Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jenže to neznamená, že time_t
nemůže být 64-bitový i na 32-bitových systémech…
Větší problém bude spíš s komunikačními protokoly a datovými formáty ukládajícími čas v binární podobě. Ty bude potřeba nahradit novou verzí.
19 ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem19. ledna 2038 se systémy co? Tam bylo nějaké sprosté slovo, které jste zcenzuroval?
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.dokelu a uz mate nejaky patch? to je hrozne s tym casom, furt ho treba fixovat
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".
To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".cize 64b pocitac prezije vesmir?
cize 64b pocitac prezije vesmir?Ne, ani 64b, ani 128b (coz je cca. 10^31 let) Vesmir neprezije, tepelna smrt Vesmiru nastane az za 10^100 let, az se rozpadnou vsechny protony a vypari vsechny cerne diry. Pak uz tu budou jen fotony. Ale 128b bude i tak naprosto stacit, leda ze by bylo mozne delat pocitace neobsahujici protony, protoze ty se do te doby rozpadnout. Coz je problem, protoze veskera bezna hmota (vcetne nas) nemuze bez protonu existovat.A co taky 128b?
protoze ani k jednomu, ani k druhemu nedojde drive, nez bude naprosta vetsina cehokoliv pouzitelneho k rozumnemu ziskavani energie spotrebovano a tudiz nebude cim pocitace pohanet ...to mi pripomína "640KB stačí každému"
Tiskni
Sdílej: