Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Můj oblíbený FS je Reiser verze 3. Jeví se mi rychlý a spolehlivý. (Každý má jedinečné zkušenosti...) Pro můj desktop je nejlepší (nevšiml jsem si, že se mountuje dlouho, nepotřebuju extended atributy ani kvóty).
Teď se nad ním ale stahují mraky. Novell (SUSE) už ho nebude tlačit jako výchozí a odřízne ho od údržby svých vývojářů. No a teď to ještě vypadá, že Hans Reiser snad bude seďet za vraždu.
Jaké jsou alternativy? XFS a JFS jsou jistě dobré kusy software, dospělé a doladěné. Ale výchozí FS u Novellu bude Ext3.
Aby bylo jasné, Ext2/3 si taký zaslouží obdiv. Ext2 je pragmatismus ve své nejčirejší podobě. Je navržen tak konzervativně, jak to jen bylo možné. Jeho metadata jsou jednoduchá a přehledndě (staticky) poskládaná. To se hodí při obnově poškozeného oddílu. Přesto (nebo právě proto) není nějak pomalý. Ext3 ve filozofii předchůdce pokračuje a jen přidává jednoduchý žurnál. Pokud vím, tak Ext4 v podstatě jen posouvá limity FS směrem k petabajtům.
Ještě k tomu výkonu, mně osobně přišel Ext3 pomalý. Přechodem na ReiserFS se mi počítač subjektivně zrychlil o 15%. Ale je známo, že defaultní konfigurace Ext3 je dost paranoidní a výkon se dá vylepšit. (Ovšem nerad ztrácím čas konfigurací, která není nezbytná.) Taky se mi občas stalo, že fsck našel na disku nějaké nekonzistence, to už se žurnálovacímu filesystému odpouští hůř.
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů. To je opravdový feudalismus. Když si uděláte obrovský oddíl na skladování multimédií, je vám nabídnuta prealokace hromady i-nodů, které v životě nevyužijete a jen zabírají místo. To odporuje zákonu nula-jedna-nekonečno a je to špatně.
Přesto je rodina Ext důkazem toho, jak může být dobré držet se při návrhu při zdi.
Tiskni
Sdílej:
5%
-m reserved-blocks-percentage
Specify the percentage of the filesystem blocks reserved for the super-user. This avoids fragmentation,
and allows root-owned daemons, such as syslogd(8), to continue to function correctly after non-privileged
processes are prevented from writing to the filesystem. The default percentage is 5%.
Dlouhodobě se mi jeví reiserfs 3.6 jako nesrovnatelně stabilnější a bezpečnější než ext3, navíc opravdu výrazně rychlejší (je to hodně vidět především na starších PC), ani dir_index ext3 o moc nezlepšuje. Ta práce s inody je u ext3 navíc vskutku katastrofální. Pokud by to s údržbou reiserfs v jádře začalo vypadat zle, tak upřímně nevím co bych použil místo něho (jediné co vím na 100% je že by to nebyl ext3
).
XFS je kvalitní filesystem, ale bez UPS je to sebevražda (a je navíc relativně pomalý při práci s malými soubory). Zůstává tedy ještě možnost JFS, ale o tom toho zas moc nevím (až na pár benchmarků) a nezdá se že by byl moc rozšířený (což je docela divné, vzhledem k tomu jak je tu dlouho).
Architekturou se mi asi nejvíc líbí reiser4, ale kdo ví zda se vubec dostane do vanilla jádra a stále má ještě pár mušek (především co se týče rychlosti v určitých situacích). Ještě zajímavější architekturu má v mnoha ohledech ZFS, takže možná vyzkouším port ZFS na FUSE, který by měl být kompletně hotov už brzy. Sice je FUSE v userspacu, takže by teoreticky mělo být pomalejší než kernelové filesystemy, ale nemusí to platit vždy (viz třeba ntfs-3g, které přesto že běží přes FUSE je v některých případech 2x - 3x rychlejší než ext3).
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů.
Jojo, a pak buď dojdou nebo přebývaj. Měl bych další výtku a to k alokaci adresářů. Adrešář jen roste, neumí se smršťovat. Nakopípujete-li do adr. nějaké (mnoho) souborů, adresářová struktura alokuje potřebné bloky. Pokud tyto soubory smažete, bloky zůstanou alokovány, což mimo jiné způsobí pomalé procházení adresáře, i když obsahuje jen málo souborů.
Já můžu naopak prohlásit, že jsem zrychlení dosáhl odchodem od ext3 k ReiserFS.