Proč používám Linux aneb co mi chybí ve Windows

22.10.2010 16:04 | Přečteno: 2900× | Linux | poslední úprava: 24.10.2010 15:34

Před pár dny jsem začal přemýšlet nad tím, jak bych mohl oponovat lidem, kteří by mne nutili používat Windows místo Linuxu (např. zaměstnavatel). A napadlo mne, že bych si mohl napsat článek, které vlastnosti Linuxu jsou pro mne důležité a které zatím Windows neumí. A když teď vyšel zápisek "Why Linux is not the best for your desktop?", tak já si naopak přihodím z druhé strany.

Už se mi v jedné firmě stalo, že jsem MUSEL pracovat pod Windows, protože prostě specifická aplikace nebyla pro Linux a nechtěl jsem řešit se zaměstnavatelem, že nemůžu tu aplikaci používat nebo ne úplně přesně používat. Samozřejmě jsem si nainstaloval Windows verze Linuxových programů, pokud takové existovaly, případně doinstaloval Windows alternativy určité linuxové funkcionality.

Samozřejmě, že bych mohl pracovat bez těch všech Linux "vychytávek", ale proč bych se měl tak trápit? Není to presně ten samý důvod, který si zarytí Windowsáci vymýšlejí proti Linuxu? "A proč bych to měl dělat takhle v Linuxu, když ve Windows to dělám takhle?" Stejně tak já teď tvrdím "A proč bych to měl dělat na Windows jinak, než to dělám na Linuxu, případně proč bych to neměl ve Windows dělat vůbec, když to Linux umí?"

Takže zde je seznam funkcí, které na Linuxu používám a které mi usnadňují práci.

Kernel - low level

• Ovladače

  Ke většině zařízení mám ovladače v jádře, některé mimo jádro jsou rovnou v balíčkách distribuce a jen minimum se musí stáhnout přímo od výrobce, sám nemusím hledat nikde na internetu a instalovat z pochybných zdrojů. Občas sice nějaký výrobce nedodává vlastní vlastní linuxové ovladače a komunita nemá dostatek informací o hardware, ale nevzpomínám si, že bych měl nějaký hardware (natož nějaký důležitý), ke kterému bych neměl nějaké ovladače. Samozřejmě před nákupem si ověřuji, jestli alespoň nějaká podpora v linuxu existuje.

  Ale podobná situace je i ve světě Windows - dostal jsem USB scanner Mustek 600CU, protože původní majitel přešel z Win2000 na novější a pro ty už oficiálně ovladače nebyly (dalo se to řešit změnout ID Windows v registrech, ale to ten člověk neuměl)

• Ovladače

  Pokud je problém s nějakým zařízením, obvykle ovladač vypisuje informace do logu, takže se dá dost dobře najít problém a ve většině případů není pak těžké takový problém vyřešit, ať už sám, nebo s pomocí internetu. Na Windows jsem obvykle bezradný z různých chybových hlášení typu "Zařízení neodpovídá", "Došlo k chybě při komunikaci se zařízením" a rady jako "Zkontrolujte, zda je zařízení připojeno a zapnuto" mi nikdy nepomohly.

• FS

  V Linuxu mám v jádře ovladače pro různé druhy souborových systémů. Kromě výchozích linuxových ext2/3/4 a reiserfs, mohu používat další linuxové/unixové FS jako xfs, jfs, zfs, brtfs, dále samozřejmě vfat a ntfs a kromě těchto ještě další virtuální FS avfs (procházení archivů), unionfs (spojení různých adresářů do jednoho s možností zápisu změn do jiného adresáře), squashfs a cramfs (komprimovaný obsah v image souboru) a dále pak různé crypto FS encfs a ecryptfs, včetně šifrování celých disků pomocí cryptsetup nebo truecrypt. Samozřejmostí u FS je podpora zvětšování a změnšování oddílů, zvětšování i připojených oddílů (online resize) a s tím i možnost editace partition table za běhu systému. Kromě lokálních FS obsahuje Linux i podporu (někdy s pomocí externích daemonů) distribuovanách a síťových FS jako CIFS/SMBFS, NFS, OpenAFS, OCFS, GFS a GlusterFS, včetně různých FUSE FS, jako např. httpfs, sshfs nebo ftpfs. Osobně používám pouze ext2/3+reiserfs a sítové NFS a CIFS

  Podpora NTFS, VFAT a CIFS/SMBFS ve Windows je proti tomu nic a na změnu velikosti oddílu se musí používat programy jiných výrobců (PartitionMagic) nebo Linuxový CD Live systém s gparted. Další FS a síťové FS znamená hledání na internetu a stahování.

• Boot

  Už v době Windows 95 Linux umožňoval nainstalovat a startovat více OS z jednoho disku (resp. linux loader - LILO). LILO podporoval i Windows. Dnes je kromě LILO k dispozici také GRUB a samozřejmostí každé Linuxové, ale také BSD, instalace je po instalaci dotaz, zda se má prohledat disk a do startovacího manageru přidat i další nalezené systémy a zda vůbec MBR přepisovat. Díky tomu mohu na svůj počítač nainstalovat souběžně několik Linux systémů (Desktop, XEN test, minimalistickou distribuci), podle toho, co potřebuji dělat a tyto distribuce se vzájemně neruší, ale mohu mezi nimi sdílet data, když potřebuji. Prakticky nejsem ani omezovaný rozložením disku, mohu mít všechny oddíly v RAID a/nebo v LVM. Naopak Windows při instalaci vždy přepisují MBR, od Windows 95 už přibyla možnost upravit startovací manager, ale protože Windows nepoužívám, tak přesně nevím, jak je na tom s podporou startování jiných OS (Linux, BSD).

• RAID, LVM

  Linux obsahuje softwarový RAID a LVM. Správa je jednoduchá a logická, s LVM jdou dělat veškeré potřebné akce (změna velikosti skupiny/group a oddílu/volume, přidávání a odebírání fyzických disků do/ze skupin/group a přesun oddílů/volume mezi fyzickými disky). Nikdy jsem ve Windows LVM ani RAID neřešil, jednou jsem viděl ve Windows "dynamický" oddíl, ale nepochopil jsem jeho "dynamičnost".

Základní systém - správa

• Konfigurace

  Na pozici administrátora Linux serverů musím denně spravovat větší množství Linux serverů. Jelikož linuxový systém a většina aplikací na Linuxu používají vlastní textové konfigurační soubory, je taková konfigurace velice jednoduchá. Konfigurace je skoro vždy (na pár výjimek) uložena v adresáři /etc, tam je už buď přímo soubor nebo další podadresář. Vždy ale konfiguruji jedním souborem určitou funkci nebo logický soubor funkcí. Díky textový, souborům mohu používat také různé nástroje na úpravu textových souborů, takže kromě editoru např. perl, sed, grep, awk, ed a další. Díky tomu mohu rekonfiguraci více strojů provést prakticky paralelně automatizovaně.

• Správa programů

  Správce programů, nebo také balíčkovací systém, je v Linuxových a BSD systémech silným nástrojem. Přestože každá distribuce může používat vlastní formát balíčků (RPM, DEB, ebuild, tar.gz), obvykle v distribuci existuje pár základních příkazů pro správu programů (apt-get/aptitude, yum, emerge, pacman). Tímto programem pak uživatel/správce instaluje, konfiguruje, vyhledává, odinstalovává balíčky. Pokud chce tedy uživatel nainstalovat nějaký program, spustí správce programů, vyhledá program, nainstaluje a používá. Některé programy nebývají v oficiálních archivem distribuce, potom si musí uživatel program sám najít a stáhnout z internetu. Osobně dost často také využívám vyhledávání, kterému balíčku patří některý soubor, který jsem našel na disku. Protože si správce balíčků udržuje seznam souborů, které při instalaci na disk nahrál, není to žádný problém. Stejně tak čistá odinstalace programu není problém a vše, co balíček nainstaloval, správce programů při odinstalaci zase vymaže (to se dá ovlivnit nastavením a správce programů může ponechat např. změněné konfigurační soubory). Osobně používám správce programů na příkazové řádce, protože tak mohu spravovat vzdálené servery bez grafického rozhraní, ale také utilita na příkazové řádce vezme rozhodně méně paměti a dalších zdrojů než jeho GUI varianta. Samozřejmě uživatelé si mohou sami vybrat, kterou verzi budou používat. Linux programy obvykle obsahují závislosti, např. program A potřebuje ke svému běhu knihovnu Z. Vypadá to sice nelogicky a někdy to začátečníkům při špatném pochopení fungování balíčkovacího systému může způsobovat problémy, ale tento systém je výhodný. Pokud budou další programy B, C a D používat také knihovnu Z, nemusí každý program instalovat vlastní verzi, ale budou používat tu společnou. Pokud by někdy byla nalezena chyba v knihovně Z, nebudu muset aktualizovat programy A, B, C a D s vlastními knihovnami Z, ale aktualizuji pouze knihovnu Z a programy A-D budou používat novou verzi. Kromě toho knihovna zabere místo na disku a v paměti pouze jednou. Balíčkovací systémy linuxových a BSD distribucí obsahují velké množství programů, jednoduše instalovatelných.

  Tato komplexní funkcionalita mi bohužel na Windows velice chybí. Na Windows musím VŽDY na internetu hledat program, který chci nainstalovat, přitom mohu požadovaný program stáhnout z nedůvěryhodného zdroje a zanést si spolu s programem do systému škodlivý software. Instalace programů probíhá VŽDY v GUI, ikdyž tuším, že by snad některé programy bylo možné instalovat z příkazové řádky, není to obvyklá varianta a nejsem si jistý, které programy opravdu tuto možnost podporují. Pokud budu chtít dohledat, který program nainstaloval nějaký soubor, nedokážu to (tedy nevím jak). Když budu chtít odinstalovat program, stejně na disku zůstane nepořádek. Windows sám obsahuje pouze několik základních programů. Vše ostatní si musí uživatel sám někde najít nebo koupit.

• Aktualizace systému

  S předchozím bodem souvisí i aktualizace systému. V linuxu se aktualizují VŠECHNY programy. Ve Windows se aktualizuje pouze systém, další programy si musí řešit aktualizace sami, nebo to přenechávají na uživateli. V linuxu se po aktualizaci obvykle automaticky restartují služby, které byly aktualizací ovlivněny, celý počítač se musí restartovat pouze při aktualizaci jádra (ikdyž existují úpravy, které dokáží přepnout na nové jádro bez restartu). Ve Windows se musí velice často restartovat, po aktualizaci samotných Windows, ale dost často také po instalaci některých programů. To je pro můj styl práce zcela nemožné, protože jsem zvyklý nechávat rozdělanou práci (otevřená okna) do druhého dne. Ve Windows 95 a některých novějších Windows se provedl update a poté restart a dalo se pracovat. V novějších Windows (pokud se nepletu tak ve verzi XP) se nainstalují aktualizace, počítač se restartuje a při startu se pokračuje v instalaci aktualizací. Windows Vista a vyšší přidaly ještě další stupeň - uživatel nainstaluje aktualizace, zvolí restart počítače a ještě před samotným restartem během vypínání se instalují aktualizace a po restartu v průběhu načítání se doinstaluje poslední část aktualizací. V linuxu se instalují aktualizace pouze jednou.

• Log soubory

  Logování je pro mne další z důležitých vlastností. Pokud vše funguje, není log potřeba. Když ale něco fungovat přestane, pak se ukáže, jak kvalitní logování systém má. Zatímco v linuxu obvykle programy dost jasně upozorní na chybu, případně může uživatel/správce aktivovat debug mód, ve Windows mi nikdy logování nic neřekne. Windows hlášení obvykle obsahují slova "nelze" nebo "nebylo možné", ale skutečná příčina skoro vždy chybí. Např. nedávný problém s notebookem a Win7 - přes Wifi dostal IP od gatewaye, ping na jiný počítač fungoval, ale ping na gateway ne; firewall vypnutý, v přehledu sítě byl link do internetu nepřeskrtnutý. Zřejmě notebook budeme muset přeinstalovat.

• Terminál bash+utils

  Přestože to spousta uživatelů nevyužije, síla Linuxu spočívá v možnosti pracovat v terminálu, pomocí kterého se dá řešit spousta úkolů, které by se interaktivně v GUI musely řešit složitě a dlouho a tudíž i s větším rizikem chyb. V terminálu na příkazové řádce mohu připravit nějakou opakující se činnost, ověřit funkci pak nechat běžet třeba několik hodin. Nebo mohu pomocí různých nástrojů provést hromadné změny, opakovaně s drobnými úpravami. To vše by pro uživatele bylo značně vyčerpávající. Přestože Windows obsahuje příkazovou řádku, tato nedokáže tolik, co linuxová. Existují sice alternativní příkazové řádky do Windows, které umí víc, ale v Linuxu je to ihned. Ve Windows také standardně nejsou nástroje, které v Linuxu jsou. Opět, do Windows je lze doinstalovat, ale v Linuxu jsou ihned.

• Vzdálený přístup a administrace

  Linux byl od počátku vyvíjen jako víceuživatelský a víceúlohový systém, takže samozřejmě musel obsahovat systém pro současný přístup více uživatelů. Dříve se používal telnet (nešifrovaný), nyní se používá ssh (šifrovaný). Kromě těchto dvou typů lze na linuxu přistupovat a pracovat přímo přes X protokol (nešifrovaný GUI kanál; aplikace beží na serveru, ale okno se zobrazuje u uživatele) nebo přes VNC (nešifrovaný GUI kanál; aplikace beží na serveru, okno je zobrazeno ve virtuální ploše na serveru k uživateli se přenáší pouze obraz, takže aplikace mohou bežet nepřetržitě na serveru).

  Windows se snaží tomuto modelu také přibližovat, ale umožňuje pouze GUI přístup a v levnějších verzích Windows umožnuje práci pouze jednoho uživatele současně.

GUI

• Login Manager

  V linuxové a BSD distribuci má uživatel na výběr z několik Login Managerů, což je jednoduchý přihlašovací správce. Kromě lokálního přihlašování se tito správci umí starat také o vzdáleně se přihlašující uživatele.

• Window Manager

  Po přihlášení uživatele do GUI si může uživatel vybrat z velkého množství Window Managerů, t.j. správců oken. Každý manager má stejné základní vlastnosti (přepínání oken, minimalizace, maximalizace) a dále mají některé různé vlastnosti. Ja používám WindowMaker, který mi naprosto vyhovuje svými nízkými nároky na hardware a svou nabídkou vlastností (které budou zmíněné v dalších bodech). Ve Windows má uživatel prakticky pouze jeden jediný Window Manager (t.j. Windows Explorer), ikdyž existuje možnost, jak tento Window Manager změnit a existují projekty, které portují linuxové Window Managery pro Windows, napr. BlackBox for Windows (http://www.bb4win.org). Ale oproti Linuxu žádný velký výběr.

• Virtuální plochy

  Pravděpodobně všechny Window Managery na Linuxu podporují virtuální plochy. Pokud uživatel používá současně pouze 1-3 aplikace, tak zřejmě nebude chápat, proč by měl používat více než jednu plochu. Když jsem ale nucen pracovat na Windows a musím nastartovat více než 3 okna, tak se začínám ztrácet. 2 okna jsou totiž pro jeden úkol, další 3 okna jsou pro jiný úkol, do toho browser, mail klient, jabber. A to všechno se motá dohromady, člověk buď přepíná jako šílenec, než se přepne do správného okna nebo hledá na liště to správné tlačítko. S virtuálními plochami je práce logicky uspořádaná - první plocha browser a mail client, první úkol je na druhé ploše, druhý úkol je na třetí ploše. A přepínám se podle toho, co chci zrovna dělat. V době psaní zápisku mám 60 ploch celkově, 61 oken s asi 5-6 úkoly, něco jsou okna s manuály, okna s ssh spojeními na testovací prostředí (celkem 6) atd. Ale vždy je na aktuální ploše pouze to, co se týká konkrétního úkolu. Windows virtuální plochy nepodporuje (nebo už ano?), ale lze doinstalovat různé programy na podporu virtuálních ploch. Jejich funkcionalita je ale oproti linuxovým značně omezená.

• Klávesové zkratky

  Ve WindowMakeru mohu nastavovat jakékoliv klávesové zkratky pro spuštění programů, včetne takových jako Ctrl-Alt-PageUp. Prakticky zkratka může být složena z Ctrl, Shift, Alt a některých dalších modifikátorů spolu s libovolným znakem nebo funkční klávesou (F1-F12, numerické klávesy), což na mé klavesnici znamená 84 kláves ve spojení v kombinaci min. Ctrl-Alt-Shift, což je 7 kombinací a tedy dohromady 588 mozných mapovaných zkratek. Když jsem ve Windows zkoušel vytvořit stejné mapování, které používám na Linuxu, stalo se mi, že některé z nich ve Windows nefungovaly.

• Vlastnosti oken

  Ve WindowMakeru mohu u jednotlivých oken definovat vlastnosti (na popředí, bez titulku, nedovolit přepnutí pomocí Alt-TAB, na všech plochách). Obyčejný uživatel s web prohlížečem toho opět nevyužije, ale pro mne je to důležitá vlastnost, protože mi ulehčuje práci.

• multissh

  Protože spravuji mnoho linuxových serverů, dost často se potřebuje připojit na několik serverů a provést stejnou změnu nebo zjistit nějaký stav na všech zároveň. Existuje několik variant paralelního ssh clienta, který otevře ssh spojení na zadané servery a zadáváním příkazů do příkazového okna se tyto příkazy provádí na všech serverech. Osobně používám vlastni program. Tato funkce by mi na Windows opravdu velmi chyběla.

Toto je několik vlastností, na které jsem si při psaní vzpomněl a které mi prostě Windows nemohou nabídnout a proto musím používat Linux. Dokud Windows nebudou tyto vlastnosti zvládat, tak o nich nemohu uvažovat jako u plnohodnotém systému pro práci správce sítě a Linux serverů. Windows na mne zatím stále působí jen jako systém pro běžného domácího uživatele a hráče her, možná s hezkým vzhledem (relativně, já osobně preferuji černé pozadí, žádné aminace a efekty, jednoduše rychlé a čisté rozhraní bez matoucích efektů), ale funkčně stále zaostalé pár let za Linuxem nebo prostě pouze jako nedodělané.

       

Komentáře

[lucorp]

dalsia funkcia, ktora mi na win chyba je napriklad vsemocna klavesa "Alt Gr" (pravy alt)

[RoboShim]

Zalezi na tom, co by to melo delat U me AltGr funguje jako Alt, ale driv jsem ho pouzival na docasne prepnuti skupiny (to ted mam na prave Windows klavese).

Ale to jsi mi pripomnel, mel bych mozna pridat jeste bod: Na Linuxu si muzu nadefinovat klavesnici presne jak chci, kazdy znak, kazdou kombinaci klaves, jakoukoliv kombinaci prepinani jazyku (oba shifty). Ve Windows? Jsem rad, ze si muzu nastavit ceskou qwerty klavesnici. BTW: Funguje ve Windows take Ctrl-Alt-Shift+NumLock pro aktivovani ovladani mysi pomoci NumPad sipek?

[Jardík]

?

[Jendа]

V české klávesové mapě Windows XP nešly rozumně napsat některé znaky z množiny `'&$#^{}, což je pro člověka odmalička zvyklého na českou klávesnici docela rána. Ale možná už to opravili.

[Jendа]

Tak jsem neodolal a zkusil jsem to. Na plně aktualizovaných Windows XP se mi nepodařilo vykouzlit znak ` (ASCII kód 0x60) potřebný např. v Bashi (ls -l `which vim`). V Linuxu ho píšu pomocí RAlt + ;.

[Robo]

ASCII znaky sa vo Win pisu jednoducho stlacenim a podrzanim klavesy ALT + vytukanim prislusneho (decimal) ASCII cisla na numerickej klavesnici; to, co chces ty je ALT + 96

[Jendа]

Ano, proto jsem psal „rozumně napsat“. Tohle není „rozumně“.

[Jendа]

Každopádně díky, až zase budu někde u Windows, jako nouzovka se to hodí.

[FrostyX]

No na notebooku bez numerické klávesnice bych nad tím jedním znakem strávil aspon 20 sekund

[Jardík]

Ve Windows není bash. Používáš-li 32bit cygwin šmejďárnu používající nepodporovaná systémová volání, dobře ti tak. Znaky &$#^{} se na Windows XP píší s AltGR jako v linuxu AltGR+C,AltGR+ů,AltGR+X,AltGR+š a mezera,AltGR+B,AltGR+N. Ten tvůj apostrofík je Levý alt+9,6 nebo si můžeš přepnout na anglickou (Alt+Shift a pak zmáčknout tu klávesu a pak Alt+Shift zpět), je to tím, že ten znak se u nás prostě často nepoužívá. Pokud ti to vadí, můžeš si nadefinovat nové rozložení klávesnice, aby bylo stejné, jako v linuxu.

[Jendа]

Ve Windows není bash. Používáš-li 32bit cygwin šmejďárnu používající nepodporovaná systémová volání, dobře ti tak.

A co třeba SSH někam ven?

[David]

Znak ` jsem na XP napsal pomocí AltGR + ý s následným stiskem mezerníku (nebo lib. znaku).

[RoboShim]

Coz znamena, ze to je tzv. mrtva klavesa a neni to tedy znak ve smyslu "zpetny apostrof", ale ve smyslu "zpetna carka nad pismeno". Ano, obcas se mi taky stane, ze jsou Windows nejak rozjebany a ovozovky nebo apostrof se pise stisknutim prislusne klavesy nasledovane nejakym dalsim znakem (resp. ja vzdy tisknul mezernik) a teprve potom se napise apostrof. Moc mi tohle nevyhovuje, ale mozna to byla jenom specialni mapa.

[pc2005]

Jo to mě taky naštve když se musí zmáčknout dvakrát apostrof. V jazycích jako VHDL (konstrukce clock'event) to je pěst na oko.

[Grunt]

Tam se nepoužívá AltGR, ale Levý Ctrl + Alt. Já osobně to znal dřív než AltGR (jsem se na Wikině dozvěděl, že prej je to levnější náhrada AltGR či co).

[RoboShim]

Nechapu tvuj otaznik. Vysvetleni by nebylo?

[Fluttershy, yay!]

V MS Windows (alespoň u české klávesnice) AltGr normálně funguje, akorát jsou na kombinace s ním místy namapovány jiné znaky.

[frEon]

od te doby, co jsem pridal bauldurs gate do autostartu ve windows, mi tam nechybi vubec nic

[RoboShim]

Ano, psal jsem, ze pro obycejne uzivatele na webovy prohlizec a pro hrace jsou windows naprosto dostacujici

[lukove]

Velmy pekne napisany clanok... skoda ze ten clovek ktory spravil tu stranku o ktorej som pisal to pomenoval linux-faq a nie anti-linux-faq takto je ta stranka zavadzajuca...

[RoboShim]

Presne. Pripada mi to jako provokace, na linux-faq.org dat odpovedi proti linuxu. Ze bychom udelali windows-help.org s navodama, jak smazat Windows a nainstalovat Linux?

[Jendа]

Nečetl jsem těch 19 kB, ale používám kratší ekvivalent (101 B): používám svůj počítač k věcem, které Windows neumí, nebo se na nich dělají mnohem hůře.

[RoboShim]

Jo, je to dlouhy. Puvodne jsem chtel napsat pouze body (virtualni plochy, multissh, balickovaci system, vyber window manageru atd), ale nakonec jsem to napsal s vysvetlivkama. Ono je to takhle i lepsi, protoze na "používám svůj počítač k věcem, které Windows neumí, nebo se na nich dělají mnohem hůře" te bude spousta Windowsaku vyzvydat, co presne Windows neumi, pokud se s tebou o tom budou vubec bavit a rovnou ti nereknou, ze nemas nic konkretniho a akorat si vymyslis blbosti. Takze proto 19kB.

[Jendа]

Ono je to takhle i lepsi, protoze na "používám svůj počítač k věcem, které Windows neumí, nebo se na nich dělají mnohem hůře" te bude spousta Windowsaku vyzvydat, co presne Windows neumi, pokud se s tebou o tom budou vubec bavit a rovnou ti nereknou, ze nemas nic konkretniho a akorat si vymyslis blbosti.

Když bych řekl něco konkrétního, tak by tomu stejně asi nerozuměli .

[RoboShim]

Ono je to takhle i lepsi, protoze na "používám svůj počítač k věcem, které Windows neumí, nebo se na nich dělají mnohem hůře" te bude spousta Windowsaku vyzvydat, co presne Windows neumi, pokud se s tebou o tom budou vubec bavit a rovnou ti nereknou, ze nemas nic konkretniho a akorat si vymyslis blbosti.

Když bych řekl něco konkrétního, tak by tomu stejně asi nerozuměli .

Jasne, ale to je pak jejich problem

[poky74]

nebo Linuxový CD Live systém s qparted

Asi to mělo být gparted

[RoboShim]

Uch, jasne, mas pravdu, diky. V clanku jsem nasekal spoustu chyb a pri kontrole mi tahle unikla, nebo se mi to popletlo s qtparted. Je to samozrejme gparted, coz je GUI program pro upravu partition table a FS a gparted live CD je linux live CD system s gparted urceny k uprave diskovych oddilu. OPRAVENO v clanku.

[Woknař]

Kdybych byl tvůj zaměstnavatel a tys bys odmítl pracovat na softu, který bych ti přidělil, pak bych ti slušně nabídnul, abys už zítra nechodil. To je jednoduché. Pokud myslíš, že tě někdo z dnešních zaměstnavatelů nechá abys "jim mohl oponovat, pokud by tě nutili používat Windows místo Linuxu (např. zaměstnavatel)", tak se prosímtě probuď. Ubezpečuji tě, že pokud chceš v ČR pracovat v kanceláři a zároveň nechceš v ČR pracovat na Windows, tak nemusíš, kup si sekeru a jdi do lesa klestit dřevo a nebo pást ovce.

[poky74]

Probuď se

[Frettie]

Jdi spát.

[klusik]

Ne, na to se musí "jinak"... pracuji tam, kde pracuji již 3. rokem a na 60 % počítačů už jsou nainstalovaná Ubunta Je to prosté; ukážu ostatním lidem, co sem i na Linuxu líbí, oni se pro to nadchnou a už jich je proti zaměstnavateli hned víc. Kdybych chtěl něco sám, nikdy to nezvládnu. Ale když ukážu i ostatním, že to funguje a funguje to, tak to chtějí taky. Ještě, že v Čechách funguje závist ;) ;)

[Jirkus]

Souhlas pokud máš málo práce v kanceláři potřebuješ si krátit si volný čas tak Woknaři máš pravdu. Pokud však chceš něco vytvářet a vidět Linux přijď se podívat sem na FSB :)

[Woknař]

Pracoval jsem na Linuxu 7 let. Náš admin byl typický Linuxák (nerd, misogyn, svalové záškuby, obnošený nemódní oděv páchnoucí potem, mumlavá samomluva, zřejmě autista bez schopnosti komunikace s kolektivem). Po jeho "výkonech" bylo pro mne spuštění Windows doma vždy jako pohlazení po dušičce. Až do té doby jsem razil zásadu, že ničeho se neodříkám předem. Éru po Linuxu bych nazval "již nikdy více". Na rozdíl od vás jsem asi jediný, kdo byl skutečně na Linuxu nucen pracovat, tvořit hodnoty a ne jen studovat či se bavit bastlením kravinek.

[otasomil]

Soudite dle jednoho nejakeho admina ??? To jste to vydrzel tak dlouho a nebo nebyla lepsi prace na windows ??? Treba nekde v uctarne s archaickym DOSem jak mnozi vyvojari dodnes delaji ucetni aplikace ktere mj jedou lepe v dosboxu na Linuxu nez nativne ve windows.

 

Pravda pracovat v zamestnani na jakemkoli PC a potom prijit dom je taky i pro mne pohlazeni a to bez ohledu na platformu neb ty archy co ve firmach bezi no to je unikat. Zastaraly xp system, malo RAM = neustaly swapovani ...... proste o nicem.

[Gilhad]

Pracoval jsem i s Windows, ale s Linuxem se to srovnavat dobre neda. Ted uz dlouha leta pracuju pouze v Linuxu a velice dobre me to zivi. A nedelam kravinky, ale programy, za jejichz pouzivani se plati. Nektere z veci ktere jsem v Linuxu vytvoril pouzivaji i banky.

( Potkal jsem radu hodne podivnych typku, co delali ve Windows, ale to s kvalitou OS asi nesouvisi. )

[poky74]

Studuju, správce sítě v naší škole na stanice nasazuje Win. Xp, když nejde internet řeší to restartem, je naprosto neschopný správně nastavit webový server na školním serveru (přes rok do něj hučím aby si konečně nastudoval virtualhosty a zprovoznil doménu i bez www. v url), je to starý páprda který zjevně vyrůstal na dosu a to mu zůstalo, veškeré moderní technologie jsou mu cizí, používá několik let staré a neaktualizované programy, síť je děravá a nestabilní, pokaždé když jdeme do "počítačové učebny" tak několik stanic nefunguje (někdy nefunguje žádná), síť je naprosto špatně nevrhnutá, plýtvá se aktivními i pasivními síťovými prvky.

A nikdy jsem nebyl tak hloupej, jako například ty, abych tvrdil že tohle je typický Windowsák, je to prostě člověk co zaspal dobu a který nepřipustí námitky ostatních, naopak je směle ignoruje - je to hlupák.

Zamysli se nad sebou a přemýšlej nad svým uvažováním, je dost nevyspělé.

[otasomil]

Njn pokud clovek pracuje v IT tak je naprosto nezbytne jit s dobou a pouhy 1 - 2 roky je jiz dosti velka dira ve vzdelani.

Kolega mi jednou vypravel o ucitelce vypocetni techniky na jakesi stredni skole a ona ani nevedela co je v pocitaci uvnitr a kdyz se patrne nahodou nachomytla k PC rozebranemu tak cucela jak puk co tam vsechno je v te bedynce ......

[pavlix]

Kolega mi jednou vypravel o ucitelce vypocetni techniky na jakesi stredni skole a ona ani nevedela co je v pocitaci uvnitr

Zcela běžný stav. Horší je, že často ani neumí ovládat ten nástroj (dejme tomu word), který žáky učí. A to je taky bohužel asi běžný stav.

[corwin78]

Zajímavé, já mám přesně opačnou zkušenost

[LukynZ]

"Na rozdíl od vás jsem asi jediný, kdo byl skutečně na Linuxu nucen pracovat, tvořit hodnoty a ne jen studovat či se bavit bastlením kravinek."

olol Ja teda na Linuxu nic pracovne netvoril, krome svych soukromych veci a mam to hlavne jako desktop. Ale neumim si predstavit nabootovat windows. Prvni co bych udelal, je hledani druheho workspace. Kdyz bych ho nenasel, vyhodil bych pocitac z okna, protoze ani domaci desktop si na tom clovek uz predstavit nemuze.

[rADOn]

Probuď se. Pokud zaměstnavatel neocení, že chceš být v práci výkonějsi pomocí lepších pracovních nástrojů, je to jen a pouze jeho chyba. To že jsou takových idiotů spousty ještě neznamená, že idiocie je správná cesta.

Pracuji v ČR, pracuji v kanceláři, a když se rozhlédnu kolem, vede linux cca 20:1. Ovce žádné, jen dva psi a jeden plyšový tučňák

[Woknař]

A co je lepší, to ví pochopitelně nejlépe jen Linuxák, že jo? Ha ha ha ha, pobavil jsi mne. Dokud bych tě platil, tak bych taky rozhodoval, to je taková zásada, platná už asi 400 let, víš? Možná je kolem tebe 20 linuxových kompů. Asi vím, kde děláš. A taky tuším, proč za poslední roky pár tahounů odešlo.

[lukve]

Woknar (sorry za to vase ceskr R ale nechce sa mi to teraz hladat v charmap) takze... aky je rozdiel medzi reziou linuxackym a windowsackym stroja. asik taky.. v obzdvoch pripadoch si vo firme clovek potrebuje mat nejakeho admina rozdiel je ten ze kym linuxak riesi problemy ked ho zavolaju aby nastavil to a to... windowsak stale roby zalohy a opravuje poskodene windowsy.. takze tak asik..... "how domluvil jsem" -- skus mi toto tvrdenie vyvratit !!!

[lukve]

a este dodam su veci kedy je lahsie mat na pocitacoch Windows XP lebo ten je najrozirenejsi ako napr. mat Xpcko vo virtuale pod linuxom.... napr. rozne ekonomicke softy je vyhodnejsie mat nativne pod windowsom nez vo virtuale koli stabilite. ja sam mam doma dualboot aj windows ale to len preto lebo som si zvykol inac som prisiel na jednu velku vec a to ze vsetko co robym vo windowse mi dokaze poskytnu aj linux. az na suborovy filesystem kedy NTFS nepostacuje a linux ma navrch

[default]

Vyvrátil ti to kolega soukmenovec tady. Povšimni si výrazů jako aktivní blbost, šmrdlat, splácnout… Nic jako koncepční, udělat správně…

[Gilhad]

Ano jsou ruzne typy zamestnavatelu - jeden se vyziva v tom, ze do posledniho detailu urcuje co a jak a kdy bude kdo delat, rozhoduje o znacce OS, znacce kafe v kuchynce i o znacce sava na myti podlahy, protoze tomu samozrejme rozumi lip jak uklizecka. Dulezitym kriteriem hodnoceni je jestli ma clovek orezane tuzky vlevo na stole nebo vpravo na stole a jakym zpusobem ma urovnane ikonky - i to je nutno ridit a planovat na urovni majitele spolecnosti. Plati si to, nekteri lidi jsou ochotni v takovych podminkach delat, tak at si svou vladu uzije. Jiny typ urcuje, ceho je treba dosahnout a na odbornicich nechava volbu prostredku. Sam ma sice posledni slovo, ale pokud za nim clovek prijde s "sefe, tohle by slo lip delat s timhle nastrojem a tamto by chtelo spis takovyhle HW", tak se zamysli a rekne - "tak to kup, hlavne at pak vidim vysledky". Svoji energii zameruje spis na rozvoj firmy, nez na detailni udrzovani a rizeni kazde dilci kraviny uvnitr. Kdyz si muzu vybrat (coz diky kvalifikaci muzu), tak je mi sympatictejsi takovyhle sef. Je jich i v cechach dost a neomezuji se jen na male a stredni firmy.

Sef sice plati, ale ja pracuju. Bez moji prace by nemel co prodavat. Ja mu nekecam do vedeni firmy (protoze to to je vec, ktere rozumi lip), on mi nekeca do vyberu nastroju (protoze to je vec, ktere rozumim lip ja). Kdyz to takhle nefunguje, neni problem najit si jine misto, kde to takhle fungovat bude. (Pravda poslednich par let se vykoristuju sam, takze sefa nemam vubec, do prace mi po odborne strance nikdo nekeca a penez mam vic nez kdy predtim.)

[pavlix]

Mluvíš mi z duše... a jsem rád, že to takhle popisuješ, já tolik zkušeností se šéfama nemam, protože jsem nikdy nebyl zaměstnaný. Ale samozřejmě i na jednotlivých projektech mám nějaké vedení, že.

[luu]

Jsou i zaměstnancí a firmy a jejich drtiva většina kde se na počitači použiva system a aplikace v souladu s firemní politikou a zaměstnanec může akorat držet ůsta za A,za B jít pracovat jinam,za C držet ůsta a napsat zapisek na blog co by bylo kdyby byly v řiti ryby.Pokud si může donest svůj notas a něco mna něm placat a přitom je jedno co na tom běží tak pochopitelně - není důvod mu v tom branit.Jinak smůla ,v každe větší firmě - nikdo s ním nebude ztracet čas,jeho efektivita by byla pochopitelně kulové a ne vyšší na linuxu. No a pokud bude dělat praci kdy se může rozhodnout jaký system je jasné že ma bud volnou ruku,nebo povaha prace to umožnuje.

[Aleš Kapica]

Práci při které bych musel dělat opět na Windows jsem zásadně s díkem odmítal. A nenabízeli zrovna málo.

Zaměstnavatel který nutí dělat někoho na softu který mu nevyhovuje je s prominutím vůl. Podstatná by měla být odvedená práce.

[Veterán]

Zaměstnavatel není vůl. Třeba pouze nahrazujete odešlého pracovníka a tak těžko vezmou stávající vybavení a předělají ho podle Vašich přání. To se dělá jen pro zcela výjimečné lidi a ti většinou zaměstnání nehledají, ale je jim nabízeno modré z nebe, jen aby přešli k novému zaměstnavateli.

[Gilhad]

Ano, pokud je clovek jen naprosto postradatelne a snadno nahraditelne kolecko, tak se na jeho potreby da kaslat. Ale pokud clovek dela nejakou uzitecnou praci a ma zajem ji delat lepe, je nemoudre mu v tom branit.

(A pravda je, ze me se to keca, kdyz ja praci menil vzdy jen proto, ze me zlanaril nekdo odjinud, kdo uz me znal a strasne me chtel. Ale co jsem videl ve firmach, kteryma jsem prosel, tak si tam mohl v urcitem rozsahu vybirat prostredi kazdy. Ze pak v jedne firme bylo vic distribuci nez lidi a presto to klapalo perfektne je jen takova perlicka. Ale zase uznavam, ze i vyber firem kteryma jsem prosel neni ze statistickeho hlediska vhodnym vyberem pro prumerovani celkove.)

[ext3fs]

Ja v praci nabootuji v pondeli windows, spustim si nekolik putty-ssh sezeni (5-10) a az do patku prakticky krom webu a neco malo zanedbatelnych atipickych apliakci windows nevidim.

[Luboš Doležel (Doli)]

Přítelkyně pracovala už v několika firmách a nikdy neměla problém užívat zde Linux. Akorát v takovém případě nemá podporu od firemního IT.

[RoboShim]

Kdybych byl tvůj zaměstnavatel a tys bys odmítl pracovat na softu, který bych ti přidělil, pak bych ti slušně nabídnul, abys už zítra nechodil.

No, zase jsem to prepisknul. Samozrejme, ze do firmy, kde by se pracovalo JENOM na windows, natoz aby me sef nutil pouzivat Windows, bych vubec nesel, takze tenhle problem bych vubec neresil. Zatim, kdyz jsem vzdy do prace nastoupil, tak jsem si mohl nainstalovat, co jsem chtel. Samozrejme to byl vzdy Linux, pouze v jedne praci jsem nechal Windows, ale tam jsem byl jenom behem zkusebky a pak jsem sel jinam, ale tam bych si urcite taky nahodil Linux a Windows bych resil nejakou virtualizaci.

Jak napsalo hodne komentatoru, nastesti v dobrych IT firmach je jim jedno, na cem delas (pokud to neni kradeny), hlavne kdyz podavas vykon. A pokud je nejaka IT firma blba a nuti te delat na necem konkretnim i v pripade, ze tu praci zvladas s jinymi nastroji, tak ma bud hodne bohateho investora (kteremu nevadi, ze nedelas vykonne) a nebo uz krachla. Ja delal zatim vzdy jenom v dobrych firmach, kterym slo o vykon a ne o OS na PC.

[Grunt]

Ještě by bylo možná dobré zveřejnit jméno, ať vím kterým místům se vyhnout.

[kilinux]

Pro mne je nejuzitecnejsi vlastnosti Linuxu konzole (a moznost snadno pochopitelneho skriptovani i pro lidi nestizene programatorskou "logikou"), sym- a hardlinky ve FS a vsemocne logy. Do Windows jde sice doinstalovat cygwin, ale jaksi to neni uplne ono. Na vetsine svych pocitacu pouzivam nativne Linux a Windows XP ve vmware. Po rade zkusennosti mi to prijde jako nejproduktivnejsi kombinace OS.

[Jardík]

NTFS umí hardlinky, symlinky, junction. To není specifické jen pro linuxové FS... cygwin je 32bit šmejd, ten ve Windows nemá co dělat.

[Gilhad]

cygwin i se vsemi smymi omezenimi je stale jeste rozumna cesta, jak ve Windows ziskat aspon zakladni funkcionalitu potrebnou pro efektivni a pohodlnou praci. Pravemu Linuxu se sice nevyrovna, ale porad lepsi jednooky, nez totalni slepec :)

[default]

Tady se Jardíka musím zastat. Cygwin je opravdu srajda. Už jen proto, že je to pomalý jak já nevím co. Bohužel.

[Gilhad]

Ja nerikam, ze neni. Je. Ale porad lepsi Windos+cygwin, nez samotne Windows.

(Porad lepsi mit zatopeny pouze sklep nez cely barak pod vodou).

[Jardík]

Cygwin je hlavně pomalý kvůli volání fork()ování. Jinak já stejně v konzoli používám příkazy na změnu adresáře (cd), a pak spustím příkaz (většinou g++), na nic jiného to nepotřebuju a tak je můj zážitek z konzole na obou systémech identický a nijak mi nevadí "málo" příkazů. A pokud chci něco pokročilého, můžu použít PowerShell, ale kdo by se to učil ...

[Grunt]

Cygwin je hlavně pomalý kvůli volání fork()ování.

Určitě to ale není kvůli rychlosti forknutí(a vůbec provádění všelijakých takovýchto činností a I/O práci) v jistém operačním systému, že?

[Jardík]

Ano, vše je tam tak nějak pomalejší (přeci jen to obaluje Windows API). Jenže když jsem tam před nějakou tou dobou ještě na 32bit Windows zkoušel kompilovat OpenSSL, tak to bylo neuvěřitelně pomalé, build trval tak 100x déle než build v MSVC (kvůli častému forkování make pro spuštění gcc, zmíněnému I/O (hlavně na konzoli), ...

[Grunt]

Vida. Já zase zkoušel GnuTLS (a to pomocí MinGW bez Cygwinové vrstvy…ta stejně nic neemuluje, ale jen překládá a není zas o moc pomalejší) a jen se můžu přidat. Ale je to chyba programu, že se tak moc forkuje a v podstatě tím zaflooduje operační systém, když v jiném operačním systému s tím není problém nejmenší? Můj skromný odhad je kopírování místo mmapování a nebo absence pokročilejších technik jako copy-on-write – no ale Widlím rozumíš líp ty, takže poreferuj ty.

[Jardík]

Windows totiž nemá volání jako fork(), ale na vytvoření procesu se normálně používá CreateProcess(). fork se dá ubastlit, ale není to žádná sláva. Nevím, jak to mají v cygwinu, ale v knize Windows NT(2000) Native API Reference (x86 only):

#include “ntdll.h”
#include <stdio.h>
namespace NT {
  extern “C” {
    NTSTATUS
    NTAPI
    CsrClientCallServer(
      IN PVOID Message,
      IN PVOID,
      IN ULONG Opcode,
      IN ULONG Size
    );
  }
}

VOID InheritAll()
{
  ULONG n = 0x1000;
  PULONG p = new ULONG[n];
  while (NT::ZwQuerySystemInformation(NT::SystemHandleInformation, p, n * sizeof *p, 0) == STATUS_INFO_LENGTH_MISMATCH)
    delete [] p, p = new ULONG[n *= 2];
  NT::PSYSTEM_HANDLE_INFORMATION h = NT::PSYSTEM_HANDLE_INFORMATION(p + 1);
  ULONG pid = GetCurrentProcessId();
  for (ULONG i = 0; i < *p; i++)
    if (h[i].ProcessId == pid)
      SetHandleInformation(HANDLE(h[i].Handle), ANDLE_FLAG_INHERIT, HANDLE_FLAG_INHERIT);
  delete [] p;
}
/* už mě to nebaví formátovat */
VOID InformCsrss(HANDLE hProcess, HANDLE hThread, ULONG pid, ULONG tid)
{
struct CSRSS_MESSAGE {
ULONG Unknown1;
ULONG Opcode;
ULONG Status;
ULONG Unknown2;
};
struct {
NT::PORT_MESSAGE PortMessage;
CSRSS_MESSAGE CsrssMessage;
PROCESS_INFORMATION ProcessInformation;
NT::CLIENT_ID Debugger;
ULONG CreationFlags;
ULONG VdmInfo[2];
} csrmsg = {{0}, {0}, {hProcess, hThread, pid, tid}, {0}, 0, {0}};
NT::CsrClientCallServer(&csrmsg, 0, 0x10000, 0x24);
}
__declspec(naked) int child()
{
  typedef BOOL (WINAPI *CsrpConnectToServer)(PWSTR);
  CsrpConnectToServer(0x77F8F65D)(L”\\Windows”);
  __asm mov eax, 0
  __asm mov esp, ebp
  __asm pop ebp
  __asm ret
}

#pragma optimize(“y”, off) // disable frame pointer omission
int fork()
{
HANDLE hProcess, hThread;
InheritAll();
NT::OBJECT_ATTRIBUTES oa = {sizeof oa};
NT::ZwCreateProcess(&hProcess, PROCESS_ALL_ACCESS, &oa,
NtCurrentProcess(), TRUE, 0, 0, 0);
NT::CONTEXT context = {CONTEXT_FULL
| CONTEXT_DEBUG_REGISTERS
| CONTEXT_FLOATING_POINT};
NT::ZwGetContextThread(NtCurrentThread(), &context);
context.Eip = ULONG(child);
MEMORY_BASIC_INFORMATION mbi;
NT::ZwQueryVirtualMemory(NtCurrentProcess(), PVOID(context.Esp),
NT::MemoryBasicInformation, &mbi, sizeof mbi, 0);
NT::USER_STACK stack = {0, 0, PCHAR(mbi.BaseAddress) + mbi.RegionSize,
mbi.BaseAddress, mbi.AllocationBase};
NT::CLIENT_ID cid;
NT::ZwCreateThread(&hThread, THREAD_ALL_ACCESS, &oa,
hProcess, &cid, &context, &stack, TRUE);
NT::THREAD_BASIC_INFORMATION tbi;
NT::ZwQueryInformationThread(NtCurrentThread(),
NT::ThreadBasicInformation,
&tbi, sizeof tbi, 0);
NT::PNT_TIB tib = tbi.TebBaseAddress;
NT::ZwQueryInformationThread(hThread, NT::ThreadBasicInformation,
&tbi, sizeof tbi, 0);
NT::ZwWriteVirtualMemory(hProcess, tbi.TebBaseAddress,
&tib->ExceptionList, sizeof tib->ExceptionList,
0);
InformCsrss(hProcess, hThread,
ULONG(cid.UniqueProcess), ULONG(cid.UniqueThread));
NT::ZwResumeThread(hThread, 0);
NT::ZwClose(hThread);
NT::ZwClose(hProcess);
return int(cid.UniqueProcess);
}
#pragma optimize(“”, on)
int main()
{
int n = fork();
Sleep(n * 10);
Beep(100, 100);
printf(“%d\n”, n);
return 0;
}

[RoboShim]

Hmm, tohle je taky zajimave tema. Jednou jsem chtel vedet, jak moc se zpomali nektere veci ve virtualizovanem hostu oproti fyzickemu. Takze jsem udelal par testiku (snad realnych): na CPU openssl encryption, na pamet jsem v perlu udelal "tr" prepis znaku, na spousteni procesu jeden bash recurzivne spoustenej. Vysledek byl: fyzickej linux a xen guest list na linuxu prakticky stejne. Cygwin fyzicky ve windows a ve virtualizovanych windows ve vmware prakticky stejny openssl a perl, ale spousteni podprocesu bida. Kolega rikal, ze Windows maji nejakej silenou kontrolu prav pri spousteni podprocesu.

[Grunt]

Až na detail, že Cywgin není emulátor, ale překladač podobě jako Wine.

[RoboShim]

No, pokud ja vim, tak cygwin je knihovna, ktere preklada linux api volani na windows api volani, nebo tak nejak. Ale nemuzu v mem zapisku najit, ze bych psal, ze je to emulator. Proste mezivrstva.

[Grunt]

Bacha. To není featura Cygwinu, ale operačního systému Microsoft Windows. Jinak Cygwin, MinGW/MSYS naprostá rula. Společně s jinými GNU nástroji (a třeba i grafikou) si nedovedu představit práci v tom operačním systému bez nich. Windows sám o sobě (pokud nevyužívám jen jeho jádro a nějaké podružné služby) je pro mě naprosto nepoužitelný.

[Jardík]

Jak jsem už zmínil, já konzoli používám minimálně, většinou pouze ke kompilaci pomocí gcc. Já s počítačem "pracuji", já ho nespravuji, či tak něco - občas stáhnu/kouknu na video, zabrouzdám po netu, když mě popadne amok, tak něco naprogramuju či začnu programovat a pak se na to vykašlu ...

[Grunt]

Já s počítačem "pracuji",

Stejná otázka: A práci si představuješ jak? Také takto?

občas stáhnu/kouknu na video, zabrouzdám po netu,

Takže v podstatě děláš úplné bobek.

[pc2005]

ROFL!!!

[finn]

NTFS umí hardlinky, symlinky, junction.

Ani jedno jsem neviděl reálně použité. Na čistých Windows XP snad symlink ani nejde vytvořit.

[Heron]

Já to běžně používám. Navíc W7 už tímto způsobem mají udělanou půlku systémových adresářů.

[Jardík]

Pro Windows XP na to byla 3rd party utilita a pak snad něco v těch "toolech", jak vydali (nevím, jak se jmenovaly). Jinak s Windows XP jdi někam, není to už podporovaný systém a navíc je 10 let starý. V době, kdy vyšel Windows XP byl linux ještě v plenkách.

[RoboShim]

Jinak s Windows XP jdi někam, není to už podporovaný systém a navíc je 10 let starý. V době, kdy vyšel Windows XP byl linux ještě v plenkách.

Pozor na to, co rikas. V roce 2000 byl linux naprosto v pohode. Osobne pouzivam Linux plne od 2002, od roku ca. 1996 jsem byl v prechodove fazi od win95 do Linuxu. Prakticky ten linux pouzivam porad stejne. Linux byl v plenkach nekdy v letech 1994-96, kdyz to jeste instalovali z disket. Nicmene, uz v te dobe to byl viceuzivatelsky a vice procesovy system, tehdy jeste s nejakym silenym fvwm managerem, ale v te dobe jsem paril jeste primarne DOS a obcas jsem nahazoval Win3.11. Kolem roku 1995 jsem pak presel na Win95 a od roku 1996 jsem prechazel na Linux s WindowMakerem. V te dobe linux umoznoval pripojeni vice uzivatelu zaroven a to tehdy umely snad jenom WinNT. Ale jo, WinXP jsou out. Ale i tak, stejne si nedovedu predstavit, na co bych nejaky symlinky ve Windows pouzil (krome zastupcu na programy).

[Jardík]

Příloha:

• s-oddily-lze-pracovat.png (217730 bytů)

Ovladače

Brečíte na špatném místě. Napište ovladač, pošlete ho MS a požádejte o zařazení na instalační DVD. Nvidia, AMD, Broadcom, atd. toto udělali a jsou na instalačním DVD či ve Windows Update, pouze neschopní výrobci HW si to nebyli schopní dojednat. Klidně si můžete vytvořit komunitu a programovat vlastní ovladače pro Windows a pak mít i založit jakýsi repozitář, co vám brání. Osobně se mi všechny ovladače při instalaci nainstalovali sami z DVD, z Windows Update se pak i aktualizují, pokud to chci. Navíc ovladače instalujete většinou jednou, není problém strčit do mechaniky CD a ten jeden ovladač nainstalovat, popř. jednou za čas zkontrolovat aktualizaci. To samé platí v linuxu, kde je to někdy ještě horší (kompilace/rekompilace,shánění repozitářů...). Kdo hledá chyby, vždycky nějaké najde.

... a na změnu velikosti oddílu se musí používat programy jiných výrobců (PartitionMagic) nebo Linuxový CD Live systém s qparted ...

Keci, viz screenshot v příloze. Podporu dalších FS lze doinstalovat či doprogramovat. To, že ty "ovladače" tam nejsou svědčí o tom, že to nikdo nepotřebuje. NTFS na rozdíl od těch vámi používaných filesystémů je mnohem pokročilejší filesystém se spoustou dobrých vlastností, linuxové FS jsou na windows vcelku nepoužitelné, neumí streamy, neumí kompresi pro jednotlivé adresáře/soubory, nepodporují pořádně ACL, nepodporují 32k znaků ve jméně souborů, jsou pomalé, neumí online defragmentaci, která by se jim občas taky hodila a pokud ano, tak není nástroj, ... všechno je v něčem špatné, kdo chce najít, vždycky něco najde.

boot

Windowsí bootloader umí zavést starší Windows. Přepisování MBR a nezařaozování jiných OS do nabídky je vlastnost Pokud chcete, můžete s ním zavést klidně GRUB a z něho zavést linux, podobně, jako GRUB neumí zavést Windows, ale pouze jeho bootloader.

Správa programů

Blahblahblah. Balíčkovač má zese nevýhody - nemůžete měnit instalační adresář a předpokládat pak funkčnost programu, pokud chcete dát jinam, musíte mít štěstí (např. firefox), nebo ručně kompilovat. Ve Windows se nemusím s kompilací s.át a nainstaluju, kam chci/kde mám místo/jak to chci třídit. Programy v PATH nepotřebuju, v konzoli nepracuju a ostatní programy málokdy volají jiné programy, takže není třeba, aby jeden program hledal druhý. Windows API je docela slušné a programy ho můžou používat a nemusí používat kýbl externích knihoven. Pokud to dělají, jde většinou o specifické aplkace (komprimační program např.) a tak si knihovny může přitáhnout, protože není třeba mít 5 komprimačních programů a ty sdílely knihovny.

Už mě to čtení vašeho článku nebaví, kašlu na to.

[Jendа]

Keci

Bezkopcý úval, známý svými hicy, se stal námětem skicy mistra Nohavicy.

Podporu dalších FS lze doinstalovat či doprogramovat.To, že ty "ovladače" tam nejsou svědčí o tom, že to nikdo nepotřebuje.

Tím pádem je zbytek odstavce zbytečný, protože to lze obrátit. Poslouchej:

Podporu streamů, komprese pro jednotlivé adresáře/soubory, ACL, 32k znaků ve jméně souborů, optimalizaci pro rychlost, defragmentaci,… lze doinstalovat či doprogramovat.To, že tam není, svědčí o tom, že to nikdo nepotřebuje.

Úplně stejně lze doprogramovat do Linuxu třeba CAD nebo do Windows správce logických oddílů. Tyto argumenty jsou tedy k prdu, QED.

[Jardík]

Úplně stejně lze doprogramovat do Linuxu třeba CAD nebo do Windows správce logických oddílů.

To já někde popírám?

[Jendа]

Ne. Ale vzhledem k tomu, že všechno se dá „nějak doprogramovat“, jsou systémy vlastně ekvivalentní a nemá cenu je srovnávat.

[otasomil]

1+++

[default]

Tady mám sto chutí se vrátit k těm ovladačům.

[ext3fs]

Akorat ty vyvojove nastroje jsou ruzne, hlavne teda cena :)

[pc2005]

Hehe problem solved .

[rADOn]

…Balíčkovač má zese nevýhody - nemůžete měnit instalační adresář a předpokládat pak funkčnost programu…

Můžete. Ale nebudete to dělat, protože to není potřeba. Místo přehazování obsahu souborového systému na jiné místo na disku si raději podstrčíš jiné místo na disku do stejné části souborového systému. Říká se tomu mountování a vzhledem k tomu, že data jsou v unixech trochu jinak (lépe :)) organizována, má to širší použití než jen připojování disků. (Windows to umí taky, ale nedá se to tak snadno použít protože jim schází ta organizace.) Změna instalačního adresáře je naopak jen berlička, protože jednou nainstalovaný program už nejde obvykle přesunout, zatímco v unixu není problém přehodit data jinam a namountit na stejné místo - program nic nepozná.

…nainstaluju, kam chci/kde mám místo/jak to chci třídit…

…čímž perfektně řešíš problém který na linuxu vůbec nemám. Prostě mám X giga prostoru na systém (/), Y giga na svoje data (/home), 256 mega ramdisk na dočasné soubory (/tmp) a věci se třídí samy. Až pořídím větší disk, přehodím data a připojím ho zase na stejné místo ve filesystému. Včetně disku se systémem, což je ve windows nemožné :-p

Windows API je docela slušné a programy ho můžou používat a nemusí používat kýbl externích knihoven.

Windows API je kýbl sraček opatřený mnoha vrstvami pozlátka, aby to nebylo vidět. Jestli si myslíš, že se obejdeš bez externích knihoven, smaž ze SYSTEM32 všechno co tam nebylo po instalaci. Ale nestěžuj si pak, že ti mašina ani nenabootuje

…není třeba mít 5 komprimačních programů a ty sdílely knihovny.

Máš dost naivní představu o tom co jsou sdílené knihovny (a promazávání SYSTEM32 radši nezkoušej). A talent na špatné příklady, zrovna komprimační algoritmy jsou velmi široce používané knihovny. Vsadím koláč proti psímu sucharu, že na svém počítači máš nejmíň pět instancí zlib, a z toho čtyři obsahují bezpečnostní díru. Protože dodavatelé software na chyby v externích knihovnách většinou kašlou. A i kdyby nekašlali, je podstatně jednodušší říci balíčkovacímu systému "nainstaluj všechny aktualizace všech programů v systému".

[sigma]

Pár poznámek - nechci rýpat, ale plno věcí o Windows není tak úplně pravda. Když někdo píše, jak je Linux na nic a co tam všechno nejde, obvykle dostane odpověď že tomu jen nerozumí, má povrchní znalosti, že to všechno jde, a má si to nastudovat. Tvůj komentář ve mě budí (možná špatně) symetrický dojem - že píšeš co všechno je ve Windows špatně, ale pořádně tomu nerozumíš.

Dále je třeba si uvědomit, že Windows drží v mnoha ohledech jinou filosofii než Linux. A vůbec nejde o komerční/nekomerční free/closed. U Windows je nesrovnatelně více úsilí věnováno zpětné kompatibilitě. Tohle většina distribucí se systémem balíčků "všechno závisí na všem" (objasním dále) neřeší. Možná proto existují distribuce typu RHEL, kde je kompatibilita to hlavní, a s velikým úsilím se drží stejné verze třeba 7 let.

Předesílám, že Linux používám velmi spokojeně v produkčním prostředí na hromadě serverů, a veskrze jsem spokojen. Takže nějaký anti-linux fanatismus to v mém případě rozhodně není.

Změna instalačního adresáře je naopak jen berlička, protože jednou nainstalovaný program už nejde obvykle přesunout, zatímco v unixu není problém přehodit data jinam a namountit na stejné místo - program nic nepozná.

Vůbec nejde o přesouvání. Jde o to, že můžu mít týž program bez rekompilace nainstalovaný vícekrát, třeba v různých verzích. Třeba proto, že do nové verze byla zavlečena chyba nebo "vlastnost", která mi zásadně nevyhovuje. Nejsou tak udělané všechny programy, ale značná část ano. Který balíčkovací systém mi tohle umožní? Chci mít třeba 3 verze firefoxu (kvůli testování), a nezbývá mi, než je všechny nacpat do /opt/firefox-$verze i se všemi knihovnami. Nebo jsem chtěl mít z balíčků nainstalovaných a automaticky aktualizovaných několik verzí PHP (novější verze přináší nejen vylepšení, ale často i nekompatibility). Která distribuce tohle umí? Buď se udržuje pořád jedna stará verze (debian stable), kterou lze někdy přeplácnout novější (debian backports), ale ne mít obě najednou. Nebo máme rolling updates, a modlíme se aby změna verze při updatu nerozbila chování ani jednoho ze stovek tisíc řádků běžící codebase.

Zásadní potíž je, že teoreticky krásný princip sdílených knihoven obvykle boří kašlání na zpětnou kompatibilitu. Ta se v linuxu moc nenosí, protože všechen software můžeme přece opatchovat pro podporu změněného API a překompilovat... (a často v každé distribuci jinak a znovu)

Říká se tomu mountování a vzhledem k tomu, že data jsou v unixech trochu jinak (lépe :)) organizována, má to širší použití než jen připojování disků. (Windows to umí taky, ale nedá se to tak snadno použít protože jim schází ta organizace.)

Ne, v nových verzích Windows je adresářová struktura velmi obdobná té unixové. A moutování funguje v NT verzích snad odjakživa úplně normálně (ve správci diskových svazků). V organizaci tak zásadní rozdíl nevidím. Že existuje pro Windows hromada prasáckých programů, co zasviní systém. No kdyby bylo pro Linux tolik komerčního SW co pro Windows, nebyla by situace o moc jiná. Stejně komerční linux SW funguje zpravidla stejně jako na Windows - všechno vč. většiny knihoven si nacpe do /opt - protože pro desítky distribucí a miliony jejich verzí není moc možné spoléhat na to, že přes balíčkovací systém bude určitá knihovna s určitými vlastnostmi k dispozici.

Windows API je kýbl sraček opatřený mnoha vrstvami pozlátka, aby to nebylo vidět.

Windows API je kýbl sraček opatřený mnoha vrstvami proto, abych i v roce 2010 na Windows 7 spustil program z roku 1996 testovaný jen a pouze na Windows 95. Ano, ne vždy to jde, typicky pokud daný program používá nějaké nedokumentované chování OS, ale obvykle to je bez problémů. Zkuste si nějaký složitější SW typu Firefox v 10 let staré verzi zkompilovat oproti aktuálním sdíleným knihovnám...

Můžu mít nějaký relativně jednoduchý program z roku 1996, nikdy neaktualizovaný, ale k mé práci mi plně vyhovuje, a běží bez problému na poslední verzi Windows (takových už jsem viděl...). Kdybych měl takový tak starý program pro linux, dokonce vč. zdrojových kódů, a podle linuxové filosofie by závisel na 10 systémových sdílených knihovnách, s jakou pravděpodobností by šel vůbec zkompilovat? Možná půlka těch knihoven už ani neexistuje, natož aby byly udržovány v distribucích s důrazem na kompatibilitu API 14 let zpět.

Máš dost naivní představu o tom co jsou sdílené knihovny (a promazávání SYSTEM32 radši nezkoušej).

Ve Windows jsou "sdílené knihovny" právě ten bordel v SYSTEM32. Krása je v tom, že mám zaručeno, že tam jsou určité verze, resp. že u nějaké knihovny nedojde k nekompatibilní změně API - určitě ne v rámci aktualizací dané verze OS v průběhu třeba 8 let, a téměř jistě ani v budoucích verzích. Tohle kdyby bylo na Linuxu... Ale on to nikdo nepotřebuje, protože všechny starší programy přece máme v repozitářích i se zdrojáky, které přece při změně chování knihovny můžeme opravit a překompilovat.

říci balíčkovacímu systému "nainstaluj všechny aktualizace všech programů v systému".

A přitom se modlit, že do žádného z těch programů nebyla zanesena "vlastnost", která mi brání v jeho používání. Vrátit po aktualizaci verzi zpět a držet si ji po mnoho dalších let je obvykle nemožné - protože závisí na hromadě sdílených knihoven, a minimálně u jedné za ty roky dojde k nekompatibilní změně. Welcome to the Linux world.

Co je pro mě blocker používání Linuxu na desktopu: neznám distribuci kde bych mohl mít dlouhodobě naprosto stabilní (bez vzniků chyb a nekompatibilit) "base system" - asi na úrovni Debian stable. A k tomu aktuální a aktualizované poslední verze aplikací, kde mají nové verze smysl - Firefox, Thunderbird, OpenOffice, Gimp, Inkscape apod. Ideálně mít možnost u některé aplikace zůstat u starší verze, a mít jistotu, že jakýkoliv update systému to nerozbije. Co mi kdo poradí? Nebo to co chci je totální kravina? Na Windows to totiž v zásadě jde, a hromada lidí takto pracuje. Jen chybí ty automatické aktualizace (což je v korporátním světě často vyřešeno - v podstatě se používají balíčkovací systémy obdobné těm linuxovým, a repozitáře se spravují in-house).

[Gilhad]

Ja mam Gentoo a kdyz si s nim trochu pohraju, tak tam jde delat spousta zajimavych ukazu. (Jako ze jsem si radu let drzel stare xmms v PORTDIR_OVERLAY i kdyz uz v distribuci davno nebylo, stejne jako par jinych veci.)

Taky jsem tomu obcas hrabnul do portage, teda spis nechal si stary stranou, stahnul novy, poskladal z nich vlastni, neco si zkompiloval, strom zahodil a dal tam ten stary - jo neni to klikatelnost a neni to pro lamy, ale da se s tim carovat, kdyz se cloveku chce.

Nerikam, ze to nutne bude to prave prave pro tebe, ale mozna by te mohlo zajimat se na to kouknout takto :)

[sigma]

Jo, Gentoo trochu znám, hrál jsem si s ním chvíli. Jenže to není moje hlavní oblast zájmu, a abych dosáhl přibližně toho, co chci, vyžadovalo by to hodně času na studium. Navíc dokumentace těchhle speciálních věcí není nic moc.

Jako ze jsem si radu let drzel stare xmms v PORTDIR_OVERLAY i kdyz uz v distribuci davno nebylo, stejne jako par jinych veci

Jenže problém nastane, když moje oblíbená stará verze xmms potřebuje libXYZ, která byla toho času ve verzi 1.2. Autor libXYZ se rozhodne, že by bylo fajn změnit API, vždyť mová verze xmms s tím už počítá! Jenže já mám starou, takže bych ji musel opravit (což neumím, nebo umím, ale aby to bylo bezchybné, dělal bych to 3 dny, a stejně by to nakonec padalo). Asi budu moci držet v systému starou verzi té knihovny, a na Gentoo to asi bude menší problém než v jiných distribucích. Přesto je to na mě prostě až moc práce, když vím, že celé tohle není nutné. Ale každému vyhovuje něco jiného. Někdo si k tomu rád s těmito věcmi hraje, to chápu.

[Gilhad]

Tak ja to jen zminil jako moznost. Jinak drzet vic verzi knihovny tu jde taky, prez sloty, akorat ja to nejak moc nepotrebuju. Tohle jsem spis delal kdyz vysla nova verze hry a ja ji chtel, ale nechtel jsem nova KDE, cili takova nouzovka :)

[alkoholik]

Ano, verzovani knihoven v linuxu funguje. A je diky tomu dokonce mozne mit nekolik ruznych verzi nainstalovanych najednou.
Podivejte se laskave do adresare lib a popremyslejte, proc jsou tam za nazvy souboru takova ta legracni cisilka oddelena teckami. Architekti Windows na tuhle drobnost zapomneli a skoncilo to jako Vam patrne nezname DLL HELL.

[sigma]

Ano, verzovani knihoven v linuxu funguje. A je diky tomu dokonce mozne mit nekolik ruznych verzi nainstalovanych najednou.

Ano. Jenže toho distribuce náležitě nevyužívají při tvorbě balíčků. Prostě mít najednou více verzí od stejného programu není standardně podporovaná věc. Často mají aplikace "hardcoded" (resp. jen při kompilaci nastavitelné) cesty ke konfiguračním souborům nebo i binárkám.

Co je větší problém, jsou autoři některých knihoven, kde se při updatu v rámci jedné verze něco rozbije. Nebo se změní rozhraní nekompatibilním způsobem.

Architekti Windows na tuhle drobnost zapomneli a skoncilo to jako Vam patrne nezname DLL HELL.

"DLL HELL" na Windows vznikne jen jediným způsobem - prásáckou aplikací. Kdyby autoři prasáckých aplikací začli psát pro linux, dopadlo by to velice podobně. DLL HELL na Windows jsem naposledy viděl v době popularity "codec packs", které se nacpaly do SYSTEM32 způsobem, který není správný.

Architekti Windows považovali sdílené knihovny za systémovou věc, která bude celkem stabilní, nebude třeba řešit desítky nekompatibilních verzí, a nebudou se do toho cpát externí aplikace.

Poznámka na závěr: v linuxových distribucích funguje systém, že v podstatě veškeré knihovny jsou sdílené, obstojně jen proto, že správci balíčků a repozitářů v každé distribuci vynakládají enormní množství práce. Enormní proto, že pro objem software, který je dostupný pro Windows, by to nebylo snad ani realizovatelné, i kdyby byl ten všechen sw opensource.

Už před lety začaly snahy o nějaké sjednocení balíčků, aby se dalo říct "distribuce podporuje SYSTEM/PKG-STANDARD X.Y", já udělal balíček spoléhající se na tento standard, a ten fungoval na všech distribucích s touto nebo novější verzí, třeba i za 10 let. A tohle v současném systému distribucí, kdy si každá bastlí všechno podle sebe, není vůbec snadné. Snad se to v budoucnu zlepší. Na desktopu to moc dobře nevidím, protože se furt musí řešit, jestli je aplikace gtk/qt, aby byla "integrovaná do DE", jestli používá pulseaudio/dbus/... - tyhle věci musí být standardizované pro "celý linux desktop" (ať už gtk nebo qt nebo cokoliv jiného), jinak se to nepohne dál.

[alkoholik]

Architekti Windows považovali sdílené knihovny za systémovou věc, která bude celkem stabilní, nebude třeba řešit desítky nekompatibilních verzí, a nebudou se do toho cpát externí aplikace.
Oni toho nedomysleli vic, ale kdyz jako programator tvrdim, ze se muj program nebude vyvijet, tak jsem bud Daniel J. Bernstein nebo namysleny idiot. Ted podle toho samozrejme vypadaji jejich systemove hacky. O poslednim velkem bezpecnostnim pruseru ohledne preloadu DLL knihoven jste snad neco zaslechl..
Samozrejme nevim, jakou pouzivate distribuci, ale v debianu je pomerne bezne balit podle verze knihovny nebo aplikace.

[Grunt]

Ano. Jenže toho distribuce náležitě nevyužívají při tvorbě balíčků. Prostě mít najednou více verzí od stejného programu není standardně podporovaná věc. Často mají aplikace "hardcoded" (resp. jen při kompilaci nastavitelné) cesty ke konfiguračním souborům nebo i binárkám.

Ba naopak. Jediné aplikace, které mají hardcoded cestu skrze rpath a se kterými jsem měl tu čest jsou ty, které si zkompiluju sám. Binární distribuční aplikace se svými vlastními knihovnami znovu běžně používám.

[pavlix]

Ano. Jenže toho distribuce náležitě nevyužívají při tvorbě balíčků. Prostě mít najednou více verzí od stejného programu není standardně podporovaná věc.

Ale právě naopak, řeč byla o knihovnách, které balíčky náležitě verzují a využívají symlinky.

Paralelní instalace různých verzí programů je věc běžně podporovaná tam, kde to distributor považuje za smysluplné. Já jsem z tohoto důvodu na vývoj dlouho používal gentoo, které výběr verzí a paralelní instalaci podporuje snad ze všech nejlépe.

To, že nejsou k dispozici libovolné verze je projevem takové distribuční hygieny. Omezuje se počet dostupných verzí (ideálně na jednu jedinou), jednak kvůli šetření diskového prostoru repozitářů, druhak kvůli omezení počtu balíčků, které je potřeba testovat.

"DLL HELL" na Windows vznikne jen jediným způsobem - prásáckou aplikací.

Na windows ale téměř neexistuje kultura verzování knihoven, jaká na linuxu je. Ty symlinky jsou podle mě geniální technika. Jde o to, že symlink pro verzi 2 ukazuje na verzi 2.1.3, po upgradu se přesměruje na verzi 2.2.4 apod... tzn aplikace může buď požadovat úplně konkrétní verzi (neobvyklé), nebo jí stačí 2.2, popřípadě 2, protože mají kompatibilní rozhraní.

Poznámka na závěr: v linuxových distribucích funguje systém, že v podstatě veškeré knihovny jsou sdílené, obstojně jen proto, že správci balíčků a repozitářů v každé distribuci vynakládají enormní množství práce.

Enormní množství práce by to vyžadovalo v případě, že by to fungovalo jinak. Nemá smysl se dívat na vývoj linuxové distribuce z windowsovského pohledu. Z hlediska distribuce je ideální udržovat každou knihovnu jen v jednom jediném exempláři, jedné jediné verze. Řeší se tak bezpečnost, závažné chyby, i prostá vylepšení, na jediném místě pro všechny závislé aplikace.

Enormní proto, že pro objem software, který je dostupný pro Windows, by to nebylo snad ani realizovatelné, i kdyby byl ten všechen sw opensource.

Distribuce linuxu (tedy jejich repozitáře) obsahují řádově více software než distribuce windows... a dokonce i než běžný počítač s windows. Stačí se podívat třeba na repozitáře Fedory.

Už před lety začaly snahy o nějaké sjednocení balíčků, aby se dalo říct "distribuce podporuje SYSTEM/PKG-STANDARD X.Y", já udělal balíček spoléhající se na tento standard, a ten fungoval na všech distribucích s touto nebo novější verzí, třeba i za 10 let. A tohle v současném systému distribucí, kdy si každá bastlí všechno podle sebe, není vůbec snadné.

Takhle, on o to je hlavně zatím mizivý zájem. Většina uživatelů, jednotlivců i firemních, má úplně jiné požadavky. Těžko někdo bude řešit problém, který uživatele ani vývojáře příliš netrápí, dokud se poptávka neobjeví.

Snad se to v budoucnu zlepší. Na desktopu to moc dobře nevidím, protože se furt musí řešit, jestli je aplikace gtk/qt, aby byla "integrovaná do DE", jestli používá pulseaudio/dbus/... - tyhle věci musí být standardizované pro "celý linux desktop" (ať už gtk nebo qt nebo cokoliv jiného), jinak se to nepohne dál.

Existence více toolkitů není na škodu. Už dneska se to umí tak, že uživatel rozdíl ani nepozná.

To běžné prostředí typu jestli se používá dbus... erm, z dbusu se pomalu stává silný desktopový standard. KDE dokonce přešlo na dbus z jiného řešení.

Ad pulseaudio, ono je potřeba vytvořit hlavně nějaký stálý protokol. PA je relativní novinka. Ale na druhou stranu, dnešní systémy nabízí PA, alsa a oss3 rozhraní paralelně, takže je v podstatě jedno, kterou možnost aplikace využije.

tyhle věci musí být standardizované pro "celý linux desktop"

Přesněji řečeno je potřeba udržovat standardizovaná rozhraní, přičemž někdy není na škodu na jeden účel nabízet více rozhraní. Ty rozhraní by se navíc měla ustalovat, což v některých oblastech chvilku trvá (například ten zvuk).

[Grunt]

LD_LIBRARY_PATH, /etc/ld.so.cache, … Znovu mě napadá několik způsobů. A já několik verzí té samé knihovny používám dnes a denně bez nejmenšího problému. Znovu opakuji: Že jste lama ještě neznamená, že něco nejde.

[pavlix]

Který balíčkovací systém mi tohle umožní?

A který balíčkovač mi v tom zabrání?

Kdybych měl takový tak starý program pro linux, dokonce vč. zdrojových kódů, a podle linuxové filosofie by závisel na 10 systémových sdílených knihovnách, s jakou pravděpodobností by šel vůbec zkompilovat?

Je možnost vybírat i distribuce, kde se zpětná kompatibilita řeší.

V případě programu se zdrojovými kódy lze vždy dosáhnout úspěšné kompilace. Pravda, ne vždy jednoduše. V případě binárního programu je to úsilí prakticky vždy řádově neúměrné.

Co mi kdo poradí?

V zásadě to jde i na Linuxu. Míra úspěšnosti určitého setupu (například tvých požadavků) na Linuxu bývá úměrná zájmu, který o něj je (není to úplně přesné, zájem vývojářů a velkých firem je poněkud zvýhodněný, ale ne nepřekonatelně).

Nebudu se snažit rozporovat tvrzení, že můžou Windows někomu v něčem lépe vyhovovat, i když mi to z mého každodenního života nejde úplně přes prsty.

Na Windows to totiž v zásadě jde, a hromada lidí takto pracuje.

Ono je to spíš tak, že na windows to v podstatě nejde jinak. A zatímco tobě vyhovuje jedna možnost, mě druhá, pořád je větší šance, že nás linuxový svět obslouží oba, než že by nás oba obsloužil Microsoft.

Ale každému, co jeho jest.

[sigma]

A který balíčkovač mi v tom zabrání?

OK. Nešťastně formulovaná otázka. Takže: která distribuce má tak udělané repozitáře a balíčky, že toho dosáhnu bez speciální snahy? (bez tvorby vlastních balíčků, rekompilací apod.) OT: nedávno jsem na Debianu kompiloval Xen balíček (potřeboval jsem 1 soubor, který v binárním balíčku záhadně není, a to i přes bugreport, který vyzněl "jo, je to blbě, pošli patch") - musel jsem stáhnou asi 1 GB build závislosí, vč. různých TEXů apod. Navrch to během kompilace asi 10× stahovalo to samé XML DTD o velikosti několik MB z webu. Dělat tohle častěji, tak už mi na práci nezbývá duševních sil.

Je možnost vybírat i distribuce, kde se zpětná kompatibilita řeší.

Už se tam ale neřeší jiné věci tak, jak bych potřeboval pro desktop - třeba průběžně aktualizované verze Firefoxu, OOo, Gimpu apod. Ale jo, situace se zlepšuje. Dá se spolehnout třeba na RHEL / CentOS.

V případě programu se zdrojovými kódy lze vždy dosáhnout úspěšné kompilace. Pravda, ne vždy jednoduše. V případě binárního programu je to úsilí prakticky vždy řádově neúměrné.

V případě binárního programu na Windows není třeba ani ta kompilace, v 95% případů to jde okamžitě. V 5% případů to pravda nejde vůbec.

U programu se zdrojovými kódy z principu jde dosáhnou úspěšné kompilace - ovšem v praxi to je na můj vkus až příliš často TEORETICKÁ možnost. Protože množství úsilí (přepočítaného na čas, peníze) neodpovídá dosažitelnému výsledku. Takže v 50% případů to jde s rozumným úsilím zkompilovat, čili "jde to, i když ne samo". V 50% ostatních případů to jde, ale spíš teoreticky, nevyplatí se to, takže "nejde to". Srovnej s 95% vs 5% - ta čísla jsou hrubý odhad z vlastní zkušenosti, ale ten poměr by mohl odpovídat.

Ono je to spíš tak, že na windows to v podstatě nejde jinak. A zatímco tobě vyhovuje jedna možnost, mě druhá, pořád je větší šance, že nás linuxový svět obslouží oba, než že by nás oba obsloužil Microsoft.

Asi jo. Na linuxu "je možné úplně všechno". Tj. je možnost, že uspokojí i moje požadavky. A uznávám, že ta možnost je pravděpodobnější, než že Microsoft uspokojí ty tvoje.

Já ale potřebuju pracovat teď. Až bude Linux ve stavu, že uspokojí moje desktop požadavky, rád ho budu používat. Až uvidím, že se to k tomu blíží, třeba nějak přispěju. Takže to celé byla jen úvaha nad tím, proč je pro mě Linux na desktopu hůř použitelný než Windows. A ve svém okolí znám plno lidí, kteří dobře znají oba systémy, a vidí to velmi podobně.

Ta situace, kterou jsem naznačil podle mě také přispívá k demotivaci producentů komerčního SW, aby dělali verze pro Linux. Momentálně to vyžaduje enormní úsilí, pokud nechtějí dělat "verzi pro RHEL 5.0". Obecně nejsou dostatečně standardizovány věci, na které se "lze spolehnout", že budou ve všech desktop distribucích stejné / dostupné, a to i v průběhu mnoha budoucích let. Některý SW prostě z principu (nebo z důvodu ekonomické reality) otevřený nebude. A když si ho koupím, rád bych měl jistotu, že mi poběží i za 5 let na aktuální distribuci.

[pavlix]

Takže: která distribuce má tak udělané repozitáře a balíčky, že toho dosáhnu bez speciální snahy?

To je ale opět nedomyšlená otázka, na kterou můžu odpovědět třeba Gentoo :), s vědomím, že vás tato odpověď neuspokojí.

Nejznámější Linuxové distribuce postupují podle několika modelů vývoje, ale prakticky vždy se šetří na diskovém prostoru repozitářů a na personálu udržujícím závislosti starého software.

Distribuce s modelem archaické jádro, aktuální aplikace, se nepoužívají z dobrých důvodů (například vývojáři nové verze aplikace využívají nové vlastnosti jádra).

Některé z těch důvodů na Windows třeba nevznikají nebo se neuplatňují (nevím, není to moje oblast), což vede na nevhodnost takového postupu.

Sám nemám o takový postup zájem a pokud chci nový software, chci ho komplet, aby to dobře sedělo dohromady a nic archaického v systému nepožaduju. Takže bych se ani nestal zákazníkem tvé hypotetické distribuce.

Fedora je pro mě v tomhle dostatečně stabilní, pro někoho jiného nemusí být. O dalších distribucích platí něco podobného.

Je potřeba mít vždycky na paměti, že Linux není Windows.

Asi jo. Na linuxu "je možné úplně všechno". Tj. je možnost, že uspokojí i moje požadavky. A uznávám, že ta možnost je pravděpodobnější, než že Microsoft uspokojí ty tvoje.

Tak jest.

Já ale potřebuju pracovat teď. Až bude Linux ve stavu, že uspokojí moje desktop požadavky, rád ho budu používat. Až uvidím, že se to k tomu blíží, třeba nějak přispěju. Takže to celé byla jen úvaha nad tím, proč je pro mě Linux na desktopu hůř použitelný než Windows. A ve svém okolí znám plno lidí, kteří dobře znají oba systémy, a vidí to velmi podobně.

Přesto ten, kdo zná oba dva systémy, a vydává Linux obecně za výrazně méně použitelný než Windows, lže. Hodnocení výše uznávám, pokud je bráno subjektivně, pak je ale vhodné psát "pro mě hůř použitelný" nebo "chybí mi v něm ...". Pak je vše v pořádku.

Obecně nejsou dostatečně standardizovány věci, na které se "lze spolehnout", že budou ve všech desktop distribucích stejné

To co vypichuješ je velmi významný problém, kterého si před lety všimlo i pár lidí uvnitř linuxového světa. To je třeba důvod, proč je to už teď řádově lepší než třeba před pěti lety.

I Linux, GNU, a související projekty, mají nějakou svoji historii, která je (i negativně) poznamenala. Výhodu vidím v tom, že se v této oblasti problémy tolik neshovávají (nesmíš se teda bavit s fanatikem, který je vidět nechce), ale postupně se někdo snaží je řešit.

A když si ho koupím, rád bych měl jistotu, že mi poběží i za 5 let na aktuální distribuci.

Podle mě je budoucnost v jasně definovaných rozhraní. Viz třeba dotnet, ten jistě znáš, to je ukázka technologie, která může přivést aplikace pro příští desetiletí. A takových technologií pravděpodobně přijde víc. Jen je potřeba, aby někdo měl zájem investovat čas a peníze do dobře specifikovaných a verzovaných rozhraní, a v tomhle případě to byl dokonce sám Microsoft :).

Budoucnost vidím v bajtkódových interpretech, pro zpětnou kompatibilitu ještě virtualizačních nástrojích.

[sigma]

Váš přístup k diskusi se mi líbí. Není to fanatická obhajoba linuxu, jste ochoten přiznat, že existují koncepční problémy, a že se řeší. Nakonec s většinou věcí souhlasím.

Jak Win tak Linux si sebou nesou historii, která do značné míry udává jejich aktuální pozici. Příliš do budoucna si netroufám dělat předpoklady, ale aktuální směr vývoje linuxových distribucí považuju za příznivý, i když v oblasti desktopu podle mě příliš pomalý. Holt není tam tolik peněz.

Některé z těch důvodů na Windows třeba nevznikají nebo se neuplatňují (nevím, není to moje oblast), což vede na nevhodnost takového postupu. Sám nemám o takový postup zájem a pokud chci nový software, chci ho komplet, aby to dobře sedělo dohromady a nic archaického v systému nepožaduju. Takže bych se ani nestal zákazníkem tvé hypotetické distribuce.

Jak jsem psal, používám linux na serverech, a tam mi tenhle přístup celkem vyhovuje. I když update na novější verzi debianu, kdy se mění verze téměř všeho, mě nikdy klidem nenaplňuje.

Naproti tomu na desktopu používám Win XP v podstatě od začátku jejich existence. Nikdy se mi nestalo, že by instalace service packu narušila funkci nějakého programu. Nepamatuji nic podobného ani u Windows Update, i když je pravda, že většinu záplat instaluju až se zpožděním nebo vůbec. Prostě se mi líbí, že se můžu spolehnout na roky relativně stabilní a hlavně konzistentní "jádro systému" (i když je někdy potřeba ho nainstalovat znovu) jako základ pro běh aplikací, a přitom mít ostatní aplikace v libovolných verzích. U některých aktualizace považuju za důležité, jinde se jim spíš bráním. Možná mám takový přístupu hlavně proto, že jsem na to prostě zvyklý/naučený. Ale tenhle aspekt mi dokonale vyhovuje, a převáží mnoho nevýhod, které u mě Windows oproti Linuxu mají.

I Linux, GNU, a související projekty, mají nějakou svoji historii, která je (i negativně) poznamenala. Výhodu vidím v tom, že se v této oblasti problémy tolik neshovávají (nesmíš se teda bavit s fanatikem, který je vidět nechce), ale postupně se někdo snaží je řešit.

Souhlas. A právě ta historie dost určuje stávající stav (hlavně to, že hlavní platformou pro provoz komerčního desktop SW jsou Windows), který už je velice těžké nějak zvrátit.

Podle mě je budoucnost v jasně definovaných rozhraní. Viz třeba dotnet, ten jistě znáš, to je ukázka technologie, která může přivést aplikace pro příští desetiletí. A takových technologií pravděpodobně přijde víc. Jen je potřeba, aby někdo měl zájem investovat čas a peníze do dobře specifikovaných a verzovaných rozhraní, a v tomhle případě to byl dokonce sám Microsoft :).

Jo jo. I když pro některé je to zlo, tak tohle je v oblasti aplikačního programování pravděpodobně budoucnost. Ale právě WinAPI byla taková "betaverze" stabilního rozhraní. Na linuxu ani zdaleka nic takového nebylo, ale nejsem si úplně jist, jaký zrovna tohle mělo historický vliv.

Je tu Java a .NET. .NET má skvělý marketing a vývojové nástroje. Bohužel jsou některé části uzavřené / patentované, takže zatím to s multiplatfrmností nevypadá dobře. A tahle očekávaná stabilita platformy je také důvod, proč Java pro enterprise aplikace. V prostředí, kde v rámci core instrastruktury často běží kód s 30-40 letou historií napsaný v COBOLu na IBM mainframe, se na tohle dívají jinak, než "Java fuj".

[pavlix]

Váš přístup k diskusi se mi líbí. Není to fanatická obhajoba linuxu, jste ochoten přiznat, že existují koncepční problémy, a že se řeší. Nakonec s většinou věcí souhlasím.

Děkuju.

Rád bych řekl, že jsem takový přístup měl vždycky, ale skutečnost je taková, že nejtvrdší školou byla ta z mých linuxových školení, kde se kromě zapálených linuxáků-amatérů, objevovali třeba i zkušení administrátoři Windows, po kterých jejich firmy chtěly, ať si rozšíří obzory.

Ti měli občas docela záludné otázky. Jako příklad můžu dát právě instalaci aktuálního Firefoxu z oficiálního webu (tedy ne z balíčkovacího systému), což byl pro mě jako linuxáka naprosto neočekávaný požadavek.

Takže pokud mám někomu poděkovat za možnost utřídit si svoje názory v této oblasti, tak to byli právě lidi, kteří se iniciativně pokoušeli dělat s tím systémem něco, co úplně dobře nešlo.

Prostě se mi líbí, že se můžu spolehnout na roky relativně stabilní a hlavně konzistentní "jádro systému" (i když je někdy potřeba ho nainstalovat znovu) jako základ pro běh aplikací, a přitom mít ostatní aplikace v libovolných verzích.

Ještě na tohle se mě osobně líbí polokonzervativní kombinace RHEL (CentOS), EPEL (relativně stabilní Fedora-like balíčky pro RHEL) a RPMFusion (problémové balíčky na multimedia apod). Ale i tak se snaží být v EPELu a RPMFusion/EL zdrženliví.

Ale tenhle aspekt mi dokonale vyhovuje, a převáží mnoho nevýhod, které u mě Windows oproti Linuxu mají.

On je to totiž typický problém přechodu. Přejít z Windows na Linux je těžké, protože existujou zádrhely, které Windows uměly řešit líp. Přejít z Linuxu na Windows je těžké ze stejného důvodu. Zajímavou roli v tomto hraje Apple, na který se ze všeho přechází vcelku dobře (například díky dostupnosti photoshopu, office a dalších).

Rozhodně bych ale v nejbližší době nečekal, že by kterýkoli z těch systémů ostatní pohltil (převážil ve všech ohledech).

Jo jo. I když pro některé je to zlo, tak tohle je v oblasti aplikačního programování pravděpodobně budoucnost. Ale právě WinAPI byla taková "betaverze" stabilního rozhraní. Na linuxu ani zdaleka nic takového nebylo, ale nejsem si úplně jist, jaký zrovna tohle mělo historický vliv.

Absence standardizovaných API s více než jednou implementací (a la IETF) byla pro linuxový svět vždycky dost kritická... protože on na tom v podstatě stojí. Tam, kde ta standardizace funguje, OSS tradičně prosperuje, tam, kde nefunguje (GTK vs. Qt a další), tam se vývoj zasekává a roky se řeší, co s tím.

Bohužel jsou některé části uzavřené / patentované, takže zatím to s multiplatfrmností nevypadá dobře.

Jak dopadne dotnet, to je otázka... ale každopádně může posloužit aspoň jako předloha, funkční prototyp, od kterého se dá odrazit. Dotnet je jedna ze dvou věcí, které probíhaly pod rukou Microsoftu (ať už to získali jakkoli), které nějakým způsobem obdivuju. To druhé je hra Age of Empires II.

[Grunt]

Který balíčkovací systém mi tohle umožní?

Já vím min. o RPM, DEB a OPKG. (z.B. man dpkg, --root=,--instdir=,…) Sorry, ale že jste lama ještě automaticky neznamená, že něco nejde.

[rADOn]

Tvůj komentář ve mě budí (možná špatně) symetrický dojem - že píšeš co všechno je ve Windows špatně, ale pořádně tomu nerozumíš.

To je opravdu špatně, uvědom si že skoro každý Linuxák je přeběhlík, a většinou počítačově zdatný. Troufám si tvrdit, že běžný linuxák zná windows líp než většina widláků. Já jsem na dosu a windows nejenom vyrostl, ale taky se tím několik let úspěšně živil. Já mám zase (možná špatný ) dojem, že se widláci snaží tahat sebou svoje zvyky i když jsou zbytečné nebo dokonce škodlivé.

…Takže nějaký anti-linux fanatismus to v mém případě rozhodně není.

Je to znát - na rozdíl od idiotů ze živě s tebou v řadě věcí musím souhlasit.

Vůbec nejde o přesouvání. Jde o to, že můžu mít týž program bez rekompilace nainstalovaný vícekrát, třeba v různých verzích. Třeba proto, že do nové verze byla zavlečena chyba nebo "vlastnost", která mi zásadně nevyhovuje. Nejsou tak udělané všechny programy, ale značná část ano. Který balíčkovací systém mi tohle umožní?

Každý. Jak rpm tak apt umí instalovat do zadaného prefixu. Je pravda že rozběhnout multiinstanci v *nixu je práce navíc, ale je to potřeba zřídka a aspoň vím, že je ta práce vždy možná. Zatímco ve windows jak sám píšes je to nejisté - cokoliv používá "standartní" způsob ukládání konfigurace, to jest registr, bude fungovat jen v jedné instanci. Dokonce to vede k legračním situacím, jaky když jsem běhal kvůli testování webu pod wine tři různé verze Exploreru, což je na widlích věc nemožná.

Nebo jsem chtěl mít z balíčků nainstalovaných a automaticky aktualizovaných několik verzí PHP (novější verze přináší nejen vylepšení, ale často i nekompatibility). Která distribuce tohle umí?

Nainstalovat dvě verze není problém, automatické aktualizace fungovat nebudou. Což je, uznávám, špatné, ale všimni si jednoho drobného detailu - na windows taky nemáš žádné automatické aktualizace

Buď se udržuje pořád jedna stará verze (debian stable), kterou lze někdy přeplácnout novější (debian backports), ale ne mít obě najednou. Nebo máme rolling updates, a modlíme se aby změna verze při updatu nerozbila chování ani jednoho ze stovek tisíc řádků běžící codebase.

Modlím se na windows. V linuxu používám rolling updates (gentoo) a aspoň vím, že když něco nedopadne dobře, můžu se jedním příkazem vrátit k předchozímu stavu. U nás v práci se právě proto všechen napsaný kód do produkce posílá v balíčcích - když se něco pohnojí, admini mohou snadno vrátit předchozí stav a jít nás seřvat

Ne, v nových verzích Windows je adresářová struktura velmi obdobná té unixové. A moutování funguje v NT verzích snad odjakživa úplně normálně (ve správci diskových svazků). V organizaci tak zásadní rozdíl nevidím.

Jo, taky jsem si všiml jak jsou windows čím dál lepší unix Ale ještě jeden zásadní krok chybí - každá aplikace má vlastní adresář v "C:\Program Files" a často tam drží data a knihovny. A co je daleko horší - widlacký programátoři na to nejsou zvyklí a strkají si tam často i data, který by líp pasovaly do profilu. Tomu říkám organizační problém - vylepšit systém je možné kdykoliv (a windows toho už vylepšily hodně), ale naučit to vývojáře, to je práce na roky. Linux má v tomhle obrovskou výhodu, unixová struktura je sice v taky v lecčems ujetá, ale aspoň jsou lidi zvyklí tímhle směrem přemýšlet.

Ve Windows jsou "sdílené knihovny" právě ten bordel v SYSTEM32. Krása je v tom, že mám zaručeno, že tam jsou určité verze, resp. že u nějaké knihovny nedojde k nekompatibilní změně API - určitě ne v rámci aktualizací dané verze OS v průběhu třeba 8 let, a téměř jistě ani v budoucích verzích. Tohle kdyby bylo na Linuxu...

Tohle je na linuxu taky. V obou případech to funguje tak dobře, jak lidský faktor dovolí, to jest většinou dobře. Dodnes si pamatuji jak se někdy v době win2000 povedlo někomu v redmondu vydat ADO knihovny s nezměněným číslem verze a jaký bordel to působilo Je pravda že neřízenost linuxu tohle hodně zhoršuje, ale zase díky balíčkovacím systémům je daleko jednodušší to řešit. Na windows jsou to vzácné, ale strašlivě nebezpečné situace, protože upgrady často nelze nijak vrátit.

…A přitom se modlit, že do žádného z těch programů nebyla zanesena "vlastnost", která mi brání v jeho používání. Vrátit po aktualizaci verzi zpět a držet si ji po mnoho dalších let je obvykle nemožné - protože závisí na hromadě sdílených knihoven, a minimálně u jedné za ty roky dojde k nekompatibilní změně. Welcome to the Linux world.

Máš způli pravdu - držet nějaký starý hnůj JE opravdu problém, ač je to někdy potřeba. Ale vrátit si jinou verzi dočasně, než se opraví nějaká chyba, je naopak daleko jednodušší, opět díky balíčkovacímu systému. A co je důležitější - pokud taková změna může rozbít jiný program, díky závislostem se to dozvím předím než se tak stane. To je proti windows neskutečný luxus, pokud mi záleží na opravdu stabilním prostředí.

Co je pro mě blocker používání Linuxu na desktopu: neznám distribuci kde bych mohl mít dlouhodobě naprosto stabilní … Na Windows to totiž v zásadě jde…

Neřekl bych. Jediná větší změna na mém desktopu za posledních deset let byla výměna kde3 za kde4. Windows za tu dobu přešly od 2000 přes XP a Visty k sedmičkám. Samozřejmě se změnila i spousta jiných věcí, ale tak nějak pomalu a postupně, což mi přijde daleko lepší. Windows mají delší vývojový cyklus, ale každý krok je jako rána pěstí. IMO to jen widláci tak nevnímají, protože nový systém většinou dostanou na novém železe kde začínají "na zelené louce", zatímco já jsem zvyklý že se můj desktop přesunuje se mnou.

[pavlix]

Troufám si tvrdit, že běžný linuxák zná windows líp než většina widláků.

Tesat do kamene.

[alkoholik]

Ja se jednou pokousel dostat do (navzdory vasi lzi stale podporovany) Windows XP podporu BR disku. A jednou mi to vazne stacilo.
Skutecne si myslite, ze tako zbytecnou vec jako BluRay nikdo nepotrebuje?

[Frettie]

Na obstaroznich systemech nejspis ne.

[alkoholik]

Ohledne slavneho NTFS jste mi pripomnel par velmi nemilych zazitku..
Takze otazka pro experta: Co se stane, kdyz vezmu systemovy disk se starsimi windows a pripojim ho k novejsim?
Odpoved pro nasraneho uzivatele: Windows velice ochotne, okamzite a bez ptani NTFS upgraduji a stary system muzete preinstalovat nebo v nem nelegalne prepsat knihovnu pro NTFS novejsi verzi. Delo se to uz v NTckach, deje se to porad. To neni bug, to je feature!
Bezte si laskave prudit na zive, tam Vas budou mit radi.

[Jendа]

Řekněte WOW, děje se to i u externího (USB) disku?

[alkoholik]

Ja nastesti windows uz 10 let nepouzivam, takze nevyzkousim, ale podle vseho ano.

[RoboShim]

Ovladače

Brečíte na špatném místě. Napište ovladač, pošlete ho MS a požádejte o zařazení na instalační DVD. Nvidia, AMD, Broadcom, atd. toto udělali a jsou na instalačním DVD či ve Windows Update, pouze neschopní výrobci HW si to nebyli schopní dojednat. Klidně si můžete vytvořit komunitu a programovat vlastní ovladače pro Windows a pak mít i založit jakýsi repozitář, co vám brání.

Hehe, zajimave, ja to myslel prave naopak Ze Linuxu chybi ovladace. Ale je to hezky, budu tohle pouzivat jako argument proti Windowsakum, kteri budu jebat, ze v Linuxu chybi ovladace. Diky

Osobně se mi všechny ovladače při instalaci nainstalovali sami z DVD, z Windows Update se pak i aktualizují, pokud to chci. Navíc ovladače instalujete většinou jednou, není problém strčit do mechaniky CD a ten jeden ovladač nainstalovat, popř. jednou za čas zkontrolovat aktualizaci.

Jo, asi to bude tim, ze jsem od WinXP Windows nejak aktivnejc nepouzival, mozna uz maji Vista a 7 vsechny ovladace a nic se nemusi stahovat

... a na změnu velikosti oddílu se musí používat programy jiných výrobců (PartitionMagic) nebo Linuxový CD Live systém s qparted ...

Keci, viz screenshot v příloze. Podporu dalších FS lze doinstalovat či doprogramovat. To, že ty "ovladače" tam nejsou svědčí o tom, že to nikdo nepotřebuje.

Asi mas pravdu, musim na to mrknout. Ten screenshot vypada jako Vista/7, WinXP tohle nemely, ale linux uz v te dobe ano. Tak uz to MS asi dopsal. Ano, na Windows muzu urcite spoustu veci doinstalovat nebo doprogramovat. Na Linuxu ale nemusim, takze minus pro Windows. Bohuzel jako neprogramator si asi tezko doprogramuju do Windows cokoliv, natoz ovladace Ale v Linuxu tohle resit nemusim, tam ta podpora proste je.

NTFS na rozdíl od těch vámi používaných filesystémů je mnohem pokročilejší filesystém se spoustou dobrých vlastností, linuxové FS jsou na windows vcelku nepoužitelné, neumí streamy, neumí kompresi pro jednotlivé adresáře/soubory, nepodporují pořádně ACL, nepodporují 32k znaků ve jméně souborů, jsou pomalé, neumí online defragmentaci, která by se jim občas taky hodila a pokud ano, tak není nástroj, ... všechno je v něčem špatné, kdo chce najít, vždycky něco najde.

Zajimave, nic z toho mi ani nechybi. BTW, 32k znaku ve jmene souboru? To je zajimave, delam kopirovani dat z linuxu na windows a Windows mi hlasi, ze jmeno souboru je prilis dlouho - neco je spatne Pravda, to kopirovani delam pres rsync a ve windows pouzivam cygwin build rsyncu.

Správa programů

Blahblahblah. Balíčkovač má zese nevýhody - nemůžete měnit instalační adresář a předpokládat pak funkčnost programu, pokud chcete dát jinam, musíte mít štěstí (např. firefox), nebo ručně kompilovat. Ve Windows se nemusím s kompilací s.át a nainstaluju, kam chci/kde mám místo/jak to chci třídit. Programy v PATH nepotřebuju, v konzoli nepracuju a ostatní programy málokdy volají jiné programy, takže není třeba, aby jeden program hledal druhý. Windows API je docela slušné a programy ho můžou používat a nemusí používat kýbl externích knihoven. Pokud to dělají, jde většinou o specifické aplkace (komprimační program např.) a tak si knihovny může přitáhnout, protože není třeba mít 5 komprimačních programů a ty sdílely knihovny.

Jak psali jini, samozrejme balickovaci systemy podporuji instalaci jednoho programu do jine lokace, problem je, ze distribuce sama o sobe obvykle obsahuje jenom urcitou stabilni verzi, ale samozrejme nikdo uzivateli nebrani, aby si (stejne jako ve Windows) stahnul 10 ruznych verzi Firefoxu a OpenOffice.org a nainstaloval do systemu. Ja takhle nejakou dobu provozoval OpenOffice.org, mel jsem v /opt ruzne verze /opt/OpenOffice.org-X.Y.Z, /opt/OpenOffice.org-X.Y.T atd, ale spousteci script jsem mel jenom na tu posledni verzi, ale mel jsem moznost spustit i ty dalsi verze. Takze tohle neni problem balickovaciho systemu, uzivatel ma volnou ruku, ale navic oproti Windows MA vyhody balickovaciho systemu. Samozrejme s kompilaci tohle nema co delat. Je videt, ze praci v linuxu moc neznas.

[xkesh]

o nich nemohu uvažovat jako u plnohodnotém systému pro práci správce sítě a Linux serverů.

aneb další doklad toho, že vývoj linuxových OS jako univerzálně použitelných (a používaných) systémů je slepá ulička? Protože správce sítě nepotřebuje asi tak 99% toho, co potřebují všichni ostatní, co zrovna nejsou správci ani sítě.

[Dusan]

Neviem, ja nie som správca siete/programátor, ale tie veci čo člen napísal sú pre mňa veľmi dôležité. Síce nepoužívam veľmi pokročilé funkcie (pár drobností pár jednoduchých nastavení som si spravil). Ale tá logickosť, predvídateľnosť a dohľadateľnosť je k nezaplatení.

A okrem toho páči sa my princíp FOSS.

Aby som mohol spokojne pracovať v práci používam súkromný notebook s mandrivou. Možno som exot ale aspoň vidno, že generalizovanie nie je na mieste. No napísal si 99% ale aj tak.

[Gilhad]

To, ze Linux umoznuje skvelou spravu site jeste neznamena, ze neumoznuje nic jineho.

A protoze Linux neni staveny jako monolit, ale jako skladacka, tak to, ze oddeleni "sitarina" je dobre zasobene jeste nevypovida absolutne nic o oddeleni "desktop". Nebo o oddeleni "embeded systemy", nebo o oddeleni "vedecke pouziti", nebo libovolnem jinem oddeleni. Nektera jsou zasobena lip, nektera hur, ale clovek si muze do kosicku vybrat co potrebuje a slozit si to po svem.

Co to vypovida je, ze pro uspech Linuxu neni kritickym oddeleni "desktop", protoze i zcela bez nej si spoustu uzivatelu najde.

Na druhou stranu zrovna v tomhle oddeleni se posledni dobou objevuje dost zajimavych novinek, ktere konkurence nestiha, nebo stiha s odrenyma usima. (A taky se tam objevuje dost suntu, jako ostatne kdekoliv, kde je velky vyber)

[RoboShim]

o nich nemohu uvažovat jako u plnohodnotém systému pro práci správce sítě a Linux serverů.

aneb další doklad toho, že vývoj linuxových OS jako univerzálně použitelných (a používaných) systémů je slepá ulička? Protože správce sítě nepotřebuje asi tak 99% toho, co potřebují všichni ostatní, co zrovna nejsou správci ani sítě.

Jo, priznavam, na Linuxu si ti hraci her asi Windows hry moc neuziji, resp. nekteri i pod Wine hraji, ale obcas musi dost konfigurovat, tak hraci asi zustanou na Windows. Jinak nevim, myslis ty ostatni, kteri surfuji na webu, ctou emaily, pisou v kradenym MS Office nejakou semestralku nebo dopis na urad a pisou si na ICQ, ze by to v linuxu s OpenOffice.org, Firefoxem, Thunderbirdem a Pidginem nezvladli?

[martin knocik]

Čo mne chýba na Linuxe. Napr nemožnost pripojiť multimeter k pc, lebo soft je len pre winXP. Alebo skušal niekto pripojiť nejaký moderný digitálny osciloskop k PC s Linuxom ? Zatial som o tom ešte nepočul. "Naštastie" stale mam iba Tesla BM 550(analogový osciloskop). Alebo teraz chcem vyskúšať programovať mikroprocesory Atmel pod Linuxom. Som zvedavý ako to dopadne. A takýchto príkladov by sa našlo určite viac(naneštastie nie sme v stave ýe by sme sa mohli uplne zbaviť widiel).Zí čo pracujú s AutoCadom by o tom asi vedeli hovoriť. Ale aj tak je Linux moj oblúbený systém, čo využívam 99% času práce s PC.

[R]

To ti nechyba na Linuxe, ale na tom multimetri. Slusny vyrobca by mohol aspon poskytnut dokumentaciu ku komunikacnemu protokolu - to sa moze velmi hodit nielen v Linuxe.

O nejakom osciloskope sa pisalo dokonca tu, niekto robil obsluzny program.

[gtz]

No třeba Dynon nebo Tektronix mají soft jen pro Windows. A to jsou velice solidní a renomované firmy. Prostě nikdo o soft pro Linux nepožádal spíše ho ani nikdo nechtěl.

[Dusan]

velice solidní a renomované firmy.

Tak ale potom aspoň vydali špecifiká pre komunikačný protokol? Ak nie tak potom sa solídne len tvária.

[sigma]

Víte, kolik tak asi stojí dobrý osciloskop? V tom se cena licence Windows může úplně ztratit. Víte, co všechno umí takový obslužný SW, a jak složité by ho tedy bylo naprogramovat i při známé specifikaci protokolu? Kolik by to stálo času a peněz? Mohl by to být OSS, ale na to nikdo čekat nebude.

Ono těch špičkových výrobců zas tolik není. Máte představu o vlastnostech a ceně, které vyhoví dejme tomu 3 výrobci. A ani jeden nemá dostupnou specifikaci protokolu. To má třeba jiný, možná má dokonce sw pro linux, ale buď nesplňuje požadavky, nebo je dvakrát tak drahý. Nebo by tvorba sw pro linux stála příliš času/peněz. Pak je mi specifikace protokolu na...

[Fluttershy, yay!]

Mohl by to být OSS, ale na to nikdo čekat nebude.

Jak je možné, že někteří výrobci dělají rovnou (F)OSS ovladače?

[sigma]

Nevím, asi usoudili, že jim to pomůže k vyšším ziskům, to je obvyklá motivace firem. Nebo je tam možná někdo "osvícený", který šíří OSS dobro. Nakonec to může v budoucnu pozici firmy zlepšit.

Ale v těchto oborech se prostě uvažuje jinak. A pokud to toho SW vložili značné know-how, tak to prostě nedají volně, aby to každý vykradl. Spoléhat v tomto segmentu na nějaké komunitní zlepšování, to je utopické.

Každopádně jsem chtěl naznačit, že v tomto segmentu trhu je obvykle OSS/neOSS sw jedno z posledních rozhodovacíh kritérií. Je tam tisíc důležitějších vlastností. Běžně se používají měřící zařízení s prastarým SW, co běží třeba na Windows 98 a na ničem jiném. Nikomu to nevadí - tak k tomu holt je starý stroj s Windows 98, no a co? On kupodivu běží už 10 let bez nějkých servisních zásahů. Hlavně, že to zařízení jinak dělá to, co potřebuju k práci.

[pavlix]

Nevím, asi usoudili, že jim to pomůže k vyšším ziskům, to je obvyklá motivace firem. Nebo je tam možná někdo "osvícený", který šíří OSS dobro. Nakonec to může v budoucnu pozici firmy zlepšit.

Bývá to dlouhodobá strategie, navíc vývoj OSS bývá až řádově levnější.

Ale v těchto oborech se prostě uvažuje jinak. A pokud to toho SW vložili značné know-how, tak to prostě nedají volně, aby to každý vykradl. Spoléhat v tomto segmentu na nějaké komunitní zlepšování, to je utopické.

Ono to není jenom o oboru, ale pravdou je, že obor hodně určuje uvědomělost zákazníků, kteří nevědí přesně, co mají z dlouhodobého hlediska požadovat. Ale výhody opensource mají podle mě (názor) tendenci v prostředí výzkumu apod převažovat. OSS má pro tuhle oblast spoustu výhod, které nejsou na první pohled zřejmé.

Běžně se používají měřící zařízení s prastarým SW, co běží třeba na Windows 98 a na ničem jiném. Nikomu to nevadí - tak k tomu holt je starý stroj s Windows 98, no a co? On kupodivu běží už 10 let bez nějkých servisních zásahů. Hlavně, že to zařízení jinak dělá to, co potřebuju k práci.

Tzn kdyby před deseti lety letěl Linux, byl by na těch strojích Linux, a nikdo by se nad tím nepozastavil.

[sigma]

Bývá to dlouhodobá strategie, navíc vývoj OSS bývá až řádově levnější. ... Ono to není jenom o oboru, ale pravdou je, že obor hodně určuje uvědomělost zákazníků, kteří nevědí přesně, co mají z dlouhodobého hlediska požadovat. Ale výhody opensource mají podle mě (názor) tendenci v prostředí výzkumu apod převažovat. OSS má pro tuhle oblast spoustu výhod, které nejsou na první pohled zřejmé.

To možná v prostředí státem placeného výzkumu, tam je ta "uvědomělost" pochopitelně vyšší. Mluvím spíš o prostředí průmyslu a průmyslového vývoje. To je velice konzervativní, a přístup k některým IT věcem je dosti "speciální". Točí se tam až překvapivě hodně peněz, a počítače a související věci jsou brány jako prosté nástroje, uvažuje se velice ekonomicky a pragmaticky. V produkčním prostředí jsou často zároveň technologie 30 let staré i aktuální. Používá se komerční SW za desítky tisíc USD. Tady někoho o výhodách OSS budete přesvědčovat velice těžko, aspoň v blízké budoucnosti.

Tzn kdyby před deseti lety letěl Linux, byl by na těch strojích Linux, a nikdo by se nad tím nepozastavil.

Pravděpodobně ano. Výhoda Windows byla podle mě ve "všeobecné znalosti mezi lidmi" a v podpoře HW. Což je výhoda i dnes, protože lze vzít libovolné starší PC, CD s Win98, CD s tím softwarem, a během max. pár hodin to zprovozním. Ovladače HW pro Win98 se válí různě na webu, nebo na CD, která mám od toho starého PC schovaná.

PC s Win98 byla v té době celkově nejlevnější platforma, která se na to hodila - jak pořizovací náklady na HW a SW, tak náklady na vývoj a následný support (linux znal málokdo, celkově to není zas takový blackbox, takže se o to občas musí někdo postarat nebo tam něco nastavit - a to zvládá víc lidí na Win).

[pavlix]

To možná v prostředí státem placeného výzkumu, tam je ta "uvědomělost" pochopitelně vyšší. Mluvím spíš o prostředí průmyslu a průmyslového vývoje.

Vidíš a já bych zrovna čekal přesný opak.

Používá se komerční SW za desítky tisíc USD.

Podle mě jste upadl do mýlky, že výhodami OSS myslím cenu. O tu mi v tomhle konkrétním případě šlo jen velmi velmi okrajově, spíš vůbec.

Tady někoho o výhodách OSS budete přesvědčovat velice těžko, aspoň v blízké budoucnosti.

Podle mě není třeba přesvědčovat, lidé na to přicházejí sami.

PC s Win98 byla v té době celkově nejlevnější platforma, která se na to hodila - jak pořizovací náklady na HW a SW, tak náklady na vývoj a následný support (linux znal málokdo, celkově to není zas takový blackbox, takže se o to občas musí někdo postarat nebo tam něco nastavit - a to zvládá víc lidí na Win).

Ano. Ale dá se ta věta o PC a Win98 vztáhnout i na současnou dobu?

[sigma]

Podle mě jste upadl do mýlky, že výhodami OSS myslím cenu. O tu mi v tomhle konkrétním případě šlo jen velmi velmi okrajově, spíš vůbec.

To ani ne. Spíš jsem chtěl naznačit způsob uvažování. Oni si důležitost otevřenosti velmi dobře uvědomují. Ale u toho, co je "produktem" jejich práce. I když se ta otevřenost bere taky trochu jinak.

U pracovních nástrojů, což je přesně to, co čem se bavíme, prostě nezáleží na tom, co běží uvnitř. Jde o to, kolik to bude ve výsledku stát, na přímých i nepřímých nákladech. A tady si OSS nejsem tak jistý. Záleží na tom, jaký OS běží uvnitř televize? Vstup je jasně daný, výstup taky, kvalitativní parametry lze celkem snadno posoudit. A nějakými samo-domo úpravami softwaru pro lepší funkce se nikdo zabývat nebude, to se tady prostě nevyplatí. Teoreticky by širší spolupráce na OSS platformě mohla přinést užitek všem. Ale takhle se (možná zatím) neuvažuje. Každý jede tak nějak sám na sebe, a než by dal X peněz do společného OSS projektu s nejistým potenciálem do budoucna, dá radši 10*X, a má funkční komerční řešení hned.

Ano. Ale dá se ta věta o PC a Win98 vztáhnout i na současnou dobu?

Tolik ne. Jenže teď už se to z velké části veze na kontinuitě. Dnes jsou to Windows XP, pořád je tu ta výhoda rozšíření a všeobecné známosti "in the wild". I když se linux hodně zlepší, má prostě silně ztíženou pozici.

[pavlix]

Jde o to, kolik to bude ve výsledku stát, na přímých i nepřímých nákladech.

Podle mě do nákladů patří i riziko, a proprietární software je určitým způsobem riskantní, protože jeho dokončení, získání, upgrade, ale i praktická použitelnost závisí jen na jednom dodavateli. V případě nedohody s dodavatelem se jede úplně odznovu (nebo spíš k té dohodě dojde i za ne úplně výhodných podmínek).

Záleží na tom, jaký OS běží uvnitř televize?

Při nahlížení na televizi jako spotřební zboží ne. Při nahlížení na televizi jako platformu pro další vývoj a úpravy ano.

A nějakými samo-domo úpravami softwaru pro lepší funkce se nikdo zabývat nebude, to se tady prostě nevyplatí.

Zato se vyplatí mít neustále nějaké páky na dodavatele, aby to byl on, kdo má zájem se dohodnout.

A co když dodavatel za deset let odejde z trhu a my potřebujem triviální úpravu, abysme přežili dva-tři roky, které nám trvá zajistit celý nový systém i s migrací?

Teoreticky by širší spolupráce na OSS platformě mohla přinést užitek všem. Ale takhle se (možná zatím) neuvažuje. Každý jede tak nějak sám na sebe, a než by dal X peněz do společného OSS projektu s nejistým potenciálem do budoucna, dá radši 10*X, a má funkční komerční řešení hned.

Dobře. A co když se na to díváme jako na flexibilitu. Existuje tu (malá) možnost, že za pět let budeme chtít spolupracovat (nebo fúzovat). Přidáme bodík řešení, které nám umožní budoucí spolupráci, nebo znemožní?

Jenže teď už se to z velké části veze na kontinuitě.

Právě kontinuita je na OSS mnohem lépe zvádnutelná. Ona je dokonce mnohem lépe zvládnutelná už i na closed source s otevřenými protokoly a formáty. Ale to musí někdo myslet dopředu.

I když se linux hodně zlepší, má prostě silně ztíženou pozici.

Přesně tak. Jako každý, kdo chce nahradit něco starého a zavedeného.

[gtz]

Opakuji jak jsem psal, proč budu něco takového dělat když to nikdo nechce? Jen proto, aby mohl někdo říct my to máme? Pokud bych měl zveřejnit rozhraní apod. tak zde bych musel zveřejnit i architekturu, ovládání řídích čipů apod. protože přes PC se tento přístroj ovládá stejně jako přes tlačítka. Proč bych měl dávat něco takového konkurenci?

[pavlix]

V tom se cena licence Windows může úplně ztratit.

V tom případě bych si k tomu chtěl koupit Redhat Enterprise Linux.

Ono těch špičkových výrobců zas tolik není.

Důležité je, jestli existuje některý, který je opravdu solidní a vydává specifikace. Pokud ne, je trh poněkud omezený a musí se s tím žít.

Nebo by tvorba sw pro linux stála příliš času/peněz.

Portování pro Linux je opravdu drahé jen při hodně špatném návrhu software. Ten ale nevylučuju.

Pak je mi specifikace protokolu na...

Specifikace je naprostý základ, pak se lze teprv bavit o srovnání produktů, které tu specifikaci využívají.

[gtz]

Ty firmy nemají žádný důvod to portovat někam jinam. Trh je netlačí a jak zde někdo psal tyto SW jedou na jakémkoliv střepu. Opravdu je to tam plug-měř. Instalace je celkem triviální, pouze nastavím porty a jedu. A zde portace na QT či cokoliv jiného by je stála kupu peněz s nulovým výsledkem. Ty firmy raději vyvíjí nové lepší typy než by dělaly něco podobného. Kdysi jsem na toto téma něco hledal a na jednou Amperu jsem se ptal zástupce Textronixu zda mají i takovou verzi. A on mi odpověděl proboha proč? Až budou mít požadavky na tento software pak jej snad budou portovat. Tehdy mi říkal, že registrují cca <100 požadavků za několik let. Prostě nemají důvod o nějakou portaci.

[pavlix]

Ty firmy nemají žádný důvod to portovat někam jinam.

To je celkem logické, že firmy, které jinam neportují, asi nenašly dostatečný důvod.

Jinak o portování jsem nezačal mluvit já, pouze jsem reagoval.

A zde portace na QT

Kdo mluvil o Qt?

Prostě nemají důvod o nějakou portaci.

Já jsem po nikom z nich taky žádnou portaci nežádal :), viz výše.

Spíš bych se zaměřil na tu specifikaci rozhraní. Tu bych jako velký zákazník žádal vždy.

[gtz]

jenže jak jsem psal výše to prostě takto nejde, ty mašiny lze ovládat stejně z pc jako z těch tlačítek co mají na sobě. A kdyby oni specifikovali rozhraní pak by museli zveřejnit i vše co se k tomu váže (tedy celý vnitřek včetně DSP apod.). Oni můžou rozhraní ehmm olhat, že zveřejnění pouze komunikaci, ale pak je to celé naprd, protože pak to dokáže pouze na obrazovce kreslit grafy apod. Ale to ovládání jíž ne, kdyby to udělali pak by dali svoje znalosti do ruky konkurence. No a velký zákazník, dostane slevu popř. jiný SW zdarma, ale nic jiného, a co vím tak se opravdu moc lidí neptá po rozhraní, skoro každý chce jen nové a lepší funkce a je mu jedno na čem to běží.

[pavlix]

Neshodnem se.

[Jendа]

Proč by proboha museli kvůli popisu rozhraní zveřejňovat dokumentaci zařízení?

[Dusan]

Takže tento špecializovaný prístroj sa dá riadiť len cez x86 softvér a k tomu základ je windows. Nechcem biť zlí, ale to je už fakt tuposť na n-tú.

Nehodilo by sa skôr niečo s priemyselným rozhraní a s rt jadrom. Lebo ak nie, tak v pohode by to zvládol hociktorý unix s grafickým rozhraním(vyššia stabilita i bezpečnosť a dohľadateľnosť chýb).

A neviem koľko by to stálo času naprogramovať rozhranie. A vy viete? Možno to s tým fakt nie je problém. Možno len výrobcovia sa tvária ako tajomný hrad v Karpatoch.

ps. Aj tak si myslím, že ten ovládací softvér je preto na windowsoch, lebo stádovitý efekt. (všetci majú Windows, tak rozhranie bude na Windows)

[RoboShim]

A nebo nekdo pozadal a oni odpovedeli, ze nikdo nema zajem, tak to nedelaji Protoze tohle je IMHO dost casta vymluva.

[pavlix]

Asi jako když ti operátor řekne, že jsi první, kdo hlásil výpadek, a už nezná standardní odpověď na dotaz "Proč máte teda tak vytíženou infolinku, že jsem se vám dovolal až po půl hodině?"

[Frettie]

To vidis spatne, chybi to linuxu, protoze je proste marginalnim systemem. Kdo by utracel clovekohodiny na praci pro pet lidi na svete. (plus minus)

[gtz]

Když tak se koukni sem Osciloskop s PIC, zapojení je vcelku jednoduché a je k tomu bohužel jen Windows soft.

[pc2005]

Co tohle? Komunikuje to prý přes USB jako třída "measurement class" na kterou je dokonce přímo v jádře driver (pak se chová jako sériový port s textovými příkazy). Kámošovi se to sice nepovedlo pro jeho osciloskop rozběhnout (ale nemá přesně ten typ). Každopádně spousta osciloskopů má i RS232 a přes něj to půjde téměř kdekoliv .

Ad Atmel, tak to nevím, ale jestli si dobře pamatuju, tak na nějaké staré typy tady na abc byly dva články. Třeba takové programování Microchipů jde stoprocentně. A tuším, že jedno IDE pro vývoj 8051 je nejlepší co jsem kdy viděl.

[RoboShim]

Čo mne chýba na Linuxe.

Napis vlastni blog.

Napr nemožnost pripojiť multimeter k pc, lebo soft je len pre winXP. Alebo skušal niekto pripojiť nejaký moderný digitálny osciloskop k PC s Linuxom ? Zatial som o tom ešte nepočul.

Ano, kazdy urcite najde ten svuj vlastni DULEZITY prvek (HW nebo vlastnost), kterej mu chybi ve Windows nebo v Linuxu. Ja napsal svych nekolik KRITICKYCH vlastnosti/aplikaci a uz jsem je zkousel ve Windows zprovoznit (nektere s castecnym uspechem), ale proste v Linuxu jedou vsechny a prirozene. Napiste si kazdej svoje vlastnosti a pripadne, jak se daji na tom druhem systemu nahradit. Ale nepiste "System XY je shit, nic neumi".

Navic jsi napsal opravdu "killer-feature", kterou potrebuje kazdej uzivatel Windows To je jako kdyz Linuxak napise, ze v Linuxu muze pres /dev/XYZ editovat jednotlive byty na zarizeni, kdezto ve Windows to nejde Taky te kazdej Windowsak zjebne, ze tohle neni zrovna vlastnost, kterou potrebuji vsichni ti BFU

[Jendа]

To je jako kdyz Linuxak napise, ze v Linuxu muze pres /dev/XYZ editovat jednotlive byty na zarizeni, kdezto ve Windows to nejde Taky te kazdej Windowsak zjebne, ze tohle neni zrovna vlastnost, kterou potrebuji vsichni ti BFU

Ukázková odpověď v duchu #6: Co je mi do toho, že to někdo nepotřebuje? Já to potřebuji (no tedy mně zrovna stačí číst) a proto používám Linux.

[rastos]

• Ovladače - záležitosť výrobcu. Rovnako ako v Linuxe.
• FS - na windowse nikto FS nerieši. NTFS žurnaling má, a pády systému prežije rovnako dobre ako linuxové FS. Šifrovanie a kompresia on-the-fly existuje. Popravde tá kompresia mi v stock inštalácii na linuxe chýba
• Boot - Bootovanie viacerých OS existuje. Pre NT/XP je to spravidla zabudnuté umenie. Pre Vistu Win7 prišlo niečo nové, čo ešte nemám osahané, ale viaceré OS to, imho, podporuje.
• RAID, LVM - to že to nevieš, nie je chyba Windowsov (neboj, tiež to neviem)
• Konfigurace - každý Win admin ti povie "od toho je Active directory" (teda za predpokladu, že soft je integrovateľný do AD. Ten "veľký" je.)
• Správa programů - tu máš pravdu. To na windowsoch chýba a chýbať bude. Na druhej strane, inštaluje sa zriedka.
• Aktualizace systému - máš pravdu.
• Log soubory - eventlog je prepracovaná vec s nevyužitým potenciálom. Hlavne od Visty vyššie. Využité naplno to môže byť lepšie ako linuxové logovanie.
• Terminál bash+utils - cygwin. Jardík ho tu zatracuje, ale me nejaké problémy nerobí. MS ponúka PowerShell - vie to kadečo. Možno tomu len treba prísť na chuť.
• Vzdálený přístup a administrace - Active Directory. Chce to asi trocha podporu zo strany aplikácie. Tie väčšie to majú. Je mnoho vecí, ktoré sa dajú robiť remote len to treba vedieť. V krajnom prípade je tu RDP.
• Login Manager - eh. login manager vidím po dobu než stihnem naklepať heslo. Je fuk ako vyzerá. XDMCP to nevie, ale RDP je takmer ono.
• Window Manager - máš pravdu.
• Virtuální plochy - máš pravdu, hoci existujú 3rd party doplnky. To že sú 3rd party nie je na závadu. Len treba, aby boli stabilné.
• Klávesové zkratky - máš pravdu. Aj keď na linuxe mám problém nastaviť skratku, pretože vždy sa trafím na niečo čo už existuje
• Vlastnosti oken - máš pravdu
• multissh - Active Directory. Je to iný prístup. Tebe multissh vyhovuje viacej. Ale AD je tiež silný nástroj.

Ak si odmyslíš obchodné praktiky MS, licenčné obmedzenia, cenu, integrovateľnosť do heterogénneho prostredia, dodržiavanie štandardov, uzavretosť, ... tak je to skoro ono Ostáva filozofie riešenia problémov. Keď človek fakt chce, tak v Linuxe veci príde na kĺb.

Linux - ľahké problémy sú ľahké, ťažké problémy sú ľahké, nemožné problémy sú ťažké.

Windows - ľahké problémy sú ľahké, ťažké problémy sú za $$$, nemožné problémy sú nemožné.

[Veterán]

Window Manager:

Existence více různých manažerů oken je ale i chyba. Vemte si uživatele pracujícího na Linuxu. Je zaměstnaný ve firmě A, kde používají KDE. Dá výpověď, u nové firmy se pochlubí, že umí Linux a pak nevěřícně kouká na GNOME, nebo nějaký málo rozšířený manažer. Firma pak musí provádět zaškolení a ztrácí tím čas i peníze. U Windows se v horizontální rovině (home - ultimate) z hlediska uživatele nic nemění a přeškolení je nutné jen při přechodu na novější verzi.

Pro správce to pak znamená učit se řešit problémy KDE i GNOME a doufat, že u nového zákazníka nebude ještě něco dalšího. Opět je to ztráta času a nutnost odmítat zákazníky s atypickým manažerem, nebo se opět učit něco, co další rok vůbec nepoužije.

Virtuální plochy:

Docela se hodí, ale autor blogu mluví o šedesáti. To je ergonomická sebevražda. Určitě si pamatuje co má na ploše 3, 23, 33 a 53. A nevím, v čem je výhodnější trefování myší na ikonu plochy 44, než trefováním se na ikonu jednoho z deseti programů na šesti plochách.

[Aleš Kapica]

Jen taková poznámka k virtuálním plochám. Já mám nastavené jen dvě. Stejně většinu času pracuji jen na jedné.

Ovšem ženské na ÚMOB Ostrava-Jih v celkem ještě nedávné době ( než se Ostravskému magistrátu díky tučné několikamilionové dotaci odtamtud úspěšně podařilo linux vytlačit ) používaly - k mému překvapení - efektivně všechny čtyři standardně nastavené plochy.

Na jedné měly poštu, na druhé obvykle něco rozepsané, na třetí vzdálenou plochu s aplikací publikovanou přes CITRIX a na čtvrté internetový prohlížeč (žádné blbiny - některá agenda úřadu se už jede přes webové rozhraní).

[Veterán]

Ale já nemám nic proti plochám. Do určitého počtu je to přínos a v instalaci Windows by měly být alespoň volitelně. Ale představa několika desítek ploch je pro mě ergonomický nesmysl, stejně jako když někdo otevírá desítky tabů v prohlížeči. Stejně pak už nakonec neví, kde co je.

[Gilhad]

Ja bezne pouzivam dvanact (a mam je jako default) a vetsinou mi to staci. Malokdy jdu pod ctyri, nad dvacet taky vyjimecne, ale moznost pridat si dalsi plochu na dve kliknuti je fakt prima vec, zvlast kdyz s tim system pocita a je to proste automaticky stabilni.

[RoboShim]

Ja bezne pouzivam dvanact (a mam je jako default) a vetsinou mi to staci. Malokdy jdu pod ctyri, nad dvacet taky vyjimecne, ale moznost pridat si dalsi plochu na dve kliknuti je fakt prima vec, zvlast kdyz s tim system pocita a je to proste automaticky stabilni.

Presne. A ja jenom nechci resit pridavani dalsich ploch dynamicky, tak mam predvolenych 60 Drive 100, ale to jsem fakt prehnal

[Jendа]

Tak já si zatím vždycky vystačil s 5…

[RoboShim]

Ale já nemám nic proti plochám. Do určitého počtu je to přínos a v instalaci Windows by měly být alespoň volitelně. Ale představa několika desítek ploch je pro mě ergonomický nesmysl, stejně jako když někdo otevírá desítky tabů v prohlížeči. Stejně pak už nakonec neví, kde co je.

A presne tak to delam i s prohlizecem. Oteviram taby, ktere k sobe logicky patri (jeden ukol) v jednom okna na jedne plose a na jine plose v jinem okne mam zase jine taby k jinemu ukolu.

Protoze me hrozne vzdycky vytocilo, kdyz mi nejaka stranka zabila FF a s nim tedy i vsechny okna (resp. zasekl se a ja musel zabit), tak jsem si udelal skript, kterej mi vytvori novy profil, zkopiruje template FF nastaveni (do /dev/shm) a spusti. Kdyz to chcipne, zabiju jenom jeden prohlizec a ostani porad bezi. Po ukonceni se profil odstrani.

[Fluttershy, yay!]

Existence více různých manažerů oken je ale i chyba. Vemte si uživatele pracujícího na Linuxu. Je zaměstnaný ve firmě A, kde používají KDE. Dá výpověď, u nové firmy se pochlubí, že umí Linux a pak nevěřícně kouká na GNOME, nebo nějaký málo rozšířený manažer. Firma pak musí provádět zaškolení a ztrácí tím čas i peníze. U Windows se v horizontální rovině (home - ultimate) z hlediska uživatele nic nemění a přeškolení je nutné jen při přechodu na novější verzi. Pro správce to pak znamená učit se řešit problémy KDE i GNOME a doufat, že u nového zákazníka nebude ještě něco dalšího. Opět je to ztráta času a nutnost odmítat zákazníky s atypickým manažerem, nebo se opět učit něco, co další rok vůbec nepoužije.

OMG! Když si do CV napíšu, že umím s Linuxem, znamená to co? Že jsem jaderný vývojář? Když tam napíšu, že umím s MS Windows, znamená to co? Pokud nejsem schopen přecházet mezi grafickými prostředími, ale umím klikat na ikonky jen v jednom konkrétním, znamená to, že jsem cvičená opice. Samozřejmě je to kravina. Když už, napíšu si tam, že dělám na GNU/Linuxu, umím administrovat konkrétní distro, zvládám bash nebo třeba že používám GNOME. Lidi si tam taky píšou konkrétní software, třeba MS Office nebo OpenOffice.org, tak proč ne DE? Obdobně bych mohl mít u MS Windows s přechodem na Aero.

[Veterán]

Každý se naučí používat jiné grafické prostředí. Ale otázkou je, kolik to stojí času a kolik chyb při práci udělá. Stačí si jen přečíst zdejší diskuse, jak "skvělí" Linuxoví systemáci nebyli schopni najít ve Win Vista nastavení sítě. Každý má totiž zažité nějaké postupy a jejich změna není nic příjemného. Já navíc popisoval přechod mezi horizontálními verzemi Windows a Vy se okamžitě začnete zabývat přechodem na novější verzi, kde pro jistotu pomíjím, že Aero je celkem prkotinová změna. Tlačítko Start se změnilo na kulaté, ale nikdo ho nepřemísťuje nahoru, nikdo nešíbuje s ovládacími prvky oken atd. Základy pro uživatele zůstaly z velké části stejné.

Co se týče CV, tak to už je komedie. Takže OS, který má 0,7-2%, budeme ještě dělit na distribuci a u té ještě uvedu použité grafické prostředí. To se pak té oblibě Linuxu nikdo nemůže divit.

A ještě k těm změnám grafického prostředí. Auta jsou zde velmi oblíbená, takže si představte krásný nový sporťák, který má jen drobnou odlišnost. Jednička se neředí k sobě a dopředu, ale od sebe a dozadu. Ostatní rychlosti obdobně. To přece není tak velká změna, ale většině lidí by to dělalo zpočátku velké problémy a museli by víc myslet na řazení a méně si všímat okolí. Pro havárie jak dělané.

[Gilhad]

A ted si predstav, ze by snad dokonce existovaly auta s motorem na benzin a jina s motorem na naftu. No to kdyby nekdo presel z nafty na benzin a nacerpal jak je zvykly tak mu to ale vubec nepojede!

Nebo kdyby existovaly mala auta pro snadne parkovani a velka auta, kam se da nalozit rodina i s kocarkem, lyzema a psem. No to kdyby nekdo jezdil s malym autem a pak sednul do velkeho, tak by pri parkovani samozrejme naboural!

Jeste stesti, ze naprosta vetsina aut se od sebe lisi pouze barvou karoserie a nicim jinym. Jedna velikost, jedno palivo, jedny jizdni vlastnosti, to prece musi vyhovovat vsem. Pockat, nebo ze bych se snad pletl?

[Veterán]

Zajímavé, já jsem si všimnul, že řízení je v dané zemi vždy stejné (levé nebo pravé), ovládací prvky u volantu se také příliš neliší, i to řazení je značně stejné u náklaďáku i Smartu, pouze u Trabantu je to trochu jinak. A tankování není zrovna činnost, kdy kterou dělám podvědomě při skutečné práci (řízení). Tankování bych označil zapnutím počítače a to je skoro na každé bedně umístěno jinak.

[Gilhad]

Zajimave, aj u nas videl jezdit auta i s pravostranym rizenim a kamarad jel do anglie s autem s levostranym rizenim ... Ale Menu->file->open mi prijde velice podobne na menu->soubor->otevrit a jestli si pro seznam aplikaci musim kliknout nahoru(gnome), dolu(kde), nebo doprostred(fluxbox) me taky nijak kriticky nezbrzdi. A jakmile mam jednou otevreny (firefox/open office/vim/mc/gimp/libovolny jiny program) tak to ovladani je prakticky stejne bez ohledu na to, odkud jsem ho spustil.

A nastavovani systemu je vec, ktera se vetsinou udela jednou a pak uz se tak necha, nemluve o tom, ze jakekoli vetsi zasahy ve firme by mel delat vetsinou administrator, nikoli vymenny spotrebni uzivatel.

Takze ano, kdyz se tomu koukam pod kapotu (konfigurace), tak se to muze lisit. Kdyz to tankuju a nebo startuju, tak se muze lisit, jestli mam klicky nebo kartu (spousteni aplikaci z menu nebo ikonkama). A kdyz jedu tak volantem kroutim stejne, radici paka radi stejne a blinkry blinkaji stejne (dana aplikace ma stejne ovladani bez ohledu na spravce oken)

[Veterán]

Vás možná kliknutí nahoru, dolu, doprostřed nebrzdí. Ale promluvte si někdy s lidmi, pro které je počítač jen nástroj. Ti podobné změny nenávidí a jsou ochotni je akceptovat jen při výměně počítače s novým OS. A to se děje vždy jen po několika letech. Představa, že se jednou setkají s ovládáním nahoře (práce), podruhé dole (notebook) a potřetí si ho vyvolají prostředním tlačítkem myši (doma), tak ta je od Linuxu rychle vyžene.

[Gilhad]

Tady to vycitate jako problem pri zmene zamestnani - ja teda zamestnani menim taky az po nekolika letech.

Ostatne predstava, ze doma budou mit stare 98, v praci XP a na NB Vistu se mnoha lidem naplnila i na platforme Windows.

[Veterán]

A tam jsou změny typu kliknutí nahoře, kliknutí dole, použij prostřední tlačítko myši?

[Jendа]

Ve Windows jako takových zrovna ne, ale v jednotlivých aplikacích (os MS) už ano.

[Fluttershy, yay!]

Každý se naučí používat jiné grafické prostředí. Ale otázkou je, kolik to stojí času a kolik chyb při práci udělá. Stačí si jen přečíst zdejší diskuse, jak "skvělí" Linuxoví systemáci nebyli schopni najít ve Win Vista nastavení sítě. Každý má totiž zažité nějaké postupy a jejich změna není nic příjemného. Já navíc popisoval přechod mezi horizontálními verzemi Windows a Vy se okamžitě začnete zabývat přechodem na novější verzi, kde pro jistotu pomíjím, že Aero je celkem prkotinová změna. Tlačítko Start se změnilo na kulaté, ale nikdo ho nepřemísťuje nahoru, nikdo nešíbuje s ovládacími prvky oken atd. Základy pro uživatele zůstaly z velké části stejné.

Třeba kompletně jiné "start" menu (Y2K→XP→Vista).

Co se týče CV, tak to už je komedie. Takže OS, který má 0,7-2%, budeme ještě dělit na distribuci a u té ještě uvedu použité grafické prostředí. To se pak té oblibě Linuxu nikdo nemůže divit.

Taky můžu napsat, že umím ovládat počítač, že?

[Jendа]

Třeba kompletně jiné "start" menu (Y2K→XP→Vista).

On i takový Ribbon…

[pavlix]

Ono by si stačilo přečíst diskuzi, jak skvělí systémáci naučení na WinXP hledali na Win Vista nastavení sítě.

Mezi náma, zkuste si ve Vistách projet nastavení firewallu, zkuste třeba povolit ICMP pingy... zjistíte, že Vista má dva různé konfigurační nástroje na firewall, které se neshodují co do funkčnosti.

Moje teorie, kterou mi zatím nikdo nevyvrátil je, že jedno obecné admin rozhraní bylo starší, druhé novější, a shora přišel příkaz vydat Visty v době, kdy ještě nebylo vše migrováno ze staršího na novější a přitom některé věci už fungovaly jen na novější.

Prostě vydání v půlce vývoje. Ale jestli mě někdo chce vyvést z omylu, tak prosím.

[Veterán]

Promiňte, ale já psal o lidech, kteří používají počítač na práci, a ne o jeho správcích. Správce vždy u nové verze najde plno změn v hloubce systému, kam uživatel prakticky neleze. Správce je ostatně za hloubku svých znalostí placen a má čas se tím zabývat. Uživatel zase chce, aby změny na povrchu nebyly takové, aby se vše musel učit znova a běžné funkce hledat o kus jinde. Ostatně si přečtěte diskuse uživatelů Ubuntu, když přesunuli ovládací prvky okna zprava doleva. Je to viditelné, ale zažitý reflex každého ještě nějaký čas vede na původní místo.

A mimochodem, já psal o přechodu HORIZONTÁLNÍM. Tím myslím třeba XP Home na Prof. Pro uživatele se tím z hlediska ovládání prakticky nic nemění. A vy opět argumentujete přechodem na novější verzi.

[pavlix]

Já reagoval na vaše:

Linuxoví systemáci nebyli schopni najít ve Win Vista nastavení sítě.

A vy opět argumentujete...

V tomhle vlákně jsem pokud vím ještě neargumentoval.

[Gilhad]

A vy zase argumentujete jinym WM. Pokud bych bral jako horizontalni prechod XP - MacOS ze stejne doby, taky bych mezi placenymi WM nasel silne rozdily. A znam firmy, kde se na MacOS jelo ve velkem i kdyz v jinych firmach v te dobe preferovali Windows.

[Grunt]

Promiňte, ale já psal o lidech, kteří používají počítač na práci,

Někdy by mě opravdu zajímalo co si pod takovou prací na počítači představujete. Toto?

[pavlix]

To se pak té oblibě Linuxu nikdo nemůže divit.

Vždy prosím upřesňujte, že máte na mysli Linuxový desktop, případně ještě laptop.

V obecnější rovině je obliba Linuxu úplně někde jinde a celkem hbitě roste.

[Veterán]

V tomto máte bezpochyby pravdu. Jenom jsem nikdy nepochopil, proč se ve specializovaných zařízeních neprosadila BSD, která by firmám ještě umožnila nezveřejňovat zdrojové kódy a kvalitou byla dlouhou dobu před Linuxem.

[pavlix]

Taky mě to udivilo. Ale z dnešního pohledu je Linux asi na lepší úrovni, a možná přecejenom měl ve své mělo GNU i šikovnější zastánce. BSDčkáři byli oproti FSF/GNU vždy téměř výhradně technicky založení. Možná bych hledal důvod tam.

Jinak tenhle geniální nápad dostali třeba v Applu, byť na tom postavili desktop. Pár BSD-based routerových distribucí zase bylo aspoň v USA.

[Veterán]

Takže horší systém - Linux vyhrál díky lepšímu marketingu. A zde se plno lidí podivuje, že Windows vyhrávají na desktopu právě díky marketingu a jednotnosti prostředí, což je pro firmy dost důležitá vlastnost.

U Applu by mě zajímalo, zda si BSD zvolili z důvodu možnosti utajení kódu (části přece zveřejnili), tehdy lepší kvalitě nebo prostě navazovali na NextStep. Ale v oblasti uživatelského rozhraní odvedli velmi dobrou práci.

[pavlix]

Takže horší systém - Linux vyhrál díky lepšímu marketingu.

To je otázka názoru. A konkrétně názor, že *BSD byly oproti linuxovému jádru v kombinaci s GNU userspace technicky lepší, nebyl rozhodně ojedinělý.

Vtip je v tom, že v dnešní době se linuxovému světu dostává tolik pozornosti, že to má zpětně vliv na technickou propracovanost, čímž (znalejší mi snad dají za pravdu) se linuxové distribuce dostávají v mnohém před *BSD.

Druhá věc je, že obojí je opensource, to znamená, že všechny linuxové i *BSD projekty se vzájemně ovlivňují a pomáhají si (třeba i nevědomky). Existence kvalitního OSS driveru pro jeden operační systém je dobrý základ pro vytvoření driverů pro ty ostatní. A aplikace i knihovny se hodně sdílejí.

A zde se plno lidí podivuje, že Windows vyhrávají na desktopu právě díky marketingu a jednotnosti prostředí, což je pro firmy dost důležitá vlastnost.

Víš, ono se plno lidí podivuje... a plno lidí se zase nepodivuje... a plno lidí to třeba ani nezajímá. Nelze z pár komentářů vyvodit obecný profesionální názor linuxáka. Teda on spíš nejde vyvodit vůbec :).

Jinak prvně jsem se od bál hloupého flejmu, ale diskuze se ukázala docela poučná, aspoň pro mě. Oceňuju to.

U Applu by mě zajímalo, zda si BSD zvolili z důvodu možnosti utajení kódu (části přece zveřejnili), tehdy lepší kvalitě nebo prostě navazovali na NextStep. Ale v oblasti uživatelského rozhraní odvedli velmi dobrou práci.

Vůbec netuším.

[Aleš Kapica]

Pánové a přitom odpověď je zcela prostá.

Pokud někdo pidlá nějaké věci a není ničím nucen kód zveřejnit, tak lze těžko očekávat, že se bude nabídka dostupného software zlepšovat. Rigidnost a možnost kód uzavřít - to jsou příčiny úpadku BSD. Linux nebyl a není dokonalý, ale díky své otevřenosti je podroben tvrdému evolučnímu procesu. Přežívají v něm jen technologie jejichž vývoji se někdo věnuje a to jsou jen ty, které se zároveň aktivně využívají.

[pavlix]

Rigidnost a možnost kód uzavřít - to jsou příčiny úpadku BSD.

To jsou pouhé spekulace.

Linux nebyl a není dokonalý, ale díky své otevřenosti

BSD je *otevřenější než Linux. Podle toho, co píšeš, by tedy mělo (za tohoto předpokladu) být ještě úspěšnější.

Přežívají v něm jen technologie jejichž vývoji se někdo věnuje a to jsou jen ty, které se zároveň aktivně využívají.

Tužím, že se tu nedávno probíralo jak moc výjimek má toto pravidlo údajně potvrzovat.

*v mnoha věcech, například otevřenější vůči kódu pod jinými licencemi

[pavlix]

Pokud někdo pidlá nějaké věci a není ničím nucen kód zveřejnit, tak lze těžko očekávat, že se bude nabídka dostupného software zlepšovat.

Tady je protipříklad Redhat, který uvolňuje spoustu věcí, které nemusí.

[ion]

Pracujem vo firme, ktorej 90% profitu sa tvori predajom a podporou linuxu a aplikacii na nom beziacich. Napriek tomu, vacsina softu vo firme bezi len na windows. Kupuju sa riesenia ako MS workspaces, Cisco VPN a pod. Teda vacsinou veci, ktore maju solidnu OSS nahradu.

Jeden z hlavnych dovodov, preco je situacia taka aka je, ze firma, ktora potrebuje kupit software potrebuje takisto zaistit podporu a ta je bohuzial spojena vacsinou len s MS rieseniami.

Kym nebudu mat linuxove riesenia oficialnu podporu, tak sa nic nezmeni.

[Fluttershy, yay!]

Oficiální podpora od Red Hatu, Oracle, Novellu nebo tak někoho je nic?

[sigma]

RedHat / Novell poskytují podporu, ale jen pro operační systém a základní aplikační software, který je součástí "distribuce". Případně pro svoje proprietální věci, kterých má ke SLES Novell celkem dost, a pěkných. Třeba ZENworks.

A obvykle se ten OS neprovozuje sám pro sebe, ale aby na něm běžely nějaké aplikace od dalších dodavatelů. Třeba Oracle DB, tam je zrovna podpora i pro Linux. Ale mnohem širší spektrum aplikací dodavatel podporuje jen na Windows. Existují k nim OSS alternativy, ale k těm už nikdo obvykle podporu neposkytuje (čest výjimkám). To je ten problém.

Navíc pokud ta aplikace je podporované jen na RHEL / SLES, může to být celkově dražší, než její provoz na Windows. Support pro RHEL nestojí zrovna málo.

[Fluttershy, yay!]

Kolik stojí podpora od MS? Opraví na vyžádání bug v systému?

[sigma]

Nezlob se, ale tváříš se strašně chytře na to, co to tom víš, a jaké s tímhle prostředím máš vlastní zkušenosti.

RedHat v rámci supportu skutečně evidentní bug obvykle opraví, dokonce velmi rychle. Cena tomu odpovídá, a neříkám, že není ekvivalentní.

Ne pro každou aplikaci / každou "blbost" ale taková platforma je potřeba. Ve Windows Server světe to funguje trochu jinak. Obvykle žádná "extra" podpora od MS není, a čeká se, jestli se MS uráčí vydat fix. Překvapivě to ale funguje, a tohle není rozhodně důvod, kvůli kterému by měl MS oproti linuxu zásadní nevýhodu.

Vývojář komerční aplikace, ke které bude řešit i support, může-li si vybrat platformu, má zjednodušeně 3 možnosti: 1) Linux OS s drahým supportem, 2) Windows OS bez supportu, 3) Linux OS bez supportu. Rozdíl mezi možnostmi 2 a 3 není v praxi tak velký.

[pavlix]

Ne pro každou aplikaci / každou "blbost" ale taková platforma je potřeba. Ve Windows Server světe to funguje trochu jinak. Obvykle žádná "extra" podpora od MS není, a čeká se, jestli se MS uráčí vydat fix. Překvapivě to ale funguje, a tohle není rozhodně důvod, kvůli kterému by měl MS oproti linuxu zásadní nevýhodu.

Ono už dneska ve světě Linuxu a opensource funguje relativně široký trh s podporou. Dokonce existují i bezplatné formy podpory pro ty, co se chovají slušně a nepožadují garance.

Vývojář komerční aplikace, ke které bude řešit i support, může-li si vybrat platformu, má zjednodušeně 3 možnosti: 1) Linux OS s drahým supportem, 2) Windows OS bez supportu, 3) Linux OS bez supportu. Rozdíl mezi možnostmi 2 a 3 není v praxi tak velký.

Moc moc záleží na typu aplikace.

Ale osobně nesouhlasím s tím rozdílem mezi 2 a 3, ze zkušenosti mi přijde diametrálně odlišný. On totiž OSS software člověka podporuje i sám, pokud té podpory umí využívat. Vedle dokumentace totiž existují i zdrojové kódy a v mnoha případech jsou sdílnější než kdejaký support.

Samozřejmě je to projekt od projektu, ale dostupnost zdrojových kódů třeba u knihoven je něco, co vám umožní pracovat dokonce i v případě, že selže dokumentace a nemáte možnost kontaktovat přímo vývojáře knihovny.

[gtz]

To oni nedělají, MS nemá podporu jako takovou. Podporu poskytují Ti, kteří jsou s tím nějak spjatí. Třeba HP/DELL/IBM nebo nějací VAR partneři kde to kupuješ.

[pavlix]

Existují k nim OSS alternativy, ale k těm už nikdo obvykle podporu neposkytuje (čest výjimkám). To je ten problém.

Nejsem si jistý, jestli toto obstojí, protože k OSS aplikaci může podporu nabídnout naprosto kdokoli, kdo na to má prostředky.

Navíc pokud ta aplikace je podporované jen na RHEL / SLES, může to být celkově dražší, než její provoz na Windows. Support pro RHEL nestojí zrovna málo.

To už je věc trhu, na OSS trhu existují špičky i třeba samostatní konzultanti. Stejně jako existuje vedle RHEL například CentOS.

[pavlix]

Jeden z hlavnych dovodov, preco je situacia taka aka je, ze firma, ktora potrebuje kupit software potrebuje takisto zaistit podporu a ta je bohuzial spojena vacsinou len s MS rieseniami.

On MS někdy v tomto vesmíru poskytoval skutečnou technickou podporu třeba na úrovni Redhatu?

Kym nebudu mat linuxove riesenia oficialnu podporu, tak sa nic nezmeni.

Je mi líto, ale dokazováním vaší naprosté ignorace oblasti, o které píšete, se akorát tak ztrapníte. Doporučuju prostudovat trh, než znovu přijdete s tak silnými slovy.

[gtz]

On MS někdy v tomto vesmíru poskytoval skutečnou technickou podporu třeba na úrovni Redhatu?

Jistě, že ne, MS jen prodává systémy a víc ho nezajímá. "Šup krabici sem a tam" no a podporu si musí člověk draze zaplatit u odborníků, kteří jsou na to certifikovaní popř. ji získá při koupi nějakého řešení (HP/IBM/DELL mají také tyto podpory) a není to žádná láce. Je fakt, že za RH/SLES dám také hodně peněz za podporu, ale mám nějakou jistotu, že na druhé straně drátu někdo bude. A podpora na linkách těch firem je někdy strašná haluz.

[RoboShim]

A ještě k těm změnám grafického prostředí. Auta jsou zde velmi oblíbená, takže si představte krásný nový sporťák, který má jen drobnou odlišnost. Jednička se neředí k sobě a dopředu, ale od sebe a dozadu. Ostatní rychlosti obdobně. To přece není tak velká změna, ale většině lidí by to dělalo zpočátku velké problémy a museli by víc myslet na řazení a méně si všímat okolí. Pro havárie jak dělané.

Ale ono to tak je. Jedno auto ma zpatecku vpravo a dozadu, jine auto tam ma sesty stupen rychlosti a zpatecka se radi stlacenim radici paky a zarazenim pozice "1". Ale osobne bych ty zmeny prirovnal zmene pozice radici paky nebo rucni brzdy. Radici paka je obvykle vpravo dole vedle sedacky ridice a tam je i rucni brzda. Na mem Priusu je radici packa (automatiky) na stredovym panelu vpredu u rizeni teploty a misto rucni brzdy mam pedal vlevo u dveri, skoro jako spojka. A taky to dokazu ridit, protoze staci trosku premyslet, precist si navod nebo se zeptat prodejce.

Ale samozrejme me vytocila zmena konfiguracniho panelu Win Vista a vys, oproti WinXP. Protoze Ovladaci panel neni ovladani, ale nastaveni. V ovladacim panelu obvykle resim problemy a potrebuju, abych rychle nasel ten panel a proto je dobre, aby byl stejny. Kdyz to srovnas s linuxem, Linux uz pres 10 let pouziva stejne nastroje (ifconfig+route), nove ted prisel iproute2 (ale porad funguje ifconfig a prechazi se velice opatrne), ipchains se zmenil na iptables (to byla razantni zmena v jadre, ale fakticky staci pouzit iptables misto ipchains), ale distribuce pouzivaji porad stejne konfiguracni umisteni-ve Fedore najdes porad /etc/sysconfig/ifcfg-*, v debianu /etc/network/interfaces, a SuSE ma "porad stejny" yast (na male zmeny) a na kazdem linuxu najdes /etc/resolv.conf - tohle se proste nemeni. BTW az zase nekdo bude kecat o TCO, tak rozhodne ve Windows jsou vyssi, protoze s novou verzi musis preskolovat Adminy na novej system. Linux se nemeni, nebo velice opatrne. Na linuxu nemusim hledat s novou verzi, kam to vyvojari nacpali a jak presne se to ovlada.

[Jendа]

Ale ono to tak je.

A teď si představ, že já mám řazení na řídítkách!

[Fluttershy, yay!]

Ty máš v autě řidítka?

[Jendа]

Nemám auto. Proč přirovnávat systémy jenom k autům, když tu jsou i jiné dopravní prostředky, které se také ovládají poněkud rozdílně?

[phr]

Ale samozrejme me vytocila zmena konfiguracniho panelu Win Vista a vys, oproti WinXP.

Jo tak přesně tohle mě štve u Sedmiček. Už je musím používat tři čtvrtě roku a pořád hledám a hledám, kde je to co zrovna potřebuju. Kdyby aspoň to bylo nějaké logické vylepšení, ale je to jenom změna pro změnu.

Zlatý Drak v Mandrivě !

[default]

Na obsah toho vokýnka se vykašli. Prostě do hledacího políčka v pravo nahoře napiš, co chceš nastavit, a Windows ti to najdou. Funguje to skvěle. Tuhle feature chápu jako nejlepší možné řešení, jak se vymanit z toho dialogového pekla.

[rastos]

Prostě do hledacího políčka v pravo nahoře napiš, co chceš nastavit, a Windows ti to najdou. Funguje to skvěle.

Funguje to na &@#^%$.

A bude to tak prinajmenšom dovtedy, dokedy na slovenských windowsoch budem mať "Skicár", "Poznámkový blok" a "Konfigurácia a stav zálohovania", ale zároveň "Event Viewer", "Task scheduler" a "Windows Firewall with Advanced Security".

[default]

Pravda, já software kupuji zásadně v anglické mutaci. A tam to funguje. Takže mě berte s rezervou.

[frEon]

A ještě k těm změnám grafického prostředí. Auta jsou zde velmi oblíbená, takže si představte krásný nový sporťák, který má jen drobnou odlišnost. Jednička se neředí k sobě a dopředu, ale od sebe a dozadu. Ostatní rychlosti obdobně. To přece není tak velká změna, ale většině lidí by to dělalo zpočátku velké problémy a museli by víc myslet na řazení a méně si všímat okolí. Pro havárie jak dělané.

OT: ja jsem si jednou kvuli zprehazenym rychlostem rozbil hubu o volant v traktoru - zaradil jsem si zpatecku

[RoboShim]

Window Manager:

Existence více různých manažerů oken je ale i chyba. Vemte si uživatele pracujícího na Linuxu. Je zaměstnaný ve firmě A, kde používají KDE. Dá výpověď, u nové firmy se pochlubí, že umí Linux a pak nevěřícně kouká na GNOME, nebo nějaký málo rozšířený manažer. Firma pak musí provádět zaškolení a ztrácí tím čas i peníze. U Windows se v horizontální rovině (home - ultimate) z hlediska uživatele nic nemění a přeškolení je nutné jen při přechodu na novější verzi.

Pro správce to pak znamená učit se řešit problémy KDE i GNOME a doufat, že u nového zákazníka nebude ještě něco dalšího. Opět je to ztráta času a nutnost odmítat zákazníky s atypickým manažerem, nebo se opět učit něco, co další rok vůbec nepoužije.

Tohle je obvykly argument lidi uprednostnujicich Windows. "Ale v Linuxu to je jinak, to se budu muset ucit jinak". A pritom reseni je jednoduche. Neucit se nazpamet klikat na treti ikonu od shora s pismenkem "e" nebo na patou ikonu zdolu s pismenkem "W", ale premyslet. Chci jit prohlizet internet, tak si spustim prohlizec, ktery bude zrejme v nabidce programu ve skupine "Internet", nebo chci psat dokument, tak spustim program pro psani textu, cili v nabidce ve skupine Kancelarske nastroje - tyhle katorie ma Gnome a myslim i KDE. Jinak pro stredne zrucneho Admina neni problem pripravit nabidku s nejdulezitejsimi aplikacemi pro kazdeho zamestnance pouze jednou a pak nakopirovat na vsechny pocitace. BTW, na otazku "a jak uzivatel pozna, ze OpenOffice.org Writer je program pro psani textu a OpenOffice.org Calc je tabulkovy proceser" reaguji otazkou, jak uzivatel pozna, ze MS Word je program na psani a program MS Excel je tabulkovy procesor?

Virtuální plochy:

Docela se hodí, ale autor blogu mluví o šedesáti. To je ergonomická sebevražda. Určitě si pamatuje co má na ploše 3, 23, 33 a 53. A nevím, v čem je výhodnější trefování myší na ikonu plochy 44, než trefováním se na ikonu jednoho z deseti programů na šesti plochách.

Samozrejme, obcas nevim presne, co na jake plose je, ale jde o to, aby se mi vice prace nemichalo do sebe a kdyz na necem delam a nekdo prijde s necim akutnim, tak prepnu na prazdnou plochu a muzu se soustredit na aktualni akutni problem a nepletou se mi tam okna jinych ukolu. Ono neni moc velka prdel, kdyz takhle pracujes na nejake ostrem serveru, nekdo prijde, ze potrebuje neco na jinych devel server udelat a pak rebootnout a ty pak kvuli prepnuti do spatneho okna rebootnes jiny server (to byl jen priklad). A jinak, ja na plochy neklikam. Nemam nikde zadnou mapu ploch, krome sve hlavy. Vzdy vybiram plochy pomoci klaves. Plochy jsou ve ctverci 6 radek a 10 ploch na kazdem radku. Alt+sipka posun o jedno okno vpravo/vlevo/nahoru(+10)/dolu(-10). Alt+cislo 1-0 = skok na plochu 1 - 10 v aktualnim radku. A programy prepinam taky pomoci ALT-Tab, pripadne (pri vetsim poctu oken) otevru Alt-Tab seznam programu a mysi zvolim. A ano, 60 ploch je hodne. Zacal jsem pouzivat system dvou ploch pro jeden ukol, cili 1-2 ukol1, 3-4 ukol2 atd. Ikdyz nekdy nevyuziju druhou plochu, je dobry ji mit, kdyz potrebuju k zadanemu ukolu neco overit a nechci to motat dohromady. Aktualne mam v praci zabranou prvni radu (51-60), email, root na vlastnim systemu, nejaky vedlejsi spojeni na druhy PC. Dale druhou az ctvrtou radnu (41-50, 31-40 a 21-30) pro praci, tam mam asi tech rozdelanych 5-7 ukolu. Kdyz aktualizuju servery, sjedu az na 1-10 a tam spustim nekolikrat multissh, na kazde plose tak na 25 serveru (25 oken), vsechny servery zaberou tak 5 ploch a pak tech ca. 125 serveru ovladam najednou.

[Jendа]

BTW, na otazku "a jak uzivatel pozna, ze OpenOffice.org Writer je program pro psani textu a OpenOffice.org Calc je tabulkovy proceser" reaguji otazkou, jak uzivatel pozna, ze MS Word je program na psani a program MS Excel je tabulkovy procesor?

Tak spousta desktopových prostředí má v nabídce „Textový procesor OO Writer“ nebo „Webový prohlížeč Firefox“. Na Windows se v nabídce Start hledá dost špatně, protože defaultně se to řadí podle výrobce (nebo už to taky změnili?).

[RoboShim]

FS - na windowse nikto FS nerieši. NTFS žurnaling má, a pády systému prežije rovnako dobre ako linuxové FS. Šifrovanie a kompresia on-the-fly existuje. Popravde tá kompresia mi v stock inštalácii na linuxe chýba

No, jde o to, ze bez podpory dalsich FS budu asi tezko soubory v takovem FS editovat. Je hezke, ze NTFS ma vsechny ty khuul vlastnosti, ale to mi jaksi nepouze upravit porouchany linux FS, nebo zkopirovat data pred smazanim disku.

Navic, popravde k te kompresi. Kdyz se nejaky linuxak zmini, ze sdilene knihovny setri misto na disku, tak se ozvou hlasy, kdo dneska resi misto na disku. Takze popravde, OPRAVDU nekdo dneska komprimuje soubory na FS? Ja komprimuju akorat veci do emailu a stahuju balicky k instalaci.

RAID, LVM - to že to nevieš, nie je chyba Windowsov (neboj, tiež to neviem)

Ja vim, psal jsem, ze jsem to nikdy nepouzil Ani nevim, kde bych to hledal. Pokud si pamatuju, tak ve spravci disku ve WinXP jsem to nevidel. Mozna Vista/7 uz to umi. V linuxu je to uz pres 10 let, proto to taky znam.

Konfigurace - každý Win admin ti povie "od toho je Active directory" (teda za predpokladu, že soft je integrovateľný do AD. Ten "veľký" je.)

Jasne Jedna vec je, co mi Windows dealer rekne a ukaze na slajdu, druha vec, jak to doopravdy funguje. Mame AD, pres Group Policy pro interni sit mame zakazany firewall, pro jinou sit aktivovany, ale melo by to byt "prednastavene" a uzivatele by meli mit moznost si to zmenit. Bohuzel je prepinani sedive, nejde to zmenit. Pry nejaky bug, ale netusim presne, do Windows nedelam (a nechci).

Nicmene krome hromadne zmeny konfiguraci jsem mel na mysli i jednoduche dohledani ulozeni konfigurace a moznost textoveho zpracovani konfigurace (napr. post-install skriptem balicku podle dynamickych hodnot, napr. nastaveni NTP serveru podle aktualni konfigurace default GW).

Log soubory - eventlog je prepracovaná vec s nevyužitým potenciálom. Hlavne od Visty vyššie. Využité naplno to môže byť lepšie ako linuxové logovanie.

Ano, obcas na nejakych windows do toho zabrednu, filtrovat se tam i da, hlaseni je tam taky dost. Kdyby se vylepsil obsah tech hlasek a byl vice specificky, tak by to mohlo byt super. Ale na grep /var/log/messages to stejne nema

Terminál bash+utils - cygwin. Jardík ho tu zatracuje, ale me nejaké problémy nerobí. MS ponúka PowerShell - vie to kadečo. Možno tomu len treba prísť na chuť.

Ano, pokud uz jsem musel na Windows byt a potreboval jsem opravdu nutne scriptovat a nemohl jsem mit virtualni linux nebo vzdaleny linux, tak je cygwin jedina moznost. Jde tam i Xserver s xtermem. Jinak samozrejme nativni portovane aplikace pro Windows, gvim.exe, firefox, openoffice, psi, etc.

Login Manager - eh. login manager vidím po dobu než stihnem naklepať heslo. Je fuk ako vyzerá. XDMCP to nevie, ale RDP je takmer ono.

Ano, samozrejme. Bezne se to nevyuzije.

Virtuální plochy - máš pravdu, hoci existujú 3rd party doplnky. To že sú 3rd party nie je na závadu. Len treba, aby boli stabilné.

Samozrejme, to jsem take snad zminil. Nasel jsem jeden na virtualni plochy, byl zadarmo a fungoval dost dobre, dokonce i presun aplikaci mezi plochami umel. Sice jen devet ploch max. ale fungoval dost stabilni (nektere z testovanych fungovaly obcas spatne), ale i presto tam neco "ulitlo", proste nebylo to 100% cisty jako v linuxu.

Klávesové zkratky - máš pravdu. Aj keď na linuxe mám problém nastaviť skratku, pretože vždy sa trafím na niečo čo už existuje

Samozrejme v tech zkratkach mam logiku, mozna jsem to zminoval u obrazku desktopu. Proste aplikace maji vetsinou svoje zkratky pomoci CTRL, ty nepredelavam. Vlastni program-zkratky mapuju na CTRL-ALT a CTRL-SHIFT-ALT. Plochy jsou na Alt-1..Alt-0 a Alt-PgUp/PgDown. Okenni zkratky (max, min, vyber pro presun po plochach, schovani do titulku atd) pres ALT (samozrejme tim prepisuju Menu zkratky aplikaci, ale to vetsinou nepouzivam, nebo pouzivam F10). Zkratky beziciho okna pak CTRL-ALT-1..0.

multissh - Active Directory. Je to iný prístup. Tebe multissh vyhovuje viacej. Ale AD je tiež silný nástroj.

No, to ne. To myslim neco jinyho. Predstav si to, ze otevres treba 10 RDP spojeni a pak v jednom okne neco delas a to same se dela na vsech RDP spojenich. Vetsinou to pouzivam pri aktualizaci systemu, ale muzu tak vlezt treba i na vsechny XEN servery, vylistovat si na vsech bezici guesty, neco s nima udelat, nebo vyeditovat nejaky textovy soubor atd. Proste misto abych se postupne logoval na vsechny servery a spustil tam nejake prikazy, tak to udelam najednou se vsema.

Ak si odmyslíš obchodné praktiky MS, licenčné obmedzenia, cenu, integrovateľnosť do heterogénneho prostredia, dodržiavanie štandardov, uzavretosť, ... tak je to skoro ono

Ano, kdyz si odmyslis vsechno od MS, tak .... tak vlastne nezbude nic

Windows - ľahké problémy sú ľahké, ťažké problémy sú za $$$, nemožné problémy sú nemožné.

Hezky

[Jendа]

Windows - ľahké problémy sú ľahké, ťažké problémy sú za $$$, nemožné problémy sú nemožné.

Hezky

Někdy jsou lehké problémy (na Linuxu) těžké až nemožné (na Windows). (samozřejmě to někdy platí i naopak)

[rastos]

multissh - Active Directory. Je to iný prístup. Tebe multissh vyhovuje viacej. Ale AD je tiež silný nástroj.

No, to ne. To myslim neco jinyho. Predstav si to, ze otevres treba 10 RDP spojeni a pak v jednom okne neco delas a to same se dela na vsech RDP spojenich. Vetsinou to pouzivam pri aktualizaci systemu, ale muzu tak vlezt treba i na vsechny XEN servery, vylistovat si na vsech bezici guesty, neco s nima udelat, nebo vyeditovat nejaky textovy soubor atd. Proste misto abych se postupne logoval na vsechny servery a spustil tam nejake prikazy, tak to udelam najednou se vsema.

Ja mám celkom dobrú predstavu, čo je multi-ssh. Hoci ho nepoužívam (nepotrebujem). Ale ide o to, že unixový prístup predpokladá, že na urobenie niečoho sa treba na každý systém prihlásiť a upraviť súbor/pustit program/...

Windowsový prístup je iný. N systémom povieš "vy tvoríte spolu skupinu S, ktorá zdieľa nastavenia" a potom povieš "skupina S, pooozor. zmena z X na Y". A všetci členovia skupiny to automaticky urobia. Žiadne prihlasovanie, žiadne spúšťanie programov.

Niečo podobného v Linuxe by si mohol dosiahnuť zdieľaním niečoho ako /etc cez NFS medzi N strojmi. Teraz si predstav, že tých skupín je viacero, niektoré sa sčasti prekrývajú, potrebuješ zdieľať veci čo nie sú v /etc (napr. template pre OOo), ...

Oba prístupy majú niečo do seba. Ten linuxový je taký KISS, ale windows si skrátka vymyslel iný.

[pavlix]

Niečo podobného v Linuxe by si mohol dosiahnuť zdieľaním niečoho ako /etc cez NFS medzi N strojmi. Teraz si predstav, že tých skupín je viacero, niektoré sa sčasti prekrývajú, potrebuješ zdieľať veci čo nie sú v /etc (napr. template pre OOo), ...

To sdílení /etc nedává úplně smysl. Spíš se dají dělat společné úpravy /etc, což je celkem easy.

Ale v praxi by se takovýto požadavek stejně řešil konfiguračním démonem, který by se staral jak o aktualizaci run-time i persistentní konfigurace, tak o odpovídání na dotazy na konfiguraci.

Oba výše uvedené přístupy dávají smysl a oba jdou na linuxu implementovat, jen ten druhý bude trošku dražší.

[RoboShim]

Niečo podobného v Linuxe by si mohol dosiahnuť zdieľaním niečoho ako /etc cez NFS medzi N strojmi. Teraz si predstav, že tých skupín je viacero, niektoré sa sčasti prekrývajú, potrebuješ zdieľať veci čo nie sú v /etc (napr. template pre OOo), ...

To sdílení /etc nedává úplně smysl. Spíš se dají dělat společné úpravy /etc, což je celkem easy.

Ale v praxi by se takovýto požadavek stejně řešil konfiguračním démonem, který by se staral jak o aktualizaci run-time i persistentní konfigurace, tak o odpovídání na dotazy na konfiguraci.

Oba výše uvedené přístupy dávají smysl a oba jdou na linuxu implementovat, jen ten druhý bude trošku dražší.

Nerekl bych, ze by byl drazsi ten druhy. Cfengine funguje dobre, umi spoustet i skripty a odpovedi na otazky se daji napr. na debianu preddefinovat pomoci debconf-set-selections. Nektery veci uz na cfengine mam, ale nemam proste dobry pocit na 100 strojich neco spustit uplne automaticky Uz jednou se mi to vymstilo, kdyz v etchi upgradovali nss-ldap a zacal mi tuhnout celej system. Nastesti to tenkrat bylo do 10 stroju, tak se to dalo jeste relativne rychle napravit. To byl taky zatim jedinej vetsi bug, ale duvod jsem nezjistil, proste jsem tam nacpal starsi verzi a zapinoval.

[pavlix]

To bych si možná nechal docela ukázat :).

[alkoholik]

Podivejte se treba na cfengine. Pres NFS se skutecne /etc nesdili.

[RoboShim]

A nebo takovej preseed, pro me osobne je pak instalace lahoda Nekdo to jeste micha s FAI (+cfengine), ale tolik masin zase nemam, abych to dostatecne vyuzil. A nebo netboot s OS v RAMce (diky squashfs+unionfs/aufs). Nerad bych hledal na Inetu navody, jak tohle udelat ve Windows, natoz abych to MUSEL vubec delat

[rastos]

FS - na windowse nikto FS nerieši. NTFS žurnaling má, a pády systému prežije rovnako dobre ako linuxové FS. Šifrovanie a kompresia on-the-fly existuje. Popravde tá kompresia mi v stock inštalácii na linuxe chýba

No, jde o to, ze bez podpory dalsich FS budu asi tezko soubory v takovem FS editovat. Je hezke, ze NTFS ma vsechny ty khuul vlastnosti, ale to mi jaksi nepouze upravit porouchany linux FS, nebo zkopirovat data pred smazanim disku.

Mám isté pochybnosti, že by si v Linuxe opravoval FS z Amigy, BeOS, QNX alebo HP-UX. Opravuješ FS, ktoré v systéme používaš. Ak používaš jeden, tak stretávaš len jeden. Presne to robí Windows. Tvária sa, že nikto iný neexistuje. Aj Linux sa môže tváriť, že nikto iný neexistuje. Ale aj tak bude musieť podporovať desiatku druhov FS. To má zmysel, ak každý exceluje v niečom inom a užívateľ sa nad tým bude zamýšľať. Na windowsoch sa nezamýšľa. NTFS je good enough.

Navic, popravde k te kompresi. Kdyz se nejaky linuxak zmini, ze sdilene knihovny setri misto na disku, tak se ozvou hlasy, kdo dneska resi misto na disku. Takze popravde, OPRAVDU nekdo dneska komprimuje soubory na FS? Ja komprimuju akorat veci do emailu a stahuju balicky k instalaci.

To je možno moja osobná fixná idea, že miestom na disku sa plytvať nemá. Možno to pri dnešných cenách disku už ľudia skutočne neriešia. Ale ja mám mailboxy staré cez 10 rokov, ktoré nechcem vyhodiť, ale chodím do nich veeeľmi zriedka. Takisto nejaké zdrojáky projektov, čo som kedysi napísal a teraz z nich občas vykrádam overené kusy kódu - to sú ideálni kandidáti na kompresiu na úrovni FS.

[pavlix]

Mám isté pochybnosti, že by si v Linuxe opravoval FS z Amigy, BeOS, QNX alebo HP-UX.

Proč ne, když na to budu mít dobré nástroje?

Aj Linux sa môže tváriť, že nikto iný neexistuje.

Může, ale netváří, proto není výše uvedená věc nesmysl.

Ale aj tak bude musieť podporovať desiatku druhov FS.

Proč by musel? Stačí podporovat jeden nativní a pak ty, co se používají na přenosných zařízených, tedy v tuhle chvíli naštěstí ještě většinou FAT.

To je možno moja osobná fixná idea, že miestom na disku sa plytvať nemá.

Pak srovnej diskový prostor zabraný windows (včetně aplikací) a linuxovou distribucí s potřebnými aplikacemi :). V aktuálních verzích, samozřejmě.

[RoboShim]

To je možno moja osobná fixná idea, že miestom na disku sa plytvať nemá. Možno to pri dnešných cenách disku už ľudia skutočne neriešia. Ale ja mám mailboxy staré cez 10 rokov, ktoré nechcem vyhodiť, ale chodím do nich veeeľmi zriedka. Takisto nejaké zdrojáky projektov, čo som kedysi napísal a teraz z nich občas vykrádam overené kusy kódu - to sú ideálni kandidáti na kompresiu na úrovni FS.

Pak srovnej diskový prostor zabraný windows (včetně aplikací) a linuxovou distribucí s potřebnými aplikacemi :). V aktuálních verzích, samozřejmě.

He, tohle by asi moc Windowsaku nerozdejchalo, kdybych to napsal jako argument Ale je pravda, ze Ubuntu s aplikacema bezi z CD a po instalaci neni o moc vetsi nez CD, kdezto samoztny Windows Vista/7 ... kolik zabiraji po instalaci?

Takze misto se da usetrit misto rozlezlych Windows Vista/7

[pavlix]

[winrejp]Tak proto tam mají Windows tu kompresi :).[/winrejp]

To mi přijde jako jejich opatření na zrychlení bootu, opatření na snížení spotřeby RAMky, atd... kterými se velmi rádi honosí.

[pomgoe]

Nechci bránit Windows, ale na virtuální plochy existuje řešení přímo od MS tzv. Desktops. Může se to někomu hodit.

[Gilhad]

No umoznuje maximalne ctyri (zoufale malo) a jeste neplnohodnotne - napriklad nejde presunout okno z jedne plochy na druhou. Na to, aby si mohli odskrtnout, ze to taky maji to dejme tomu staci, ale na to, aby se to dalo normalne pouzivat, to rozhodne ne.

[RoboShim]

Tak pro obyc usera je to asi dostacujici, jak psal Ales Kapica, zenskym v UMOB Ostrava-Jih by to zrejme stacilo, ale mne rozhodne ne

[pavlix]

Mno to je právě ono, je to řešeno pouze pro nenáročné uživatele a odškrtnutí implementované vlastnosti v TODO listu od manažera.

Podpora ploch by měla být buď mez omezení, nebo s takovým omezením, že se to v praxi ukáže stejné jako by to bez omezení bylo.

[Gilhad]

To je asi ten problem - pokud ma MS reseni, tak je jen dostacujici pro "obyc usera", ktery nedela nic, co by v MS pro nej nenaplanovali predem. A tato skatulka zjevne nestaci ani vetsine obycejnych lidi, natoz nekomu, kdo s pocitaci skutecne pracuje. Argument, ze teticka Maggie, ktera je rada ze dokaze pocitac aspon zapnout by to treba nedokazala do posledni mrte vyuzit me fakt prijde hodne z cesty. Ja nejsem teticka Maggie.

Davam prednost tomu, kdyz jsou nastroje staveny pro ty, kteri je dovedou efektivne pouzivat, pred tim, kdyz jsou nastroje staveny tak, aby si s nima ani nesvepravny dement nedokazal pri veskere snaze ublizit, s tim, ze pouzitelnost pak samozrejme jde do haje jako prvni.

[RoboShim]

Nechci bránit Windows, ale na virtuální plochy existuje řešení přímo od MS tzv. Desktops. Může se to někomu hodit.

Ano, nebyl jsem si jisty, jestli uz neco existuje. Pokud budu mit cas, mrknu na to ohledne kvality. Ja jednou pouzival ve WinXP neco 3rd party a to bylo celkem OK, ale uz je to dlouho, netusim, co to bylo.

He, BTW, "reseni primo od MS" neni kompatibilni s "Run Desktops now from Live.Sysinternals.com" Nene, neni to od MS. MS zase jenom nakoupil a preprodava Sysinternals udelali super nastroje, ktere Windowsum hooodne chybely. Aspon ze to zustalo zadarmo! Zvlast Windows Task manager je zabarina proti Process Explorer od Sysinternals.

[Pavel Stárek]

No, ten zázrak od Microsoftu na virtuální plochy byl tedy neskutečný padavý bastl. Ale naštěstí tu máme Virtuawin.