Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Pod vlivem několika nedávných zápisků od různých lidí jsem sebekriticky změřil své hromádky „přečíst“ a „přečteno“ z poslední doby. Zase nějak nemám čas na čtení, ale cítím, že se blíží další vlna čtenářského záchvatu, při kterém polykám několik knih týdně. Co se vrší na těchto hromádkách vám?
Nejprve ty blogy, které mě nakoply:
V prostředním zápisku je vyjmenováno 10 důvodů, proč knížky odkládáme. Mohl bych se podepsat pod každý z nich. Pokud nevládnete angličtinou nebo se vám to jen nechce číst v originále, přikládám ten seznam přeložený (a s vlastními komentáři, místo těch od původní autorky).
Je to kniha, o které mám pocit, že bych ji měl přečíst. Tohle se mi stává často – koupím knížku, která je obecně uznávaná, nějak se týká věcí, které mě obyčejně zajímají, případně spadá do kategorie knih, které si sám sobě dávám za úkol. Typický příklad jsou knihy typu „o téhle věci bych toho měl vědět víc“ (téma je celkem libovolné; může to být něčí životopis, dějiny významné události atp.).
Je to část série, ale předchozí jsem ještě nečetl. Asi půl roku mi takhle kdysi v polici strašily tři díly Ledové společnosti od G.J. Arnauda. Zakoupil jsem totiž výhodně v antikvariátu díly 2, 3, 5 a 6. Jakmile jsem však sehnal jedničku a čtyřku, zhltal jsem to tak rychle, že jsem potom pokaždé velmi netrpělivě čekal, než Najáda vydá další díl. Vzdal jsem to až někde u dvacítky, když vydávání série převzalo nakladatelství Železný a okamžitě zprznilo sazbu, obálku i formát.
Všichni známí to doporučují. Tohle umí velmi snadno vypěstovat odpor nejen ke knihám, ale i hudbě, filmům nebo v podstatě čemukoliv jinému. Sám jsem takhle patrně neustálým vychvalováním kamarádovi znechutil Saturnina od Jirotky. A minulé léto jsem měl nutkání dát do zubů každému pitomci, který se spiklenecky šklebil, když se dozvěděl, že jedeme na dovolenou do Toskánska. Co naplat, že tam jezdíme už pět let a i minulý rok jsme výlet naplánovali ještě předtím, než se tam spustil Topolánek a spol.
Odstrašující velikost. Určitě to znáte – kniha je zajímavá, od dobrého autora, ale tak tlustá. Už jen ta velikost vás trochu odrazuje. Co když nebude zase tak skvělá, ale rádi knížky dočítáte, takže ji budete mít na krku, místo abyste četli něco lepšího. Já kvůli tomu pořád odkládám paralelní životopis Hitlera a Stalina.
Je to klasika. Také vás občas chytne pocit, že byste přeci nejdřív měli přečíst každou knihu od známých klasiků, než se budete moci považovat za aspoň trochu sečtělého? Než budete mít dost argumentů, abyste si před vlastním svědomím obhájili zakoupení nějaké moderní slátaniny, která se však tak dobře čte. Dickens, Hemingway, Dostojevský, Zola, Burroughs, Mickiewicz, Maupassante, Feuchtwanger, Zeyer a kompletní antická knihovna ze Svobody. Mám vás v merku.
Těch čekajících knih je hrozně moc. Ne, že by to bylo vyloženě špatně. Autorka původního zápisku říká, že má při psaní tohoto důvodu pocit, jako kdyby si stěžovala, že je do ní zamilováno příliš mnoho mužů, nebo že je ten diamantový náhrdelník pro její krk příliš těžký. Ale svou roli to hraje. Když mám hromádku „přečíst“ moc velkou, vymyká se to rychle kontrole a provádím selekci, abych si nepřipadal tak neschopný. Některé knihy jsou tím pádem vyřazeny z hromádky do zapomenutých zákoutí knihovny.
Neodolatelné pokušení výprodejů. Ani bych si třeba tuhle knihu nekoupil, ale copak jsem ji tam mohl nechat, když byla TAK LEVNÁ!? Za tu cenu to bude určitě dobré počtení. Takže pozor, nejhorší jsou: výprodeje v knihovnách, všechny pobočky zrádné firmy Levné knihy, internetové adresy betterworldbooks.com, abebooks.com, thriftbooks.com, ebay.com, všechny weby českých antikvariátů...
Autor napsal něco jiného, co se mi líbilo. Někdy to funguje. Ještě jsem nenarazil na knihu od Škvoreckého, která by se mi nelíbila. Balzac napsal všechny knihy na jedno brdo, takže se mi všechny líbí. H.P. Lovecraft toho nenapsal tak moc, abych se mohl nějak šeredně seknout. Jenže, pak jsou ti ostatní, u kterých je to sázka na jméno, která se nemusí vyplatit. Třeba Margaret Atwood. Snad všechny její knihy dostaly nějakou cenu, ale Cat's Eye mě prostě nebavilo.
Je to učebnice nebo úkol. Nikdo není rád, když mu někdo jiný říká, co má dělat. V případě tzv. povinné četby je to obráceno proti jinak velmi příjemné činnosti. Když jsem měl ve škole za úkol číst Dobrodružství Huckleberryho Finna, tak jsem na truc nejprve přečetl tři jiné knihy od Marka Twaina, než jsem – s velkou nechutí – prolétl Huck Finna.
Máte kamaráda/kamarádku nebo objekt romantického zájmu, který/á pracuje v knihkupectví. Autorka původního zápisku doplňuje, že v jejím případě je to ona sama, kdo pracuje v knihkupectví. A protože přichází do styku s velikým množstvím knih, často neodolá... Já bych to na sebe mohl vztáhnout tak, že všichni moji blízcí přátelé, včetně mojí milé i mých rodičů, jsou podobně náruživí čtenáři jako já. Pořád mám tedy na očích, co kdo právě čte a každou chvíli si říkám „no jo, to bych si chtěl také přečíst“.
Tiskni
Sdílej:
Snažim se udržovat si obecný přehled, i díky tomu, že jsem na dnešní poměry celkem sečtělý, stejně tak jako že na gymplu byli větší knihomolové. Tehdy.
Jako hlavní mam/chci v dohledné době přečíst pdfka od Forrestera, dost si od nich slibuju. Práce je dost i záležitostí okolo práce. No a malý je zlatý, tak spíš mne čeká čtení pro něj.
Od Pratchetta, Heinleina a Dicka bych měl mít nějaká anglická pdfka, další kandidáti.
Ohledně tlustých knih - To ani Sinuhet nejsou drobečci, stáli za to. Pamatuju, že jsem Gullivera četl kdysi asi ve třetí třídě měsíc hrubého času. Ona ta tloušťka je relativní.
Ohledně kategorií knih a vábení na mne platí asi většina uvedených. Snažim se mezery zacelovat rovnoměrně.
Mě osobně se týkají asi nejvíce body 5. 8. a 2. (nechceš udělat na jednotlivé body anketu?)
Možná bych ještě přidal za sebe jedenu věc, která se staví mezi mne a čtení knih. Na čtení knih si čas dokážu udělat. Ale dělá mi problém získávání knih. Mívám problémy (jo jo lenost a méně času) dostat se v rozumnou dobu do knihovny nebo do knihkupectví a knihy co mám doma, tak mám dávno přečtené několikrát.
Městská knihovna má otevřeno až 9-20. Je to málo?
nechceš udělat na jednotlivé body anketu?OK, doplněno. Hlasujte.
Jestli děláš školu při práci ... držim palce. Taky jsem to nestíhal.
Kdyby to byla jen škola a práce, šlo by to. Ale ten pravý záhul jsou děti
Dyť jo ... dvakrát jsem radši odešel sám v letňáku ... bylo mi jasný tehdy, že nemam prostor zvládnout ten stres, shon a tak, práci, rodinu, učení do práce i do školy. Štve mne to dost 
Je teda fakt, že je to masakr, ale tak nějak cítím, že je to poslední šance to dát. Těch několik málo let stresu teď vyměním klidně za to, abych se později nemusel stresovat do konce života
Když já jsem si řikal ... co když budu mít trable v práci, ve škole i doma. Co když narazim na všech stranách? Řikal mi jeden z těch, co ČVUT dokončili na dálkovém ... z našeho ročníku jsme školu dokončili 4.
doma si na to ten cas pro samy cumeni do pc proste nenajdu
Ano, tohle mám stejně. Čapka miluju. Zhltla jsem i Karolínu Světlou a líbilo se mi to. Pořád takové knihy považuju za větší přínos než čtení časopisů nebo blbostí na netu.
Krom toho mám nějaký paměťový defekt, prý není dnes až tak neobvyklý, že si z přečteného textu na počítači pamatuju minimum.
Co se týče klasiky mám načteno hodně. Doporučenou literaturu jsem měla přečtenou dříve než byla doporučená
A bavila mne. Pravda, jsou věci, které jsem vynechala. Třeba Babičku si určitě nikdy nepřečtu, i když ve filmové podobě se mi moc líbí.
Nějak mne ty úryvky v učebnicích nepřesvědčily
Trojka a čtyřka Stopaře mi taky moc nesedly. Možná jen byly takové jiné.
Své v tom asi bude hrát i role učitele, jak vystupuje. Těžké jeněkomu něco nutit a přesvědčovat, lepší je zaujmout.
Čapka a V+W a snad i Remarqua jsem přečet ještě na gymplu, ve čtvrťáku jsem si všim, že ony doporučení asi mají něco do sebe. Dřív to nebylo tak záživné a asi bylo něco i ve mně.
To mi připomíná, že jsem nedočet ještě všechny Shakespearovy kusy.
Na učiteli záleží asi u každého předmětu. Nepříjemná paní na hudební výchovu mě znechutila hudební teorii. Po dvaceti letech mě překvapilo, jak je to zajímavý obor. 
Jsem asi ještě dítě
ale hodně se mi líbí dobrodružné knížky od Julese Verna. Karla Čapka (resp. jeho knihy) taky zbožňuju. Absolutně mojí nejoblíbenější knížkou je Zabíják od Zoly.
Jinak je tady někdo, kdo miluje Máchův Máj? Ještě mám v živé paměti, jak nám ho recitovali v Hrádku (Kutná Hora), bylo to krásný.
Síla Zabijáka se mi jeví v tom, že to nemusí být vždy jen alkohol, co ničí.