Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Jenže to neznamená, že time_t nemůže být 64-bitový i na 32-bitových systémech…
Větší problém bude spíš s komunikačními protokoly a datovými formáty ukládajícími čas v binární podobě. Ty bude potřeba nahradit novou verzí.
17.1.2008 10:32
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
19 ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem19. ledna 2038 se systémy co? Tam bylo nějaké sprosté slovo, které jste zcenzuroval?
Když už budete v tom opravování, za 19 na začátku citované věty chybí tečka.
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.dokelu a uz mate nejaky patch? to je hrozne s tym casom, furt ho treba fixovat
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".
To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".cize 64b pocitac prezije vesmir?
A co taky 128b?
cize 64b pocitac prezije vesmir?Ne, ani 64b, ani 128b (coz je cca. 10^31 let) Vesmir neprezije, tepelna smrt Vesmiru nastane az za 10^100 let, az se rozpadnou vsechny protony a vypari vsechny cerne diry. Pak uz tu budou jen fotony. Ale 128b bude i tak naprosto stacit, leda ze by bylo mozne delat pocitace neobsahujici protony, protoze ty se do te doby rozpadnout. Coz je problem, protoze veskera bezna hmota (vcetne nas) nemuze bez protonu existovat.
Geniálních, svým způsobem.
protoze ani k jednomu, ani k druhemu nedojde drive, nez bude naprosta vetsina cehokoliv pouzitelneho k rozumnemu ziskavani energie spotrebovano a tudiz nebude cim pocitace pohanet ...to mi pripomína "640KB stačí každému"
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.1.2008 00:01
16.1.2008 00:37
16.1.2008 09:53
16.1.2008 16:45
16.1.2008 08:27
16.1.2008 09:19
16.1.2008 11:04