Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tak mě na slashdotu postrašili - devatenáctého ledna začíná třicet let dlouhý odpočet k bugu Y2K38. 19. ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se zblázní všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem.
Jal jsem se to vyzkoušet ve svém emulovaném CentOS:
[root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:51 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:54 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:57 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Fri Dec 13 20:45:58 GMT 1901 [root@localhost ~]# ntpdate ntp.cesnet.cz 13 Dec 20:47:51 ntpdate[16958]: poll(): nfound = 0, error: No such file or directory 13 Dec 20:48:51 ntpdate[16958]: poll(): nfound = 0, error: No such file or directory
Že do té doby budou všechny systémy 64bitové? Ono se na nějaký zapomene, pokud vezmeme v úvahu mraky instalovaných embedded mašinek, které leží někde v koutě a makají. No hlavně doufám, že se toho data ve zdraví dožiju a raději budu někde na chatě na horách, kde je všechno analogové (kamna na dřevo, petrolejka). 
Tiskni
Sdílej:
Jenže to neznamená, že time_t nemůže být 64-bitový i na 32-bitových systémech…
Větší problém bude spíš s komunikačními protokoly a datovými formáty ukládajícími čas v binární podobě. Ty bude potřeba nahradit novou verzí.

19 ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem19. ledna 2038 se systémy co? Tam bylo nějaké sprosté slovo, které jste zcenzuroval?
Když už budete v tom opravování, za 19 na začátku citované věty chybí tečka.
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.dokelu a uz mate nejaky patch? to je hrozne s tym casom, furt ho treba fixovat
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".
To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".cize 64b pocitac prezije vesmir?
A co taky 128b?
cize 64b pocitac prezije vesmir?Ne, ani 64b, ani 128b (coz je cca. 10^31 let) Vesmir neprezije, tepelna smrt Vesmiru nastane az za 10^100 let, az se rozpadnou vsechny protony a vypari vsechny cerne diry. Pak uz tu budou jen fotony. Ale 128b bude i tak naprosto stacit, leda ze by bylo mozne delat pocitace neobsahujici protony, protoze ty se do te doby rozpadnout. Coz je problem, protoze veskera bezna hmota (vcetne nas) nemuze bez protonu existovat.A co taky 128b?
Geniálních, svým způsobem.
protoze ani k jednomu, ani k druhemu nedojde drive, nez bude naprosta vetsina cehokoliv pouzitelneho k rozumnemu ziskavani energie spotrebovano a tudiz nebude cim pocitace pohanet ...to mi pripomína "640KB stačí každému"