Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Přes víc jak rok jsem používal pouze Ubuntu a vyhovovalo mi. APT je prostě APT. Ale když vyšlo openSuse 10.3 a začalo být tolik opěvované, tak jsem si řek, že to zkusim. Musim říct, že mě v mnoha ohledech mile překvapilo a po počátečních porodních přeběhlických bolestech jsem se s ním dá se říct docela sžil. Dokonce jsem našel i zálibu v KDE, přestože jsem dosud používal převážně Gnome.
Před časem jsem náhodou zjistil, že když se na stránkách vyskytuje url adresa pouze v textové neklikatelné verzi, tak stačí (ve firefoxu... ostatní netušim) adresu označit a kliknout prostředním tlačítkem (kolečkem) a adresa se otevře.
Předem se omlouvám, pokud se vám bude zdát, že to patří do poradny, ale trápí mě jeden problém a nevím co si mám myslet.
Taky vám asi občas někdo pošle mailem nějakou tu kravinku pro zasmání.
Já jsem si naštěstí už vychoval těch pár lidí co mi něco občas pošlou tak, že mi posílají jenom opravdu ty "dobré" které stojí za shlédnutí.Doteď jsem žil v přesvědčení, že obnovovací frekvence u LCD panelů nemá zásadní vliv na výsledný vjem ze sledování obrazu. Jeden můj uživatel mě začal přesvěčovat abych mu nově koupený monitor (20" Samsung 240B) nastavil na co největší frekvenci, protože z 60Hz ho bolí oči. Prý mu 75 Hz stačí na to aby ho oči neboleli...
Pakliže byste podle nadpisu očekávali nějakou metaforu a příklad ze života, tak vás asi zklamu. Řeč bude opravdu o řetězu a jeho nejslabším článku.
Během dnešního dne se na www.zive.cz objevila zpráva s tímto titulkem:
Mnichov zapomněl na Linux, kupuje bazarová Windows 2000
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
kvůli nesplněné závislosti skype balíku na knihovně libqt3c102-mt je třeba upravit instalační balík skype podle následujícího postupu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
dpkg-deb -x balicek.deb x
dpkg-deb -e balicek.deb x/DEBIAN
editovat x/DEBIAN/control ("libqt3c102-mt" nahradit "libqt3-mt")
dpkg-deb -b x balicek.deb
dpkg -i balicek.deb
hotovo a funguje ke vší spokojenosti.