Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tak mě na slashdotu postrašili - devatenáctého ledna začíná třicet let dlouhý odpočet k bugu Y2K38. 19. ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se zblázní všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem.
Jal jsem se to vyzkoušet ve svém emulovaném CentOS:
[root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:51 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:54 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Tue Jan 19 03:13:57 GMT 2038 [root@localhost ~]# date Fri Dec 13 20:45:58 GMT 1901 [root@localhost ~]# ntpdate ntp.cesnet.cz 13 Dec 20:47:51 ntpdate[16958]: poll(): nfound = 0, error: No such file or directory 13 Dec 20:48:51 ntpdate[16958]: poll(): nfound = 0, error: No such file or directory
Že do té doby budou všechny systémy 64bitové? Ono se na nějaký zapomene, pokud vezmeme v úvahu mraky instalovaných embedded mašinek, které leží někde v koutě a makají. No hlavně doufám, že se toho data ve zdraví dožiju a raději budu někde na chatě na horách, kde je všechno analogové (kamna na dřevo, petrolejka).
Tiskni
Sdílej:
Jenže to neznamená, že time_t
nemůže být 64-bitový i na 32-bitových systémech…
Větší problém bude spíš s komunikačními protokoly a datovými formáty ukládajícími čas v binární podobě. Ty bude potřeba nahradit novou verzí.
19 ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem19. ledna 2038 se systémy co? Tam bylo nějaké sprosté slovo, které jste zcenzuroval?
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.dokelu a uz mate nejaky patch? to je hrozne s tym casom, furt ho treba fixovat
hmm a pak se těšit na konec 64bitového času někdy před vánoci roku 6 milion a nějaký drobný.To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".
To je nejak malo? 2^31 je cca. 68 let (tj. od 1970 do 2038), takze 64-bit timestamp by mel vydrzet 68*(2^32) let, coz je velmi zhruba necelych 300 miliard let. Pokud vim, i nejdele zijici hvezdy nevydrzi vic nez 100 miliard let, tazke je otazka, jesli v te dobe bude vubec na cem ten cas pocitat ... Leda ze by budouci potitace vyuzivaly vyrazne jinou fyziku, nez tu, co zname ted, napr. jako onen finalni pocitac z Asimovovi povidky "Posledni otazka".cize 64b pocitac prezije vesmir?
cize 64b pocitac prezije vesmir?Ne, ani 64b, ani 128b (coz je cca. 10^31 let) Vesmir neprezije, tepelna smrt Vesmiru nastane az za 10^100 let, az se rozpadnou vsechny protony a vypari vsechny cerne diry. Pak uz tu budou jen fotony. Ale 128b bude i tak naprosto stacit, leda ze by bylo mozne delat pocitace neobsahujici protony, protoze ty se do te doby rozpadnout. Coz je problem, protoze veskera bezna hmota (vcetne nas) nemuze bez protonu existovat.A co taky 128b?
protoze ani k jednomu, ani k druhemu nedojde drive, nez bude naprosta vetsina cehokoliv pouzitelneho k rozumnemu ziskavani energie spotrebovano a tudiz nebude cim pocitace pohanet ...to mi pripomína "640KB stačí každému"