Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Můj oblíbený FS je Reiser verze 3. Jeví se mi rychlý a spolehlivý. (Každý má jedinečné zkušenosti...) Pro můj desktop je nejlepší (nevšiml jsem si, že se mountuje dlouho, nepotřebuju extended atributy ani kvóty).
Teď se nad ním ale stahují mraky. Novell (SUSE) už ho nebude tlačit jako výchozí a odřízne ho od údržby svých vývojářů. No a teď to ještě vypadá, že Hans Reiser snad bude seďet za vraždu.
Jaké jsou alternativy? XFS a JFS jsou jistě dobré kusy software, dospělé a doladěné. Ale výchozí FS u Novellu bude Ext3.
Aby bylo jasné, Ext2/3 si taký zaslouží obdiv. Ext2 je pragmatismus ve své nejčirejší podobě. Je navržen tak konzervativně, jak to jen bylo možné. Jeho metadata jsou jednoduchá a přehledndě (staticky) poskládaná. To se hodí při obnově poškozeného oddílu. Přesto (nebo právě proto) není nějak pomalý. Ext3 ve filozofii předchůdce pokračuje a jen přidává jednoduchý žurnál. Pokud vím, tak Ext4 v podstatě jen posouvá limity FS směrem k petabajtům.
Ještě k tomu výkonu, mně osobně přišel Ext3 pomalý. Přechodem na ReiserFS se mi počítač subjektivně zrychlil o 15%. Ale je známo, že defaultní konfigurace Ext3 je dost paranoidní a výkon se dá vylepšit. (Ovšem nerad ztrácím čas konfigurací, která není nezbytná.) Taky se mi občas stalo, že fsck našel na disku nějaké nekonzistence, to už se žurnálovacímu filesystému odpouští hůř.
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů. To je opravdový feudalismus. Když si uděláte obrovský oddíl na skladování multimédií, je vám nabídnuta prealokace hromady i-nodů, které v životě nevyužijete a jen zabírají místo. To odporuje zákonu nula-jedna-nekonečno a je to špatně.
Přesto je rodina Ext důkazem toho, jak může být dobré držet se při návrhu při zdi.
Tiskni
Sdílej:
5%
-m reserved-blocks-percentage
Specify the percentage of the filesystem blocks reserved for the super-user. This avoids fragmentation,
and allows root-owned daemons, such as syslogd(8), to continue to function correctly after non-privileged
processes are prevented from writing to the filesystem. The default percentage is 5%.
Dlouhodobě se mi jeví reiserfs 3.6 jako nesrovnatelně stabilnější a bezpečnější než ext3, navíc opravdu výrazně rychlejší (je to hodně vidět především na starších PC), ani dir_index ext3 o moc nezlepšuje. Ta práce s inody je u ext3 navíc vskutku katastrofální. Pokud by to s údržbou reiserfs v jádře začalo vypadat zle, tak upřímně nevím co bych použil místo něho (jediné co vím na 100% je že by to nebyl ext3
).
XFS je kvalitní filesystem, ale bez UPS je to sebevražda (a je navíc relativně pomalý při práci s malými soubory). Zůstává tedy ještě možnost JFS, ale o tom toho zas moc nevím (až na pár benchmarků) a nezdá se že by byl moc rozšířený (což je docela divné, vzhledem k tomu jak je tu dlouho).
Architekturou se mi asi nejvíc líbí reiser4, ale kdo ví zda se vubec dostane do vanilla jádra a stále má ještě pár mušek (především co se týče rychlosti v určitých situacích). Ještě zajímavější architekturu má v mnoha ohledech ZFS, takže možná vyzkouším port ZFS na FUSE, který by měl být kompletně hotov už brzy. Sice je FUSE v userspacu, takže by teoreticky mělo být pomalejší než kernelové filesystemy, ale nemusí to platit vždy (viz třeba ntfs-3g, které přesto že běží přes FUSE je v některých případech 2x - 3x rychlejší než ext3).
Co mě ale na Ext3 neskutečně vytáčí je statická alokace i-nodů.
Jojo, a pak buď dojdou nebo přebývaj. Měl bych další výtku a to k alokaci adresářů. Adrešář jen roste, neumí se smršťovat. Nakopípujete-li do adr. nějaké (mnoho) souborů, adresářová struktura alokuje potřebné bloky. Pokud tyto soubory smažete, bloky zůstanou alokovány, což mimo jiné způsobí pomalé procházení adresáře, i když obsahuje jen málo souborů.
Já můžu naopak prohlásit, že jsem zrychlení dosáhl odchodem od ext3 k ReiserFS.