Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Je to asi rok, co jsem se rozhodl, že opustím do té doby milovanou Fedoru a nainstaluju si distro, které nebude startovat na mém stroji půl hodiny a budu nad ním mít kontrolu (žádný hnusný HAL, který mi defaultně přepisuje fstab a připojuje co se mu zlíbí). Nainstaloval jsem tedy Slackware. Mé první zážitky byly velmi povzbudivé. Krásně čisté /etc, přehledný /etc/rc.d ve kterém nebylo problém vyladit start k naprosté spokojenosti a při kompilaci PekWM jsem ani nemusel stahovat knihovny, které ve Fedoře chyběly, ačkoliv počet instalačních CD Slackware je výrazně nižší.
Bohužel idyla skončila ve chvíli, kdy jsem se rozhodl nainstalovat něco víc než PekWM. Slapt-get je sice moc užitečný nástroj, ale i po přidání dalších repozitážů a změny odkazu na repozitář kdesi za "velkou vodou" na repozitář v Rakousku (což výrazně urychlilo stahování), jsem zjistil, že seznam balíčků je sice početný, ale většinou neobsahuje to, co chci a pokud to obsahuje, pak je balíček nefunkční. Příkladem budiž můj poslední "porod", aneb snaha nainstalovat Ekigu. Snažím se o to marně už třetí den. Nejprve to vypadalo nadějně: slapt-get --install ekiga mi vše nainstaloval. Jenže ejhle, po spuštění se na mě usmálo pouze chybové hlášení o jakémsi chybějícím klíči v GConfu. Naštěstí jsem čirou náhodou zjistil, že lze spustit jakýsi ekiga-configure (či jak se to jmenovalo) s parametrem, který klíče doplnil. Odplivl jsem si se sprostou poznámkou o "windowsových registrech" v Gnome a pokusil se ekigu spustit znovu. Prozměnu měla problém se "zvukovými knihovnami". No nevím sice, co jiného než ALSA by jí mohlo chybět, když ve výběru zvukových driverů má bratr na FC v ekize pouze ALSU, ale po pročtení pár připomínek na netu jsem se rozhodl (opět) pro instalaci ze zdrojáků. Nicméně množství závislostí, které nejsou k dispozici v balíčcích mě dojalo. Stále to na mě řve nové a to jsem už nainstaloval (většinou ze zdrojáků) asi 5 nových knihoven (včetně upgrade pwlibu). Mimochodem, stále jsem nezjistil, jak autoři vymýšlejí názvy balíčků. Je to má noční můra. Některé balíčky mají názvy tvořené asi náhodnou směsicí znaků... Myslím, že je čas. Jen ještě nevím, jestli čas na návrat marnotratného syna k Fedoře nebo čas na vytvoření vlastní distribuce s vlastním balíčkovacím systémem, který bude po vzoru Windows sice prasácký a plný opakovaně instalovaných knihoven, ale bude fungovat.
Odpovědi do této flamewar můžete nechávat v diskusi .
Update: Tak vážení, můj drahý systém se asi vyděsil, když si četl pakety, které proudily z mého browseru na ábíčko a konečně se podařilo ekigu nainstalovat . Paradoxně dokonce z téhož balíčku a zdroje, ze kterého to předtím nešlo. Hotový zázrak!
Tiskni
Sdílej:
Co má společného balíčkovací systém s nějakým zmršeným balíčkem z třetí strany ?
Pokud je potřeba sw, který není oficiálně ve Slackware obsažen, tak se to obvykle řeší kompilací ze zdrojů (nejlépe přes SlackBuild) nebo se holt sáhne po hotovém se všemi riziky z toho plynoucími.
Systém neřeší automaticky závislosti, tj. je nutné je manuálně doinstalovat. Strukturou oficiálních balíčků a i při používání vlastních buildů toto kupodivu není handicap, ale naopak pohodlný a maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly nad nainstalovaným software.
Nevím co bylo myšleno tím jak autoři vymýšlejí názvy balíčků. Balíčky se označují standardizovaným a IMHO konzistentním způsobem. Více viz např. tento dokument (PDF) .
Nechápu, jak je možné, aby existoval např. balíček ekiga a Ekiga a byly vedeny jako dva různé.Za prvé si uvědomte, že pokud používáte _neoficiální_ repozitáře a někdo tam přibastlí balíček, který porušuje standardy, tak brečte tam. Za druhé v *nixech, resp. shellech, se standardně rozlišuje velikost písmen a to patí i pro rpm, který asi znáte z FC. To, co popisujete, se vám s oficiálními repozitáři nestane.
Nechápu, jak je možné, že běžnými prostředky jen těžko zjistím, jak je pojmenovaný balíček s konkrétní aplikací ...Http, ftp nebo rsync klienta považuji spolu s bzipem za běžné prostředky a každý repozitář mj. obsahuje komprimovaný soubor MANIFEST, který obsahuje záznamy o všech souborech včetně úplných cest. Pokud chcete automatizované prohledávání, nainstalujte si např. slackpkg a přečtěte si v manuálové stránce o volbě search. Je v balíčcích podstromu extra.
> Systém neřeší automaticky závislosti A to je chyba. Měl by dát na výběr, zda chci doinstalovat závislosti nebo se s tím drbat ručně... Od čeho jsou počítače? Abych si bokem na papírek poznamenal, co ještě musím doinstalovat než můžu nainstalovat tento balíček?Nechci se opakovat, ale takhle to nefunguje. Pro zkušenějšího uživatele toto představuje minimální přítěž, kterou jednou a na dlouho vyřeší a vyhne se v praxi velmi běžným zbytečným závislostem. Aby toto bylo možné v rpm, dpkg nebo FBSD Portech, musela by být granularita jejich balíčků násobně vyšší, což je nereálné. Nejblíž je tomu Debianí PM s volnými závislostmi, ale i tak člověk občas narazí. Ale každému co jeho jest.
>maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly To je asi vtip, že? Pokud musím ručně řešit závislosti, systém mi při updatu zanechá nainstalovanou i starou verziNe, není. Pokud neumíte pracovat s motykou a ukopnete si palec u nohy, je to vina motyky ? Opravdu nechápu jak provádíte updaty, ale upgradepkg, který je mj. transparentně volán ze slackpkg, slapt-getu nebo swaretu vám vždy nejdříve odlišnou verzi odstraní a pak nainstaluje novou.
Nemluvě o faktu, že půlka software z balíčků a půlka ze zdrojáků dělá v systému celkem bugr...Jen u "čuňátek", která instalují přímo do filesystému
Ten zápisek jsem nějak nepochopil.No to samozrejme moc spolecneho nema, jen to pro me byl posledni hrebicek do rakve.Co má společného balíčkovací systém s nějakým zmršeným balíčkem z třetí strany ?
Nevadil mi ani tak balíčkovací systém. protože pomocí swaretu to nebyla (tehdy, cca 2 roky) žádná tragédie, horší to bylo právě s těmi neoficiálními repozitáři - na desktopu nutnost - a frekvenci upgrade u oficiálních balíků. Linuxpackages.net tehdy - dnes nevím - to byl příklad toho jak nevytvářet repozitář, balíky byly kompilované proti zbytečným knihovnám a 'neočekávaným' verzím programů (tehdy jsem pochopil co je to dependency hell), pamatuju se, že někdy se tam nějakým způsobem zapletlo i 64 bitů (
/usr/lib
vs /usr/lib64
)! Něky se záplatovalo slušně rychle, ala někdy se člověk načekal než si Patrick V. sedl a všechno to nabuildoval!
Všechno tehdy spělo k 64 bitům, Slackware poskočil na 486... dneska nemá defaultně ani kernel 2.6.x. Je pravda že přeložit si do Slackware cokoliv v podstatě není problém, ovšem jinde je to, díky dostupným a funkčním balíkům, daleko jednodušší {přiznávám to je možná spíš můj problém - Slack je i o tomto}.
Nicméně jinak je Slackware po stránce konfigurace a transparentnosti fungování opravdu to nejlepší s čím jsem měl tu čest u Linuxu setkat (pamatuju se jak strýček Grumpa někde říkal že nejlepší na desktop je Slackare bez X], ale (IMHO) bohužel se současným přístupem (onemanshow, jedna architektura, co nestíhám vyřadím=Gnome, atp.) pude do kytek.
Trochu alibisticky ještě dodám že dění kolem Slackware v podstatě nesleduju a jestli se blýská na lepší časy a opravdový progres (ne jen nové verze programů každého půl roku a vychytanější skripty), tak se omlouvám za 'toppic mimo mísu'. Slack mám na 'serveru' doma a na qemu v práci a mazlím se s ním jako mamrd, teda člověk, který má dost času na to být SLACK.
Eh, sem si to teď po sobě ještě jednou přečetl a koukam že by z toho mohl být dost drsný flejmAle ne, proste balickovaci system neresici zavislosti je "broken by design", no a v tech oficialnich repositarich je fakt houby. To je pak pekne, kdyz kolega o neco vyse napise, ze za rozbite neoficialni balicky si muze uzivatel sam, no a co ma teda pouzivat? No nic, Keep Gentooin'...
Jediné co se mi na Slackwaru líbí je jeho čistota a jednoduchostČistota a jednoduchost jsou pojmy, pod kterými si nedokážu nic představit. Rozhodně ne u Slackware, kde se init skripty nastavují jejich editací
/etc/conf.d/
přehlednější, než /etc/sysconfig/
. Nicméně, pokud se člověk naučí příkaz pro přidání/odebrání služby do runlevelu, nebo její spuštění, což je místo, kde se distribuce liší nejvíce, není nejmenší problém.
BTW: člověk se nesmí dívat do /etc/rc*.d/