ni se platí. I kdyby to na začátku někdo sponzoroval, tak takovou analýzu je potřeba průběžně aktualizovat (tzn. další práce, další peníze).
Teoreticky by šlo vytvořit nějaké družstvo, kde by se jeho členové složili na vytvoření této analýzy (a její aktualizaci) a pak by k ní měli v rámci členství v družstvu přístup. Předešlo by se tak tomu, aby se zbytečně jedna práce dělala několikrát. Ale moc šancí bych takovému řešení stejně nedával (že se ty organizace dohodnou a nerozhádají). Něco podobného funguje v Německu, ale tam se ty firmy ve družstvu přímo skládají na vývoj/rozvoj softwaru.
*) vyhlášky, předpisy, IAS/IFRS, GAAP...
"víte, my máme to svoje účetnictví v DOSu (případně Windows) a ono by nám to v Linuxu nechodilo"Mam overeno, ze nektera stara DOSova ucetnictvi (stavena napr. na PC-FAND ci jak se to jmenuje) behaji v DOSBoxu pod Linuxem kupodivu lepe (=s mensim mnozstvim problemu) nez ve Windows 2000/XP (je mozne, ze by ve Windows take behala lepe v tom DOSBoxu, ale to jsem nikdy nezkousel), snad s vyjimkou obcasnych cinnosti s potrebou vyssiho vykonu procesoru (hromadny export cehosi), kde je to v DOSBoxu v dusledku emulace pomalejsi (ne o moc, ale porovnavam Athlon64 4000+ s P3 na 750MHz, na stejnem stroji by byl rozdil urcite mnohem vetsi).
Myslíte něco takového? http://www.ucetnictvi-on-line.cz/
Pro mě je hlavním kritériem zajištění čtyř základních svobod uživatelům (tak jak jsou definovány FSF). A to v případě SaaS aplikací klasická GPL už nesplňuje, proto také AGPL vznikla.
Toť prostě můj názor, nikomu neberu ten jeho
Co bych ale uvítal daleko víc než klasické účetnictví, je program jako je gnotime (Gnome Time Tracker). Počítá to čas strávený na projektech a kolik za to mám naúčtovat zaměstnavateli/zákazníkovi.Je to hodně primitivní hračka, ale přece: LightWeight Time Tracker. Aktuální release umí jen měřit čas, u sebe mám (zatím neuvolněnou) verzi, která přímo počítá cenu. Pro mé potřeby LWTT stačí, ale je tu i něco silnějšího. Před časem se mi ozval autor programu Baralga, že má něco podobného jako já (ale s více funkcemi), takže lze použít i toto dílo.
Ale jinak díky za snahu
. Zkoušel jsem Honey Calc a z komunikace s nimi jsem pochopil, že podobně to vzniklo i u nich. Je to primárně účetní firma (ne společnost pro vývoj a prodej sw) a Honey Calc je jim "šito na míru". A tak je ale problém,když to chce používat někdo jiný - pro něho to "na míru být nemusí" a oni zase nechtějí tříštit síly na to, aby řešili problémy ostatních.. (protože jsou primárně účetní firma)
)
Takže... přál bych tomu projektu úspěch a lidi, kteří budou ochotní spolupracovat a firmu (třeba Tvoji), která to zaštítí a bude to podporovat. Je to ale běh "na dlouhou tra"t.