Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Byla vydána nová verze 10.1 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Uživatel je nově varován, když se nepoužívá postkvantovou výměnu klíčů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Příbram už dávno není to Drdovo „Městečko na dlani,” z roku 1914 v jehož roce se děj románu odehrával. Kvůli Drdovým pohádkám a už zmíněného Městečka na dlani jsem Drdovi odpustil i to, že to byl jinak komunistický štváč a fízl, který šéfoval tomu obskurnímu podniku co si říkal „Svaz spisovatelů” Možná si měli říkat: Svaz komunistických lokajů. Konečně Drda je mrtvý a Městečko na dlani se dá stále číst. Hezké čtení.
Justýna opět měla režii putování po Brdech. Mělo to úplně malinkatej háček. Musel jsem ji vyvést z lesa. Třímala mapu a dotazovala se domorodců na směr. Domorodci byly ženského pohlaví. V diskusi jež mezi sebou vedly nebyly schopné se shodnout na směru a nebyly nám schopné říci, kde se v lese nalézáme. A to byly jen tři. Škoda že jich nebylo aspoň pět. Poslouchajíce jejich názory na nejvýhodnější cestu, pohlédl jsem na slunce, usoudil, že ten les někde končit musí a ta modrá značka, na Justýnině mapě nezakreslená, někam také někam vede. Takhle, ona na mapě modrá byla, ale vedla zcela jinudy ve skutečnosti než na mapě. Poděkoval jsem rozloučil se vyrazili jsme do neznáma.
Vysvětloval jsem Justýně dnes k večeru, že jsem zde z lásky k ní a výraz v mé tváři během patnáctikilometrového okruhu není výraz únavy, ale zcela něčeho jiného. Jsem tu jen kvůli ní. Nebýt její přítomnosti nikdy bych tu netrávil týden. Není mi vlastní vlastivědné poznávací výletovaní. Pochopila, že je to pro mne stejné jako když jde z lásky ke mě se mnou na fotbal a nebo do kina na western. Ani jedno nemusí. Ale sem tam protože chce být se mnou, tak jde. Jen z toho a žádného jiného důvodu jsem s ní vyrazil autem do Mníšku pod Brdami
Courali jsem dnes s Justýnou po Brdech. Samosebou, to bylo tak, že Justýna si vymyslela kam se půjde, a tak jsme šli. Válečný kocour ráno při odchodu seděl na zídce, olizoval se a vypadal, že si užil. Ale vzhledem k tomu, že kavalíři si užijí a nekecají o tom, tak se jen olizoval. Majitelka pensionu nám při snídani vyprávěla hrůzostrašné historky z jeho života. Také jsem vypátral důvod jeho neoblíbenosti u ní. Zakousnul jejího oblíbeného papouška. To ten vykastrovaný nikdy neudělal. Zřejmě neměli dva papoušky.
Podruhé v životě jsem na dovolené v pensionu. Na celých pět dní. Kvůlivá Justýně. V sobotu už půjdu kam chci, Justýna pojede zpátky do Prahy a odveze notebook. První setkání, které jsem při příjezdu udělal, bylo pozdravení s bojovným kocourem, který vypadal jak prapor nějakého hodně rvavého pluku, jak kdysi poznamenal jeden klasik. Kocour neměl jedno oko, byl řádně zjizvený, ale evidentně v dobré náladě. Majitelka pensionu, nikoliv však kocoura, protože neumím si představit že je někdo vlastníkem takového tvora, poznamenala, že mají ještě jednoho, ale ten je na rozdíl od válečného kocoura hodný, neb je kastrovaný. No být považován za hodného a podstoupit kvůli tomu kastraci, tak tomu neříkám životní výhra.
V poslední době blogy moc nepíši. Zabývám se především psaním své knihy na téma „ Závislost a spoluzávislost” To je velmi zajímavé téma. Ale říkal jsem si že na abíčko to opravdu nedám. Tolik vás zas zkoušet nebudu. Jsou tu sice „ odborníci” téměř na vše a podle toho i vystupující, ale myslím, že tolik „ odborných pohledů nepotřebuji.” Stejně když si tak čtu některé blog některých „ kvalifikovaných” komentátorů říkám si jaká škoda, že to nevezmou do ruky. Hned by bylo snáz.
Praha je prázdná, je horko a řidiči se údajně ukáznili. Uvidíme jak to bude s řidičemi. Je fakt, jestli mě něco naučili, tedy především ti pražští, tak nesmírné opatrnosti. Stalo se mi několikrát, že mě právě ta opatrnost zachránila, že sleduji i na přechodu, hlavně na křižovatkách jejich chováni. Už mnohokrát jsem kráčel na zelenou a telefonující řidič a abych byl spravedlivý i řidička, telefonujíce, naprosto nesledujíc co se děje, pádili značnou rychlostí přes přechod i přesto, že jsem měl zelenou a tedy zcela jasnou přednost. Ale co by se zdržovali dáváním pozor, že?
Stal jsem na balkoně vesnického sálu v Jiřetině pod Jedlovou. Byl jsem ve druhém ročníku učiliště a na tu tancovačku jsme se dostali z kamarádem zcela náhodou. Byl jsem vyjukaný sedmnáctiletý kluk, který se bál oslovit holku. Nikdy jsem do té doby se žádnou netancoval a pokud jsem se odhodlal nějakou oslovit, tak vždy a zásadně aby to vyznělo naprosto neutrálně a neměla pocit, že od ní náhodou něco chci.
...lví srdce měli muži, co stvořili nám zem
a mocný buš je spoután už a stal se domovem.
Je konec dobroružství a zestřízlivěl zrak.
a přijel první vlak.
Greenhons, Zlatá sláva
Svítilo slunce, moře burácelo, jinak se tomu zvuku říci nedá a pláž byla volná. Na pláži pouze naplavené dřevo, příboj a já. To bylo vše. Ten zvuk oceánu, tady mu říkají Tasman sea, byl jako když jede nákladní vlak přes železniční most. Impozantní zvuk.
Tak jsem zjistil, že když ve Slackwaru 10.2 vykopnu usbserial za pomoci příkazu:
modprobe -rf usbserial: a přidámK tomu přidám tyhle konfiguráky, které mi poradil "kozzi" pro Archlinux kde jsem ještě přidal jeho pacht pro Anydata, i když on byl skeptický k možnosti že by to ve Slacku s jádrem 2.4 mohlo jít. Tak Kozzi. Jde to. Ted jsem se připojil ve Slacku
modprobe usbserial vendor=0x16d5 product=0x6501