Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
S výrobou zbraní to možná nebylo tak skvělé ani za první republiky. Hodně se exportovalo, což bylo dáno potřebou získat peníze. Tím pádem nebyly kapacity na uspokojení potřeb armády, takže se např. nikdy nepodařilo naplnit plánované mobilizační stavy zbraní a střeliva.
Také bych byl opatrný na termín "naše zbraně". Pokud zůstaneme u ručních zbraní, čs. průmysl sice vyprodukoval pár dobrých konstrukcí (lehký kulomet vz. 26, těžký kulomet vz. 37), ale armáda byla z velké části vyzbrojena licenčními produkty. Pušky byly licenční německé mauserovky vz. 98, pistole opět licenční (a nepříliš povedené) německé. Samopal se do výzbroje přijmout nepodařilo.
Dobře je to vidět i u letectva. Rozvíjení a vylepšování stávající generace (např. stíhací dvojplošníky) nám šlo dobře (Avia-534). Když ale bylo nutné skočit do nové generace, tak jsme nabrali velké zpoždění, které se jen částečně dařilo smazat nákupem licenční produkce (MB-200, SB-2). Licence na již zastaralý MB-200 se koupila záměrně proto, aby se čs. průmysl snáze přeorientoval na nové technologie atd.
Vazne? Ja cetl, ze u nas nemci zabavili deset milionu pusek a tak. A ze Hitler se zdesil co u nas bylo vojenskeho materialu.
Deset milionů pušek je nesmysl. Leda že by se do toho počítali i lovecké, malorážky, vzduchovky atd. Před časem na toto téma vyšel článek ve Střeleckém magazínu a plánované počty se nikdy nepodařilo naplnit.
Ceska puska vzor 24 patrila ke svetove tride.
Ta puška nebyla česká, ale německá. Šlo o licenční výrobu - koupili jsme od Mausera licenci i stroje. Navíc šlo o osvědčenou konstrukci, na které nebylo moc co vymyslet (ani zkazit). Všimni si, že klika závěru je vodorovná, zatímco pozdější německé Mausery ji měly ohnutou, což výrazně zlepšuje ergonomii.
Nase vyvijena stihacka B-135 prekonavala parametry tehdejsi prototyp Spitfire i BF-109D, pater nemeckeho stihaciho letectva (Emil zacal prichazet az pozdeji).
Vtip je v tom, že zatímco Německo, Británie i Francie již měly ve výzbroji stíhací dolnoplošníky, my jsme ho teprve vyvíjeli. To je zpoždění několika let. Porovnávat výkony prototypů nemá smysl, protože výkon sériových strojů může být dost jinde.
Nevim, prodavam jak jsem koupil. Nebyl by o tomto nejaky odkaz?Vazne? Ja cetl, ze u nas nemci zabavili deset milionu pusek a tak. A ze Hitler se zdesil co u nas bylo vojenskeho materialu.Deset milionů pušek je nesmysl. Leda že by se do toho počítali i lovecké, malorážky, vzduchovky atd. Před časem na toto téma vyšel článek ve Střeleckém magazínu a plánované počty se nikdy nepodařilo naplnit.
It was developed from the Mauser Gewehr 98 line, though is not a clone of any specific Mauser model. The vz. 24 rifle was designed in Czechoslovakia shortly after WWI. It was a new design, featuring a 600 mm (23.6") barrel which was shorter and more handy than the 150 mm-longer Gewehr 98. Rekl bych, ze ten navrh je tedy spis pokracovani nemeckeho Mauseru nez jeho licencni vyroba.Ceska puska vzor 24 patrila ke svetove tride.Ta puška nebyla česká, ale německá. Šlo o licenční výrobu - koupili jsme od Mausera licenci i stroje. Navíc šlo o osvědčenou konstrukci, na které nebylo moc co vymyslet (ani zkazit). Všimni si, že klika závěru je vodorovná, zatímco pozdější německé Mausery ji měly ohnutou, což výrazně zlepšuje ergonomii.
To jsem pochopil. Ja to ale myslel tak, ze na nas jednak Nemci vlitli jak prvni (cili Francouzi a britove meli cas na dokonceni) a jednak na nas docela drsne dopadla hospodarska krize. Navic, co si vzpominam tak u nas se jednoplosniky delaly uz docela dlouhou dobu.Nase vyvijena stihacka B-135 prekonavala parametry tehdejsi prototyp Spitfire i BF-109D, pater nemeckeho stihaciho letectva (Emil zacal prichazet az pozdeji).Vtip je v tom, že zatímco Německo, Británie i Francie již měly ve výzbroji stíhací dolnoplošníky, my jsme ho teprve vyvíjeli. To je zpoždění několika let. Porovnávat výkony prototypů nemá smysl, protože výkon sériových strojů může být dost jinde.
Nevim, prodavam jak jsem koupil. Nebyl by o tomto nejaky odkaz?
Tohle bylo v tištěném časopisu, odkaz teď hledat nebudu.
Rekl bych, ze ten navrh je tedy spis pokracovani nemeckeho Mauseru nez jeho licencni vyroba.
Wikipedii není radno brát vždy jako zdroj. Historie pušky vzor 24 - 1, 2, 3, 4.To jsem pochopil. Ja to ale myslel tak, ze na nas jednak Nemci vlitli jak prvni (cili Francouzi a britove meli cas na dokonceni) a jednak na nas docela drsne dopadla hospodarska krize. Navic, co si vzpominam tak u nas se jednoplosniky delaly uz docela dlouhou dobu.
Je rozdíl postavit sportovní letadlo a sériovou stíhačku se všemi vymoženostmi (zatahovací podvozek, samosvorné nádrže, pancéřování, radiostanice atd.)
nejdriv nemci zabrali poryni (bo co to bylo), ktere jim bylo zabrani jako valecna korisdt po 1ww
Porýní nebylo IIRC válečná kořist, ale demilitarizovaná zóna. Jeho obsazení armádou tak bylo porušením Versailleské smlouvy, ale ne napadením jiného státu.
pak vlitli do polska, ktery si gentlemansky rozdelili s rusama a az pak vlitli na nas
Já tedy nebyl ve škole velký fanda dějepisu, ale pár dat mi v paměti utkvělo:. mnichovská dohoda 30.9.1938, obsazení Československa 15.3.1939, napadení Polska 1.9.1939. Takže v době, kdy Němci napadli Polsko, už Československo skoro půl roku neexistovalo.
A nebylo to tak, ze Francie s Belgii Poryni obsadily protoze Nemci nezvladali platit valecne reparace? Cili nebylo to soucast Versailleske smlouvy?nejdriv nemci zabrali poryni (bo co to bylo), ktere jim bylo zabrani jako valecna korisdt po 1wwPorýní nebylo IIRC válečná kořist, ale demilitarizovaná zóna. Jeho obsazení armádou tak bylo porušením Versailleské smlouvy, ale ne napadením jiného státu.
Ono by bylo taky nesmyslne jednat jinak. Nejdrive Anslusem a kamaracofty s Madary obsancovali nas, takze bylo logicke, ze jsme na rade. Tim pak byli obsancovani Polaci, jenomze byli blbci a porad doufali, ze se s Nemci nejak domluvi. No, a az Nemci zacali pozadovat koridor do vychodniho Pruska, tak si uvedomili, ze je zle. Ale to uz byli stejne v haji.pak vlitli do polska, ktery si gentlemansky rozdelili s rusama a az pak vlitli na nasJá tedy nebyl ve škole velký fanda dějepisu, ale pár dat mi v paměti utkvělo:. mnichovská dohoda 30.9.1938, obsazení Československa 15.3.1939, napadení Polska 1.9.1939. Takže v době, kdy Němci napadli Polsko, už Československo skoro půl roku neexistovalo.
A nebylo to tak, ze Francie s Belgii Poryni obsadily protoze Nemci nezvladali platit valecne reparace? Cili nebylo to soucast Versailleske smlouvy?
Podle toho, co jsem k tématu našel, to bylo tak, že podle Versailleské smlouvy byl západní břeh Rýna okupován Dohodou, zatímco východní do vzdálenosti 50 km byl demilitarizovanou zónou. Toto uspořádání bylo prodlouženo v roce 1925 dohodou z Locarna, ke které se připojilo i Německo. Podle smluv se měla Dohoda stáhnout z Porýní do roku 1935, ale ve skutečnosti se stáhla už v roce 1930. V roce 1936 ho pak vojensky obsadilo Německo.
Nepodařilo se mi najít žádný pramen, podle kterého by Porýní bylo součástí Francie nebo jiného státu mimo Německo. I tak šlo ale o hrubé porušení poválečných dohod a bylo naprosto jasné, kam tento krok směřuje, takže to můžeme brát jako názorný příklad úspěšnosti "salámové taktiky".
Vazne? Ja cetl, ze u nas nemci zabavili deset milionu pusek a tak. A ze Hitler se zdesil co u nas bylo vojenskeho materialu.IMHO Randy naráží na to, že z počátku nešlo o nic jiného jen o předělané systémy Mauser, Schwarzlose,… a jiné pozůstatky(či spíše dědictví) po Rakousko-Uherské monarchii. Vždyť ono je potřeba počítat s tím, že do první republiky pomalu nic takového jako
myani oficiálně neexistovalo. Viz třeba toto a toto.
Vera je osekaná verze Tamary, ale Tamara jako taková se nesmí vyrábět.Tenhle nesmysl jsi vzal kde?
Tenkrát jsme se nechali zastřašit amíky a uzavřeli jsme s nimi o tomto pakt.To byla docela sviňárna, protože už byla v podstatě rozjetá výroba (ve smyslu náboru lidí apod.) a pak to vláda z příkazu USA utla.
A ve finále se to celé pohřbilo tak, že firmu, jenž tyto radary vyráběla, odkoupila americká firma.Odkup americkou firmou Rannoch neměl s uvedenou věcí nic společného, i když možná částečným impulsem k prodeji (do té doby firmu vlastnili "otcové zakladatelé") bylo právě to, že jsou firmě (která kromě vojenských vyrábí i civilní systémy, které jsou ale - jako vždy - částečně sekundárním využití původně vojenských technologií) házeny klacky pod nohy. Firma Rannoch byla v té době mnohem menší než ERA a při vzájemném střetu v obchodních soutěžích na civilní systémy byla výrazně méně úspěšná. Proto také převzala značku ERA i pro původní americkou část firmy.
Kdo ví, co jim v USA čumí na oblohu. Osobně bych řekl, že určitě něco, co nám zakázali vyrábětVeškerý vojenský výzkum a vývoj probíhá v Česku, žádné pokoutnosti typu "vyrobíme si to jen pro sebe a nikomu to nebudeme prodávat" se nedějí, firma je čistě soukromá (byť se akcie SRA veřejně obchodují, takže může část firmy vlastnit i americká vláda), jejím cílem je vydělávat. Konspirační teorie tu nemají místo.
To byla docela sviňárna, protože už byla v podstatě rozjetá výroba (ve smyslu náboru lidí apod.) a pak to vláda z příkazu USA utla.Jsem rád, že si to nemyslím sám, mohli jsme mít Tamaru a práci, a takhle máme zase hovno. Pos*aný stát, 3x denně splachovat.
Díky za upřesnění. Já žil vždy ve vědomí, že jsme vyvinuli slavnou TAMARu. Vzápětí nám z USA udělali bubu a měli jsme zákaz je vyrábět / vyvážet. Jediné, co bylo povoleno, bylo vyvážet její slabší verzi : Veru.Zákaz se týkal vývozu 6 systémů do Číny - s tím, že to mělo následně dopady i na potenciální dodávky do jiných států, např. Vietnamu. USA následně - jako jakousi náplast - koupily jeden systém. Spíš než o jeho bojové používání šlo ale asi o to, že si americká armáda chtěla testovat své "neviditelné" letouny. Mimochodem, nejvíc mediálně dusno bylo okolo tzv. databáze cílů pro jejich fingerprinting, jenže tuto databázi si buduje každá armáda svoji (tj. se systémem ji nedostane) a nedá ji z ruky. Nedostala ji tedy ani americká armáda, nedostala by ji ani Čína. A k té "slabší" verzi - takovou získal Pákistán. To byla skutečně jen "demoverze", zásadním způsobem funkčně osekaná a tudíž s výrazně menšími schopnostmi než normální Věra. Vývoz plnohodnotného systému do takového státu by vláda nikdy nepovolila.
Nicméně je to hodně dlouho a jen si vzpomínám, že mi to někdo říkal, možná kdysi ve škole. Budu si o tom muset sehnat nějaké podklady a pročíst toOno je to navíc celé ještě složitější. Například Slovensko má Ramonu (tj. o dvě generace starší systém), jenže po modernizaci jde o úplně jinou technologii než původně.
zajimave jak se u Belmonda drzi predtava Krampola, ktery je ale az nahradnikem který nastoupil az v osumdesatych letech jako nahrada po Třískovi který utekl.
IMHO to bude tím, že po Třískově emigraci musel Krampol předabovat i filmy (nevím jestli všechny, ale část určitě), které byly původně nadabované Třískou. Proto si asi většina lidí s Belmondem asociuje spíš Krampola, protože jsou na něj víc zvyklí. Že si je pletou, tomu se nedivím, hlas na to mají podobný dost (což je nejspíš důvod, proč si jako náhradu vybrali zrovna Krampola).
Pro čechy. Uplnej hnus posledni doby je předabovávání starších, již dříve nadabovaných filmů, většinou hrozně.
To je samozřejmě věc peněz, pro Novu nebo Primu je holt asi levnější pořídit vlastní dabing, než zaplatit práva k tomu původnímu. Kvalita dabingu ale bohužel odpovídá té ceně.
Strašné pokusy o dabing ted predvádí Prima na serialech na COOL, které se kvuli tomu nedají sledovat.
Tak hrozné to není. Je třeba móda nadávat na Futuramu, ale když porovnám dabing s originálem, tak profesor je v dabingu o poznání lepší než v originále (originál nezní ani trochu jako starý dědek), hlas Peggy z MwC si u Leely taky rád odpustím a brněnština Hermese je vysloveně kouzelná. Snad jen Bender se moc nepovedl.
Spíš mi vadí kvalita překladu. Teď jsem si zrovna pouštěl nějaké DVD, kde šel z obchodních důvodů anglický zvuk pustit jen s českými titulky (myslím, že to byl první disk Heroes, co vyšel minulý týden) a nestačil jsem se divit, jak často titulek říkal úplně něco jiného, než postavy. U dabingu by se to dalo pochopit, tam je potřeba se trefovat do délky dialogů, ale u titulků by k takové lidové tvořivosti neměl být žádný důvod.
nestačil jsem se divit, jak často titulek říkal úplně něco jiného, než postavyObčas je zjevné, že titulky tvořili lidé, kteří vůbec neumí česky a především vůbec neviděli daný film. Jinak by nebylo možné, aby byly v titulcích takové do očí bijící nesmysly.
Kolik se dabovalo filmů v 60 - 80 letech, to byly jednotlivosti - ne vše se smělo dovážet.
Krásně to ilustruje britský seriál Profesionálové: z asi 57 dílů ČST pečlivě vybrala asi pět, ve kterých se nevyskytovala žádná zmínka o KGB, východních špionech, ani ničem jiném, co by odporovalo socialistické ideologii, a ty opakovaně vysílala. Paradoxně mezi nimi ale byl i díl Člen klanu (Klansmen), který se naopak nesměl vysílat v Británii.
Tady nejde o to, zda jsme měli výborný dabing, nebo ne. Tady jde o to, že jsme byli opravdu nejlepší na světě.Jenže to už nehledáme ideál, nýbrž jen něco, co je lepší než u souseda.
Z velké části zato asi mohou filmové korporace, jenž diktují, kdo může danou osobu dabovatA z ještě větší části za to mohou objednavatelé dabingu, kteří to chtějí mít co nejrychleji hotové za co nejmenší peníze
Takze se da za chvili naucit par slovicek, ale plyne mluvit a rozumet uplne vsemu treba v novinach nebo televizi je neskutecny problem.Mozna bude problem mezi televizi a kreslem. Anglictina se uci velmi snadno - je to jediny jazyk, ktery jsem se byl schopen naucit jen pouzivanim. Neznam jiny jazyk, se kterym by to bez problemu slo.
Kdyz nam lektor vysvetloval, jak vzniknul treba zapis "knight", tak jsem neveril.Tak zrovna knight, stejne jako vetsina anglickych slov, se zapisuje vcelku logicky. Cestina take neni foneticka. A oproti napriklad francouzstine.... Anglictina nema konkurenci - jednoducha a pritom obrovske vyjadrovaci schopnosti, k dorozumeni staci apr slov ale zadny jazyk jich nema vic nez anglictina... rozumi ji skoro vsichni a je navic krasna
Mozna bude problem mezi televizi a kreslem.Já se přidávám k alkoholikovi. Některé běžně používané anglické obraty musel vymýšlet snad někdo…pod vlivem alkoholu. Jinak si to vysvětlit nedovedu.
Některé běžně používané anglické obraty musel vymýšlet snad někdo…pod vlivem alkoholu.
V češtině snad ne? Namátkou mne napadá třeba to, jak funguje dvojí (nebo obecně vícenásobný) zápor, případně šílenosti typu "jednou tolik".
Tvym rodnym jazykem je Madarstina? Nebo jak se mluvi v Lanzhotě?No, něco hodně podobného.
ještě jednou tolik, kdy cizinec nemá šanci tento obrat pochopit bez toho aniž by věděl, že je to zkrácené a o co je to osekané.
kolik ještě?, tak ti odpoví
ještě jednoucož značí opakování toho děje a k tomu přidá
tolikčímž jednak umocňuje to množství, které už v kýblu je(takže ještě jednou takové množství, které už v kýblu je – ptáš se na inkrement, ne na celkové množství čehosi v kýblu) a jednak je to odpověď na případnou otázku
a kolik?, kde
tolikje v podobě zájmena ukazovacího. V mém okolí zcela běžně používané.
jednou tolikje zcela správně(kde
jednou/jedenkrátje redundantní), v jiných případech je to jen špatné použití. Zkus si něco takového napsat třeba v Céčku.
Namátkou mne napadá třeba to, jak funguje dvojí (nebo obecně vícenásobný) zápor, případně šílenosti typu "jednou tolik".No, nebo "jeden za 18, druhý bez 2 za 20". Taky pěkná hovadina - plyne z toho imho, že ten druhý je za 22.
finstina ani madarstina to ale neniJeště aby jo, Finština je strašný zlo, perkele. :)
a je navic krasnaA krásná? Co je na ní krásného? Většinou stačí otevřít hubu, vydat nějaký tón s malými záchvěvy a můžeš si být jist, že si právě něco řekl anglicky. Já za krásné považuji především jazyky, kterým je i v horších zvukových podmínkách rozumět. Stačí si představit takové Kolíbačovi podcasty anglicky. To už by úroveň signálu klesla hluboko pod úroveň šumu.
Opet k tomu lze rici jen to, ze asi anglicky neumis.Vždyť nikde netvrdím, že umím. Proto když odhaluji pravé významy některých obratů, tak jenom kroutím hlavou.
Proto tolik sumu.S tím nemá přijmač co dělat (nepočítam-li nějaké filtry). Šum je v prostředí přirozený a ještě může původně zamýšlený signál zkreslovat vysílač. A právě v redundanci vidím tu výhodu češtiny. Je mnohem odolnější proti zkreslení. Vysílač může být prase jaké chce, ale většinou má přijmač mnohem větší šanci signál zpracovat než u angličiny kde je rozdíl mezi dvěma podobně znějícími, ale významově se velmi lišícími slovy jen v různém zašklebení přednášejícího.
Nebo mas neco s usima, protoze ja rozumet Kolibacovi nemam sebemensi problem.Bo blábolí hezky česky.
Anglictina je libozvucny jazyk.No vždyť jo. A kolik máme samohlásek a jak dlouhá je abeceda?
Proto vetsina kapel zpiva anglicky, i kdyz o slova stejne nejde.Většina kapel zpívá anglicky jen z toho důvodu, že nemá co říct, ale přesto potřebuje nějak vyplnit prostor. U angličtiny je totiž mnohem větší šance než v jakékoliv jazyce, že i když plácnou kravinu sebevětší tak to něco bude znamenat.
je anglictina plna jednoduchych kratkych skoro stejnych slovicekNo, tak k tomu už se radši nevyjadřuju vůbec.
Anglictina je libozvucny jazyk.BTW: Co taková slovenčina při srovnání právě s češtinou. Ta má dle mého názoru k takové angličtině mnohem blíže než čeština.
A protoze to nevypada, ze se shodnemeKdo by to taky u člověka, který (očividně sám) věří, že on sám je Bůh vůbec čekal?
7) Udržujeme si první místo v pití pivaKdybych přestal pít, tak ty čísla půjdou rapidně dolu...
třeba to naše Starobrno v té 1.5L ani nepoznáš, že je z Petu.Verim
mame stanici na antarktide.Tohle by mne zajimalo... kde se proboha bere ten tvar "na Antarktide". Pokud vim, odjakziva se psalo "v Antarktide". Stejne jako "v Americe", "v Evrope", "v Asii"...
mame jednu z nejhustsich a nejstarsich siti zeleznice.IMHO pozůstatek po císařství.
Napriklad korupcia, zlodejstvo a ine?Je to sice zvláštní, ale že prej to u nás není tak strašné. Jak to chodí v těch ostatních zemích teda nemám ani nejmenší představu.
Vsak take agnosticismus je forma ateismu.Imho ne, i věřící může být agnostik.
Kdo neví, nevěří.
Termín agnosticismus si vymysleli lidé, kteří nevěří, ale nechtějí dráždit věřící tím, že se by se hlásili k ateismu.Prosímtě, než začneš rozumbradovat, zjisti, co je agnosticismus.
Můj pes je ateista. Já jsem byl ateista od narození a ty taky.Heh, v případě, že být ateista znamená nemít názor na teismus, pak určitě ano. Stejným způsobem je jistě ateista i šutr nebo kus nábytku. Což jenom dokládá nekvalitu tohohle pojmu...
Koncept ateismu spočívá v tom, že se vyhraňuje vůči teismu.No, silný ano (teismus nemá pravdu), ale slabý ne (nevím, jestli má teismus pravdu, nzajímá mě to, atd.). Tohle by chtělo odlišit.
Iracionálních jedinců všeho druhu je právě na akademické půdě velmi mnoho. Bohůmžel, stále existují příšernosti jako teologické fakulty apod.
Naprosto souhlasím, že ateismus jako světonázor se stal obětí špínumetající kampaně příznivců bohů, kterým se podařilo společnost (zvlášť na západě) totálně zmást ohledně toho co je a co není ateista.
Věřit, že bůh není je samozřejmě kravina.Ale o nic mensi, nez verit, ze existuje. To, ze se nam intuitivne zda pravdepodobnejsi, ze buh neexistuje, nez ze existuje, nebo naopak na iracionalite obou presvedceni nic nemeni.
Ne, agnosticismus je forma ateismu.
Probohy, já se nehádám o tom co je a co není agnosticismus. Vůbec jsem se k tomu nevyjádřil.Tak ja ti nevim, chlape...
Já se třeba považuji za agnostika a ne ateistu, protože jsem dospěl k názoru, že otázka existence boha vlastně vůbec není důležitá a svým způsobem ani nemá smysl. Pod tlakem vývoje společnosti totiž většina hlavních náboženství postupně přešla od boha, který se každou chvíli někomu zjeví, tu a tam někoho ztrestá a každodenně zasahuje do životal lidí, až k bohu, který (podle nich) sice existuje, oni v něj věří, ale on se chová způsobně, nikomu se nezjevuje, nic neničí a ani neporušuje přírodní zákony. S trochou nadsázky bych to nazval homeopatický bůh.
Pro filosofy je i pak jistě zajímavá otázka, jestli přírodní zákony platí prostě proto, že tak náš vesmír funguje, nebo jestli je tak navrhl bůh. Pro mne ale ne, protože hypotéza "homeopatického boha" stejně nemá žádné verifikovatelné důsledky, takže je nakonec jedno, jestli existuje nebo ne. Navíc je to klasická nevyvratitelná hypotéza: může být potvrzena, pokud by se bůh najednou rozhodl začít se chovat ve stylu Starého zákona nebo třeba antických božstev, ale ani kdyby se dalších patnáct miliard let nic takového nestalo, stejně to nebude důkaz jeho neexistence, protože je pořád možné, že se jen rozhodl chovat nenápadně.
Za takových okolností nevidím důvodu, proč bych měl věřit v existenci nebo neexistenci boha. Nejdřív by mi totiž někdo musel definovat, co to "existuje" v tomto případě vlastně znamená.
Pod tlakem vývoje společnosti totiž většina hlavních náboženství postupně přešla od boha, který se každou chvíli někomu zjeví, tu a tam někoho ztrestá a každodenně zasahuje do životal lidí, až k bohu, který (podle nich) sice existuje, oni v něj věří, ale on se chová způsobně, nikomu se nezjevuje, nic neničí a ani neporušuje přírodní zákony.To ale platí jen pro západní společnost a jen pro určitý způsob vnímání náboženství. Z jiných hledisek je otázka "zasahuje Bůh do věcí" naprosto nesmyslná.
Pro filosofy je i pak jistě zajímavá otázka, jestli přírodní zákony platí prostě proto, že tak náš vesmír funguje, nebo jestli je tak navrhl bůh.dtto
Oč bys měl být pyšnejší na úspěchy někoho, kdo mluví stejným jazykem jako ty, než na úspěchy něho jiného?Protože stejný jazyk značí stejnou nebo blízkou kulturu.
A aby byly úspěšné jiné kultury než ta tvoje, to nechceš? Nebo to chápeš tak, že úspěch jedné kultury je vždy na úkor druhé?Ne, ostatní kultury můžou klidně být úspěšné, já jim to přeju a nemyslím si, že té náší to nějak škodí.
Ale abych tady onanoval nad tím, jak jsme "my Češi" dobří, když to není moje zásluha, tak to fakt nemusim.Nikdo tady neonanuje.
Člověk má jaksi přirozenou potřebu se určitým způsobem identifikovat s nějakými sociálními skupinami. Rodinou to začíná (budete nebo nebudete na úspěchy vlastního dítěte pyšnější než na úspěchy např. jeho spolužáků?), ale nekončí - jinak by asi těžko mohlo vzniknout to, čemu říkáme kultura. Pokračuje to kmenem nebo (později) národem. Tomu celkem logicky odpovídá patos k hodnotám, na kterých je založeno společenství formující kulturu jedince.
Hrdost na úspěchy vlastní rodiny / třídy / školy / národa posiluje v jedinci pocit morální povinnosti k úspěchu společenství také v rámci svých schopností přispět, takže je to určitý motor, jehož chod určujeme nyní my. Naši předkové vydupali ze země skomírající jazyk (který kulturu determinuje snad nejvýrazněji), dvakrát se složili ve veřejné sbírce na Národní divadlo (to je zřejmě celosvětová rarita) a mnozí dobrovolně vyrazili umřít do dvou světových válek. Díky všemu tomu vlasteneckému patosu nám naši předci předali zemi ve stavu, v jakém je. Není to stav ideální, ale udělali co mohli.
Zkuste si představit sám sebe, jak vás matka ve čtvrt roce života pohodí v džungli, kde strávíte dalších patnáct let bez kontaktu s lidmi. Pak se vrátíte někam do civilizace. Jaká bude podle vás šance, že budete ještě někdy v životě schopen složit maturitu?
Proč bílí Evropané snad vůbec nepáchají sebevražedné atentáty?
To, čím jste, je do značné míry dáno kulturou, ve které jste vyrostl a ve které žijete. A pokud je někdo hrdý na to, že nějaký krajan dosáhl významného úspěchu, říká tím něco jako "jsem rád, že jsem součástí - jednou desetimiliontinou - kultury, která tomu člověku jeho úspěch umožnila".
my? Týká se to hlavně toho zbrojařského průmyslu, protože jeho dobrá polovina sídlila na Slovensku. Např. se tam vyráběly tanky. Pamatuju se nějaký americký dokument z CHIPu, kde jako obávaný protiklad k těm jejich úžasným M1 Abramsům byl uveden na nějaké zbrojařské soutěži myslím nějaký sovětský T-84 nebo T-90 a můžete klidně hádat. Na tanku Slovenská vlajka a posádka blábolila po slovensky.
Pokud to bylo za Československa, tak my a Slováci. Pokud to je přítomnost, tak my.No to je právě ten problém. Továrny kde se to vyrábělo byly z velké části na Slovenské straně ale na návrhářské kanceláře byly zase na straně České (tím samozřejmě nechci nic říct, protože spousty konstruktérů bylo i ze strany Slovenské a týmy byly promíchané…jen chci říct, že tehdá se to zas tak nerozlišovalo a ani moc na to nehledělo). No Slováci po revoluci těžili z toho, že závody se sami nepřesunou.
Pokud jde o linux a přispívání do OSS, tak to nezle asi nijak prokázat, takže nemohu uznat.Jasně, to bylo spíš poukázání na takovou věc, která mě docela mile překvapila. Ono to asi bude dáno tím, že u nás mají pobočky RedHat a Novell.
Jinak jsem ještě někde četl, že u nás a na Slovensku je největší počet bezdrátových přípojek k internetu na světě, což bude IMHO zapříčiněno právě všelijakými malými také ISP podnikavci.
se obešly bez jediného mrtvého.Wikipedia rika o udalostech vztahujicich se k vzniku CSR (1918) neco jineho: Sudeten Germans ... They relied on peaceful opposition to the occupation of the Sudetenland by the Czech military, a process that started on 31 October 1918 and was completed on 28 January 1919. Fighting and bloody attacks took place only sporadically, resulting in the deaths of a few dozen Germans. On 4 March 1919, almost the entire Sudeten German population peacefully demonstrated for their right of self-determination. ... These mass demonstrations were put down by the Czech military, involving 54 deaths and well over one hundred injuries. http://en.wikipedia.org/wiki/Germans_in_Czechoslovakia_(1918-1938)
S tím kostkovým cukrem bych byl opatrnější - Jakub Kryštof Rad sice působil v Dačicích, ale české kořeny AFAIK neměl.
Pokud už jste vzpomněl hokej, bylo by spravedlivé zmínit i kolovou, přece jen - kolik existuje dvacetinásobných mistrů světa (v čemkoli)?
Nejen slovo robot, ale zřejmě i slovo pistole, dali Češi světu. A těch slov bude asi trochu víc, ale na další si teď nevzpomenu.
A pokud se poukazuje na výsledky kardiochirurgie, neměla by asi zapadnout Vojtova metoda, která IMHO dost ovlivnila vývoj fyzioterapie minimálně v Evropě (dost možná i díky tomu, že profesor Vojta po roce 1968 emigroval do Německa).
Ad kostkový cukr - ono by ten blogpost šel pojmout i tak, co všechno vzniklo na našem území resp. také rozšířit o významné rodáky jiných národností. Ale to se by v tom seznamu museli objevit ještě další jména. Podle wikipedie "Jakub Kryštof Rad (25. březena 1799 ve švýcarském Rheinfeldenu – 13. října 1871 ve Vídni) byl rakouský ředitel dačické rafinérie cukru, vynálezce kostkového cukru." Německá verze (ač němčinou nevládnu) teorii českého původu také nepodporuje ("Jacob Christoph Rad wurde als Sohn eines vorderösterreichischen Militärbeamten geboren. Sein Vater hatte familiäre Wurzeln ins schweizerische Brugg."). Pouze v anglické verzi "was a Swiss-born Czech entrepreneur who invented the sugar cubes", ale ta je nejstručnější, a jako na zdroj se odkazuje na článek v češtině, ve kterém se o Radově češství nepíše zhola nic. Odkazy na to, že rodina jeho otce má kořeny ve Švýcarsku se dají nalézt snadno (1, 2, 3). Zdroj, který by vysvětloval, z čeho dovozuje Radovo češství, jsem nenalezl.
Ad pistole - jasně to není tak univerzální slovo jako robot, ale já bych vsázel. Hint: česká wikipedie, přejeďte si myší nad odkazy v rámečku "v jiných jazycích" a koukejte. Pro jazyky používající azbuku hledejte něco jako "Пистолет" [pistoljet].
první železnice v evropěBTW: O které je to řeč?
Tiskni
Sdílej: