Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Tak mě na slashdotu postrašili - devatenáctého ledna začíná třicet let dlouhý odpočet k bugu Y2K38. 19. ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se zblázní všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem.
Jal jsem se to vyzkoušet ve svém emulovaném CentOS:
[root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:51 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:54 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:57 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Fri Dec 13 20:45:58 GMT 1901 [root@localhost ~]# ntpdate ntp.cesnet.cz 13 Dec 20:47:51 ntpdate[16958]: poll(): nfound = 0, error: No such file or directory 13 Dec 20:48:51 ntpdate[16958]: poll(): nfound = 0, error: No such file or directory
Že do té doby budou všechny systémy 64bitové? Ono se na nějaký zapomene, pokud vezmeme v úvahu mraky instalovaných embedded mašinek, které leží někde v koutě a makají. No hlavně doufám, že se toho data ve zdraví dožiju a raději budu někde na chatě na horách, kde je všechno analogové (kamna na dřevo, petrolejka).
Tiskni
Sdílej:
Jenže to neznamená, že time_t
nemůže být 64-bitový i na 32-bitových systémech…
Větší problém bude spíš s komunikačními protokoly a datovými formáty ukládajícími čas v binární podobě. Ty bude potřeba nahradit novou verzí.
19 ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem19. ledna 2038 se systémy co? Tam bylo nějaké sprosté slovo, které jste zcenzuroval?
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.dokelu a uz mate nejaky patch? to je hrozne s tym casom, furt ho treba fixovat
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".
To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".cize 64b pocitac prezije vesmir?
cize 64b pocitac prezije vesmir?Ne, ani 64b, ani 128b (coz je cca. 10^31 let) Vesmir neprezije, tepelna smrt Vesmiru nastane az za 10^100 let, az se rozpadnou vsechny protony a vypari vsechny cerne diry. Pak uz tu budou jen fotony. Ale 128b bude i tak naprosto stacit, leda ze by bylo mozne delat pocitace neobsahujici protony, protoze ty se do te doby rozpadnout. Coz je problem, protoze veskera bezna hmota (vcetne nas) nemuze bez protonu existovat.A co taky 128b?
protoze ani k jednomu, ani k druhemu nedojde drive, nez bude naprosta vetsina cehokoliv pouzitelneho k rozumnemu ziskavani energie spotrebovano a tudiz nebude cim pocitace pohanet ...to mi pripomína "640KB stačí každému"