Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Přes víc jak rok jsem používal pouze Ubuntu a vyhovovalo mi. APT je prostě APT. Ale když vyšlo openSuse 10.3 a začalo být tolik opěvované, tak jsem si řek, že to zkusim. Musim říct, že mě v mnoha ohledech mile překvapilo a po počátečních porodních přeběhlických bolestech jsem se s ním dá se říct docela sžil. Dokonce jsem našel i zálibu v KDE, přestože jsem dosud používal převážně Gnome.
Před časem jsem náhodou zjistil, že když se na stránkách vyskytuje url adresa pouze v textové neklikatelné verzi, tak stačí (ve firefoxu... ostatní netušim) adresu označit a kliknout prostředním tlačítkem (kolečkem) a adresa se otevře.
Předem se omlouvám, pokud se vám bude zdát, že to patří do poradny, ale trápí mě jeden problém a nevím co si mám myslet.
Taky vám asi občas někdo pošle mailem nějakou tu kravinku pro zasmání.
Já jsem si naštěstí už vychoval těch pár lidí co mi něco občas pošlou tak, že mi posílají jenom opravdu ty "dobré" které stojí za shlédnutí.Doteď jsem žil v přesvědčení, že obnovovací frekvence u LCD panelů nemá zásadní vliv na výsledný vjem ze sledování obrazu. Jeden můj uživatel mě začal přesvěčovat abych mu nově koupený monitor (20" Samsung 240B) nastavil na co největší frekvenci, protože z 60Hz ho bolí oči. Prý mu 75 Hz stačí na to aby ho oči neboleli...
Pakliže byste podle nadpisu očekávali nějakou metaforu a příklad ze života, tak vás asi zklamu. Řeč bude opravdu o řetězu a jeho nejslabším článku.
Během dnešního dne se na www.zive.cz objevila zpráva s tímto titulkem:
Mnichov zapomněl na Linux, kupuje bazarová Windows 2000
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
kvůli nesplněné závislosti skype balíku na knihovně libqt3c102-mt je třeba upravit instalační balík skype podle následujícího postupu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
dpkg-deb -x balicek.deb x
dpkg-deb -e balicek.deb x/DEBIAN
editovat x/DEBIAN/control ("libqt3c102-mt" nahradit "libqt3-mt")
dpkg-deb -b x balicek.deb
dpkg -i balicek.deb
hotovo a funguje ke vší spokojenosti.