Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Je to asi rok, co jsem se rozhodl, že opustím do té doby milovanou Fedoru a nainstaluju si distro, které nebude startovat na mém stroji půl hodiny a budu nad ním mít kontrolu (žádný hnusný HAL, který mi defaultně přepisuje fstab a připojuje co se mu zlíbí). Nainstaloval jsem tedy Slackware. Mé první zážitky byly velmi povzbudivé. Krásně čisté /etc, přehledný /etc/rc.d ve kterém nebylo problém vyladit start k naprosté spokojenosti a při kompilaci PekWM jsem ani nemusel stahovat knihovny, které ve Fedoře chyběly, ačkoliv počet instalačních CD Slackware je výrazně nižší.
Bohužel idyla skončila ve chvíli, kdy jsem se rozhodl nainstalovat něco víc než PekWM. Slapt-get je sice moc užitečný nástroj, ale i po přidání dalších repozitážů a změny odkazu na repozitář kdesi za "velkou vodou" na repozitář v Rakousku (což výrazně urychlilo stahování), jsem zjistil, že seznam balíčků je sice početný, ale většinou neobsahuje to, co chci a pokud to obsahuje, pak je balíček nefunkční. Příkladem budiž můj poslední "porod", aneb snaha nainstalovat Ekigu. Snažím se o to marně už třetí den. Nejprve to vypadalo nadějně: slapt-get --install ekiga mi vše nainstaloval. Jenže ejhle, po spuštění se na mě usmálo pouze chybové hlášení o jakémsi chybějícím klíči v GConfu. Naštěstí jsem čirou náhodou zjistil, že lze spustit jakýsi ekiga-configure (či jak se to jmenovalo) s parametrem, který klíče doplnil. Odplivl jsem si se sprostou poznámkou o "windowsových registrech" v Gnome a pokusil se ekigu spustit znovu. Prozměnu měla problém se "zvukovými knihovnami". No nevím sice, co jiného než ALSA by jí mohlo chybět, když ve výběru zvukových driverů má bratr na FC v ekize pouze ALSU, ale po pročtení pár připomínek na netu jsem se rozhodl (opět) pro instalaci ze zdrojáků. Nicméně množství závislostí, které nejsou k dispozici v balíčcích mě dojalo. Stále to na mě řve nové a to jsem už nainstaloval (většinou ze zdrojáků) asi 5 nových knihoven (včetně upgrade pwlibu). Mimochodem, stále jsem nezjistil, jak autoři vymýšlejí názvy balíčků. Je to má noční můra. Některé balíčky mají názvy tvořené asi náhodnou směsicí znaků... Myslím, že je čas. Jen ještě nevím, jestli čas na návrat marnotratného syna k Fedoře nebo čas na vytvoření vlastní distribuce s vlastním balíčkovacím systémem, který bude po vzoru Windows sice prasácký a plný opakovaně instalovaných knihoven, ale bude fungovat. 
Odpovědi do této flamewar můžete nechávat v diskusi
.
Update: Tak vážení, můj drahý systém se asi vyděsil, když si četl pakety, které proudily z mého browseru na ábíčko a konečně se podařilo ekigu nainstalovat
. Paradoxně dokonce z téhož balíčku a zdroje, ze kterého to předtím nešlo. Hotový zázrak!
Tiskni
Sdílej:
, ale naštěstí mám i jiné kousky (dnes již také považované za muzejní
), kterým je i686 takříkajíc blízké
A na "server" (který bych měl brzy získat) stejně hodím Slackware. Jakou firewall/router a web (popř. i ftp) server bude ideální...
))
Keep on Slackin'
Co má společného balíčkovací systém s nějakým zmršeným balíčkem z třetí strany ?
Pokud je potřeba sw, který není oficiálně ve Slackware obsažen, tak se to obvykle řeší kompilací ze zdrojů (nejlépe přes SlackBuild) nebo se holt sáhne po hotovém se všemi riziky z toho plynoucími.
Systém neřeší automaticky závislosti, tj. je nutné je manuálně doinstalovat. Strukturou oficiálních balíčků a i při používání vlastních buildů toto kupodivu není handicap, ale naopak pohodlný a maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly nad nainstalovaným software.
Nevím co bylo myšleno tím jak autoři vymýšlejí názvy balíčků. Balíčky se označují standardizovaným a IMHO konzistentním způsobem. Více viz např. tento dokument (PDF) .
Jelikož ten balíček je balíčkem pro daný balíčkovací systém. Nechápu, jak je možné, aby existoval např. balíček ekiga a Ekiga a byly vedeny jako dva různé. Nechápu, jak je možné, že běžnými prostředky jen těžko zjistím, jak je pojmenovaný balíček s konkrétní aplikací, protože název aplikace a balíček mívají občass málo společného a jediné vyhledávání balíčků na základě obsažených souborů jsem našel na slackware.com a je k ničemu...
> se to obvykle řeší kompilací ze zdrojů
Ano, ale pak je ten balíčkovací systém zbytečný, pokud stejně musím velkou část věcí kompilovat ze zdrojů.
> Systém neřeší automaticky závislosti
A to je chyba. Měl by dát na výběr, zda chci doinstalovat závislosti nebo se s tím drbat ručně... Od čeho jsou počítače? Abych si bokem na papírek poznamenal, co ještě musím doinstalovat než můžu nainstalovat tento balíček?
>maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly
To je asi vtip, že? Pokud musím ručně řešit závislosti, systém mi při updatu zanechá nainstalovanou i starou verzi (udělal mi to s pwlib a teď to vypadá, že to byl ten problém -- nainstalovalo to sice novou pwlib, ale ta nebyla vidět, protože ji "přebila" ta starší) místo aby ji smazal, když povýšil... Nemluvě o faktu, že půlka software z balíčků a půlka ze zdrojáků dělá v systému celkem bugr...
Jinak díky za to PDF. Rád si to přečtu a třeba pak líp pochopím filosofii slackwarovského balíčkovacího systému...
Nechápu, jak je možné, aby existoval např. balíček ekiga a Ekiga a byly vedeny jako dva různé.Za prvé si uvědomte, že pokud používáte _neoficiální_ repozitáře a někdo tam přibastlí balíček, který porušuje standardy, tak brečte tam. Za druhé v *nixech, resp. shellech, se standardně rozlišuje velikost písmen a to patí i pro rpm, který asi znáte z FC. To, co popisujete, se vám s oficiálními repozitáři nestane.
Nechápu, jak je možné, že běžnými prostředky jen těžko zjistím, jak je pojmenovaný balíček s konkrétní aplikací ...Http, ftp nebo rsync klienta považuji spolu s bzipem za běžné prostředky a každý repozitář mj. obsahuje komprimovaný soubor MANIFEST, který obsahuje záznamy o všech souborech včetně úplných cest. Pokud chcete automatizované prohledávání, nainstalujte si např. slackpkg a přečtěte si v manuálové stránce o volbě search. Je v balíčcích podstromu extra.
> Systém neřeší automaticky závislosti A to je chyba. Měl by dát na výběr, zda chci doinstalovat závislosti nebo se s tím drbat ručně... Od čeho jsou počítače? Abych si bokem na papírek poznamenal, co ještě musím doinstalovat než můžu nainstalovat tento balíček?Nechci se opakovat, ale takhle to nefunguje. Pro zkušenějšího uživatele toto představuje minimální přítěž, kterou jednou a na dlouho vyřeší a vyhne se v praxi velmi běžným zbytečným závislostem. Aby toto bylo možné v rpm, dpkg nebo FBSD Portech, musela by být granularita jejich balíčků násobně vyšší, což je nereálné. Nejblíž je tomu Debianí PM s volnými závislostmi, ale i tak člověk občas narazí. Ale každému co jeho jest.
>maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly To je asi vtip, že? Pokud musím ručně řešit závislosti, systém mi při updatu zanechá nainstalovanou i starou verziNe, není. Pokud neumíte pracovat s motykou a ukopnete si palec u nohy, je to vina motyky ? Opravdu nechápu jak provádíte updaty, ale upgradepkg, který je mj. transparentně volán ze slackpkg, slapt-getu nebo swaretu vám vždy nejdříve odlišnou verzi odstraní a pak nainstaluje novou.
Nemluvě o faktu, že půlka software z balíčků a půlka ze zdrojáků dělá v systému celkem bugr...Jen u "čuňátek", která instalují přímo do filesystému
Normální lidi instalují vždy přes balíčky. Pro méně zkušené je tu checkinstall, pro ostatní SlackBuildy.
A IMHO ze základního sw jak pro server tak pro desktop tam nic nechybí. Osobně mám tak do 5% balíčků vlastních, zbytek jsou oficiální. Pokud mu skladba software, balíčkovací systém nebo jiné věci nevyhovují, není nic jednoduššího než si vybrat jinou vhodnější distribuci
Ten zápisek jsem nějak nepochopil.No to samozrejme moc spolecneho nema, jen to pro me byl posledni hrebicek do rakve.Co má společného balíčkovací systém s nějakým zmršeným balíčkem z třetí strany ?
Nevadil mi ani tak balíčkovací systém. protože pomocí swaretu to nebyla (tehdy, cca 2 roky) žádná tragédie, horší to bylo právě s těmi neoficiálními repozitáři - na desktopu nutnost - a frekvenci upgrade u oficiálních balíků. Linuxpackages.net tehdy - dnes nevím - to byl příklad toho jak nevytvářet repozitář, balíky byly kompilované proti zbytečným knihovnám a 'neočekávaným' verzím programů (tehdy jsem pochopil co je to dependency hell
), pamatuju se, že někdy se tam nějakým způsobem zapletlo i 64 bitů (/usr/lib vs /usr/lib64)! Něky se záplatovalo slušně rychle, ala někdy se člověk načekal než si Patrick V. sedl a všechno to nabuildoval!
Všechno tehdy spělo k 64 bitům, Slackware poskočil na 486... dneska nemá defaultně ani kernel 2.6.x. Je pravda že přeložit si do Slackware cokoliv v podstatě není problém, ovšem jinde je to, díky dostupným a funkčním balíkům, daleko jednodušší {přiznávám to je možná spíš můj problém - Slack je i o tomto}.
Nicméně jinak je Slackware po stránce konfigurace a transparentnosti fungování opravdu to nejlepší s čím jsem měl tu čest u Linuxu setkat (pamatuju se jak strýček Grumpa někde říkal že nejlepší na desktop je Slackare bez X], ale (IMHO) bohužel se současným přístupem (onemanshow, jedna architektura, co nestíhám vyřadím=Gnome, atp.) pude do kytek.
Trochu alibisticky ještě dodám že dění kolem Slackware v podstatě nesleduju a jestli se blýská na lepší časy a opravdový progres (ne jen nové verze programů každého půl roku a vychytanější skripty), tak se omlouvám za 'toppic mimo mísu'. Slack mám na 'serveru' doma a na qemu v práci a mazlím se s ním jako mamrd, teda člověk, který má dost času na to být SLACK
.
A platilo by to i o jakékoliv jiné distribuci, která nativně neřeší závislosti (slapt-get či swaret za řešení nepovažuji, to je obcházení problému... navíc se nedají co do kvality s balíčkovacími managery jako pacman, portage či apt-get absolutně srovnávat).
A není to jediná věc co mi na Slackwaru vadí (btw. než mě někdo nařkne že nevím o čem mluvím, tak musím předeslat že mám se Slackwarem poměrně dlouhou zkušenost a na routeru ho bohužel stále ještě používám). Nesmyslně malé množství balíčků (které člověka nutí ke kompilaci ze zdrojáků a následnému ručnímu sledováním zda daný program nemá novější verzi... nebo nedej bože použití neoficiálních repozitářů jako Linuxpackages, kde je kvalita balíčků často velmi pofidérní), některé balíčky v nehorázně zastaralých verzích (Apache 1.x místo Apache 2.x, atp.), vývojový model ve stylu One-Man-Show (což se mi osobně opravdu hooodně nelíbí), atp.
Jediné co se mi na Slackwaru líbí je jeho čistota a jednoduchost, ale to mám i u Arch Linuxu který já osobně považuji za nesrovnatelně lepší (i když lidem co nemají rádi rolling-updates filosofii se zamlouvat nebude
). Prostě a jednoduše považuju použití Slacwaru na desktopu za masochismus. Někomu to možná vyhovuje, ale mě tedy určitě ne
Slackware dle mého názoru tak trochu zaspal dobu, je to relikt minulosti
I když je mi jasné, že spousta lidí co jsou na něj zvyklí ho bude používat nadále... a i na serverech má v jisých specifických případech ještě pořád možnost uplatnění.
To nebyl můj cíl, omlouvám se pokud to tak vypadá... prostě sem jen chtěl prezentovat svuj názor na Slackware a ten takový je, s tím nic nenadělám.
Eh, sem si to teď po sobě ještě jednou přečetl a koukam že by z toho mohl být dost drsný flejmAle ne, proste balickovaci system neresici zavislosti je "broken by design", no a v tech oficialnich repositarich je fakt houby. To je pak pekne, kdyz kolega o neco vyse napise, ze za rozbite neoficialni balicky si muze uzivatel sam, no a co ma teda pouzivat? No nic, Keep Gentooin'...
.
Nechapu, proc by mel byt Slack na desktopu masochismus. System jednou nainstaluju, dam si trosku prace s tim, aby vypadal a choval se tak, jak potrebuji a jake mam dalsi starosti?
Jediné co se mi na Slackwaru líbí je jeho čistota a jednoduchostČistota a jednoduchost jsou pojmy, pod kterými si nedokážu nic představit. Rozhodně ne u Slackware, kde se init skripty nastavují jejich editací
. Vyzkoušel jsem spoustu distribucí a nějak nevím, v čem by mělo být Gentoo čistější, než CentOS. Je pravda, že je /etc/conf.d/ přehlednější, než /etc/sysconfig/. Nicméně, pokud se člověk naučí příkaz pro přidání/odebrání služby do runlevelu, nebo její spuštění, což je místo, kde se distribuce liší nejvíce, není nejmenší problém.
BTW: člověk se nesmí dívat do /etc/rc*.d/