V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Na kolejích Podolí máme WiFi. Pokrytí nic moc, zabezpečení je vyloženě paranoidní (ale opodstatněný
). Návodů na zprovoznění je několik, ale nikomu to pořádně nefunguje...nikomu?
Nejdřív k tomu zabezpečení: je tam WPA-TKIP/WPA2-AES, EAP-TTLS/PAP, tedy Radius. Aby se člověk moh připojit, potřebuje zařídit dvě věci a potřebuje zjistit identifikační údaje (jméno/heslo).
Nejdřív si člověk musí nějak zjistit MAC adresu adaptéru a ručně jí zadat do databáze uživatelů (ručně myšleno přes webové rozhraní
). S tím lidi většinou problém nemají.
Druhá věc je importování Certifikační Autority. Na to je na webu poměrně rozumný návod. Tam už občas někdo narazí, ale furt to neni nic tak hroznýho.
Jméno se člověk dozví při registraci prvního počítače (hostname). Heslo si může nastavit v databázi uživatelů, opět přes webové rozhraní, tady taky problém není.
až pocať práce na 5 minut
Teď ale začíná maraton...ve Windows: nejdřív je třeba schrastit nějaké aktualizace, či co, pak shánět WPA klienta, konfigurovat klienta, atd, atd.. úspěšnost tohoto procesu (údajně) v řádu jednotek procent.
Nedalo mi to a zkusil sem si několik postupů v Linuxu. První podle návodu na webu - copy/paste do konfiguráku, funkční okamžitě. Druhej postup Ubuntu->Network Manager. Odklikávám síť, vypisuju uživatelské jméno, heslo, píšu cestu k CA, připojit...ha, funguje okamžitě. Co je teda tak hrozně špatně, že to těm ostatním nefunguje? Poslední pokus - ArchLinux, WiCD. Klik na jméno sítě->advanced settings. Vybírám možnost PEAP-TKIP (vylučovací metodou - TKIP jsem viděl v návodu a PEAP-TKIP po mě jako jediná chce uživatelské jméno, heslo a CA), vyplňuju potřebné údaje, klikám na Connect...a ejhle, ono to funguje!
Tak kde je tan nepřívětivost Linuxu? Proč lidé nepoužívají WiFi s tím, že "nejsou hackeři/experti/feláci", když stačí jen vyplnit tři políčka? Nebo že by to ve Windows tak jednoduché nebylo? Kde je pak ale chyba? Vždyť Windows jsou přece systém pro běžné uživatele, "ty Linuxy" jsou pro "hackery/experty/feláky"..ne?
prosím nebrat příliš vážně, sem si moc dobře vědom toho, že mi tu spousta informací chybí, ale takhle bych to asi viděl, kdybych byl "běžný uživatel linuxu"...
Tiskni
Sdílej:
No, když windows něco neumí, tak vznikne novej standard 
Mám na PC Kubuntu. A připadá mi uživatelsky přívětivější než MS Windows. To je fakt.
) funguje bez _jakyhokoliv_ nastavovani
)...
-m.
. Škoda že ve win funguje hardware a v linuxu se to připojí, nešlo by to zkombinovat ??
Konec srandy, příspěvek k věci ... na win xp/sp2, ibm r61, manželce wpa2/psk (bez rádiusu) taky připojení maká. Čili asi je to jen o schopnostech obsluhy 
imho je přívětivé cokoliv, co většina lidí dokáže udělat buď bez pomoci, nebo podle nějakého [snadno naleznutelného] obrázkového návodu
-m.
Původně jsem čekal problémy, že nakonec budu muset sednout k nějakému počítači s pevným připojením a googlit a googlit, ale ono to prostě fungovalo.