Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Přes víc jak rok jsem používal pouze Ubuntu a vyhovovalo mi. APT je prostě APT. Ale když vyšlo openSuse 10.3 a začalo být tolik opěvované, tak jsem si řek, že to zkusim. Musim říct, že mě v mnoha ohledech mile překvapilo a po počátečních porodních přeběhlických bolestech jsem se s ním dá se říct docela sžil. Dokonce jsem našel i zálibu v KDE, přestože jsem dosud používal převážně Gnome.
Před časem jsem náhodou zjistil, že když se na stránkách vyskytuje url adresa pouze v textové neklikatelné verzi, tak stačí (ve firefoxu... ostatní netušim) adresu označit a kliknout prostředním tlačítkem (kolečkem) a adresa se otevře.
Předem se omlouvám, pokud se vám bude zdát, že to patří do poradny, ale trápí mě jeden problém a nevím co si mám myslet.
Taky vám asi občas někdo pošle mailem nějakou tu kravinku pro zasmání.
Já jsem si naštěstí už vychoval těch pár lidí co mi něco občas pošlou tak, že mi posílají jenom opravdu ty "dobré" které stojí za shlédnutí.Doteď jsem žil v přesvědčení, že obnovovací frekvence u LCD panelů nemá zásadní vliv na výsledný vjem ze sledování obrazu. Jeden můj uživatel mě začal přesvěčovat abych mu nově koupený monitor (20" Samsung 240B) nastavil na co největší frekvenci, protože z 60Hz ho bolí oči. Prý mu 75 Hz stačí na to aby ho oči neboleli...
Pakliže byste podle nadpisu očekávali nějakou metaforu a příklad ze života, tak vás asi zklamu. Řeč bude opravdu o řetězu a jeho nejslabším článku.
Během dnešního dne se na www.zive.cz objevila zpráva s tímto titulkem:
Mnichov zapomněl na Linux, kupuje bazarová Windows 2000
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
kvůli nesplněné závislosti skype balíku na knihovně libqt3c102-mt je třeba upravit instalační balík skype podle následujícího postupu
dpkg-deb -x balicek.deb x dpkg-deb -e balicek.deb x/DEBIAN editovat x/DEBIAN/control ("libqt3c102-mt" nahradit "libqt3-mt") dpkg-deb -b x balicek.deb dpkg -i balicek.debhotovo a funguje ke vší spokojenosti.