V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Možná jste si všimli, že poslední dobou začínají vycházet články s českými uvozovkami, správnými pomlčkami a minimem sirotků. Snažím se, ale určitě je ještě co zlepšovat.
Dlouhou dobu jsem odolával volání po počešťování uvozovek, vkládání nezlomitelných mezer atp., protože mi připadalo, že web je médium, u kterého není nutné na tyto věci dbát. Ale postupem času se mi to rozleželo v hlavě a spíše jsem to odkládal, protože se mi nechtělo měnit navyklé pracovní postupy.
Nevím, co nebo kdo by mě mohl přinutit ke změně rozložení klávesnice, takže jsem vkládání českých uvozovek vyřešil skriptem pro můj oblíbený editor Kate (ve verzi 3.5.10, ta z KDE 4 se nedá používat). Tento skript zároveň řeší nahrazování špatných uvozovek v článcích, které mi chodí od autorů. Protože jsem zvyklý text editovat s pomocí myši, funguje tak, že vkládá české uvozovky na okraje označeného textu (nebo nahrazuje nečeské, které tam už byly).
Vkládání nezlomitelných mezer před předložky řeším pomocí mírně upraveného skriptu, který první začal používat Jirka Bourek při přípravě Jaderných novin. Stejný skript jsem ještě doplnil, aby se postaral o náhradu minusů za pomlčky a tří teček za výpustky.
Další požadavky nebo návrhy na vylepšení?
Řekl bych, že pro začátek to stačí, i když ještě je jedna věc, kterou bych rád dotáhl. Ta ale bude vyžadovat výraznější zásah do layoutu stránek, takže asi ještě chvíli bude trvat. Jde mi o volitelné zúžení sloupce s textem článků. Pokud má člověk otevřené AbcLinuxu.cz v hodně širokém okně prohlížeče, jsou řádky textu příliš dlouhé pro pohodlné čtení. Je otázka, jak to nejlépe řešit.
Mohli bychom dát na výběr ze dvou nebo tří předvolených šířek. Nebo by mohly články obsahovat nějaké ajaxové udělátko, s jehož pomocí by to šlo nastavovat po krocích. A nebo by se prostě zadalo číslo/procento v uživatelském profilu. A měla by si to stránka pamatovat?
Tiskni
Sdílej:
To vypadá sice efektně, ale imitovat na webu klasické noviny mi přijde zbytečné – a čitelnost je zrovna v tohle případě o dost horší než např. zde u Ábíčka (které je čitelné velmi dobře).
Na druhej strane to zas riesi problem s prilis dlhymi riadkami na sirokouhlych obrazokach pre webe bez pevnej sirky..
<q>
), respektive si to může autor webu sám nastavit pomocí CSS. Nahrazovat automaticky jeden znak za jiný (přímé uvozovky za kulaté, obyčejné mezery za pevné) prohlížeč sám od sebe nemůže, protože někde má být opravdu ten vložený znak – a navíc je to zbytečné, protože autor stránky tam může snadno vložit ty správné znaky.
To vypada, probuh, jak? Jsem myslel, že správný parchant (sirotek, či vdova) potřebuje ke své existenci stránkový zlom.... :-o
Parchanti v HTML
Správný tvar je v tomto případě neživotný - parchanty. Parchanti je označení pro lidské potomky. Ale pravda je, že mále kde je to uvedeno správně.
V češtině se gramatická životnost nemusí shodovat s životností významovou
Jo, ale přijde mi to jako zbytečné nepřirozené překrucování jazyka – aneb čemu tím pomůžeš, že budeme říkat parchanty místo parchanti? Bude to srozumitelnější nebo snad jednoznačnější? IMHO k záměně mezi typografickými parchanty a běžnými parchanty díky kontextu nemůže dojít prakticky nikdy, takže vymýšlet si zde jiný rod je nadbytečné.
A beztak je to dost divné označení – to už radši ti sirotci a vdovy.
A beztak je to dost divné označení – to už radši ti sirotci a vdovy.
A proč bys to měl všude rozepisovat, když máš k dispozici shrnující označení. To je jako bys všede místo „květiny“ rozepisoval „hovno, bodlák a sedmikráska“.
Mínusy za pomlčky, nebo spojovníky za pomlčky? :)
No, nevim, ale je tam spousta nesmyslů kolem, tyhle veci se dnes daji na netu najit na mnoha mistech bez blabolu o Wordu atd....
Šířka textu: nejvíc se mi líbí výběr z několika (tak dvou) stylů - jeden s pevnou šířkou a druhý s roztažitelnou šířkou textu.
ps: pro vkládání nezlomitelných mezer používám program vlna ...
Nevím, co nebo kdo by mě mohl přinutit ke změně rozložení klávesnice
Já používám tuhle – přidal jsem si pár znaků pro lepší (českou) typografii.
BTW: divím se, že něco takového ve standardním rozložení ještě není (místo toho je tam spousta zbytečných znaků, které nikdo nepoužívá).
Hlavne nedělat české pomlčky, uvozovky nebo kdoví co ve zdrojácích, příkazech...
Navíc mi přijde (možná je to fontem, firefoxem, zvykem...) ale třeba výpustka mi na stránkách nějak nesedí...
Navíc mi přijde (možná je to fontem, firefoxem, zvykem...) ale třeba výpustka mi na stránkách nějak nesedí...Na to se samozřejmě snažím dávat pozor.
em
nebo ex
. Není potřeba pak nijak upravovat layout (pokud bude okno prohlížeče příliš široké, zúží se celá stránka najednou), a problém s příliš dlouhými řádky to vyřeší.
A mohlo by tam být + a −, které by javascriptem upravovalo tu hodnotu. A pamatovat si to v cookies.
Maximální počet znaků na řádek se nastaví tak, že mám velikost písem nastavenu přiměřeně výstupnímu zařízeníTo je bohužel stále hudba budoucnosti, zatím není běžné ani správné nastavení DPI výstupního zařízení, natož aby bylo možné zadávat v CSS velikosti v „úhlových bodech“.
A když mi vyvovuje počet o něco vyšší nebo nižší než autoru stránky, tak ho není problém docílit.Že to takhle nedělají ti hlupáci tiskaři a sází se s textem do sloupců. Místo toho mohli už dávno vymyslet, že se vytiskne jeden dlouhý řádek, a laskavý čtenář si to rozstříhá podle svých potřeb. Já nevím, jak vy, ale já normálně v jednom okně prohlížeče prohlížím nespočet různých stránek. A přizpůsobovat šířku okna prohlížeče pro každou stránku zvlášť, to se mi tedy opravdu nechce. nevadí vám taky, že vám autor webu diktuje jeho design? A barevné ladění? To by zřejmě také neměl dělat, měl by dodat jen čisté HTML, a vy už si to ostylujete sám, že…
Už jen čekám, kdy někdo takový jako ty dostane místo v Bruselu a optimální normopočet normoznaků na normořádek na normowebu nám vyjde úřední vyhláškou z centrály EU...Udělalo se vám líp?
Stejně ale bude problém u diskusí – protože jsou stromové, ne všechny příspěvky zabírají celou šířku, některé jsou odsazené a už teď (při pružné šířce stránky) jsou některé příspěvky v košatějších diskusích špatně čitelné, protože jsou moc úzké.
Šířku textu bych řešil jednoduchým způsobem – kontejneru celé stránky nastavit maximální šířku v em nebo ex.Spíš kontejneru článku. Omezovat šířku diskuse je nemoudré. V dnešních diskusích na abíčku je až moc pravicových příspěvků, které by se při omezené šířce celé stránky nedaly číst.
> Pokud má člověk otevřené AbcLinuxu.cz v hodně širokém okně prohlížeče, jsou řádky textu příliš dlouhé pro pohodlné čtení. Je otázka, jak to nejlépe řešit.
Nejlepe neresit. Pokud ma uzivatel hodne siroke okno prohlizece, tak to ma asi proto, ze to tak chce. Jinak by si ho zuzil.
Nejlepe neresit. Pokud ma uzivatel hodne siroke okno prohlizece, tak to ma asi proto, ze to tak chce. Jinak by si ho zuzil.a) Pochopitelně by to bylo volitelné a nastavitelné, přičemž defaultní stav by zůstal stejný jako teď. b) Má smysl o tom uvažovat, protože se často může stát, že má uživatel roztažené okno prohlížeče kvůli webu v jednom tabu, ale text (např. na abíčku) v druhém tabu by chtěl číst v užších sloupcích bez nutnosti měnit velikost okna.
Coz jenom ukazuje na to, jak je koncept tabu, ve sve snaze suplovat window manager, postaveny na hlavu.
Ano, články jsou někdy až moc široké. Zatím to řeším tímto úžasným bookmarkletem. Na druhou stranu bych rád uvítal mobilní verzi abíčka. Pokud teda už neexistuje. Alespoň o ní nevím.