Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Ale vážně: byl jsem týden bez počítače a bez netu ve Vrchlabí (nebyla to obyčejná dovolená, spíš takový normální denní život akorát jinde a bez počítače). Ještě první den jsem se rozhlížel, kam půjdu do netcafé číst si maily, ale nakonec jsem celý týden na net ani počítač nepomyslel a když to zpětně hodnotím, tak už dlouho (od minulého kurzu
) jsem nezažil tak super týden a necítil jsem se tak klidný a vyrovnaný. A zároveň jsem toho za ten týden stihl nesrovnatelně víc než doma...
a komp mam nejnovejsi starej 6 let (na novej neni) a nejstarsi sou este 386ky a vsechny dodnes fungujou a to me tesi. me to staci na beznou praci. ale na moje experimenty s operacnima systemama by to chtelo drobet vykonnejsi stroj, ale 2 ci 3 roky starej by stale jeste vyhovoval. hlavni je cena - do kapsy je hluboko.
a bez kompu sem vydrzel celejch 10 dni kdyz sem byl v recku a taky to byl pekne stravenej cas. jenom kdyby to tam min peklo (no v kvetnu to este slo, v srpnu bych tam asi nevydrzel, ted navic tam hori ty lesy) ...
Proti hulení mám všechno, smrdí to na celé kolo a k ničemu to není.Přesně...
), ale myslím si že alkoholem člověk otravuje mnohem víc okolí a i cigareta smrdí mnohem víc a je pro okolí horší než tráva. A toto mi nikdo nevyvrátí vše to jsou dlouholeté zkušenosti
)
. Ale ric ze ztravy nekdo zblbne je dost nepresny zalezi na mnozstvi zpusobu uzivani a podobne. Napriklad s pouzivani pc muze clovek taky zblbnout sam jsem toho živim dukazem
Běžné mechanické varhany jsou zcela nemobilní, složité a výrobně náročné zařízení, které si může dovolit jenom malá hrstka vyvolených. Elektronické klávesy jsou opak, skladné, (relativně, podle toho co chcete) laciné a dostupné každému. Navíc se na ně dá hrát mnohem více věcí než na varhany. A hrát na ně může každý, ne hrstka vyvolených varhaníku. Kupředu IT, jsem s tebou!
Ale jinak podobné pocity zažívám taky. Vždyť počítač je jen nástroj pro provádění algoritmů. Občas se mi stýská po technice, která svou práci plnila stejně, aniž by potřebovala tisícistránkový manuál. Tím samozřejmě netvrdím, že jsem proti rozvoji techniky, ale některé věci by se fakt neměly přeháněr.
Přesně tak, já taky preferuju mobilnější nástroj...Moc pěkný, ale kdyby měl píšťalky, byl by ještě hezčí
. Ve škole hraju na digitály (hrací stůl jako u varhan, ale zvuk vzniká elektronickou cestou) a ačkoliv stály 3/4 milionu, je to bazmek. Má to sice spoustu "zvuků", které by se do tak malého sálku jinak nevešly, ale přes veškerou snahu o realistickou reprodukci samplů pravých varhan to zní blbě a je velmi dobře poznat, jaký je rozdíl i v úhozu na mechanické traktuře a na elektronice. Pokud se chceme bavit o skladnosti a ceně, nemůžeme srovnávat klávesy s třímanuálovými varhanami v kostele. Nicméně by bylo reálně srovnatelné porovnat klávesy např. s truhenorglem nebo ještě lépe nějakým jednorejstříkovým portativem (klaviatura s jednou řadou píšťal a malým měchem -- přenosné v ruce). Pak sice klávesy stále vedou množstvím zvuků a různých "pazvuků" (rytmy), ale varhany mají výhodu stability (neklátí se a neujíždějí po stole) a především kvality a estetické hodnoty zvuku. A to hlavní: kolik lidí si je schopno vlastními silami postavit klávesy? A kolik lidí by po lehkém zaučení dokázalo postavit takový jednoduchý truhenorgel? Jediný problém by snad byl ve stavbě píšťal, ale mít tak dostatek dřeva, hned se do toho pustím
Jinak abych na "hudební pokusy" v IT jen neplyval, doporučuju poslech ukázky syntézy zpěvu pomocí MBroly. Docela mě to dostalo a jelikož jsem narazil jen na jakýs švédský syntetizér zpěvu (bere txt a midi a vyrábí wav), který ale není dostupný, uvažuju, že si udělám na toto magisterskou práci, pokud to pujde (a pokud udělám bakaláře
). S MBrolou a syntézou hlasu budu dělat už v rámci své bakalářské práce, tak se uvidí... To se teď ve mne probudilo mé informatické alterego, jelikož to varhanické se už dost vybouřilo
.
Asi nejdu s dobou.
A to jsem si myslel, že na FI MUNI je strojů dost. U nás na PřF není skoro nic, na druhou stranu si s tím můžu dělat úplně co chci, pokud vím, kam mám přijít...
Btw. můj celeron 366 MHz (128 MB RAM) stál 30000,- a stále ještě vcelku slušně funguje -- až na dávno vyhořelý disk (to byl WD a shořel asi půl roku po záruce), po třech a půl letech vyhořelou ramku a ten dnešní exces, který měl naštěstí krátkého trvání. Akorát mám smůlu, když chci přehrávat záznamy přednášek. Zvuk končí asi o hodinu dřív než obraz a nepomáhají ani takové ty různé vychytávky jako framedrop...
Stroje se vypínaly a zapínaly, nikdo nenamítal nic proti init=/bin/bash v LILO, nikdo se nezlobil při překročení kvóty na serveru.
To ale nic není. S trochou štěstí si lze zařídit "vlastní" počítač s administrátorskými právy. Dá se využít téměř k čemukoliv. Ale není to naprosto samozřejmé, k tomu je potřeba mít na fakultě pracovní poměr, nebo dobré kontakty.
Nakonec tu zbývá něco pro ty, kteří nemají ani kontakty, ani chuť se nechat na fakultě zaměstnat. Stačí si zapsat kouzelný předmět Multimédia ve výuce (aneb čtyři kredity zadarmo), potom stačí navštěvovat ve vhodnou dobu multimediální učebnu a řádit tak, jak to Windows XP dovolí.
Ani v jednom z výše uvedených případů však není uživatelům těchto počítačů kladena žádná vopruzácká překážka, jako je tomu na FI. Žádné karty, žádné kamery, žádný prudící správce, žádná pravidla.
Výpočetní technika je neekologická a plýtvá prostředky. Repasování starých strojů a dlouhodobé využívání nakoupené techniky je důvodem k označení za šílence. Kdo používá dva roky starý počítač je dnes implicitně považován za zpátečníka a kdo kupuje repasy, je šílenec, protože "ten starej použitej krám ti stejně brzo chcípne".Důvodem k označení za šílence je, když si někdo kupuje něco, co bude za měsíc za poloviční cenu. A dva roky starý počítač není o moc méně výkonný než ten dnešní, teď zrovna sedím u víc než 3 roky starého počítače a nedá se říct, že by mi to nějak vadilo. Výkonnostně na ty nejnovější zase tolik neztrácí.
Počítače jsou neopravitelné. Pokud se něco porouchá, je běžným postupem vyhození celé příslušné části (paměť, disk) a koupě nové. Nikdo se netrápí opravami, protože jsou cenově nerentabilní nebo technicky nerealizovatelné. Zlaté české ručičky mají smůlu, protože s počítačem si těžko poradí.Tohle není přímo věc IT, ale toho, že se vyrábí strojově v obrovských sériích a velice levně. Je jedno, jestli jsou do procesory, mixéry nebo boty. Opravitelnost spousty věcí se vůbec neřeší, protože lidská práce je relativně velice drahá (u nás zatím ještě tolik ne) a oprava by vycházela dráže než nákup nového. Jinak souhlasím s tím, že IT je snad nejhorší obor. Málokde se člověk tak často setkává s tím, že něco nefunguje
... IT je snad nejhorší obor. Málokde se člověk tak často setkává s tím, že něco nefungujeMedicina? :o)
má rozhodně větší samoopravné schopnostiTo je právě jeden z důvodů. Ale kromě toho, třeba takový menší elektrický výboj člověku neublíží (maximálně to bolí), kdežto počítač je K.O. Třeba takové paměti při napěťových špičkách v síti (které není zdroj schopen odfiltrovat) dost často odcházejí. A pak se člověk diví, proč mu dosud spolehlivě fungující programy najednou začnou padat.
Jinak souhlasím s tím, že IT je snad nejhorší obor. Málokde se člověk tak často setkává s tím, že něco nefungujeKdyby to jen nefungovalo, ale ono to nefunguje a ještě k tomu nikdo neví proč. To je na tom to nejhorší. A ještě horší je, když to funguje a přitom to fungovat nemá.
Věci natvrdo zapájené na dnešní desetivrstvé desce se vyměňují blbě...
... I kdybys narozdíl ode mne měl pevnou ruku (ne ,,stařeckého parkinsona a obě levé``) pro mikropájku, zrak jak sokol a doma komplet pájecí stanici. Těžiště problémů je jinde. Vítej ve spotřebním světě na Zemi. (Kterou) Před použitím protřepat, po použití vyměnit...
teď zrovna sedím u víc než 3 roky starého počítače a nedá se říct, že by mi to nějak vadilo.Souhlasím, ještě do nedávna jsem měl notebook z roku 1996 (Pentium 1 90MHz, 24MB RAM, 3GB HDD), ale odešel mu display a nový nikde nemůžu sehnat. Ale dokud sloužil, tak zvládal všechny mé potřeby. A posměchy spolužáků "Co ti na tom prosimtě funguje?" jsem bral s velkou rezervou a jenom se smál
Protože mi T-Mobile nestačil, koupil jsem si v roce 2004 ještě další telefon se SIMkou Oskara. A rozhodně se jej nechystám vyhodit, i když je už také starý.
. Nechapu nektere lidi, kteri si co pul roku meni mobilni telefon a kazdy rok kupuji novy hw, protoze ten stary ma o 5% horsi vykon nez novy a pritom ho pouzivaji jen na hry.
Na druhou stranu: tady v Rieger Kloss (v Krnove, kde ziju) se vyrabi varhany zname v celem svete. Je to urcite piplacka a umeni. Nicmene povaha varhan a mikroelektroniky je ruzna. U obvodu s vysokou hustotou integrace je mnohem vyssi pravdepodobnost udelani chyby nez u pistaly. I ty varhany se opravuji, ale pravda je, ze je na nich co opravoavt. Neni totiz ve schopnostech jednotlivce opravovat casti obvodu, ktere ani okem nedokaze rozeznat.
Ja mam treba housle z roku 1922, ale urcite nebyly ostrelovany urychlenymi elektrony jako maska v monitoru
.
Počítače podporují nervozitu a psychický tlak. Každý se snad dostal do situace, kdy počítač začal "blbnout" nebo mu třeba vyhořela ramka zrovna během psaní zápočťáku.Ne, jsou i tací, co se do podobné situace nedostali. Nervozitu dokáže vyvolat i spousta dalších věcí.
Někdy stačí jedno chybné odentrování a člověk si omylem smaže důležitý dokument.A tenhle člověk tvrdí, že studuje IT... Nezálohujete? Kdo má pak dávat pozitivní příklad nám, prostým uživatelům?
Co koupím dnes, je za půl roku o polovinu levnější. To opět vede ke špatné náladě -- stačí si přečíst ceník za měsíc od koupi.Nechápu. Co vás nutí si pořád číst ceníky? Nějaká duševní choroba? Počítač je starý v okamžiku, kdy nestačí na kladené úkoly. Ani o sekundu dřív. Což (pokud neslouží k nějakým velkým výpočtům) určitě není za půl roku, ale spíš za 4-6 let, ne-li později.
Kdo používá dva roky starý počítač je dnes implicitně považován za zpátečníka a kdo kupuje repasy, je šílenec, protože "ten starej použitej krám ti stejně brzo chcípne".Nechápu, co je komu po tom, co používám. Můj hlavní pracovní počítač je více osm let starý a nevidím důvod, proč bych ho měl bezdůvodně měnit. A řekl bych, že pro mě dělá mnohem víc práce než kolik udělají mnohem novější stroje mých kolegů. Takže jsem asi šílenec.
Je asociální. Výpočetní technika (počítače) "nutí" lidi zůstávat v úkrytu počítače a nevycházet ven...Ne. Pokud někdo nechce ven, tak si vždycky najde nějakou záminku. Může sledovat TV, poslouchat rádio, číst si knihy, luštit křížovky... důvod se vždycky najde.
Spousta lidí (a vnímám to i na sobě) často prosedí za počítačem dlouhé hodiny neefektivními činnostmi, které nepřináší žádný užitek.Nepochybně. Otázkou zůstává, zda by ten čas bez počítače využili efektivněji. Počítače jsou nástroj. Stejně jako třeba telefon, tužka a papír nebo cokoli jiného. To, zda jsou využívány efektivně nebo ne, to ani tak nezávisí na nich, ale hlavně na jejich uživateli. I počítač se dá využít ke spoustě užitečných věcí, k tvorbě hodnot. Nebo taky ne - stejně dobře se dá využít k plýtvání časem. Ale to je primárně chyba uživatele, ne nástroje. Osobně u počítače trávím dost podstatnou část pracovní doby, ale také volného času. Ale to mi nebrání, abych mezi jezdil na kole (sice ne moc, ale tak 4000 km ročně obvykle zvládnu), chodil do přírody, do kina nebo na koncerty, do toho ještě nějak "umístil" přítelkyni a vůbec. Opravdu nemám pocit, že by mi počítače nějak komplikovaly život nebo ze mě dělaly asociální živel.
model name : Celeron (Coppermine) cpu MHz : 902.236
model name : AMD-K6(tm) 3D processor cpu MHz : 476.283
tak alespoň jeden šilenec, který si počítadlo pořizuje na n>3 let. nehledě na to, že mě od 18 živějí. (ještě jsem měl třetí, Pentium/200, z roku 1994, ale ten už doklepal. jeho nepoužitelné zbytky čekají na odvoz do sběrného dvora)
no, a co bys poradil člověku, který neumí hrát pořádně na nic, ale baví ho psát texty a dávat si dohromady písničky. mě sampler se sekvencerem docela vyhovujou.
model name : Celeron (Coppermine) cpu MHz : 1007.491 model name : Pentium II (Deschutes) cpu MHz : 398.303Nicméně to n, kdy bude potřeba provést upgrade už bylo loni a možná ještě o rok dřív
mam uz takovy specialitky jako dvourychlostni scsi vypalovacka cd, y2k karta a par dalsich. ale stale to neni ono. chce to vic rarit a historickych exponatu (zipky, paskovy mechaniky, naky stary apply, amigu 4000 atd).
porad me nepousti myslenka na muzeum pocitacovy historie - dobovy stroje s dobovym softem a k tomu dobova literatura. zatim je toho malo, ale sbiram to teprv necely 3 roky a vetsina veci byla zadarmo nebo za symbolickou cenu protoze do kapsy hluboko ...
no bylo by toho hodně, pro výuku názorné příklady jak to vlastně vypadalo v dřevěné době, kdy po zemi běhal napoleon s dynosaury...
Tohle je u mě - přenosný:
cpu : 750FX clock : 600.000000MHza stolní:
CPU: MIPS R10000 Processor Chip Revision: 3.4 1 250 MHZ IP32 ProcessorUpgrade zatím nechystám - není důvod
MIPS R10000 rikate? ze vy mate sgi O2 ? ;)
1GHz je tak akoratMam 1 GHz v praci (Pentium III, 512 MB RAM, vic se tam nevejde nevezme
a pro vypocty je to malo, ale pro ostatni "normalni" veci zbytecne moc.
potrebuju totiz ... hlavne prehravat videoZajimava potreba...
Neco takoveho. Nic lepsiho jsem nesehnalMIPS R10000 rikate? ze vy mate sgi O2 ? ;)
Zrovna z toho pisu (proto bez cestiny).
Server/Router: model name : VIA Samuel 2 cpu MHz : 799.952 bogomips : 1601.50 Stolní: model name : AMD Duron(tm) Processor cpu MHz : 701.297 bogomips : 1380.35 Notebook: model name : Mobile Intel(R) Celeron(R) CPU 2.40GHz cpu MHz : 2391.958 bogomips : 4702.20Trocha pestrosti neuškodí
Ad digitální muzika: Přiznávám bez mučení, že do skladby nosím věci taky většinou prohnané samplerem a sekvencerem, ale to jen proto, že když dneska člověk složí něco byť jen pro klavír, housle a cello (tohle obsazení měla má poslední věc), tak je problém sehnat někoho, kdo se to je schopen naučit nebo si jen najít čas, aby to autorovi přehrál. V dobách, kdy varhaník bylo uznávané zaměstnání a takový člověk nemusel mít jiný obor jako obživu, nebyl problém se věnovat hudbě na profesionální úrovni a tudíž bylo podstatně snažší sehnat skupinu lidí, kteří by novou skladbu provedli živě, nebo si udělat výtah a přehrát si to sám. Bohužel dneska to není příliš reálné, protože v hudbě se peníze cpou do podřadné tvorby produkované často generátory náhodných hodnot, jejichž výstup se zasmyčkuje a pak do toho někdo vychlastaným hlasem občas něco zařve... Jinak řečeno -- zdá se mi, že alespoň v hudbě platí, že čím víc člověk umí tím míň je ceněn. Ačkoliv těžko říct, co by řekl třeba takový Mozart, kdyby si mohl své skladby ihned poslechnout. Osobně si myslím, že by mu to přišlo zbytečné, protože kvalitní skladatel by měl svou hudbu slyšet a ne čekat na to, co z toho zápisu vzniklo digitálním zpracováním...
Ten zvuk je humus a nějak nechápu, jak při takovém výstupu mohou napsat "that should be good enough to make an organist enjoy playing it". Uznávám, že v angličtině znamená "organist" nejen varhaník, ale i flašinetář, takže je možné, že flašinetáři si to užívají, ale já teda ne. A to nemluvím o tom, že autor by se měl zamyslet nad navrženou dispozicí (viz screenshot s rozpisem rejstříků)
Dost pěkný komentář 
(ale Apple mam vcelku rad
)
. Apropo, za týden dovolené se ten mozek zase moc neotupí ...
Tiskni
Sdílej: